č.j. 31 A 145/2020-78 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: R. T., nar. X   bytem X   zastoupen JUDr. Radkem Bechyně, advokátem   sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti   žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje   sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.7.2020, č.j. JMK 104658/2020 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění:   I. Předmět řízení   1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice ze dne 4. 3 2019, sp. zn. OD/6824/2016/SK, ve spojení s rozhodnutím téhož správního orgánu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. OD/6824/2016-36, kterým správní orgán prvního stupně podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích zamítl námitky žalobce proti provedení záznam bodů v registru řidiče a záznamy bodů v registru řidičů potvrdil. Žalovaný  napadeným rozhodnutím krom zamítnutí odvolání potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.   II. Obsah podání účastníků   2. Podle žalobce žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nereflektoval odvolací důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, resp. některé důkazy upřednostnil jednostranně v neprospěch odvolatele.   3. V jednotlivých žalobních námitkách žalobce odkázal mj. na rozhodovací praxi Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Městského úřadu v Písku a uvedl, že se žalovaný měl s ohledem na zásadu legitimního očekávání zabývat jednotlivými rozhodnutími v blokových řízeních z hlediska jejich způsobilosti pro provedení zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče.   4. Dále namítl, že jednotlivé podklady nebyly způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení.  Oznámení o spáchání přestupku musí být vždy porovnání s rozhodnutím, kterého se týká. Podle žalobce totiž jednotlivá rozhodnutí – pokutové bloky, s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu nesplňují kritéria pro dostatečnou individualizaci skutku. Konkrétně napadl pokutové bloky ze dne 31. 3. 2016, 30. 3. 2016, 3. 3. 2016, 18. 3. 2015, 28. 1. 2015 a 7. 11. 2014. Uvedené pokutové bloky s argumentací napadl s tím, že přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.   5. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a odmítl, že by se nezabýval způsobilostí jednotlivých rozhodnutí včetně bloků na pokutu pro záznam bodů a vycházel pouze z oznámení od policie. Podle žalovaného je z rozhodnutí zcela zřejmé, že se zabýval námitkami uplatněnými k formálním a obsahovým náležitostem bloků, přezkoumal způsobilost všech rozhodnutí, na jejichž základě byly provedeny záznamy bodů v mezích stanovených dlouhodobě konstantní judikaturou, na jejíž závěry v rozhodnutí odkazoval. V případě jednotlivých pokutových bloků s odkazem na judikaturu uvedl, že neshledal žádná z nich jako nezpůsobilé pro záznam bodů.   III. Posouzení věci soudem   6. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).   7. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zda žalovaný přistoupil přezkoumatelným způsobem k hodnocení odvolacích námitek a zda se vypořádával s jednotlivými odvolacími námitkami. V této souvislosti je vhodné konstatovat, že právní zástupce žalobce se věnuje zastupování osob, které nebyly úspěšné v námitkovém řízení proti záznamu bodů v registru řidičů dlouhodobě a jistě je mu známá dnes již zcela jasná a konstantní judikatura jak zdejšího soudu, tak zejména Nejvyššího správního soudu ve věcech přezkumu záznamu bodů v registru řidičů. Soud z podané žaloby neshledal ani jediný důvod, proč by se měl od této judikatury odchýlit.   8. Způsob, jak hodnotit pokutové bloky prakticky popsal Nejvyšší správní soudu v rozsudcích ze dne 28. 08. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, ve kterém uvedl, že: „Nejvyšší správní soud se v neposlední řadě neztotožňuje s námitkami stěžovatele ohledně nemožnosti záznamu bodů na základě pokutového bloku ze dne 13. 10. 2010. Nejvyšší správní soud k této námitce z obsahu správního spisu zjistil, že podle blokové pokuty ze dne 13. 10. 2010 série AL/2009 č. L 4255984 se stěžovatel dne 13. 10. 