34 A 16/2019-38   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem v právní věci žalobce:  M. K. bytem X. proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90  Zlín   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2019, č. j. KUZL-21913/2019, sp. zn. KUSP-21913/2019/DOP/Gr,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění:   I. Vymezení věci 1. Městský úřad Valašské Meziříčí rozhodnutím ze dne 5. 3. 2019, č. j. MeUVM 024130/2019, uznal žalobce vinným ze spáchání 4 specifikovaných přestupků řidiče dle § 125c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Přestupků se žalobce dopustil tím, že jako řidič vozidla Š. F., registrační značky X., okolo 17 hod. na Vsetínské ulici ve Valašském Meziříčí řídil vozidlo bez platného řidičského průkazu; předjížděl kolonu vozidel před kruhovým objezdem v místě, kde se již nemohl bezpečně zařadit; neponechal bezpečnou vzdálenost za vozidlem jedoucím před ním ve stejném směru a do tohoto vozidla narazil; a poté nespolupracoval při zjišťování skutkového stavu a nesepsal společný záznam o dopravní nehodě pro pojišťovnu. Za tyto přestupky správní orgán žalobci uložil trest zákazu řízení motorových vozidel na 10 měsíců, pokutu ve výši 8 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žalovaný k odvolání žalobce změnil jeden ze čtyř výroků prvostupňového rozhodnutí, trest zákazu činnosti snížil na 7 měsíců, pokutu na 6 500 Kč a ve zbytku odvolání zamítl. II. Obsah žaloby 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Namítá, že žalovaný se řádně nevypořádal s námitkou, že prvostupňový správní orgán rozhodl ve věci bez ústního jednání za přítomnosti žalobce, čímž zkrátil jeho právo na spravedlivý proces. Svou neúčast na jednání přitom žalobce řádně omluvil lékařským potvrzením. 3. Žalovaný se taktéž nevypořádal s námitkou, že ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobce proto navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření k provedení ústního jednání v nepřítomnosti žalobce odkazuje na body 34 – 39 napadeného rozhodnutí. Námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu žalobce nekonkretizuje, přičemž o jeho protiprávním jednání nejsou žádné pochybnosti. Žalovaný proto navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout.   IV. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 6. Žaloba není důvodná. 7. Podle § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), k ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. Právní úprava stejně jako dřívější úprava § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, umožňuje konat ústní jednání v nepřítomnosti obviněného tehdy, pokud se předvolaný obviněný k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu nedostaví. Lze proto přiměřeně vycházet ze starší judikatury. 8. Zákon nestanoví, jak by měla náležitá omluva vypadat. Hodnocení toho, zda se v konkrétním případě jedná o náležitou omluvu, resp. důležitý důvod, musí provést správní orgán (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2007, č. j. 4 As 4/2007 – 3, nebo ze dne 30. 5. 2008, č. j. 2 As 16/2008 – 41). Toto hodnocení provádí správní orgán i s ohledem na dosavadní průběh řízení. Aby byla omluva náležitá, musí být učiněna bezodkladně a opřena o dostatečné důvody (v podrobnostech srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 248/2017 – 37). I omluva učiněná s určitým odůvodněným časovým odstupem po události, která bránila obviněnému z přestupku v účasti u ústního jednání (např. náhlé onemocnění, úraz, hospitalizace, upoutání na lůžko, které bránily uvedené omluvě), může podle konkrétních okolností splňovat znaky náležité či bezodkladné omluvy správnímu orgánu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2009, č. j. 7 As 9/2009 – 66, nebo ze dne 21. 6. 2013, č. j. 6 As 25/2013 - 23).  9. V nynější věci bylo jednání nařízené na 27. 2. 2019 již třetím jednáním, které správní orgán k projednání přestupku nařídil. Z předchozích dvou jednání (na den 17. 10. 2018 a na 30. 1. 2019) se žalobce omluvil z důvodu pracovní neschopnosti, správní orgán omluvu akceptoval. 10. I ze třetího jednání se žalobce omluvil, správní orgány však již omluvu neuznaly jako náležitou a podepřenou dostatečnými důvody. K odvolací námitce žalobce žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že žalobce si převzal předvolání k jednání dne 11. 2. 2019, poté byl dne 14. 2. 2019 na lékařském vyšetření a termín další kontroly si domluvil na 27. 2. 2019. V době vyšetření již věděl o nařízeném jednání a nic mu nebránilo domluvit si termín další kontroly na jiný den. Omluva proto dle žalovaného nebyla podepřena důležitými důvody. Krom toho, ač o termínu kontroly žalobce věděl již dne 14. 2. 2019, omluvu odeslal k poštovní přepravě až dne 25. 2. 2019. Omluva tudíž ani nebyla bezodkladná. 11. Není tedy pravda, jak tvrdí žalobce, že by se žalovaný nevypořádal s námitkou, že prvostupňový správní orgán provedl ústní jednání bez přítomnosti žalobce, třebaže se z něj žalobce omluvil. Žalovaný se s touto námitkou vypořádal a nadto ani po věcné stránce tomuto vypořádání není co vytknout, což ovšem žalobce ani nečiní. 12. I s obecnou námitkou nedostatečně zjištěného skutkového stavu se žalovaný v bodě 40 napadeného rozhodnutí vypořádal, a to v té míře obecnosti, v níž byla uplatněna. Odkázal na odstavce napadeného rozhodnutí, v nichž se podává, proč je postaveno najisto, že se přestupek stal a že jej spáchal žalobce. Skutková zjištění správních orgánů pak žalobce konkrétně nezpochybňuje ani v žalobě. V. Závěr a náklady řízení 13. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.      Brno 22. února 2021       Mgr. Filip Skřivan, v. r. samosoudce       Za správnost vyhotovení: B. Z.