33 Ad 8/2020-48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce:  M. Š.  nar. X  trvale bytem X   zastoupen  Mgr. Pavel Vank  sídlem Moravské náměstí 15, Brno   proti   žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 1. 2020, č. j. X     takto: I.  Žaloba s e z a m í t á. II.  Žádný z účastníků n e m á  p r á v o na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í: I. Vymezení věci 1.         Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně brojil žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 1. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2019, č. j. X (dále jen prvostupňové rozhodnutí), jímž byla zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu žalobci. 2.         Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení v Brně ze dne 23. 10. 2019, podle něhož žalobce nebyl uznána invalidní, neboť  pokles jeho pracovní schopnosti činil  pouze 10  %.   II. Napadené rozhodnutí   3.         Žalovaná vycházela v napadeném rozhodnutí z následující charakteristiky zdravotního stavu žalobce. Byly u něho prokázána následující zdravotní postižení: psoriasis vulgaris, ve sledování a léčení od roku 2012, dlouhodobě na biologické terapii s opakovanými hospitalizacemi; dále asthma bronchiale lehkého stupně v léčení od roku 2000 do roku 2013 po opakovaných hospitalizacích do roku 2008 (pak již dlouhodobě stabilizovaný stav bez léčby, ale byla dokumentována akutní dekompenzace v září 2019) a bolestivý páteřní syndrom chronický.   4.         V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek o invaliditě lékařem žalované                                ze dne 22. 1. 2020. Podle tohoto posudku byl rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce podle lékařky žalované je zdravotní postižení uvedené v kapitole XII položce 4b (choroby se zánětem kůže a poruchou rohovění)  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven na 30 % (20–35 %) ve středu daného rozpětí, tedy odlišně od OSSZ Brno-venkov.   5.         Žalobce byl posouzen v nepřítomnosti, přičemž k námitkám doložil výsledek kožního vyšetření ze dne 1. 11. 2019 (MUDr. V.). Posudkově nejvýznamnější je psoriasis vulgaris (ve sledování a léčení od roku 2012, dlouhodobě na biologické terapii s opakovanými krátkodobými hospitalizacemi v anamnéze) způsobující středně těžké funkční postižení.   6.         Podrobněji posudek žalované uvádí, že dispenzární péče v kožní ambulanci a léčba kožního postižení probíhá bez nutnosti pracovní neschopnosti. V současné době lze konstatovat stabilizovaný stav při dodržování léčebných a režimových opatření, který umožňuje výkon přiměřeného zaměstnání.   7.         Z uvedených důvodů žalovaná shledala námitky jako nedůvodné, zamítla je a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.   III. Žaloba   8.         V žalobě bylo uvedeno, že žalobci se nepodařilo se mu k lupénce najít vhodné zaměstnání, proto začal podnikat. Žalobce nemůže být vystaven stresu, prachu, vysoké teplotě nebo podobným nepříznivým vlivům. Proto začal podnikat ve společnosti PSV Cargo, s.r.o., kde mu se vším pomáhal bratr, ale lupénka se přes léčbu měla tendenci zhoršovat.   9.         V lednu 2019 zkusil pracovat jako manažer ve společnosti Synergent, s.r.o., ale musel toho nechat, protože nezvládl celodenní pracovní zátěž.  Podle názoru žalobce bylo možno kvalifikovat pokles pracovní schopnosti minimálně na 35 %. Předpokládal, že bude vyšetřen osobně posudkovou lékařkou. Od roku 2012 byl celkem 47krát hospitalizován kvůli lupénce.  O pracovní neschopnost nežádal, protože podnikal.   10.     K prokázání svých tvrzení navrhl žalobce posudek Posudkové komise MPSV. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení.   IV. Vyjádření žalované a replika žalobce 11.     Ve svém vyjádření ze dne 27. 4. 2020 žalovaná shrnula právní úpravu posuzování invalidity a uvedla, že podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí byl posudek o invaliditě ze dne 22. 1. 2020, podle něhož žalobce nebyl uznán invalidním. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla stanovena podle kapitoly XII, položky 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Žalovaná navrhla vypracování posudku Posudkové komise MPSV.   12.     K jednotlivým žalobním námitkám podrobněji uvedla, že posudek OSSZ Brno-venkov ze dne 23. 1. 2019 byl dostatečně odůvodněn. Pokud žalobce v době rozhodování žalované disponoval i jinými listinami, než které byly založeny ve spisové dokumentaci, nelze takovou skutečnost klást žalované k tíži. Po vypracování posudku PK  MPSV žalovaná považuje provádění dalších důkazů v řízení za nadbytečné.   