Odůvodnění
č. j. 22 Az 31/2023-30
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci
žalobce: N. D., nar. X, státní příslušnost X
t.č. X
adresa pro doručování X
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2023, č. j. OAM-117/ZA-ZA11-K12-2023,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Příběh žalobce dle žalovaného nesvědčí o tom, že by žalobce byl v zemi původu pronásledován nebo mu hrozilo pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu či vážná újma ve smyslu § 14a zákona o azylu.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce namísto, že v ČR žádal o mezinárodní ochranu důvodu obav o zdraví a život ve své vlasti, kde jsou špatné životní podmínky a nelze se spolehnout na vládu práva. Správní rozhodnutí napadl pro jeho nesrozumitelnost a namítl, že správní orgán odkázal sice na to, že svou žádost podal žalobce až po uložení správního vyhoštění, ale z odůvodnění neplyne, zda mu mezinárodní ochrana nebyla udělena z tohoto, nebo jiných důvodů.
3. Pro případ, že by důvodem neudělení mezinárodní ochrany bylo tzv. „opožděné“ podání žádosti, uvedl, že takový důvod pro neudělení mezinárodní ochrany zákon nezná, k čemž odkázal na judikaturu správních soudů. Zdůraznil, že právní norma nezná sankci za podání žádosti o mezinárodní ochranu po předešlých pobytech žadatele o mezinárodní ochranu v zemi žádosti.
III. Vyjádření žalovaného
4. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že shromáždil dostatek podkladů a vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu. Svou obavu o život žalobce nijak nedoložil a u pohovoru uvedl, že do ČR přicestoval za prací a v zemi původu krom drobných přestupků neměl žádné problémy. Pokud jde o hrozbu války, má žalovaný za to, že její přelití na území Moldavska není reálné.
IV. Posouzení věci krajským soudem
5. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání.
6. Žaloba není důvodná.
7. Soud se před věcným posouzení žádosti žalobce zabýval nepřezkoumatelností žalobou napadeného rozhodnutí, neboť v případě, že by napadené rozhodnutí nebylo přezkoumatelné, nemohl by soud (logicky) přistoupit k jeho přezkumu.
8. Důvodem nepřezkoumatelnosti má být dle žalobce nesrozumitelnost rozhodnutí s ohledem na to, že něj nemá plynout, zda žalovaný považoval tzv. „opožděnost“ podání žádosti za důvod pro nepřiznání mezinárodní ochrany. Soud názor žalobce nesdílí a napadené rozhodnutí považuje za zcela přezkoumatelné.
9. Pokud jde o otázku opožděného podání žádosti o mezinárodní ochranu, je z žalobcem odkazované str. 3 napadeného rozhodnutí patrné, že žalovaný výslovně uvádí podání žádosti o mezinárodní ochranu až po té, co žalobce vyčerpal opravné prostředky proti rozhodnutí o uložení správního vyhoštění, ale zároveň tuto skutečnost zasazuje do celkového kontextu azylového příběhu žalobce a uvádí, proč v jeho jednání spatřuje snahu vyhnout se uloženému správnímu vyhoštění a v čem vidí jeho účelovou snahu o vytvoření alespoň nějakého azylového příběhu. Opožděné podání žádosti o mezinárodní ochranu následně dává žalovaný do spojitosti s hodnocením věrohodnosti žalobce. Z napadeného rozhodnutí je patrné, že důvodem pro nepřiznání mezinárodní ochrany není závěr o opožděnosti podání žádosti, ale naopak hodnocení toho, zda žalobce prokázal důvody pro její udělení. V tomto směru je žalobcem odkazovaná věta na str. 5 žalobou napadeného rozhodnutí zcela vytrhována z kontextu celého rozhodnutí, ve kterém se žalovaný zabýval naplněním důvodů pro udělení mezinárodní ochrany z pohledu tvrzených ekonomických obtíží žalobce v souvislosti s návratem do vlasti. V tomto směru je jistě azylově relevantní, za jakých okolností a z jakých důvodů opustil žalobce zemi původu, s čímž souvisí i okolnosti, za kterých pobýval na území ČR.
10. Žalobou napadené rozhodnutí považuje soud za přezkoumatelné a uplatněná žalobní námitka není důvodná.
