č.j. 62 A 5/2021-47     USNESENÍ   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci   žalobkyně:  S. B. bytem X zastoupená zákonným zástupcem T. K. bytem X zastoupená Mgr. Pavlem Kužílkem, advokátem sídlem Smetanova 1784/5, Přerov   proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje                           sídlem třída T. Bati 21, Zlín     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.11.2020, č.j. KUZL 75879/2020, sp. zn. KUSP 64045/2020,     takto:   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni se vrací z účtu Krajského soudu v Brně zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.     Odůvodnění:   1. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18.11.2020, č.j. KUZL 75879/2020, sp. zn. KUSP 64045/2020, kterým bylo zamítnuto odvolání paní T. K. proti rozhodnutí Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně ze dne 7.9.2020, č.j. CMSZL 138/2020, reg. č. ZSC/2020/242, na základě kterého se S. B. přijímá do školního roku 2020/2021 k základnímu vzdělávání, a to jednak na základě žádosti o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání podané otcem S. B. a dále na základě usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26.8.2020, č.j. P 43/2020-306, 27 A, Nc 252/2020, kterým byl udělen za matku T. K. souhlas s podáním žádosti o provedení zápisu nezletilé S. B. k základnímu vzdělávání do Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně.  2. Žalovaný dospěl k závěru, že paní T. K. nebyla účastníkem řízení o přijetí S. B. k základnímu vzdělávání, neboť tím je toliko žák, kterému § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), přiznává právo podat odvolání. Proto žalovaný odvolání paní T. K., zákonné zástupkyně S. B., podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné zamítl. 3. Předtím, než mohl zdejší soud přistoupit k dalším procesním úkonům ve věci žaloby podané ve správním soudnictví nezletilou S. B., zabýval se splněním podmínek řízení. 4. Jednou ze základních podmínek řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je s ohledem na zásadu subsidiarity správního soudnictví vyčerpání opravných prostředků před správními orgány. V dané věci se posouzení splnění této podmínky ipso facto rovněž překrývá s posouzením základního nosného důvodu, pro který žalovaný odvolání podané zákonnou zástupkyní žalobkyně zamítl jako nepřípustné, kterým byl závěr, že odvolání nepodala nezletilá S. B. coby jediný účastník předmětného správního řízení, nýbrž její matka T. K. svým jménem. 5. Správními soudy je již ustáleně judikováno, že rozhodnutí o přijetí nezletilého dítěte do základní školy se týká subjektivního veřejného práva (k jehož ochraně správní soudnictví slouží) dítěte na vzdělávání a školské služby a nedotýká se žádného subjektivního veřejného práva jeho rodičů (zákonných zástupců). Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 31.3.2016, č.j. 4 As 280/2015-36, uvedl, že „právo na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona náleží pouze žákům a studentům, nikoli jejich zákonným zástupcům (rodičům). Stěžovatel (pozn. soudu: rodič nezletilé žákyně, která byla přijata do základní školy, na základě žádosti podané druhým rodičem), proto nemohl být účastníkem řízení o přijetí své dcery do základní školy podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, jak namítal v žalobě, neboť není a nemůže být dotčenou osobou, na níž by se s ohledem na společenství práv nebo povinností s žadatelem (jeho nezletilou dcerou) vztahovalo rozhodnutí správního orgánu. Stěžovatel nemohl být účastníkem řízení ani podle § 27 odst. 2 správního řádu, jak namítal v kasační stížnosti. Není totiž splněna podmínka přímého a bezprostředního dotčení jeho práv či povinností v oblasti veřejného práva. V posuzované věci se totiž jedná o právo na vzdělávání a školské služby pouze nezl. dcery stěžovatele, stěžovateli tudíž v posuzované věci nesvědčí veřejné subjektivní právo na vzdělávání a školské služby a toto jeho právo proto nemohlo být ani jakkoliv dotčeno. Stěžovatel tudíž v posuzované věci nebyl účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) ani podle § 27 odst. 2 správního řádu. I podle ustálené judikatury nepostačuje k založení postavení účastníka podle § 27 odst. 2 správního řádu ani to, že výsledek