č. j. 41 Az 10/2022-28       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce:  Z. T. státní příslušnost: X t. č. X doručovací adresa: X proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky                             poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2022, č. j. OAM-953/ZA-ZA11-ZA20-2021, takto: I. Žaloba se zamítá.   II.  Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.  Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaný zamítl žádost žalobce o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou. Gruzie je totiž na seznamu bezpečných zemí původu. Žalobce s rozhodnutím žalovaného nesouhlasí. Domnívá se, že žalovaný neposoudil žádost žalobce dostatečně individuálně a neshromáždil si k tomu potřebné podklady. Krajský soud níže vysvětlí, proč tak žalobce namítá nedůvodně. II. Rozhodnutí žalovaného a související skutkové okolnosti 2. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 11. 11. 2021. Jako důvod své žádosti uvedl, že 9 let podporoval Saakašviliho politickou stranu Sjednocené národní hnutí („SNH“). Čelil obtěžování kvůli účasti na jejích mítincích. Nechtěli ho kvůli tomu přijmout do zaměstnání. V Tbilisi si koupil pozemek, zaplatil za něj, ale nemohl si ho na katastru přepsat. Asi kvůli tomu, že chodil na mítinky SNH. Takové problémy má pořád. Při pohovoru žalobce dodal, že pracoval jako ochranka prezidenta Saakašviliho. Jeho problémy trvají asi 3 nebo 4 roky. Pozemek, který mu nepřepsali, koupil před 15 lety, ale s tím přepisem začal v roce 2012. Zjistil, že sousedovi pozemek přepsali, ale jemu ne. Tak si domyslel, že je to kvůli jeho politickému přesvědčení. Musel dokládat různé podklady a formality, vyřizování trvalo dlouho a v době, kdy se to posuzovalo, již Saakašvili nebyl v úřadu. K problémům se sháněním práce uvedl, že jakmile se zeptal, proč ho nechtějí přijmout, tak mu řekli, že důvod musí dobře znát. Na mítinky chodil často, několikrát do roka. Naposledy 30. 10. 2021. Nevycestoval dříve, protože doufal, že se situace zlepší. Nikam si nestěžoval, protože pokud má člověk problémy s vládou, není kam se obracet. Zaměstnat ho nechtěly soukromé firmy, byť jednu z nich vlastnil poslanec. Žalobce pak uvedl, že v Gruzii neměl problémy se stáními či bezpečnostními orgány, ani ho tam nestíhali trestně.      3. Žalovaný v průběhu správního řízení shromáždil informace o zemi původu, které tvoří materiál Hodnocení Gruzie jako bezpečné země původu z října 2021 („Hodnocení Gruzie“). Podle této zprávy proběhly poslední prezidentské volby na podzim roku 2018. Podle OBSE se uskutečnily v souladu s pravidly. Stejně jako parlamentní volby v říjnu 2022, ve kterých získala většinu strana Gruzínský sen. Všudypřítomná obvinění z tlaku na voliče a překračování hranice mezi státem a vládnoucí stranou však snížila důvěru veřejnosti v některé aspekty volebního procesu. Vláda podle Hodnocení Gruzie nemá pod kontrolou pouze separatistické regiony Abcházie a Jižní Osetie. V Gruzii ovšem obecně nedochází k pronásledování ve smyslu čl. 9 směrnice 2011/95/EU, ani k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení, trestům či hrozbě z důvodu svévolného násilí. Gruzie je členem OSN a přistoupila k základním lidskoprávním úmluvám. Gruzínská vláda také spolupracovala s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky i s dalšími humanitárními organizacemi na poskytování ochrany a pomoci vnitřně přesídleným osobám, uprchlíkům a dalším skupinám. Gruzínští občané mohou podat stížnost ke státnímu zastupitelství a dalším justičním institucím. Případným zneužitím pravomocí státních úřadů se rovněž zabývá ombudsman a řada nevládních organizací, které poskytují efektivní pomoc v případech porušení práv jednotlivců. 