2010 dopustil přestupku dle ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Pokuta byla uložena ve výši 1.000 Kč za protiprávní jednání, jež bylo kvalifikováno podle § 22 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, ve znění ke dni spáchání protiprávního jednání. Dále jsou na pokutovém bloku uvedeny tyto údaje: Č. Krumlov, 19:20 hod; X VW Transpna.; § 18/4 z.č. 361/2000 Sb.; 50/69/66.  …... Nejvyšší správní soud s ohledem na obsah blokové pokuty ze dne 13. 10. 2010 série AL/2009 č. L 4255984, dospívá k jednoznačnému závěru, že stěžovatel dne 13. 10. 2010 v Českém Krumlově řídil motorové vozidlo zn. VW, přičemž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/hod. Místem spáchání je město Český Krumlov, dne 13. 10. 2010 v 19:20 hodin. Vymezení předmětného protiprávního jednání Nejvyššímu správnímu soudu vyplývá z odkazu na ustanovení zákona o přestupcích, který zakotvuje skutkovou podstatu přestupku v podobě překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o méně než 20 km/h, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které normuje nejvyšší dovolenou rychlost v obci. Číslice uvedené ve střední části pokutového bloku s ohledem na tento závěr Nejvyšší správní soud vykládá tak, že údaj 50 značí možnou maximální povolenou rychlost v daném místě, údaj 69 rychlost naměřenou stěžovateli (tj. 69 km/h) a údaj 66 rychlost naměřenou stěžovateli při zohlednění odchylky měřícího zařízení (tj. 66 km/h). Údaje uvedené na citovaném bloku tedy plně odpovídají právní kvalifikaci, na základě které byl stěžovatel sankcionován.   9. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se stěžovatel dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů“   10. Dále Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 23. 11. 2015, č. j. 6 As 191/2015-41, uvedl, že „K vadám řízení, spočívajících v podkladech pro rozhodnutí a záznam bodů řidiče, Nejvyšší správní soud připomíná, že je nutné zohledňovat již zmíněnou specifičnost blokového řízení, která zakládá nemožnost posuzovat obsah pokutového bloku s rigidní přísností. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. srpna 2014 mimo jiné vyplývá, že při zohlednění specifik blokového řízení, je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Podstatné je, aby konkrétní jednání osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to ničeho nemění. K dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně vyslovil i ve svém rozsudku č. j. 4 As 8/2013-27 ze dne 16. května 2013, v němž je mimo jiné uvedeno, že je zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil. V této souvislosti Nejvyšší správní soud poukazuje na skutečnost, že na předmětném oznámení a pokutových blocích jsou uvedena stejná ustanovení těchto právních předpisů. S ohledem na shora uvedené, tak nelze přisvědčit námitce stěžovatele, že není zřejmé, za jaké jednání byl blokovou pokutou postižen, ani námitce, podle které obecný popis skutku uvedený na pokutových blocích odůvodňuje rovněž právní kvalifikaci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích.“   11. Soud po seznámení s obsahem odvolání a s obsahem napadeného rozhodnutí konstatuje, že žalovaný se zabýval každým jednotlivým relevantním tvrzením žalobce, tj. každým sporovaným blokem. Tyto závěry jsou v tomto soudním řízení přezkoumatelné a napadené rozhodnutí tak netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, o čemž konečně svědčí i to, že žalobce byl schopen proti napadenému rozhodnutí brojit ucelenou žalobní argumentací.   12. Zároveň soud dospěl k závěru, že se žalovaný se s každým jednotlivým blokem vypořádal plně v intencích judikatury Nejvyššího správního soudu, a to způsobem, jak to činil v obdobných věcech zdejší soud.   13. V případě každého z žalobcem uváděných pokutových bloků posoudil žalovaný každý blok, z pokutového bloku citoval číslo bloku, den, čas a místo spáchání přestupku, právní kvalifikaci, registrační značku vozidla, popis jednání, za které byl žalobce sankcionován, a s tím související ustanovení zákona, které svým jednáním porušil, výši pokuty i identifikaci oprávněné úřední osoby. Zároveň je z napadeného rozhodnutí patrné, že každý pokutový blok žalovaný srovnával i s příslušným oznámením Policie ČR.   14. Dále soud ze správního spisu ověřil, že údaje uvedené v napadeném rozhodnutí korespondují s kopiemi pokutových bloků, které jsou založeny ve správním spise.   