č. j. 22Ad 5/2023-73   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci   žalobce: Š. Ž., bytem X  zastoupen advokátem Mgr. Jakubem Radilem   sídlem Hlinky 126/48, Brno   proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 7. 2. 2023, č.j. X   takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 2. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu jednání. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. O odměně ustanoveného zástupce žalobce Mgr. Jakuba Radila, advokáta sídlem Hlinky 126/48, Brno, bude rozhodnuto samostatným usnesením.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto ve věci námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 11. 2022, č. j. X, tak, že námitky žalobce byly zamítnuty a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno V řízení před správními orgány byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod, neboť podle jejich závěrů žalobce nesplnil podmínku invalidity dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. II. Obsah žaloby 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu, následně doplněnou ustanoveným právním zástupcem, ve které brojil zejména proti posudku o invaliditě v řízení o námitkách č. j. LPS/2022/1484-NR-STC_CSSZ od MUDr. M. M., jehož výsledkem bylo nevyhovění žádosti o přiznání invalidního důchodu z důvodu dovozované nízké míry invalidity, a to ve tvrzené výši 30 %. Žalobce odkázal na následky svých zdravotních problémů s tím, že jeho celkový zdravotní stav je zcela jistě invaliditou přinejmenším I. stupně a napadené rozhodnutí je zcela zřetelně v rozporu s objektivně doloženými skutečnostmi. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v případě, že nebude posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) prokázána invalidita žalobce. V ostatním odkázal na posudek vypracovaný v řízení o námitkách s tím, že lékařka žalovaného stanovila míru poklesu pracovní schopnosti o 30 % oproti původním posudku, ve kterém byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce o 20 %. Závěrem navrhla vypracování odborného lékařského posouzení PK MPSV. IV. Posouzení věci krajským soudem 4. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. 5. Žaloba je důvodná. 6. Z obsahu správního spisu a z podání účastníků vyplývá rozdílný názor na závěry posudku o invaliditě v řízení o námitkách č. j. LPS/2022/1484-NR-STC_CSSZ od MUDr. M. M. V řízení je proto veden spor o to, zda skutková zjištění správních orgánů byla dostatečná pro posouzení invalidity žalobce. 7. Pokud jde o posudek MUDr. M., ta konstatovala pokles pracovní schopnosti po prostudování doložené dokumentace s ohledem na vertebrogenní algický syndrom se zohledněním komorbidit, CHOPN s recid. Tracheobronchitidami a cukrovkou typu II se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti o 30 %. 8. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV (posudek ze dne 16. 8. 2023), se kterým byli účastníci seznámeni a který byl proveden u jednání soudu jako důkaz. 9. PK MPSV zasedala ve složení předsedkyně komise, lékaře z oboru neurologie a tajemníka.  Žalobce byl jednání přítomen a s posudkovým závěrem byl seznámen. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z předcházejících vyšetření, osobního vyjádření žalobce, neurologického vyšetření při jednání a podkladové dokumentace, vč. pracovní anamnézy a listinných důkazů. PK MPSV zohlednila stejné zdravotní omezení žalobce se stejným výsledkem jako MUDr. M. a dospěla k závěru, že samotný zdravotní stav žalobce vede k poklesu jeho pracovní schopnosti o 30 %. Oproti žalovanému nicméně zohlednila PK MPSV sníženou schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat ve výdělečné činnosti a navýšila horní hranici poklesu pracovní schopnosti o 5 %. Celkově tedy stanovila pokles pracovní schopnosti o 35 %. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak  s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz).   11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, čj. 4 Ads 19/2012-18, přístupný na www.nssoud.cz). 12. PK MPSV v předloženém posudku, jak soud uvedl výše, vycházela z dostupné zdravotnické dokumentace včetně lékařských zpráv předložených žalobcem a z neurologického vyšetření při jednání komise. Objektivní závěry vyšetření žalobce při jednání komise považuje krajský soud za zcela dostačující k doplnění celkového obrazu zdravotního stavu žalobce a jeho dochované pracovní schopnosti.   13. Co se týče otázky přesvědčivosti posudků jak v řízení před žalovaným, tak posudku PK MPSV, soud nemá výhrad. Oba posudky se zabývaly zdravotním stavem žalobce zcela dostatečně, přičemž vyšetření žalobce v rámci jednání PK MPSV poskytlo dostatečný doplňující podklad. Klíčový rozdíl je ve zhodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce s ohledem na dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Krajský soud má za to, že předložený posudek splňuje parametry kladené na něj ustálenou judikaturou správních soudů. Posudkové hodnocení je z hlediska relevantních zdravotních omezení žalobce úplné a z hlediska souladu posudkových závěrů také přesvědčivé. 14. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí spočívalo na nesprávně zjištěném skutkovém stavu, a to právě pro nedostatečné zhodnocení snížení schopnosti žalobce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat ve výdělečné činnosti. V soudním řízení se prokázalo, že žalobce byl k datu vydání posudku PK MPSV, tj. ke dni 16. 8. 2023 invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění v prvním stupni invalidity s poklesem pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, pokles však nedosahoval více než 49 %. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce byl invalidní ode dne 29. 8. 2022. V. Závěr a náklady řízení 15. S ohledem na vše shora uvedené nezbylo zdejšímu soudu nic jiného, než zrušit žalobou napadené rozhodnutí jako nezákonné dle § 78 odst. 1 s.ř.s. s tím, že v dalším řízení je žalovaný vázán shora uvedenými právními názory zdejšího soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.) a znovu rozhodne žádosti žalobce o invalidní důchod s tím, že je vázán zjištěním a závěrem soudu, že žalobce je invalidní v prvním stupni invalidity ode dne 29. 8. 2022. 16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 60 odst. 2 s. ř. s., dle kterého ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče. V řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, nicméně soud z obsahu správního spisu nezjistil, že by žalobci vznikly náklady v souvislosti s tímto řízením, a proto mu náhradu nákladů řízení nepřiznal. Procesně neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 17. Jelikož u jednání nedoložil ustanovený zástupce žalovaného vyčíslení nákladů, bude o jeho odměně rozhodnuto samostatným usnesením. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.    Brno 29. září 2023   Petr Sedlák, v. r. samosoudce