4. Na základě výpovědi žalobce a informací plynoucích z citovaného materiálu žalovaný shledal, že v případě žalobce lze Gruzii považovat za bezpečnou zemi původu. Žalobce nebyl členem SNH, jen se zúčastňoval jejích mítinků. Jak plyne z Hodnocení Gruzie, SNH je legální stranou, která svobodně kandidovala ve všech volbách. Po posledních volbách, ve kterých získala 27,18 % hlasů, se nezaznamenaly perzekuce proti jejím členům nebo podporovatelům. Co se neúspěšného přepisu pozemku týče, příslušné formality žalobce nesplňoval již v době, ve které mu jeho politické aktivity nemohly být přítěží. Žalobce navíc své – podle jeho slov několikaleté – problémy nijak neřešil a na nikoho se neobrátil se žádostí o pomoc. Gruzínci se mohou obrátit například na státní zastupitelství a k justičním institucím. Případnou nečinností či zneužitím pravomoci státních orgánů se rovněž zabývá úřad ombudsmana a řada nevládních organizací. Žalobce neměl v Gruzii nikdy problémy se státními orgány. Není důvod si myslet, že by mu odmítly pomoci. 5. Žalovaný shledal naplnění podmínek pro použití § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). A rozhodnutím ze dne 21. 1. 2022, č. j. OAM-953/ZA-ZA11-ZA20-2021 („rozhodnutí žalovaného“), zamítl žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou.     III. Žaloba 6. Žalobce namítá, že se obává návratu do Gruzie, protože čelil pronásledování z politických důvodů. Podporoval prezidenta Saakašviliho, pracoval v jeho ochrance. Také se účastnil demonstrací a mítinků, které organizovala strana SNH. Je přesvědčený, že kvůli tomu má teď problémy si najít jinou práci. Má další problémy v každodenním životě, např. mu katastr nemovitostí odmítl zapsat pozemek, který koupil. Žalobce nemá možnost vést v Gruzii důstojný život. Splňuje podmínky udělení mezinárodní ochrany podle § 12 zákona o azylu, neboť ho pronásledovali za uplatňování politických názorů. Toto pronásledování mu hrozí i v případě návratu. Dále mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu, neboť nemá možnost získat prostředky na obživu pro sebe a svou rodinu. 7. Žalobce dodává, že žalovaný musí v každém jednotlivém případě zkoumat, zda ve vztahu k dotyčnému žadateli lze danou zemi považovat za bezpečnou. V případě žalobce tomu tak není. Žalovaný neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí. Rozhodnutí žalovaného proto nemá oporu ve spisu. Je navíc nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný si obstaral jen zprávu Hodnocení Gruzie. Z této zprávy však žalovaný odkazuje pouze na zcela obecné informace, které nesouvisí s důvody jeho žádosti o mezinárodní ochranu.  IV. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Je podle něj evidentní, že žalobce koupil pozemek dříve, než začal podporovat politickou stranu SNH. Ve vlasti nikdy neměl žádné konkrétní problémy se státními orgány. Může se případně obrátit na kompetentní orgány země původu a využít vnitrostátní prostředky ochrany. Žalovaný zdůraznil, že podle judikatury pouhá nedůvěra žadatelů ve státní instituce v zemi původu důvod pro udělení mezinárodní ochrany nezakládá. Podle zprávy Hodnocení Gruzie prostředky ochrany v zemi původu měl. Ale všechny dostupné mechanismy pro svoji ochranu před vnímaným příkořím nevyužil. V. Posouzení věci krajským soudem 9. Žalobu podala oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní;  „s. ř. s.“), ve lhůtě podle § 32 odst. 1 zákona o azylu. Krajský soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 10. Žaloba není důvodná. 11. Gruzie, s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie, se ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu ve spojení s § 2 bodem 7 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců („vyhláška“), považuje za bezpečnou zemi původu. 12. Podle § 16 odst. 2 zákona o azylu se jako zjevně nedůvodná zamítne žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který ČR považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. 