11. Pokud jde o otázku zjištění skutkového stavu, tak z poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu vyplývá, že žalobce je gruzínské národnosti, dříve používal falešné rumunské doklady na jméno A. S., které si obstaral v Rumunsku. Tyto doklady použil k zajištění možnosti pobývat na území ČR. Uvedl, že nikdy nebyl členem žádné politické strany ani se politicky neangažoval. Do ČR přicestoval na základě svého pravého cestovního pasu, vízum neměl, zadržen byl v SRN kvůli falešnému pasu. Do ČR opakovaně vstupoval vždy na tři měsíce v posledních pěti letech. Má dva moldavské pasy. Uvedl, že je zdravý a bez zvláštních potřeb.
12. V pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že do ČR přicestoval za prací, pracoval načerno, pracovní povolení neměl, díky dvěma moldavským pasům mohl cestovat do ČR častěji, pracoval ve stavebnictví. V říjnu 2021 opětovně přicestoval do ČR za prací, do Moldavska se už nevrátil. Pracoval načerno, neboť k vyřízení pracovní povolení neměl potřebné pozvání společnosti, pro kterou by pracoval. Po udělení vyhoštění nechtěl odcestovat, proto požádal o mezinárodní ochranu. V Moldavsku nikdy problémy neměl, jen ve škole měl problémy kvůli jménu a příjmení, problémy ve škole neřešil. V souvislosti se státními a bezpečnostními orgány odkázal pouze na drobné přestupky. K situaci v Moldavsku uvedl, že na něj má vliv zvýšení cen, to, že nemá v Moldavsku práci, a hrozba toho, že Moldavsko bude následovat Ukrajinu s ohledem na snahu Ruska udržet si vliv v Podněstří (informace o možné válce má ze sociálních sítí). Ve své zemi nevidí budoucnost, má obavu, že po návratu nebude moci opětovně vycestovat s ohledem na možnost zákazu vycestování obdobně jako na Ukrajině. Vojenskou službu neabsolvoval. Dále uvedl, že falešný pas si zařídil za účelem legálního pobytu a legální práce. V ČR si chce utvořit budoucnost, má zde přítelkyni, která je Ukrajinka.
13. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení. Je především na něm, aby v rámci pohovoru věrohodně tvrdil a v rámci svých možností prokázal skutečnosti, které mohou mít relevanci z hlediska některé z forem mezinárodní ochrany. Žalovaný mu k tomu zejména musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu uvádí relevantní skutečnosti, je pak na žalovaném, aby si shromáždil dostatečné množství aktuálních a přesných informací o zemi původu žadatele a jeho tvrzení s těmito informacemi konfrontoval při posuzování, zda dotyčnému v zemi původu hrozí pronásledování nebo vážná újma.
14. Úkolem žalovaného bylo především opatřit takové informace o zemi původu, z nichž bude možné posoudit, zda osobám, které jsou kurdské národnosti, hrozí v současné době v Turecku pronásledování nebo vážná újma. Této povinnosti žalovaný dle krajského soudu dostál.
15. Žalovaný krom azylového příběhu žalobce vycházel z informací o zemi původu, a to konkrétně ze „Základního přehledu o zemi“ OAMP o zemi Moldavsko (stav ke dni 2. 3. 2023), dále z informace OAMP ze dne 13. 3. 2023 „Moldavsko – Bezpečnostní a politická situace v zemi – Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv“ popisující stav k březnu 2023, z informace Spolkového úřadu (SRN) pro migraci a uprchlíky z června 2021 „Zpráva o zemi 37 – Moldavská republika“, z informace Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 2. 9. 2022, č. j. 122984/2022-LPTP, k č . j. MV-137743-1/OAM-2022 „Situace v Podněstří – Základní vojenská služba, bezpečnostní situace, možnost přesídlení do Moldavska a přístup ke službám, spolupráce v trestně právní oblasti“, z informace Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 8. 2. 2023, č.j. 102372/2023-MZV/LPTP, k č. j. MV-12388-1/OAM-2023 „Aktuální dopady konfliktu na Ukrajině, protivládní protesty a přístup státních úřadů k protestům, přístup k základní zdravotní péči“, ze zprávy ČTK ze dne 10. 2. 2023 „Ruské řízené střely přeletěly podle úřadů přes vzdušný prostor Moldavska“ a ze zprávy ČTK ze dne 13. 2. 2023 „Moldavská republika varovala přes snahami Ruska provést v zemi násilný převrat“.