správního řízení se určitým způsobem zprostředkovaně může projevit v soukromoprávních vztazích určité osoby, resp. v jejích majetkových poměrech (srov. přiměřeně rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25.11.2008, č.j. 6 As 12/2007 – 140, č. 1785/2009 Sb. NSS, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2009, č.j. 8 As 21/2008 – 189, č. 2251/2011 Sb. NSS, a ze dne 20.8.2014, č.j. 4 Ads 94/2013 – 93). I v nyní posuzované věci se přijetí dcery stěžovatele do základní školy projeví v právní sféře stěžovatele pouze zprostředkovaně při výkonu jeho rodičovské odpovědnosti, respektive v jeho povinnosti platit případné školné či další platby a náklady spojené s docházkou dítěte do základní školy. V tomto smyslu se v právní sféře stěžovatele neprojevuje rozhodnutí o přijetí dítěte do základní školy kvalitativně jiným způsobem než jakékoli jiné rozhodnutí týkající se nezletilého dítěte. Nelze však účastenství ve správním řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu rozšiřovat takovým způsobem, že v kterémkoli řízení týkajícím se dítěte by (oba) rodiče byli samostatnými účastníky“. Shodný závěr judikoval Nejvyšší správní soud dále kupř. ve svém rozsudku ze dne 31.3.2016, č.j. 4 As 281/2015-32. 6. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že odvolání proti rozhodnutí Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně o přijetí S. B. ke vzdělávání podala dne 15.9.2020 paní T. K. V textu odvolání je uvedeno vymezení věci jako: „Odvolání proti rozhodnutí o přijetí – S. B., nar.…“. Dále je uveden následující text „Vážená paní ředitelko, na základě Vašeho emailového sdělení ze dne 14.9.2020, že moje dcera S. B. …byla přijata k základnímu vzdělání do Vaší církevní školy, podávám tímto jako zákonný zástupce dítěte a účastník řízení řádně a včas odvolání proti tomuto rozhodnutí Vaší školy. Byť jsem již dopisem ze dne 7.9.2020 Vaši školu vyzvala, aby mi byly doručovány veškeré písemnosti ohledně zápisu a přijímacího řízení, dosud mi žádné rozhodnutí Vaší školy nebylo doručeno. Ostatně usnesení o přerušení řízení mi bylo Vaší školou na mou žádost doručeno a máte tedy povinnost mi jako účastníku řízení doručovat veškeré písemnosti ohledně tohoto správního řízení včetně případného rozhodnutí ve věci. Opakovaně Vás proto vyzývám, aby mi bylo rozhodnutí Vaší školy o přijetí dcery neprodleně na níže uvedenou adresu doručeno. Po doručení předmětného rozhodnutí Vaší školy, bude mé odvolání proti rozhodnutí Vaší školy o přijetí dcery do Vaší školy řádně odůvodněno. Zajímavé je, že mi od 7.9.2020 jako zákonnému zástupci neodpovídáte na mé dotazy ohledně průběhu správního řízení a dne 14.9.2020 mi emailem z ničeho nic sdělíte, že je dcera řádně přijata na Vaši školu. Z Vašeho emailu ze dne 10.9.2020 po mých několika urgencích rozhodně nevyplývá, že by dcera byla dne 10.9.2020 přijata na Vaši školu. Ostatně i telefonicky v pátek dne 11.9.2020 jste mi potvrdila, že dcera není řádně přijata a řízení je přerušeno, a že si promluvíte s otcem, aby ji už nevodil do Vaší školy. Předmětné odvolání tedy podávám v zákonné lhůtě. S pozdravem T. K. ...“. 7. Dne 23.9.2020 byla Církevní základní škole a mateřské škole ve Zlíně doručena písemnost označená jako „Vyrozumění o převzetí právního zastoupení“, v níž Mgr. Pavel Kužílek, advokát, mimo jiné sděluje, že převzal právní zastoupení T. K., jako účastníka řízení ve správním řízení o přijetí/nepřijetí nezletilé S. B. k základnímu vzdělávání. Dále žádá, aby mu byly v dané věci doručovány veškeré písemnosti a aby byl uvědomován o všech úkonech, kterých se může jako právní zástupce účastníka správního řízení zúčastnit. 8. Dne 24.9.2021 byla žalovanému prostřednictvím Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně doručena písemnost označená jako „odvolání zákonného zástupce proti rozhodnutí ředitele školy ze dne 7.9.2020, č.j. CZMSZL138/2020, reg.č. ZSC/2020/242“, kde je na první straně označena T. K., jako zákonný zástupce žadatele, a dále S. B., jako účastník řízení. V navazujícím textu je v bodech 2 a 3 uvedeno, že rozhodnutí bylo zákonné zástupkyni žadatele T. K. (dále jen „zákonný zástupce“ nebo „odvolatel“) doručeno dne 24.9.2020, tedy dosud nenabylo právní moci a není vykonatelné, a dále že proti tomuto rozhodnutí podává zákonný zástupce prostřednictvím právního zástupce řádně a v zákonné lhůtě odvolání. 9. V obsahu odvolání pak T. K. prostřednictvím svého zástupce namítá nicotnost a nezákonnost rozhodnutí a vady řízení, kdy má za to, že Církevní základní škola a mateřská škola ve Zlíně nezákonně zajišťuje povinnou školní docházku dítěte. Poukazuje rovněž na to, že byly nezákonně zkráceny její práva jako zákonného zástupce, zejména právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, a dále na to, že podala proti nezákonnému postupu základní školy žalobu na ochranu před nezákonným zásahem (jedná se o žalobu ve věci sp. zn. 29 A 158/2020, která byla Krajským soudem v Brně odmítnuta dne 29.10.2020, což je zdejšímu soudu – senátu, jenž ve věci rozhoduje - známo z jeho úřední činnosti).                 10. Z uvedeného podle zdejšího soudu plyne, že prostředek obrany proti prvostupňovému rozhodnutí, kterým je v daném případě odvolání ve smyslu § 81 a násl. správního řádu, podala matka S. B. coby její zákonná zástupkyně svým jménem. V odvolání se dovolává práv účastníka řízení a z této své „procesní pozice“ rovněž dovozuje vady předmětného řízení. Zdejší soud tudíž ani na základě obsahu podaného odvolání a jeho doplnění nemohl dovodit, že by matka coby zákonná zástupkyně odvolání fakticky podávala jménem nezletilé S. B. 11. Zdejší soud se proto ztotožňuje s postupem žalovaného, který odvolání T. K. proti rozhodnutí Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně ze dne 7.9.2020, č.j. CMSZL 138/2020, reg. č. ZSC/2020/242, zamítl jako nepřípustné, protože bylo podáno neoprávněnou osobou. Žalobkyně tedy v daném případě odvolání proti rozhodnutí Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně ze dne 7.9.2020, č.j. CMSZL 138/2020, reg. č. ZSC/2020/242, nepodala; ostatně odvolání je postaveno na nesouhlasu matky žalobkyně s přijetím žalobkyně do základní školy ve Zlíně, což v kontextu skutečností plynoucích z obsahu listin založených ve správním spisu představuje jádro sporu mezi rodiči týkající se místa vzdělávání žalobkyně (v době, kdy je žalobkyně v péči otce podle původní soudem schválené dohody), který bude řešit civilní soud.    12. Podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 13. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. 14. Protože to nebyla žalobkyně, která by vyčerpala řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, nebyly splněny podmínky řízení před zdejším soudem o její žalobě. Proto zdejší soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s § 68 písm. a) s.ř.s. její žalobu jako nepřípustnou odmítnul. 15. Obiter dictum zdejší soud k věci uvádí, že v pravomoci žalovaného či ředitelky základní školy není řešit neshody mezi rodiči v otázce vzdělávání jejich nezletilých dětí. Protože v daném případě byla neshoda rodičů Církevní základní škole a mateřské škole ve Zlíně známa, postupovala škola správně, pokud vyzvala rodiče, aby se ve věci dohodli, či podali návrh k odstranění neshody k soudu, a správní řízení přerušila. Pokud pak o přijetí nezletilé S. B. rozhodla Církevní základní škola a mateřská škola ve Zlíně na základě usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26.8.2020, č.j. P 43/2020-306, 27 A, Nc 252/2020S, postupovala správně a zcela v souladu se zákonem, neboť byla povinna předběžné opatření civilního soudu respektovat. Je třeba rovněž zdůraznit, že účelem řízení o přijetí dítěte do základní školy, stejně jako přezkumu správního rozhodnutí z tohoto řízení vzešlého ve správním soudnictví, není řešit spory mezi rodiči ohledně toho, jakou základní školu má jejich dítě navštěvovat, či jaký „model“ vzdělávání by byl v nejlepším zájmu dítěte. Z usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26.8.2020, č.j. P 43/2020-306, 27 A, Nc 252/2020S, v této souvislosti plyne, že s ohledem na změnu bydliště matky, přestěhování dětí do Přerova a žádost matky o jejich svěření do výlučné péče, je o tomto sporu vedeno řízení o změnu péče a výživného u civilního soudu, kde budou zájmy nezletilé S. B. řádně zohledněny. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Vzhledem k tomu, že byla žaloba odmítnuta, rozhodl soud o vrácení zaplaceného soudního poplatku podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 27. května 2021 Petr Šebek v.r. předseda senátu