62 Af 6/2021-68   ČESKÁ REPUBLIKA; ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D, a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. v právní věci žalobce: J. Z.  sídlem X  zastoupen JUDr. Janem Slunečkem, advokátem  sídlem Týn 2, Praha 1     proti   žalovanému: Generální ředitelství cel,                                  sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. 45778-6/2020-900000-311 ze dne 20.11.2020   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1.         Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.11.2020, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj „č.j. 150530 až 11/2017-530000-51 ze dne 4.9.2017, č.j. 150530-12 až 17/2017-530000-51 ze dne 8.9.2017, č.j. 150530-20 až 30/2017-530000-51 ze dne 8.9.2017 a č.j. 150530-31 až 49/2017-530000-51 ze dne 11.9.2017 (celkem 47)“, dále pak rozhodnutí „č.j. 150530-50 až 110/2017-530000-51 ze dne 11.9.2017, č.j. 150530-111 až 190/2017-530000-51 ze dne 12.9.2017, č.j. 150530-191 až 270/2017-530000-51 ze dne 13.9.2017 a čj. 150530-271 až 364/2017-530000-51 ze dne 14.9.2017 (celkem 315)“, kterými bylo žalobci podle nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení č. 2658/87“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, dodatečně vyměřeno dovozní clo v celkové výši 2 595 616 Kč, resp. v případě rozhodnutí č.j. 150530-18/2017-530000-51 a č.j. 150530-19/2017-530000-51 vyměřen přeplatek na clu v celkové částce 666 Kč, neboť žalobce dovážené výrobky (plastové trubičky a krytky z plastu) nesprávně sazebně zařadil. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2.         Žalobce namítá, že žalovaný nerespektoval závazný právní názor zaujatý v rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 9.4.2020, č.j. 1 Afs 455/2019-42, kterým bylo zrušeno předchozí rozhodnutí žalovaného v této věci. Podle žalobce žalovaný sice uznal, že závazná informace belgických orgánů na dovážené zboží dopadá, nicméně zpochybnil správnost této informace a „dospěl k pozoruhodnému právnímu výkladu“, že je tato informace „důkazem nesprávnosti celního zařazení z ní vyplývajícího“. 3.         Žalovaný podle žalobce také pochybil, pokud řízení doplnil o německou závaznou informaci, která na dané zboží nedopadá; navíc byla zrušena, aniž došlo k vydání nástupnické informace. 4.         Žalobce proto navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 5.         Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaný má za to, že postupoval v souladu se zrušovacím rozsudkem NSS. Pokud shledal existenci německé závazné informace, musel ji v řízení zohlednit. Vzhledem k tomu, že se jednalo o informaci staršího data, než byla ta belgická, rozhodl se postupovat podle ní; navíc podporovala názor žalovaného i celního úřadu. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 6.         Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).   7.         Zdejší soud tak napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   8.         Žalobce předně namítal, že se žalovaný neřídil závazným právním názorem NSS zaujatým v rozsudku ze dne 9.4.2020, č.j. 1 Afs 455/2019-42, kterým bylo zrušeno předchozí rozhodnutí žalovaného v této věci.   9.         NSS v citovaném rozsudku uvedl, že „v případě krytek (výrobky označené jako ES-CAPS, PD-CAPS a TC-CAPS) však Nejvyššímu správnímu soudu z odůvodnění napadeného rozhodnutí ani dodatečných platebních výměrů není jasná jejich odlišnost od čepiček (zboží označené jako 102L/102K). Ze sémantického hlediska vyjít nelze, neboť ze samotného jazykového významu slov „krytka“ a „čepička“ žádný relevantní rozdíl nevyplývá. Co se týče popisu zboží, v obou případech se jedná o výrobek válcovitého tvaru, z jedné strany uzavřený, který se nasadí na konec kabelu a slouží k jeho izolaci a ochraně před mechanickým poškozením. Měl-li by být rozdíl spatřován v tom, že čepičky slouží k ochraně samostatných kabelů, zatímco krytky se používají pro ochranu kabelů menšího průměru, které jsou součástí konektorů, pak by tato úvaha spíše podporovala argumentaci stěžovatele. Jako součást komplexnějšího celku by tak krytky měly být tím spíše zařazeny tak, jak deklaroval stěžovatel, pokud tímto způsobem zařadil žalovaný čepičky, které se používají v celku jednodušším.   10.     Jak již bylo shora uvedeno, pokud je v řízení doložena závazná informace orgánu jiného členského státu a zboží, o němž pojednává zahraniční závazná informace, je totožné (nebo jeho rozdíly jsou pro potřeby jeho sazebního zařazení irelevantní) se zbožím dováženým deklarantem, je nutno předložené závazné informace brát jako důkaz v celním řízení pro účely určení sazebního zařazení zboží.   11.     Žalovaný závazné informace belgických orgánů nepoužil, neboť dospěl k závěru, že se vztahují k odlišnému zboží. Obecně je takový postup přípustný, neboť není třeba provádět jako důkaz závaznou informaci vydanou jiné osobě v jiném členském státě, pokud je posuzováno zboží odlišné. Celní orgány však musí vždy přezkoumatelně vyložit, v čem tyto odlišnosti spočívají. Této povinnosti v posuzovaném případě celní orgány ve vztahu k výrobkům označeným jako krytky (ES-CAPS, PD-CAPS a TC-CAPS), nedostály. Již ve vztahu k sazebnímu zařazení tohoto zboží tedy zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí   12.     V dalším řízení proto žalovaný řádně odůvodní, v čem spočívá pro účely sazebního zařazení odlišnost krytek (ES-CAPS, PD-CAPS a TC-CAPS) od čepiček (102L/102K), nebo k předloženým závazným informacím přistoupí jako k důkazu v celním řízení“.   13.     Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný považoval výrobky popsané v belgické závazné informaci (BE D.T. 300.513) za podobné s výrobky, jejichž sazební zařazení posuzoval nyní (str. 33 napadeného rozhodnutí). Dospěl však k závěru, že tato závazná informace je věcně nesprávná, neboť z ní nelze zjistit, proč byly výrobky zařazeny do kódu celní nomenklatury 8547 20 00 90 (str. 34).  Naopak jako věcně správnou považoval závaznou informaci německou (DE 12268/14-1), kterou si opatřil a která obdobné výrobky řadila do stejné nomenklatury jako celní úřad a žalovaný.    14.     Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný v souladu se zrušovacím rozsudkem NSS posoudil zboží, o němž pojednávala belgická závazná informace, a dospěl k závěru, že se jedná o zboží podobné se zbožím dováženým žalobcem. Následně pak přistoupil k belgické závazné informaci jako k důkazu v celním řízení. Po zhodnocení tohoto důkazu však dopěl k závěru, že se jedná o důkaz, který nemůže prokázat správnost žalobcova sazebního zařazení, a uvedl i proč. Následně hodnotil jako důkaz další závaznou informaci (německou), která se podle jeho názoru týká také podobného zboží, avšak sazebně je zařazuje odlišně (do kódu 3926 90 97). Žalovaný poté srozumitelně uvedl, proč se rozhodl přiklonit k sazebnímu zařazení podle německé závazné informace (str. 35 napadeného rozhodnutí).        15.     Se žalobcem tedy nelze souhlasit, že by žalovaný nerespektoval závěr NSS, neboť NSS žalovaného nezavázal k tomu, aby žalobcem dovezené zboží sazebně zařadil podle belgické závazné informace, nýbrž k tomu, aby k této informaci přistoupil jako k důkazu. To žalovaný také učinil.   16.     Pokud žalobce nesouhlasí s tím, že se německá závazná informace vztahuje k podobnému zboží, jako je zboží, které dovezl, nemůže s ním zdejší soud souhlasit. Žalobcem zmiňovanou odlišnost spočívající v tom, že zboží, k němuž se vztahovala německá závazná informace, mělo plnit funkci „ochrannou“, zatímco v případě zboží dovezeného žalobcem se jedná o funkci „izolační“, nepovažuje zdejší soud za významnou odlišnost. Naopak podle zdejšího soudu oba termíny „izolace“ i „ochrana“ jsou významově velice podobné a ze samotného jejich jazykového významu žádný relevantní rozdíl, pro který by nebylo možno zboží považovat za podobné, nevyplývá.   17.     To samé je pak třeba uvést i ve vztahu k odlišnosti, kterou žalobce zmínil při jednání. Žalobce znovu zdůraznil odlišnost obou závazných informací, kterou spatřoval v tom, že zatímco německá dopadá na zboží, které slouží jako ochranný kryt kabelů, ta belgická dopadá na výrobky, které slouží jako ochranné kryty pro kabely pro účely bezpečnosti a elektrické izolace. Shodně obě závazné informace popisuje i žalovaný v bodech 135 a 42 napadeného rozhodnutí. Zdejší soud však ani v této odlišnosti žádný relevantní rozdíl nespatřuje. Má naopak za to, že slouží-li nějaký výrobek jako ochranný kryt elektrických kabelů, je zřejmé, že se tak děje právě pro účely „bezpečnosti a elektrické izolace“. Funkce ochranná, zmiňovaná v německé závazné informaci, je tak shodná s ochrannou za účelem bezpečnosti a elektrické izolace, která je uváděna v závazné informaci belgické.   18.     Na možnosti použít německou závaznou informaci jako důkaz v daném řízení nemění nic ani to, že v době rozhodování žalovaného již pozbyla platnosti. Podstatné totiž je, že v době, kdy žalobce zboží dovezl, byla tato informace platná. To žalobce nezpochybňuje.       19.     Zdejší soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. V. Náklady řízení 20.  O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 10.11.2022   Petr Šebek v.r. předseda senátu