62 A 186/2020-65   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a JUDr. Davida Rause, Ph.D., v právní věci   žalobce:        O. D. bytem X   proti žalovanému:    Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín     za účasti:  1. Dobet spol. s r.o.   sídlem Nádražní 946, Ostrožská Nová Ves   zastoupena JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem   sídlem Dlouhá 16, Praha 1   2. Povodí Moravy, s.p. sídlem Dřevařská 11, Brno     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.10.2020, č.j. KUZL 71635/2020, sp.zn. 58204/2020 ÚPŽP-Ha,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.10.2020, č.j. KUZL 71635/2020, sp.zn. 58204/ 2020 ÚPŽP-Ha, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Uherský Ostroh ze dne 21.7.2020, č.j. MUUO 2027/2020 MIK,  sp.zn. SÚ/3459/2018/SÚ-MIK, kterým bylo žalobci nařízeno odstranění stavby „Přístavba terasy ke stávající rybářské boudě a nové zastřešení terasy včetně zastřešení rybářské boudy“.   II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné; namítá, že se žalovaný dostatečně nezabýval jeho odvolacími námitkami. Konkrétně poukázal na námitku, že přístavba k rybářské boudě byla realizována v rámci nutné rekonstrukce rybářské boudy, jejíž stav nebyl dobrý a k rekonstrukci tohoto typu není podle žalobce třeba stavební povolení. 3. V replice ze dne 25.4.2021 žalobce doplnil, že v době provádění přístavby se domníval, že žádné povolení nepotřebuje, že není vlastníkem stavby rybářské boudy ani přistavené terasy (tím má být jeho bratr Petr, pro kterého terasu stavěl) a že správní orgán zbytečně reguluje chování občanů tam, kde to není třeba. 4. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.   III. Shrnutí procesního postoje žalovaného a osob na řízení zúčastněných 5. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. 6. První osoba na řízení zúčastněná v obsáhlém vyjádření se žalobou nesouhlasí. Považuje ji za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. 7. Druhá osoba na řízení zúčastněná nevyužila možnosti se ve věci vyjádřit.     IV. Posouzení věci 8. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).   9. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; rozhodoval bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 s.ř.s.   10. Nejprve se soud zabýval uplatněnou námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Nutno zdůraznit, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 19. 2. 2008, č.j. 7 Afs 212/2006 - 76). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č.j. 1 Afs 92/2012 - 45, či ze dne 29. 6. 2017, č.j. 2 As 337/2016 - 64). Přehlédnout pak nelze ani fakt, že správní orgány nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí. Takový postup shledal ústavně konformním i Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08: „Není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná.“ (srov. také rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2015, č.j. 9 As 221/2014 - 43).   11. V daném případě žalobce namítal, že se žalovaný nezabýval jeho námitkou, že přístavba byla realizována v rámci nutné rekonstrukce rybářské boudy, jejíž stav nebyl dobrý, a k rekonstrukci tohoto typu není podle žalobce třeba povolení. S tím ale soud souhlasit nemůže. V závěru napadeného rozhodnutí na str. 4, kde se žalovaný zabýval odvolacími námitkami, jednoznačně uvedl, že „k umístění předmětné stavby bylo třeba vydání územního rozhodnutí, neboť se nejedná o stavbu, která by spadala do výčtu staveb uvedených v § 79 odst. 2 stavebního zákona pod písm. a) až t), což je výčet staveb, které rozhodnutí o umístnění stavby ani územní souhlas nevyžadují“. Byť se žalovaný výslovně nevyjádřil k tvrzení, že přístavba byla provedena v rámci nezbytné rekonstrukce, srozumitelně uvedl, že s námitkou, že k přístavbě nebylo třeba povolení, nesouhlasí i z jakého důvodu. Jeho rozhodnutí tak není nepřezkoumatelné.   12. Se žalobcem nelze souhlasit ani v tom, že žalovaný „více méně mechanicky opakuje argumentaci správního orgánu“ prvního stupně. Pokud se žalovaný v některých aspektech ztotožnil s názorem prvostupňového orgánu a jeho závěry parafrázoval, odcitoval či na jeho rozhodnutí odkázal, nijak to neovlivňuje přezkoumatelnost ani zákonnost napadeného rozhodnutí. Nelze totiž přehlédnout, že z hlediska soudního přezkumu tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jeden celek (viz např. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 10. 2004, č.j. 5 Afs 16/2003 – 56, nebo rozsudek NSS ze dne 28. 12. 2007, č.j. 4 As 48/2007 - 80).   13. Zákonnost závěru žalovaného, že k umístění předmětné stavby bylo třeba vydání územního rozhodnutí, žalobce v žalobě nezpochybňuje. Zdejší soud, který je vázán řádně uplatněnými žalobními body, se tak touto otázkou zabývat nemůže. Míra precizace žalobních bodů totiž do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej (srovnej rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č.j. 4 As 3/2008 - 78). Není na soudu, aby za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty, konkretizoval jeho obecná tvrzení či vybíral ze spisu ty skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu a přebíral by naopak funkci žalobcova advokáta (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008‑78, č. 2162/2011 Sb. NSS, bod 32).   14. Pokud jde o námitky uvedené v replice, tak těmi se zdejší soud zabývat rovněž nemohl, neboť byly uplatněny po lhůtě k podání žaloby, která podle § 72 odst. 1 s.ř.s. činí dva měsíce ode dne, kdy bylo napadené rozhodnutí žalobci doručeno. Toliko v této lhůtě lze přitom žalobu rozšiřovat o nové žalobní body (§ 71 odst. 2 s.ř.s.). Ze spisu vyplynulo, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 29.10.2020, zatímco repliku žalobce podal až dne 25.4.2020, tedy řadu měsíců po uplynutí dvouměsíční lhůty. Vzhledem k tomu nebylo třeba provádět dokazování kupní smlouvou, neboť otázkou, kdo byl v rozhodnou dobu vlastníkem stavby, zdejší soud posuzovat nemohl.    15. Soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil jakoukoli vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   V. Náklady řízení   16. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Osobám na řízení zúčastněným soud neuložil žádnou povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jim nějaké náklady vznikly, a proto soud rozhodl tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k  podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 8.7.2022   Petr Šebek v.r. předseda senátu