13. U země zařazené na seznam bezpečných zemí původu se obecně předpokládá, že neporušuje práva vlastních občanů a dodržuje mezinárodní závazky. Odpovědnost na prokázání opaku pak leží na žadateli (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2020, č. j. 6 Azs 209/2020-29). Domněnka bezpečnosti dané země je vyvratitelná. A každý žadatel má možnost prokázat, že v jeho konkrétním případě by se domněnka bezpečnosti uplatnit neměla. Pokud se tedy udělení mezinárodní ochrany domáhá žadatel ze země patřící mezi bezpečné země původu, je jeho úkolem přesvědčit žalovaného, že jeho mimořádný příběh odůvodňuje věcné posouzení žádosti podle zákona o azylu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2020, č. j. 10 Azs 232/2020-32, bod 6). Musí pak uvést natolik ucelená, přesvědčivá a relevantní fakta, aby z nich bylo možno usuzovat na hrozbu pronásledování či vážné újmy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 Azs 185/2020-30, bod 14). 14. Žalobce namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, protože si neobstaral dostatek relevantních informací o Gruzii. V případě použití institutu bezpečné země původu však žalovaný nemá povinnost shromažďovat informace o zemi původu v takovém rozsahu, jako je tomu u plného meritorního přezkumu žádosti. Obecně stačí, pokud žalovaný jako podklad pro vydání rozhodnutí využije informace zdůvodňující naplnění jednotlivých zákonných podmínek pro zařazení dané země na seznam bezpečných zemí původu. Právě v tom spočívá procesní zjednodušení, které se pojí s aplikací institutu bezpečných zemí původu.   15. Žalovanému proto nelze vytýkat nedostatečné zjištění skutkového stavu, pokud jím shromážděné zprávy o zemi původu v dostatečné míře nereagují na žalobcem tvrzené důvody žádosti o mezinárodní ochranu. Stačí, že zpráva Hodnocení Gruzie dokládá splnění podmínek pro její označení za bezpečnou zemi původu. V tomto ohledu, tj. že by Gruzie tyto podmínky nesplňovala, ostatně žalobce žádné námitky nevznáší.   16. Teprve pokud by žalobce doložil, že v jeho případě Gruzii za bezpečnou zemi považovat nelze, musel by žalovaný shromáždit dodatečné informace, na jejichž základě by hodnotil relevanci tvrzení žalobce ve vztahu k jednotlivým důvodům pro udělení mezinárodní ochrany. Jak krajský soud nyní zdůvodní, žalobce domněnku bezpečnosti nevyvrátil.   17. Pokud jde o vyvrácení domněnky bezpečnosti Gruzie, žadatel by měl tvrdit a v rámci svých možností prokázat, že u něj existují důvody, které mohou být potenciálně relevantní pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany, tj. důvody, které by bylo možné považovat za pronásledování nebo vážnou újmu a při splnění dalších podmínek by mohly vést k udělení některé z forem mezinárodní ochrany. Takové důvody ale žalobce neuvedl a domněnku bezpečnosti nevyvrátil.   18. Žalobce tvrdil, že měl problémy jako podporovatel strany SNH. Různé firmy ho kvůli tomu odmítly zaměstnat. A podle jeho názoru to byl i důvod neúspěšného přepisu pozemku, který koupil, v katastru nemovitostí. Nemožnost nalézt v zemi původu zaměstnání však nepředstavuje relevantní důvod pro udělení některé z forem mezinárodní ochrany. Jedná se totiž pouze o ekonomický důvod, který sám o sobě nesvědčí o tom, že by žadateli hrozilo pronásledování či vážná újma. Byť v určitých případech, pokud by nemožnost najít práci byla výsledkem diskriminace a pojila by se s některým z azylově relevantních důvodů, ve spojení s dalšími skutečnostmi by mohla zakládat důvod pro udělení mezinárodní ochrany, to není případ žalobce. Ten sice dovozoval problémy s nalezením práce právě se svými dřívějšími politickými aktivitami, jednalo se však o pouhé spekulace. To platí i ve vztahu k problémům s přepisem pozemků. Z výpovědi žalobce s rámci správního řízení naopak neplyne, že by po návratu do vlasti měl mít jakékoliv azylově relevantní problémy. Nevyvrátil proto domněnku bezpečnosti Gruzie.   