62 Af 23/2021-52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci žalobce: Icbreality s.r.o.  sídlem Václavská 237/6, Brno  zastoupen JUDr. Zdeňkou Jedličkovou, advokátkou  sídlem Bašty 413/2, Brno   proti   žalovanému: Odvolací finanční ředitelství                                  sídlem Masarykova 31, Brno     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. 2383/21/5300-21441-702127 ze dne 4.3.2021   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1.         Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. 2383/21/5300-21441-702127 ze dne 4.3.2021, kterým podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj platební výměr č.j. 4796163/19/3001-51523-712671 ze dne 22.11.2019, jímž byl žalobce vyrozuměn o předpisu úroku z prodlení úhrady daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2016 ve výši 153 341 Kč.  II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2.         Žalobce namítá, že platební výměr na úrok z prodlení byl vydán předčasně, neboť žalobce vede se žalovaným soudní spor o zákonnost doměření daně z přidané hodnoty za období února 2016. Nyní je spor veden u Nejvyššího správního soudu, k němuž podal žalobce kasační stížnost proti rozsudku zdejšího soudu. Není tak postaveno najisto, zda je daň doměřena v souladu se zákonem. 3.         Žalobce tak navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku setrval žalobce po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 4.         Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí a navrhuje ji jako nedůvodnou zamítnout. Plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Na svém procesním stanovisku setrval během celého řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 5.         Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).              6.         Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s). 7.         Žalobce toliko namítá, že byl platební výměr na úrok z prodlení vydán předčasně, neboť je rozhodnutí žalovaného o doměření daně napadeno u soudu. 8.         S tím však souhlasit nelze. 9.         Rozhodnutí žalovaného o doměření daně totiž bylo v době vydání platebního výměru na úrok z prodlení (22.11.2019) pravomocné (právní moci nabylo dne 28.3.2019). Na tom nic nemění, že žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalovaného správní žalobu, ani to, že proti zamítavému rozsudku zdejšího soudu poté podal kasační stížnost. Na právní moc a vykonatelnost rozhodnutí o doměření daně to nemá žádný vliv. Existovalo tedy pravomocné rozhodnutí o doměření daně za únor 2016, s jejíž úhradou byl žalobce v prodlení. Správce daně pak zcela v souladu se zákonem vydal platební výměr na úrok z prodlení. Byť se může stát, že správní soud napadené rozhodnutí žalovaného o doměření daně zruší, neznamená to, že by správce daně nemohl vydat ve vztahu k doměřené dani platební výměr na úrok z prodlení. Jestliže poté dojde ke zrušení rozhodnutí o doměření daně, daňový řád disponuje instituty, které na takovou situaci pamatují. 10.     V daném případě je navíc zdejšímu soudu z úřední činnosti známo, že žalobcova kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta (rozsudek ze dne 23.9.2022, č.j. 2 Afs 391/2020-38). 11.     Pokud jde o obecný odkaz žalobce na předchozí podání, tak ten není řádným žalobním bodem, neboť neobsahuje žádné skutkové ani právní důvody údajné nezákonnosti napadeného rozhodnutí žalovaného, a proto se jím zdejší soud zabývat nemohl.   12.     Soud tedy žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. V. Náklady řízení 13.  O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno dne 4.11.2022   Petr Šebek v.r. předseda senátu