22 A 13/2022-30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem ve věci   žalobce:  M. B.  bytem X zastoupen Mgr. Ing. Jiřím Horou, advokátem sídlem Moravské náměstí 690/15, Brno   proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021, č. j. X, sp. zn. X,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Magistrát města Brna (dále jen „magistrát“) rozhodnutím ze dne 28. 6. 2021, č. j. X, uznal žalobce vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 16. 5. 2020 ve 21.30 hod. v Brně na ulici J. jako řidič vozidla X, r.  z. X, překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o více než 20 km/h, neboť mu byla naměřena rychlost 74 km/h. Za uvedený přestupek uložil magistrát žalobci pokutu ve výši 2 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Namítá procesní pochybení magistrátu, který neakceptoval žalobcovu včasnou, řádnou a náležitou omluvu z ústního jednání, a ústní jednání konal v jeho nepřítomnosti, ačkoli žalobce trval na své osobní účasti a požadoval odročení ústního jednání. Magistrát mu tím v podstatě upřel právo osobně se účastnit ústního jednání a uplatňovat procesní práva. 3. Žalobce dále namítá nedostatky skutkových zjištění. Ze žádného provedeného důkazu nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že se žalobce dopustil přestupku. Na hlavní fotografii z radaru nelze rozpoznat registrační značku vozidla, barvu vozidla, ani typ vozidla. Ze sdělení Městské policie Brno vyplývá, že dvě menší fotografie na záznamu o přestupku byly dodatečně upraveny, a že tedy nejsou autentické a průkazné. Bylo proto na místě vyslechnout strážníky Městské policie Brno a žalobce, což však správní orgány přes žalobcův návrh odmítly. Žalobce z těchto důvodů navrhuje napadené a jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Uvádí, že žalobce v žalobě recykluje námitky, které žalovaný vypořádal v napadeném rozhodnutí, aniž by na argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí reagoval. Proto se také žalovaný odkazuje na odůvodnění obou rozhodnutí správních orgánů. Námitky týkající se ústního jednání již hodnotil Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 24. 7. 2014, č. j. 4 As 120/2014 – 21, a ze dne 23. 12. 2013, č. j. 8 As 53/2013 – 37. K manipulaci se snímkem žalovaný poukazuje na certifikát založený ve správním spise, podle něhož rychloměrem vytvořený záznam je v nezměnitelné podobě uložený na pevný disk rychloměru. Úpravou záznamu o přestupku v systému Archiv se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 1. 2. 2022, č. j. 1 As 338/2021 – 35, a ze dne 12. 6. 2020, č. j. 5 As 43/2019 – 22. IV. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 6. Žaloba není důvodná. 7. Úvodem krajský soud poznamenává, že soudní řízení správní je ovládáno dispoziční zásadou (srov. § 75 odst. 2 s. ř. s.). Obsah a kvalita žaloby tak v podstatě předurčují obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (k tomu srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Krajský soud to připomíná proto, že žaloba je v nynější věci téměř doslovným opisem odvolání proti rozhodnutí magistrátu. S odůvodněním napadeného rozhodnutí žalobce konkrétně nepolemizuje. Krajský soud se proto zabýval tím, zda je napadené rozhodnutí ve vymezeném rozsahu dostatečně odůvodněno, tj. reaguje na námitky uvedené v odvolání, a má v tomto rozsahu oporu v podkladech správního spisu. 8. Podle § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, k ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. 9. V nynější věci byl žalobce nejprve předvolán k ústnímu jednání na 13. 7. 2020, předvolání bylo žalobci doručeno do datové schránky dne 29. 6. 2020. Jednání se účastnila substituční zástupkyně žalobce. S ohledem na námitky uplatněné při ústním jednání magistrát obstaral v dalším řízení vyjádření obecní policie ohledně snímků, které byly výstupem měřicího zařízení, a certifikát použitého rychloměru. Poté žalobce předvolal k druhému ústnímu jednání na 24. 6. 2021, předvolání doručil pouze zástupci žalobce. Dne 23. 6. 2021 se žalobce prostřednictvím svého zástupce z ústního jednání omluvil z důvodu, že má nařízen léčebný režim na lůžku a domácí karanténu na 14 dní. Sdělil, že trvá na osobní účasti na ústním jednání a přeje si vyjádřit se ke všem skutečnostem kladeným mu za vinu, navrhovat důkazy a klást otázky svědkům. Ústní jednání se poté konalo za přítomnosti substituční zástupkyně žalobce. 10. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zástupce žalobce (který může vykonat všechna práva obviněného) se k ústnímu jednání dostavil. Ústní jednání proto bylo konáno v souladu se zákonem (s odkazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2013, č. j. 8 As 53/2013 – 37, a ze dne 24. 7. 2014, č. j. 4 As 120/2014 – 21). Osobní účast žalobce na ústním jednání městský úřad nevyžadoval a ani nebyla nezbytná. Žalobce nebyl předvolán k výslechu, neboť skutkový stav měl magistrát za řádně zjištěný. 11. Odůvodnění napadeného rozhodnutí dle krajského soudu odpovídá tomu, jak na problematiku nahlíží judikatura Nejvyššího správního soudu. Z žalovaným odkazovaného rozsudku ze dne 24. 7. 2014, č. j. 4 As 120/2014 – 21, přímo plyne, že pokud správní orgán nevyžaduje přítomnost obviněného u ústního jednání (např. za účelem jeho výslechu), zašle předvolání k ústnímu jednání pouze jeho zástupci a zároveň má shromážděny důkazy, které spáchání přestupků obviněným dostatečně prokazují, neúčast obviněného nebrání v uskutečnění jednání a nemůže ohrozit cíl správního řízení. To platí i v případech, kdy obviněnému zamezí v účasti u ústního jednání zdravotní důvody a vyjádří přání se jednání osobně zúčastnit (shodně též rozsudky ze dne 27. 7. 2017, č. j. 10 As 290/2016 – 29, a ze dne 14. 11. 2019, č. j. 9 As 20/2018 – 30). Odkazovaná judikatura se sice vztahuje k dřívějšímu zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nicméně materiálně se právní úprava nezměnila, a ze závěrů dřívější judikatury lze proto vycházet. 12. Magistrát v nynější věci doručoval předvolání pouze zástupci žalobce, substituční zástupkyně žalobce se poté ústního jednání účastnila a mohla uplatňovat veškerá žalobcova práva. Zároveň měl magistrát k dispozici takové podklady, které spáchání přestupkového jednání bez důvodných pochybností prokazují. 13. Judikatura (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1 2015, č. j. 8 As 109/2014 – 70, ze dne 14. 3. 2019, č. j. 1 As 391/2018 – 23, nebo ze dne 22. 7. 2022, č. j. 10 As 50/2022 – 41) totiž připouští, že specificky na úseku přestupků spočívajících v překročení nejvyšší dovolené rychlosti může pro závěr o spáchání přestupku postačovat kombinace podkladů – fotografie pořízené měřicím zařízením zachycující měřené vozidlo a jeho registrační značku a dále úřední záznamy a oznámení o přestupku vyhotovené zasahujícími policisty. Tyto podklady zpravidla (tj. pokud nevzniknou důvodné pochybnosti na základě okolností případu a tyto pochybnosti nevyvolá ani přestupce) poskytnou dostatečné množství informací, aby správní orgán dostál požadavkům § 3 správního řádu, tedy aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Přesně tyto podklady jsou ve správním spise magistrátu obsaženy. 14. Žalobce tyto podklady rozhodnutí zpochybnil pouze tvrzením, že na „hlavní“ fotografii nelze identifikovat vozidlo a další dvě fotografie byly dodatečně upraveny a nejsou tedy autentické a průkazné. Jak ovšem žalobci vysvětlily oba správní orgány s odkazem na vysvětlení obecní policie ze dne 1. 4. 2021 a certifikát o schválení typu měřidla (oba dokumenty založeny na č. l. 18 – 21 správního spisu), dva menší snímky jsou pouze výřezy z prvního originálního snímku a nejedná se o samostatně pořízené fotografie. Úprava spočívala v tom, že pomocí filtrů je možné snímek zaostřit nebo zvýraznit vybrané oblasti. K žádné úpravě ve smyslu zásahu do obsahu fotografie proto nedošlo, měřicí zařízení a příslušný software toto ani neumožňuje. Poměrně podrobné vypořádání žalovaného na str. 6 napadeného rozhodnutí (s nímž žalobce nijak nepolemizuje) odpovídá nejen podkladům správního spisu, ale taktéž judikatuře, na níž odkazuje žalovaný ve svém vyjádření k žalobě (zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2020, č. j. 5 As 43/2019 – 22, body 14 a 18 – 19).  15. Pochybnosti vznesené žalobcem proto dle krajského soudu správní orgány v průběhu řízení dostatečně rozptýlily; nejednalo se přitom o pochybnosti takového charakteru, k jejichž odstranění by bylo nutné nebo účelné kohokoliv vyslýchat. V. Závěr a náklady řízení 16. Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 s. ř. s. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.    Brno 31. ledna 2023     Mgr. Filip Skřivan, v. r. samosoudce