19. Navíc krajský soud ve shodě s žalovaným dodává, že aby tvrzené problémy žalobce mohly mít význam z pohledu mezinárodní ochrany, musel by zároveň relevantním způsobem zpochybnit dostupnost ochrany státu před tvrzenými obtížemi, v nichž žalobce spatřuje pronásledování, resp. možnou vážnou újmu. V případě bezpečných zemí původu se ale předpokládá obecná dostupnost ochrany před pronásledováním a vážnou újmou. Jde o jeden z předpokladů zařazení země na seznam bezpečných zemí původu. Proto se již označením Gruzie za bezpečnou zemi původu vytváří domněnka, že možnost využití vnitrostátních prostředků ochrany zde existuje.   20. Žalobce přiznaně rezignoval na snahu nalézt ochranu v zemi původu. Jak ovšem trefně poznamenal žalovaný, pouhá nedůvěra stěžovatelů ve státní instituce v zemi původu nezakládá důvod pro udělení mezinárodní ochrany (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2004, č. j. 5 Azs 7/2004-37, z aktuálnějších rozhodnutí pak viz např. usnesení ze dne 5. 11. 2020, č. j. 9 Azs 193/2020-42, bod 10). Ze zprávy Hodnocení Gruzie přitom plyne, že žalobce měl minimálně možnost obrátit se na státní zastupitelství či jiné justiční instituce. Nezkusil to ovšem ani u policie. Nemohl tehdy v řízení před žalovaným vyvrátit domněnku bezpečnosti Gruzie.   21. Pokud proto žalovaný zamítl žádost žalobce o mezinárodní ochranu pro zjevnou nedůvodnost, jelikož žalobce nevyvrátil domněnku, že Gruzie je v jeho případě bezpečnou zemí původu, pak postupoval správně. Žalobní námitky nejsou důvodné.   22. Krajský soud závěrem pro úplnost dodává, že se této věci týkají dvě ze tří předběžných otázek, které položil Soudnímu dvoru usnesením ze dne 20. 6. 2022, č. j. 41 Az 14/2022-30 (Soudní dvůr o nich vede řízení ve věci C-406/22, C. V. proti Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky). Gruzie se totiž – stejně jako Moldavsko, kterého se týkají předběžné otázky položené Soudnímu dvoru – objevuje na seznamu bezpečných zemí původu ve vyhlášce s teritoriálními výjimkami. Jižní Osetie a Abcházie jsou částmi Gruzie, v jejichž případě se koncept bezpečné země původu neuplatní. Podle krajského soudu ale unijní právo neumožňuje vymezit bezpečnou zemi původu s teritoriálními výjimkami (viz rozsudek krajského soudu ze dne 2. 3. 2022, č. j. 41 Az 2/2022-48, body 28-34). Je však otázkou, jaké jsou dopady takovéhoto vymezení bezpečné země původu. Zda to znamená, že ji nelze jako celek pojímat coby bezpečnou zemi původu (a nelze pak v jejím případě vůbec rozhodovat podle § 16 odst. 2 zákona o azylu). A zda k tomuto rozporu s unijním právem musí soud přihlížet i bez námitky. Na to se krajský soud proto ptá Soudního dvora.   23. Do momentu, než Soudní dvůr o předběžných otázkách krajského soudu rozhodne, však krajský soud považuje za žádoucí (přes právní názor samosoudce projednávajícího tuto věc, vysvětlený v usnesení s předběžnými otázkami), aby pro zachování jednotnosti a předvídatelnosti postupu zdejšího soudu držel dosavadní praxi. Podle ní soud k rozporu vymezení země jako bezpečné země původu s teritoriálními výjimkami s unijním právem nepřihlíží bez námitky z vlastní iniciativy (viz z nedávné doby např. rozsudky krajského soudu ze dne 29. 3. 2022, č. j. 22 Az 10/2022-21, ze dne 29. 3. 2022, č. j. 22 Az 8/2022-28, ze dne 10. 5. 2022, ze dne 14. 3. 2022, č. j. 33 Az 40/2020-72, ze dne 22. 3. 2022, č. j. 33 Az 57/2020-28, ze dne 10. 5. 2022, č. j. 34 Az 10/2021-37, ze dne 11. 5. 2022, č. j. 34 Az 12/2021-30, či ze dne 30. 3. 2022, č. j. 41 Az 13/2021-29 aj.). Tato praxe dopadá i na projednávanou věc, ve které žalobce nezpochybnil legálnost uvedení Gruzie ve vyhlášce kvůli rozporu jejího vymezení jako bezpečné země původu s teritoriálními výjimkami s unijním právem.  VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 24. Krajský soud pro nedůvodnost žalobních námitek žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly (§ 60 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát. Brno 20. července 2022   Martin Kopa, v. r.  samosoudce