13.     Žalovaná navrhla, aby soud rozhodl s ohledem na výsledky provedeného dokazování zejména posudkem PK MPSV dle své úvahy.   14.     Žalobce v krátké replice ze dne 10. 8. 2020 uvedl, že souhlasí s vypracováním posudku PK MPSV, a vyčíslil požadovanou náhradu nákladů řízení.   V. Průběh řízení před krajským soudem   15.     Ze správního spisu žalované a spisu OSSZ Brno-venkov krajský soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce podal žádost o přiznání invalidního důchodu dne 18. 9. 2019. Podle záznamu o jednání OSSZ Brno – venkov ze dne 23. 10. 2019 při zjišťovací prohlídce posouzení proběhlo v nepřítomnosti. Podle samotného posudku OSSZ v Brně ze dne 23. 10. 2019 je stabilizovaný zdravotní stav na biologické léčbě, od roku 2012 pouze jedna exacerbace v srpnu 2019, a proto žalobce nebyl uznán invalidní (kvalifikace podle kapitoly XII., položky 4a přílohy k vyhl. o posuzování invalidity). Podle záznamu o jednání z lékařského posouzení v řízení o námitkách ze dne 22. 1. 2020 posouzení proběhlo rovněž v nepřítomnosti žalobce.   16.     Žalobce v průběhu řízení soudu zaslal další lékařské zprávy, které se týkají období let 2001 – 2019 a jsou věnovány vývoji psoriasis vulgaris (lupénky) a astmatu bronchiale.   17.     Krajský soud nechal v soudním řízení vypracovat posudek PK MPSV ze dne 3. 11. 2020. PK MPSV byla složena z předsedkyně a odborného ortopeda. Odborný dermatovenerolog nebyl objektivně k dispozici, nicméně žalobce souhlasil se složením komise. Žalobce nebyl se svým souhlasem jednání komise přítomen. PK MPSV vycházela z následujících podkladů: zdravotnické dokumentace praktické lékařky (MUDr. V.), lékařských nálezů zaslaných soudem a spisu OSSZ Brno – venkov.   18.     V posudkovém hodnocení se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je psoriasis vulgaris ve sledování a léčení od roku 2011, od roku 2018 opět patrná aktivita choroby a došlo ke stabilizaci stavu, nicméně jsou dokumentovány exacerbace v roce 2019, nejhorší v období 08-10/2019. Dále žalobce trpí též astmatem bronchiale v lehkém stupni (perzistující). Podle telefonické konzultace s kožní lékařskou z FN Brno (MUDr. S.) je stav je po aplikaci biologické léčby velmi dobře kompenzovaný.   19.     PK MPSV konstatovala stabilizaci a adaptaci žalobce na jeho zdravotní stav s tím, že žalobce může vykonávat práci manažera. Míra poklesu pracovní schopnosti činí celkově 20 %.   20.     Rozhodující zdravotní postižení bylo kvalifikováno podle kapitoly XII, položky 4b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. ve výši 20 % (dolní hranice zvolené položky) s tím, že žalobce nebyl invalidní.   21.     Při ústním jednání nařízeném na den 20. 7. 2021, které se konalo za účasti zástupce žalobce a zástupce žalované, krajský soud vyslechl přednes procesních podání, shrnul obsah napadeného rozhodnutí a konstatoval obsah připojených správních spisů. Poté provedl dokazování posudkem PK MPSV ze dne 3. 11. 2020 a dal stranám příležitost k vyjádření k tomuto posudku. Jelikož účastníci neměli další důkazní návrhy, krajský soud ukončil dokazování a po vyslechnutí konečných návrhů a přerušení jednání přikročil k vyhlášení rozsudku ve věci.   VI. Posouzení věci krajským soudem 22.     Žaloba není důvodná.   23.     Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.   24.     Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení.  Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak  s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz).   25.     Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srv. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, čj. 4 Ads 19/2012-18, přístupný na www.nssoud.cz).   26.     Krajský soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav ve světle uplatněných žalobních námitek.   27.     K tomu byl v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 3. 11. 2020, kterým byl proveden důkaz při ústním jednání soudu ve věci dne 20. 7. 2021. Krajský soud hodnotí tento posudek po formální stránce jako zcela souladný s požadavky vyhl. č. 359/2009 Sb., ačkoliv je zřejmé, že PK MPSV nezasedala vzhledem k rozhodujícímu zdravotnímu postižení ve zcela ideálním složení (členem byl odborný ortoped). PK MPSV však složení komise racionálně zdůvodnila a předem na tuto skutečnost žalobce upozornila, přičemž žalobce s takovým složením komise souhlasil. Stejně tak PK MPSV předem se žalobcem probrala možnost jeho účasti při jednání komise, což žalobce nakonec nepožadoval a souhlasil s projednáním ve své nepřítomnosti.   28.     