č. j. 30 A 71/2021 - 21   USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce:  Mgr. D. D. t. č. Věznice Břeclav, P.O. Box 74, 690 02 Břeclav proti   žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 472/31, Brno   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nezahájení řízení o povolení obnovy řízení   takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobce žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 16. 6. 2021 brojí proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v nezahájení řízení o povolení obnovy daňového řízení na základě jeho podnětu z 6. 9. 2019 adresovaného Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj.   2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. 3. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 150/2020 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) lze žalobu proti nečinnosti správního orgánu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 4. Ze soudního spisu a z připojeného spisu sp. zn. 31 Af 71/2020 vyplývají pro věc následující rozhodné skutečnosti. Žalobce podal dne 6. 9. 2019 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) návrh na aplikaci § 148 odst. 5. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, u odečtu ze základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 2009. Správce daně reagoval na podání výzvou k odstranění vad podání ze dne 27. 9. 2019 podle § 74 odst. 1 daňového řádu, neboť z podání žalobce nebylo zřejmé, čeho se týká a jaké řízení má být zahájeno. Jelikož ani podáním ze dne 30. 9. 2019 žalobce nevyjasnil, čeho se svým původním podáním domáhal, vyrozuměl správce daně žalobce písemností ze dne 30. 1. 2020 o neúčinnosti jeho podání z 6. 9. 2019. 5. Dne 17. 9. 2020 obdrželo Generální finanční ředitelství od žalobce podání, jímž žalobce poukázal na nečinnost žalovaného, který podle žalobce nerozhodl o návrhu na obnovu řízení ve věci daně z příjmů za zdaňovací období roku 2009. V podnětu žalobce uvedl, že doložil žalovanému všechny potřebné doklady k zahájení obnovy daňového řízení daně z příjmů za rok 2009. Generální finanční ředitelství podnět na nečinnost neshledalo důvodným a odložilo jej. Proti tomuto vyrozumění podal žalobce stížnost, kterou Generální finanční ředitelství posoudilo vyrozuměním ze dne 18. 12. 2020 jako nedůvodnou. 6. V nyní projednávané věci žalobce brojí proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v nezahájení řízení o povolení obnovy řízení o odečtu ze základu daně z příjmu žalobce za zdaňovací období roku 2009. 7. Jak soud uvedl výše, žalobu proti nečinnosti správního orgánu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 8. Žalobce podal návrh na povolení obnovy řízení podle § 117 a násl. daňového řádu dne 6. 9. 2019. Svým návrhem se domáhal obnovy řízení ukončeného rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 22. 12. 2010, č. j. 6975/10-1101-801766. 9. Daňový řád nestanoví lhůtu, ve které by byl správce daně povinen o návrhu žalobce rozhodnout. Obecně platí, že správce daně postupuje bez zbytečných průtahů (§ 7 odst. 1 daňového řádu). Pro vyřizování návrhů na povolení obnovy řízení a jiných typů podání vydalo Ministerstvo financí s účinností ode dne 1. 2. 2016 Pokyn č. MF-5 (dále jen „pokyn“) publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 a dostupný na www.mfcr.cz. Účelem lhůt stanovených pokynem je zejména minimalizovat disproporce mezi jednotlivými správci daní při vyřizování podání z hlediska jejich délky. Lhůty v tomto pokynu jsou stanoveny s ohledem na běžnou náročnost jednotlivých úkonů při správě daní a jsou akceptovány jak orgány finanční správy, tak správními soudy, jako „lhůty obvyklé“ ve smyslu § 38 daňového řádu. 10. Podle čl. I bodu 1 písm. b) pokynu se pro vydání rozhodnutí o povolení obnovy řízení nebo rozhodnutí o zamítnutí obnovy řízení dle § 119 odst. 1 daňového řádu stanovuje lhůta 6 měsíců. 11. Aplikuje-li soud uvedený pokyn na projednávanou věc, správci daně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení obnovy řízení dne 6. 3. 2020. Žalobce byl proto oprávněn podat žalobu na ochranu proti nečinnosti správce daně nejpozději do 6. 3. 2021 (po bezvýsledném vyčerpání nápravných prostředků). Jelikož žalobce podal žalobu až dne 16. 6. 2021, nejsou v daném případě splněny podmínky řízení, přičemž tento nedostatek je neodstranitelný. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť byla podána opožděně. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 13. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že o návrhu žalobce na povolení obnovy řízení týkajícího se daně z příjmů za rok 2009 bylo správcem daně rozhodnuto, a to na základě žalobcova podnětu ze dne 14. 1. 2020. Rozhodnutí vydané v tomto řízení bylo předmětem přezkumu v řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 31 Af 71/2020, v němž mohl žalobce uplatnit námitky proti závěrům správce daně o uplynutí lhůty pro stanovení daně. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 15. července 2021   Mgr. Milan Procházka předseda senátu