15. Soud musí konstatovat, že napadené rozhodnutí se zcela v úplnosti vypořádalo s obsahem pokutových bloků v intencích odvoláním uplatněných námitek.   16. Následně se soud zabýval formulací žalobních bodů.   17. Podle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. musí žaloba proti rozhodnutí ve správním soudnictví kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.   18. Žalobce ke každému pokutovému bloku uvedl stejnou námitku, která se lišila pouze v datu, které odpovídalo tomu kterému pokutovému bloku. Uplatněné námitky jsou zcela obecné a nekonkrétní a z částí uplatněných námitek (např. tvrzení, že  „údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny, jsou vlivem zápisu nečitelné, nejsou uvedeny kompletně. … Název obce zde není úplný resp. uveden v nesrozumitelné zkratce. … Údaj o výši sankce chybí, či není úplný.“) není vůbec patrné, co jsou vlastně konkrétní pochybení, které žalobce vyčítá žalovanému. Soud není určen k tomu, aby dovozoval za žalobce, jaké pochybení žalovaného v napadeném rozhodnutí spatřuje. Žalobní body s formulacemi typu „nehodící se škrtněte“ nechávající zjišťování případného pochybení na vlastní činnosti soudu jsou zcela nekonkrétní a musí být již z podstaty shledány jako nedůvodné.   19. Zároveň je z podané žaloby patrné, že žalobce stejnou formulovaný žalobní bod pouze zopakoval  ke každému napadenému pokutovému bloku, a to vždy se stejnou zobecňující formulací typu „nehodící se škrtněte“ v uvedených pasážích. Je tedy evidentní, že žalobce nejenže nereaguje konkrétně ve vztahu k odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, ale dokonce nereaguje ani na obsah konkrétních pokutových bloků, neboť žádný z bloků není úplně shodný jako druhý, tudíž uplatňovat paušálně zcela shodné námitky proti všem blokům je z podstaty věci nesmyslné a postup žalobce spíše než snahu o revizi napadeného rozhodnutí navozuje dojem, že se jedná o snahu prodloužit řízení i prostřednictvím návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.   20. S ohledem na podrobnost a preciznost žalobou napadeného rozhodnutí se zabýval soud pouze tím, zda jsou žalobcem namítané vady zjevně patrné z předmětných pokutových bloků.   K pokutovému bloku ze dne 7. 11. 2014,  C0180882   21. Soud předně konstatuje, že nezjistil žádnou ze žalobcem tvrzených vad.   22. V kolonkách č. 1-4 je přesně uvedeno jméno žalobce, rodné číslo žalobce, adresu trvalého pobytu a číslo občanského a řidičského průkazu.   23. V kolonce č. 5 je uveden popis jednání a je patrné datum i hodina a místo spáchání přestupkového jednání, jeho popis i právní kvalifikace a registrační značka vozidla. Použité zkratky jsou zcela logické a srozumitelné, s ohledem na typ rozhodnutí – pokutový blok, zcela akceptovatelné a přijímané i soudní judikaturou.   24. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupku uvedena zcela v souladu s požadavky judikatury správních soudů, vč. konkrétního ustanovení zákona č. 361/2000 Sb.   25. V kolonce č. 7 se uvádí částka uložené pokuty a ta je v ní přesně popsána.   26. V kolonkách č. 8-9 je uvedeno označení policejního orgánu, místo a datum vyplnění bloku, označení osoby, která blok sepsala a datum převzetí bloku.   K pokutovému bloku ze dne 28. 1. 2015, C0184700   27. Soud předně konstatuje, že nezjistil žádnou ze žalobcem tvrzených vad.   28. V kolonkách č. 1-4 je přesně uvedeno jméno žalobce, datum narození žalobce s koncovkou rodného čísla, adresu trvalého pobytu a číslo řidičského průkazu.   29. V kolonce č. 5 je uveden popis jednání a je patrné datum i hodina a místo spáchání přestupkového jednání, jeho popis i právní kvalifikace a registrační značka vozidla. Použité zkratky jsou zcela logické a srozumitelné, s ohledem na typ rozhodnutí – pokutový blok, zcela akceptovatelné a přijímané i soudní judikaturou.   30. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupku uvedena zcela v souladu s požadavky judikatury správních soudů, vč. konkrétního ustanovení zákona č. 361/2000 Sb.   31. V kolonce č. 7 se uvádí částka uložené pokuty a ta je v ní přesně popsána.   32. V kolonkách č. 8-9 je uvedeno označení policejního orgánu, místo a datum vyplnění bloku, označení osoby, která blok sepsala a datum převzetí bloku.   K pokutovému bloku ze dne 18. 3. 