22 A 36/2022-22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem ve věci   žalobce:  P. T. bytem X   proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2022, č. j. X, sp. zn. X,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění:   I. Vymezení věci 1. Městský úřad Židlochovice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 3. 2. 2022, č. j. X, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Přestupku se žalobce dopustil tím, že nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť nezjištěný řidič žalobcem provozovaného vozidla r. z. X dne 4. 4. 2021 v X h na Brněnské ulici v H. překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 10 km/h. Za spáchání přestupku uložil městský úřad žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Žalobce uvádí, že nepřejel osobním autem ježka, který běžel zleva do jízdní dráhy vozidla. Žalobce odvrátil nebezpečí srážky s ježkem zvýšením rychlosti vozidla a místem předpokládané nehody projel dříve, než k němu doběhl ježek. Nejednalo se proto o přestupek (žalobce odkazuje na ustanovení o nutné obraně a krajní nouzi dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). 3. Svědeckou výpověď spolujezdce správní orgán ignoroval, protože se mu nehodí. Učinil tak s absurdním odůvodněním, že „ze spisového materiálu nevyplývá, že se na daném místě nacházel ježek. Pokud účastník tuto skutečnost tvrdí, tak se důkazní břemeno přesouvá na jeho stranu, a je pouze na něm, aby svá tvrzení prokázal.“ Žalovaný tedy zmiňuje důkazní břemeno žalobce, ale provést důkaz navržený žalobcem a svědčící v jeho prospěch městský úřad odmítl. V důsledku toho nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Žalobce proto navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí městského úřadu zrušil a řízení o přestupku zastavil. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhuje, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání.  6. Žaloba není důvodná. 7. Žalobce v žalobě namítá procesní pochybení žalovaného spočívající v tom, že žalovaný odmítl provést navržený důkaz výslechem svědka a nedostatečně zjistil skutkový stav. 8. Ze správního spisu vyplývá, že již v podání vysvětlení ze dne 1. 6. 2021 žalobce uvedl, že zvýšením rychlosti se snažil zabránit nehodě s ježkem, který běžel zleva do jízdní dráhy vozidla a zvýšení rychlosti mu zachránilo život. Jako důkaz žalobce navrhl výpověď svědka – spolujezdce MUDr. D. Ch. 9. Městský úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že výslech navrhovaného svědka neprovedl, neboť dle fotografie z měřicího zařízení sedí na místě spolujezdce vedle řidiče žena s obarvenými vlasy, nikoli muž. Na fotografii místa přestupku se nenachází žádné zvíře, ani ježek, který by se pohyboval (běžel) zleva do jízdní dráhy vozidla. 10. V odvolání žalobce namítl, že názor, že na sedadle spolujezdce seděla žena, je neobhajitelný. Žalobce navíc netvrdil, že navržený svědek seděl na místě spolujezdce. Jelikož měřicí zařízení fotí vozidlo a nikoli řidičův výhled, je velmi nepravděpodobné, že by ježka vyfotilo. To ovšem neprokazuje, že se v místě ježek nenacházel. 11. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že znakem skutkové podstaty přestupku provozovatle vozidla je jednání vykazující znaky přestupku řidiče. Není však správný názor žalobce, že jednání řidiče v krajní nouzi nevykazuje znaky přestupku. Prostor pro zkoumání okolností vylučujících protiprávnost (krajní nouze) je dán v řízení o přestupku řidiče, nikoliv v řízení o přestupku provozovatele vozidla. Žalovaný přitom odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017, č. j. 3 As 114/2016 – 46, a ze dne 28. 11. 2016, č. j. 8 As 156/2016 – 35. Žalovaný dále uvedl, že výslech svědka považuje v dané věci za bezpředmětný, protože skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Ze spisového materiálu nevyplývá, že by se na daném místě nacházel ježek. Pokud to žalobce tvrdil, bylo pouze na něm, aby svá tvrzení prokázal. 12. Co se týče odůvodnění neprovedení důkazu výslechem svědka, krajský soud dává žalobci za pravdu v tom, že tato dílčí úvaha žalovaného neobstojí. Krajský soud se seznámil s fotografiemi založenými ve správním spise a ježek se na nich nenachází. To však ještě nevylučuje, že v době reakce řidiče skutečně ježek z levé strany ve směru jízdy vozidla do vozovky kráčel. Vozidlo je na fotografiích zachyceno z levé strany zepředu a fotografie nezobrazuje okolí vozidla v dostatečné délce a šíři. Nehledě na to, že fotografie mohla být pořízena před nebo po „manévru“ a ježek v tu dobu mohl být mimo vozovku. Tvrzení žalobce jsou plausibilní a podklady správního spisu je nevyvrací. Žalovaný zcela nepřípadně na jednu stranu tvrdí, že důkazní břemeno ohledně kráčejícího ježka leží na žalobci, na druhou stranu ovšem odmítl provést důkaz, který by žalobci mohl pomoci toto důkazní břemeno unést. Nejedná se však o takovou vadu napadeného rozhodnutí, která by měla vliv na jeho zákonnost. Z níže uvedených důvodů totiž napadené rozhodnutí přes tuto dílčí vadu obstojí. 13. Kráčející či běžící ježek byl pro žalobce důležitý z hlediska argumentace, že zvýšil rychlost vozidla, aby projel místem předpokládaného střetu s ježkem dříve, než k němu doběhl ježek. V takovém případě se dle žalobce nejednalo o přestupek, neboť šlo o jednání v krajní nouzi. 14. Jak ovšem žalovaný srozumitelně vysvětlil v napadeném rozhodnutí s odkazem na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, zákon o silničním provozu nečiní součástí skutkové podstaty přestupku provozovatele vozidla ty znaky přestupku, které vyplývají až z obecné právní úpravy přestupkové odpovědnosti, včetně okolností vylučujících protiprávnost – nutné obrany či krajní nouze. Ty lze hodnotit pouze v řízení o přestupku řidiče vozidla, nikoliv však v řízení o přestupku provozovatele vozidla (kromě rozhodnutí, na která odkazuje žalovaný, srov. shodně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, č. j. 1 As 223/2017 – 38, nebo ze dne 14. 12. 2017, č. j. 7 As 316/2017 – 37). Z hlediska odpovědnosti žalobce za přestupek provozovatele vozidla je proto snaha řidiče o záchranu ježka irelevantní a zjišťování skutkového stavu tímto směrem by bylo zbytečné. 15. Pouze obiter dictum krajský soud dodává, že zvýšení rychlosti jako reakce na zvíře (nebo osobu či dítě) směřující do vozovky nejenže nesplňuje z hlediska naplnění podmínek krajní nouze podmínku subsidiarity, ale jedná se zásadně o naprosto nevhodný způsob odvracení nebezpečí střetu (srov. žalobci známý rozsudek zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2022, č. j. 22 A 66/2021 – 21, týkající se situace, v níž žalobce jako řidič stejným způsobem řešil hrozící střet s kočkou).   V. Závěr a náklady řízení 16. Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 s. ř. s. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.  Brno 12. dubna 2023   Mgr. Filip Skřivan, v. r. samosoudce