Odborné posouzení konkrétního rozhodného zdravotního postižení PK MPSV nahradila telefonickou konzultací s dermatovenereložkou z FN Brno. Na základě jí potvrzených závěrů PK MPSV dospěla k tomu, že zdravotní stav žalobce je stabilizován na biologické léčbě, které patří k nejúčinnějším způsobům kompenzace psoriasis vulgaris. Krajský soud i přes netradiční formu získání stanoviska odborného specialisty považuje v tomto ohledu posudek PK MPSV za dostatečně zdůvodněný i přesvědčivý s tím, že jiného dermatovenerologa nebylo možno k jednání komise zajistit.    29.     Co se týká úplnosti lékařských zpráv, které byly k vypracování posudku k dispozici, krajský soud uvádí, že lékařské zprávy předložené žalobcem (jako příloha jeho vyjádření ze dne 26. 5. 2020) jsou uvedeny v předmětném posudku, s výjimkou zpráv z roku 2001 – 2002. K dotazu soudu zástupce žalobce uvedl, že nepožaduje, aby těmito lékařskými zprávami byl prováděn důkaz samostatně. Zároveň výslovné nezohlednění zpráv z roku 2001 – 2002 nebylo ani proti předmětnému posudku žalobcem namítáno. Nebylo proto třeba ani požadovat vypracování doplňujícího posudku, neboť tyto lékařské zprávy na celkovém posudkovém obrazu pracovní schopnosti žalobce nic nemění.   30.     Z hlediska posouzení celkové přesvědčivosti posudku PK MPSV jako stěžejního důkazu v otázce invalidity žalobce krajský soud zdůrazňuje, že posudek se s předchozími posudky ze správního řízení zcela shoduje v určení rozhodujícího zdravotního postižení (rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce – psoriasis vulgaris s opakovanými hospitalizacemi) a také v závěru o tom, že žalobce není invalidní. Mezi posudky nepanuje zcela jasná shoda na procentním poklesu pracovní schopnosti, kdy rozdíl mezi posudkem OSSZ Brno-venkov spočívá v tom, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla hodnocena jako lehké funkční postižení (položka 4a), zatímco v námitkovém řízení a ze strany PK MPSV byla aplikována položka 4b (středně těžké funkční postižení). Tomu odpovídá také určení míry poklesu pracovní schopnosti, které bylo ve zjišťovacím posudku stanoveno na 10 %, v posudku lékaře žalované na 30 % a v posudku PK MPSV pouze na dolní hranici zvolené položky (20 %).   31.     Přes uvedené mírné odlišnosti v posudkové úvaze lze označit všechny tři posudky za konvergentní v tom směru, že hodnotí zdravotní postižení žalobce lupénkou, astmatem bronchiale a dalšími méně významnými zdravotními poruchami jako lehké až středně těžké, avšak nedosahující hranice I. stupně invalidity (35 % pokles pracovní schopnosti). Úsudek o stabilizaci zdravotního stavu žalobce stran dekompenzací psoriasis vulgaris od konce roku 2019 je taktéž srozumitelně odůvodněn a není v rozporu s předloženými podkladovými lékařskými zprávami.   32.     Pokud žalobce tvrdil, že očekával osobní vyšetření posudkovým lékařem v námitkovém řízení, pak k tomu krajský soud uvádí, že osobní vyšetření při posudkovém jednání není obligatorní, pokud postačuje posouzení na základě dostupné zdravotnické dokumentace. V dané věci tomu tak bylo, což konec konců sám žalobce potvrdil svým přístupem k možnosti být přítomen při jednání PK MPSV, kde vyjádřil svůj souhlas s posouzením svého zdravotního stavu v nepřítomnosti.   33.     Jak psoriasis vulgaris, tak i astma bronchiale jako stěžejní zdravotní postižení žalobce jsou jistě zdravotní poruchy obtěžující posuzovaného v běžném chodu života, jakož i při výkonu výdělečné činnosti. Vzhledem k profesi posuzovaného pohybujícího se v řídících funkcích obchodních společností lze očekávat, že žalobce bude schopen svým postižením přizpůsobit míru denní zátěže a zvládnout tak výkon výdělečné činnosti bez zásadních omezení.   34.     Z uvedeného vyplývá, že ani v soudním řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Proto bylo napadené rozhodnutí shledáno jako zákonné a správné a žaloba zamítnuta jako nedůvodná.   VII. Závěr a náhrada nákladů řízení 35.     Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu jako nedůvodnou, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.   36.     O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nelze náhradu nákladů řízení přiznat ve smyslu        § 60 odst. 2 s. ř. s. (výrok II. tohoto rozsudku).   P o u č e n í :     Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.  Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 20. července 2021   JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D., v.r.                                                                                                   samosoudce     Za správnost vyhotovení: K. M.