2015, F1245090   33. Soud předně konstatuje, že nezjistil žádnou ze žalobcem tvrzených vad.   34. V kolonkách č. 1-4 je přesně uvedeno jméno žalobce, rodné číslo žalobce, adresu trvalého pobytu a číslo řidičského průkazu.   35. V kolonce č. 5 je uveden popis jednání a je patrné datum i hodina a místo spáchání přestupkového jednání, jeho popis i právní kvalifikace a registrační značka vozidla. Použité zkratky jsou zcela logické a srozumitelné, s ohledem na typ rozhodnutí – pokutový blok, zcela akceptovatelné a přijímané i soudní judikaturou.   36. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupku uvedena zcela v souladu s požadavky judikatury správních soudů, vč. konkrétního ustanovení zákona č. 361/2000 Sb.   37. V kolonce č. 7 se uvádí částka uložené pokuty a ta je v ní přesně popsána.   38. V kolonkách č. 8-9 je uvedeno označení policejního orgánu, místo a datum vyplnění bloku, označení osoby, která blok sepsala a datum převzetí bloku.   K pokutovému bloku ze dne 3. 3. 2016,  G1727911   39. Soud předně konstatuje, že nezjistil žádnou ze žalobcem tvrzených vad.   40. V kolonkách č. 1-4 je přesně uvedeno jméno žalobce, datum narození i rodné číslo žalobce, adresu trvalého pobytu a číslo občanského a řidičského průkazu.   41. V kolonce č. 5 je uveden popis jednání a je patrné datum i hodina a místo spáchání přestupkového jednání, jeho popis i právní kvalifikace a registrační značka vozidla. Použité zkratky jsou zcela logické a srozumitelné, s ohledem na typ rozhodnutí – pokutový blok, zcela akceptovatelné a přijímané i soudní judikaturou.   42. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupku uvedena zcela v souladu s požadavky judikatury správních soudů, vč. konkrétního ustanovení zákona č. 361/2000 Sb.   43. V kolonce č. 7 se uvádí částka uložené pokuty a ta je v ní přesně popsána.   44. V kolonkách č. 8-9 je uvedeno označení policejního orgánu, místo a datum vyplnění bloku, označení osoby, která blok sepsala a datum převzetí bloku.   K pokutovému bloku ze dne  30. 3. 2016, G1727875   45. Soud předně konstatuje, že nezjistil žádnou ze žalobcem tvrzených vad, byť je zjevné, že čitelná kopie bloku byla správnímu orgánu prvního stupně poskytnuta až v průběhu řízení.   46. V kolonkách č. 1-4 je přesně uvedeno jméno žalobce, rodné číslo žalobce, adresu trvalého pobytu a číslo řidičského průkazu.   47. V kolonce č. 5 je uveden popis jednání a je patrné datum i hodina a místo spáchání přestupkového jednání, jeho popis i právní kvalifikace a registrační značka vozidla. Použité zkratky jsou zcela logické a srozumitelné, s ohledem na typ rozhodnutí – pokutový blok, zcela akceptovatelné a přijímané i soudní judikaturou.   48. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupku uvedena zcela v souladu s požadavky judikatury správních soudů, vč. konkrétního ustanovení zákona č. 361/2000 Sb.   49. V kolonce č. 7 se uvádí částka uložené pokuty a ta je v ní přesně popsána.   50. V kolonkách č. 8-9 je uvedeno označení policejního orgánu, místo a datum vyplnění bloku, označení osoby, která blok sepsala a datum převzetí bloku.   K pokutovému bloku ze dne  31. 3. 2016, E2169571   51. Soud předně konstatuje, že nezjistil žádnou ze žalobcem tvrzených vad.   52. V kolonkách č. 1-4 je přesně uvedeno jméno žalobce, datum narození žalobce a koncovka jeho rodného čísla, adresu trvalého pobytu a číslo občanského a řidičského průkazu.   53. V kolonce č. 5 je uveden popis jednání a je patrné datum i hodina a místo spáchání přestupkového jednání, jeho popis i právní kvalifikace a registrační značka vozidla. Použité zkratky jsou zcela logické a srozumitelné, s ohledem na typ rozhodnutí – pokutový blok, zcela akceptovatelné a přijímané i soudní judikaturou.   54. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupku uvedena zcela v souladu s požadavky judikatury správních soudů, vč. konkrétního ustanovení zákona č. 361/2000 Sb.   55. V kolonce č. 7 se uvádí částka uložené pokuty a ta je v ní přesně popsána.   56. V kolonkách č. 8-9 je uvedeno označení policejního orgánu, místo a datum vyplnění bloku, označení osoby, která blok sepsala a datum převzetí bloku.   IV. Shrnutí a náklady řízení   57. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnout.   58. Výroky o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 22. června 2021   JUDr. Jaroslava Skoumalová v. r. předsedkyně senátu