16. Pokud jde o podklady pro vydání rozhodnutí, považuje je soud v nyní projednávané věci v kontextu azylového příběhu žalobce za zcela dostačující.
17. Soud konstatuje, že žalobce svůj azylový příběh založil na dvou skutečnostech, a to na obavách z sociálně-ekonomických dopadů situace v Moldavsku na svoji osobu (zvýšení cen a nedostatek pracovních příležitostí) a na obavách z bezpečností situace v zemi v souvislosti možným rozšířením konfliktu na Ukrajině i do Moldavska a s tím spojenou možností zákazu vycestování z Moldavska.
18. Ve vztahu k neudělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu je podstatné, zda byl žalobce ve vlasti pronásledován za uplatňování politických práv a svobod. Žádné pronásledování s ohledem n uplatňování politických práv a svobod žalobce netvrdil, tudíž tento azylový důvod na žalobce nedopadá.
19. Další otázkou je, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, dle kterého se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
20. Pronásledování z uvedeného důvodu žalobce taktéž netvrdil, tudíž ani tento azylový důvod nebyl v jeho případě ani prokázán.
21. Soud konstatuje, že žalovaný ve vztahu k tomuto bodu hodnotil obě shora uvedená tvrzení žalobce, tj. ekonomické důvody, které ho vedly k podání žádosti, a možnost eskalace bezpečností situace spolu s možností omezení vycestování. Soud se shoduje se žalovaným v tom, že ani jedno z těchto tvrzení neodůvodňuje udělení mezinárodní ochrany žalobci. Žalobce sám uvedl, že neměl v zemi původu problémy se státními nebo bezpečnostními orgány. Pokud jde o ekonomické důvody, tak samotná skutečnost, že životní podmínky v Moldavsku může žalobce pociťovat jako tíživé, není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, neboť ekonomická situace v Moldavsku není namířena cíleně proti určité skupině, jejímž příslušníkem by byl žalobce. Správně žalovaný poukázal na to, že žalobce vycestoval z Moldavska čistě z ekonomických důvodu za prací, vědomě za nelegální prací. V jeho případě se jednoznačně jedná o nelegální ekonomickou migraci, přičemž k vycestování za účelem práce na území ČR slouží jiné instituty než mezinárodní ochrana. Pokud jde o bezpečností situaci v Moldavsku samotná snaha vyhnout se případné vojenské službě není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Zároveň ze shromážděných podkladů soud stejně jako žalovaný nedospěl k závěru, že by reálně měla nastat situace rozšíření válečného konfliktu na Ukrajině i na území Moldavska, tím méně že by se moldavští vojáci tohoto konfliktu přímo účastnili. Správně žalovaný dále poukázal na to, že žalobce nepochází z oblasti Podněstří, ale měl pobyt na území, které je pod kontrolou moldavské vlády.
22. V řízení před žalovaným ani před zdejším soudem žalobce netvrdil a ani neprokázal naplnění důvodů dle § 13 a 14 zákona o azylu.
23. Pokud jde o udělení doplňkové ochrany žalobce dle § 14a zákona o azylu, tak ani v tomto případě neshledal soud důvody pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.
24. Podle § 14a odst. 1 zákona o azylu doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
25. Podle § 14a odst. 2 zákona o azylu za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.
26. Ze shromážděných informací žalovaný správně dovodil, že žalobci nijak nehrozí vážná újma v intencích citovaného ustanovení, tj. nehrozí mu s zemi původu ani smrt ani poprava, ani mučení ani nelidské či ponižující zacházení. Pokud jde o možnost násilí spojenou s mezinárodním nebo vnitřním konfliktem, tak ani ten na území Moldavska neprobíhá, neklidná situace spojená s Podněstřím v zemi panuje dlouhodobě a ze shromážděných zpráv nevyplývá její eskalace ani v souvislosti konfliktem na Ukrajině. V tomto smyslu se situace v regionu jeví, jak soud uvedl výše, jako stabilní, byť napjatá.
27. Po prostudování správního spisu dospěl soud k závěru, že žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav, zabýval se důvody pro udělení mezinárodní ochrany a své rozhodnutí dostatečně odůvodnil. Soud nezjistil ani žádná pochybení, která by měla vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí.
V. Závěr a náklady řízení
28. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s.
29. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.
Brno, 29. listopadu 2023
Petr Sedlák, v. r.
samosoudce
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky