č. j. 64 A 3/2022 - 76 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci navrhovatelé: a) M. F.    b) M. F.    oba zastoupeni advokátem JUDr. Tomášem Doležalem sídlem nám. Republiky 679/5, Opava proti   odpůrci: Město Slavičín sídlem Osvobození 25, Slavičín  zastoupen Mgr. Miroslavem Remešem, advokátem sídlem Masarykovo náměstí 177, 766 01 Valašské Klobouky o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1a Územního plánu Slavičín v části, která se týká grafického vymezení ploch TV 56 a DS 210   takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit odpůrci jako náhradu nákladů řízení částku 8 228 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Miroslava Remeše, advokáta, sídlem Masarykovo náměstí 177, 766 01 Valašské Klobouky, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé podali dne 16. 2. 2022 u Krajského soudu v Brně návrh na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 1A Územního plánu Slavičín. Důvodem je způsob, jakým se v důsledku této změny změnilo grafické vyznačení ploch s rozdílným způsobem využití TV 56 a DS 210, které se zčásti nacházejí na pozemcích navrhovatelů. Tyto dvě dosud oddělené návrhové plochy jsou nově propojeny a na části z nich je nově vyznačena šedou barvou plocha stabilizovaná. Přitom Změna č. 1A ve své textové části s ničím takovým nepočítá. Podle odůvodnění se měla týkat pouze lokality Malé Pole v jiné části obce a je v důsledku toho nepřezkoumatelná. Navrhovatelé dále vysvětlují, že na změnu č. 1A navazuje změna č. 1B, která se připravovala souběžně. Ta přebírá grafickou část změny č. 1A a dále ji upravuje – vychází z toho, že na pozemcích navrhovatele a) se nachází stabilizovaná plocha veřejného prostranství, přes něž povede přístup k nové návrhové ploše BI 1008. Navrhovatelé podali podnět k přezkumu změny č. 1B Krajskému úřadu Zlínského kraje a podle výsledku zváží, že by podali soudu návrh na zrušení i této druhé změny územního plánu. II. Řízení před krajským soudem 2. Odpůrce ve svém vyjádření popřel, že by změna č. 1A Územního plánu Slavičín jakkoliv měnila způsob využití pozemků, které vlastní navrhovatelé nebo pozemků v jejich sousedství. Změna podle něj skutečně upravila pouze plochy v lokalitě Malé Pole a ploch TV 56 a DS 210 se nikterak nedotkla. Dojem navrhovatelů zřejmě vznikl v důsledku toho, že v úplném znění územního plánu po přijetí změny č. 1A došlo k dílčím změnám vzhledu grafické části, které vyplývají z využití jiného grafického softwaru. Ty však územní plán nemění a úplné znění územního plánu ani nemůže být předmětem soudního přezkumu v režimu návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Proto odpůrce zpochybňuje aktivní legitimaci navrhovatelů. 3. Soud s ohledem na běžící lhůtu pro vydání rozhodnutí podle § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) telefonicky ověřil u zástupce navrhovatelů, že nehodlají na vyjádření odpůrce reagovat, ať již procesně, nebo replikou. 4. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatelé sice navrhovali určité důkazy nad rámec obsahu správního spisu, samotný návrh na provedení důkazů před správním soudem podle § 71 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nelze sám o sobě považovat za nesouhlas s rozhodnutím bez jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2016, čj. 7 As 93/2014-48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Navrhovatelé nepodmiňovali svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání provedením navržených důkazů (tím se nynější věc liší od situace řešené v rozsudku ze dne 7. 4. 2022, čj. 10 Afs 176/2020 - 58). Soud pak provedení navržených důkazů neshledal potřebným z důvodů, které níže vysvětlí.   III. Posouzení věci krajským soudem 5. Návrh není důvodný. 6. Pokud jde aktivní procesní legitimaci (§ 101a odst. 1 s. ř. s.), tvrzení navrhovatelů shledal soud dostatečným pro to, aby se jejich návrhem mohl věcně zabývat. Z návrhu totiž vyplýval předpoklad, že by navrhovatelé mohli být na svém vlastnickém právu změnou územního plánu dotčeni. Tento předpoklad rozhodně nebyl nesmyslný na první pohled (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009 - 120, č. 1910/2009 Sb. NSS, bod 34). 