Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSBR:2021:32.A.57.2019.28
Datum rozhodnutí14.07.2021
SoudKSBR
Spisová značka32 A 57/2019
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloPřestupky
Ke staženíPDF

Odůvodnění

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem ve věci   žalobce:  IQ WASH s.r.o. sídlem Luční 610/13, Moravany zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 6   proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2019, č. j. JMK 84436/2019, sp. zn.           S-JMK 63989/2019/OD/Kš,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Židlochovice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 15. 4. 2019, č. j. 219933/2018-8, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) Přestupku se žalobce dopustil tím, že řidič jím provozovaného vozidla registrační značky X. dne 10. 9. 2018 v 8:57 hod. v obci X. překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h. Za uvedený přestupek uložil městský úřad žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Namítá, že městský úřad porušil § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), podle něhož o právu žádat nařízení ústního jednání musí být obviněný poučen. Takové poučení musí být dle žalobce dostatečně určité, např. „Máte právo žádat nařízení ústního jednání.“ Městský úřad však toliko konstatoval, že „správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv“. Takovéto poučení vyvolává dojem pouze jakési neformální možnosti požádat za určitých okolností o nařízení ústního jednání, ale není z něj seznatelné, že se jedná o právo obviněného, které může uplatnit. Z předmětného poučení dále není seznatelné, do kdy má obviněný možnost žádat o nařízení ústního jednání. Žalobce chtěl o nařízení ústního jednání požádat, ale než tak učinil, přišlo mu ve věci rozhodnutí. Postup městského úřadu tak byl pro žalobce nepředvídatelný a překvapivý. Žalobce proto navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že poučení o možnosti žádat ústní jednání, kterého se žalobci dostalo v oznámení o provedení dokazování mimo ústní jednání, bylo dostatečné. K tomu žalobce v replice uvedl, že žalovaný ve vyjádření na žalobní námitky nijak nereagoval. IV. Posouzení věci krajským soudem 4. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 5. Žaloba není důvodná. 6. Podle § 80 odst. 2 zákona o přestupcích správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv; jinak návrh zamítne usnesením, které se oznamuje pouze obviněnému. O právu žádat nařízení ústního jednání musí být obviněný poučen. Obviněný z přestupku tedy musí být dle uvedeného ustanovení vždy poučen o právu žádat nařízení ústního jednání. 7. V nynější věci bylo dne 18. 3. 2019 žalobci doručeno oznámení o pokračování v řízení (po odporu, který žalobce podal proti příkazu) a vyrozumění o tom, že ve věci budou prováděny důkazy listinami obsaženými ve spise mimo ústní jednání, a to dne 8. 4. 2019. Součástí oznámení bylo mimo jiné také poučení následujícího znění: „Dle § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv; jinak návrh zamítne usnesením, které se oznamuje pouze obviněnému.“ Rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne 15. 4. 2019. 8. Krajský soud vyhodnotil uvedené poučení jako dostatečné, neboť neshledal žádný významový rozdíl mezi poučením ve znění „správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného“ a „obviněný má právo žádat nařízení ústního jednání“. Jakkoliv z jazykového hlediska poučení městského úřadu v nynější věci neobsahuje slovo „právo“, je z něj bez pochybností patrné, že existuje institut ústního jednání a obviněný o jeho nařízení může požádat. Poučení v této podobě proto odpovídá obecnému požadavku, aby poučení správních orgánů o procesních právech byla formulována určitě a srozumitelně tak, aby dotčené osoby nebyly v důsledku neznalostí procesního práva poškozeny. 9. Pokud žalobce namítá, že chtěl o nařízení ústního jednání požádat, ale než tak učinil, přišlo mu ve věci rozhodnutí, ani zde mu soud nemůže přisvědčit. Z oznámení městského úřadu jednoznačně vyplývá, že dokazování mimo ústní jednání proběhne v sídle městského úřadu dne 8. 4. 2019. Žalobce si proto mohl být jist tím, že rozhodnutí nebude vydáno dříve, než po provedení dokazování, tedy 3 týdny poté, kdy byl vyrozuměn o provedení dokazování a poučen o právu požádat o nařízení ústního jednání. Jedná se o více než dostatečnou dobu na to, aby žalobce o nařízení ústního jednání požádal, hodlal-li tak učinit. Rozhodnutí ve věci bylo vydáno ještě další týden po provedení dokazování mimo ústní jednání a jeho vydáním nemohl být žalobce nijak zaskočen či překvapen. V. Závěr a náklady řízení 10. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.      Brno 14. července 2021       Mgr. Filip Skřivan, v. r. samosoudce                       Shodu s prvopisem potvrzuje: B. Z.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky