34 A 51/2022-19     USNESENÍ   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci   žalobkyně:  O. M.  st. přísl. X.     zast. advokátkou Mgr. Helenou Pindejovou  sídlem Milady Horákové 1957/13 proti   žalované:  Policie České republiky  Ředitelství služby cizinecké policie  sídlem Olšanská 2, P. O. BOX 78, 130 51 Praha 3   o žalobě ve věci nezahájení přezkumného řízení ze strany žalované, takto:   I. Žaloba  s e  o d m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobkyně v žalobě doručené soudu dne X požadovala, aby bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne X, č. j. X. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odboru cizinecké policie, ze dne X, č. j. X, ve věci správního vyhoštění žalobkyně, jako opožděné podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Žalobkyně s odkazem na § 92 odst. 1 a § 94 odst. 1 správního řádu v žalobě uvedla, že byly dány důvody pro přezkoumání prvostupňového rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí nebylo v souladu s právními předpisy. Žalovaná proto pochybila, pokud nezahájila přezkumné řízení. Dále se žalobkyně vyjádřila k důvodům nezákonnosti rozhodnutí ve věci správního vyhoštění. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které bylo vydáno plně v souladu se zákonem. 4. Soud o žalobě uvážil následovně: 5. Jakkoli žaloba směřovala proti rozhodnutí žalované, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci správního vyhoštění, z hlediska obsahu se o žalobu proti rozhodnutí žalované o odvolání žalobkyně vůbec nejedná. 6. Žalobkyně nezpochybňuje skutečnost, že odvolání podala opožděně. Ostatně tuto skutečnost spolehlivě dokládají doručenky založené ve správním spise. Přestože byla žalobkyně v rozhodnutí o správním vyhoštění řádně poučena o zákonné lhůtě pro podání odvolání, tato lhůta (byť) o jeden den dodržena nebyla. 7. Žalobkyně svoji argumentaci v žalobě směřuje výlučně proti části odůvodnění rozhodnutí žalované, učiněného fakticky nad rámec nosných důvodů tohoto rozhodnutí, že ve věci nebyly dány předpoklady pro zahájení přezkumného řízení. Ve vztahu k rozhodnutí žalované ve věci odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o správním vyhoštění, jehož zrušení se žalobkyně domáhá, žaloba neobsahuje jediný žalobní bod. 8. K tomu je nutno uvést, že s ohledem na lhůtu pro podání žaloby, která činí podle § 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, již nebyl na místě postup soudu podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Žaloba totiž byla podána v poslední den této zákonné lhůty ve 22:49:01 hod. a soud proto ani objektivně nemohl žalobkyni vyzvat k odstranění této vady žaloby (ani pokud by žalobkyně chtěla rozporovat důvody pro zamítnutí jejího odvolání pro opožděnost). Ve vztahu k tomuto rozhodnutí žalované je žaloba neprojednatelná a jsou dány důvody pro její odmítnutí (viz rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS, body 57-61). 9. Soud proto žalobu z hlediska jejího obsahu vyhodnotil jako návrh směřující proti nezahájení přezkumného řízení podle správního řádu. Takový návrh však přípustný není. 10. Přezkumné řízení (§ 94 a násl. správního řádu) je institutem aplikovatelným i ve vztahu k řízení o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců. Ve vztahu k možnostem soudního přezkumu je však podstatné, že přezkumné řízení je koncipováno jako dozorčí prostředek nadřízených správních orgánů, jehož smyslem a účelem je primárně ochrana objektivní zákonnosti správních rozhodnutí. Na zahájení přezkumného řízení či vydání rozhodnutí v tomto řízení není právní nárok, resp. veřejné subjektivní právo. 11. Pokud tedy správní orgán sdělí, že neshledává důvody k zahájení správního řízení, zahájení přezkumného řízení nelze soudně vymáhat; to vyplývá z ustálené judikatury správních soudů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007-71, č. 1831/2009 Sb. NSS, následovaný např. rozsudkem téhož soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 As 58/2013-39). Soudního přezkumu takového postupu (rozhodnutí) nadřízeného správního orgánu se nelze domoci ani prostřednictvím jiného správního rozhodnutí, byť je toto rozhodnutí (o zamítnutí odvolání žalobkyně pro opožděnost) „nosičem“ sdělení žalované o tom, že důvody k zahájení přezkumného řízení neshledává. 12. Sdělení žalované, že ve věci žalobkyně neshledala důvody pro zahájení přezkumného řízení, tak není rozhodnutím, proti němuž by bylo možné brojit žalobou podle § 65 odst. 1 správního řádu. Tímto „rozhodnutím“ jako takovým totiž nedochází k zásahu do právní sféry žalobkyně. Proto je tento úkon vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví, a žalobu namířenou proti takovému úkonu je nutno odmítnout jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. a) s. ř. s. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Platí, že pokud byla žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno dne 7. prosince 2022     Mgr. et Mgr. Lenka Bahýľová, Ph.D., v. r. samosoudkyně