7. Ze spisu nicméně soud ověřil, že procesní obrana odpůrce je případná. Změna č. 1A Územního plánu Slavičín byla vydána opatřením obecné povahy č. 1/2021, které přijalo Zastupitelstvo města Slavičín dne 3. 2. 2021. Tato změna obsahuje textovou část (o jejím obsahu není mezi stranami sporu) a grafickou část, která sestává z výkresu základního členění území, z hlavního výkresu a z výkresu veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací. Žádný z těchto výkresů se jakkoliv nedotýká ploch TV 56 a DS 210, které navrhovatelé označili. Změna č. 1A tedy nezměnila způsob využití ani způsob vyznačení těchto ploch. Veškeré důvody, které navrhovatelé ve svém návrhu uvedli, se tak s předmětem regulace napadeného opatření povahy míjejí a nemohou odůvodnit jeho zrušení. 8. K tomu je nutno doplnit, že napadená změna územního plánu dále obsahuje též odůvodnění – i to má textovou a grafickou část. Součástí grafické části odůvodnění jsou mimo jiné i tři výše uvedené výkresy (základní členění území, hlavní výkres a veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace) v té podobě, jakou by měly mít po vydání změny č. 1A v úplném znění územního plánu. Výslovně jsou označeny tak, že se jedná o „předpokládanou podobu úplného znění“. V těchto výkresech již jsou plochy TV 56 a DS 210 skutečně graficky vyznačeny tím způsobem, jak uvádějí navrhovatelé. Samotné úplné znění územního plánu vydal následně Městský úřad Luhačovice jakožto pořizovatel územního plánu a předal je odpůrci dne 14. 6. 2021. Grafická část odpovídá předpokládané podobě z odůvodnění změny č. 1A územního plánu. 9. Z výše uvedeného je zřejmé, že napadená změna územního plánu se nikterak nedotkla pozemků, které navrhovatelé vlastní. V souladu s § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, obsahuje opatření obecné povahy odůvodnění. Samotné odůvodnění však nemůže soud rušit, neboť z povahy věci nezakládá žádná práva a povinnosti adresátům opatření obecné povahy, ty zakládá pouze jeho výroková část. Pokud by skutečně odpůrce v dalších změnách územního plánu chybně vycházel z toho, že změnou č. 1A došlo ke změně v umístění či využití ploch TV 56 a DS 210 oproti schválené podobě v původním územním plánu, jak se navrhovatelé obávají, mají možnost se proti tomu bránit právě návrhem na zrušení oněch dalších změn územního plánu vycházejících z této chybné premisy. S nynějším návrhem však úspěšní být nemohli. 10. S ohledem na to, že navrhovatelé fakticky brojili jen proti odůvodnění změny územního plánu, nikoliv proti jeho regulativní části, bylo by zbytečné provádět jimi navržené důkazy. Ty měly totiž prokázat rozdíl mezi původním územním plánem a jeho později vydaným úplným zněním, nikoliv mezi původním územním plánem a grafickou částí napadené změny. IV. Náklady řízení 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu těch nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který  úspěch ve věci neměl. Žalobce před soudem neuspěl (soud žalobu zamítl jako nedůvodnou), proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. 12. Odpůrce měl ve věci úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu, jaký požadoval. Jde o náklady zastoupení advokátem, jež považuje krajský soud za účelně vynaložené, jelikož odpůrce je městem, které nevykonává působnost orgánu územního plánování [napadenou změnu územního plánu pořizoval Městský úřad Luhačovice], a tudíž nezaměstnává žádné osoby odborně způsobilé hájit územní plán v soudním řízení (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2015 č. j. 7 Afs 11/2014 - 47 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. ledna 2019 č. j. 7 As 461/2018 - 23). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 12. 5. 2022 Mgr. Milan Procházka předseda senátu