č. j. 29 A 41/2022-73 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše a Mgr. Petra Pospíšila ve věci žalobců:                       a) J. Z. b) J. Z. c) J. Z. ml. proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2022, č. j. KUJI 18010/2022, sp. zn. OUP 23/2022-Ko-2, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne 24. 2. 2022, č. j. KUJI 18010/2022, sp. zn. OUP 23/2022-Ko-2, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to k jeho rukám do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to k jejím rukám do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to k jeho rukám do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobci se podanou žalobou domáhají zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým žalovaný k odvolání žalobců potvrdil usnesení Městského úřadu Třebíč (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 19. 11. 2021, č. j. OV 84219/21 – SPIS 13350/2021/MN, spis. č.: OV/13350/2021, kterým žalobcům k jejich ústní a posléze písemné žádosti odepřel nahlédnutí do správního spisu vedeného správním orgánem prvního stupně ve věci stavebního povolení k objektu bydlení č. p. XB na ul. X v X (pozemek LV XC k. ú. X) (dále jen „stavba č.p. XB“), a současně odepřel žalobcům pořídit kopie spisového materiálu. 2. Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí uvedl, že na základě přezkumu usnesení o odepření nahlédnutí do spisu z hlediska správnosti i zákonnosti neshledal důvod pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobci navrhli krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 4. Žalobci v žalobě argumentují, že žalovaný se nedostatečným způsobem vypořádal s jejich odvolacími námitkami, čímž zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. Žalobci dále namítají absenci odůvodnění a nezákonnost napadeného rozhodnutí, jemuž mělo předcházet vadné správní řízení a nesprávně zjištěný skutkový stav. Žalobci konkrétně tvrdí, že jim správní orgán prvního stupně nezákonně odepřel nahlédnout do spisu, jelikož řádně prokázali právní zájem na věci, a ve stavebním řízení tak byli nespravedlivě zkráceni na svých procesních právech. Správní orgány tak dle žalobců nezákonně zasáhly do jejich práva na spravedlivý proces, garantovaný čl. 36 odst. 1 Listiny, když jim upřeli přístup k relevantním informacím, týkajícím se stavebního řízení, a poskytli tak nespravedlivou výhodu dalším účastníkům v tomto řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobce a duplika žalovaného 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve uvedl, že jelikož žalobní body převážně vycházejí z námitek uplatněných žalobci v odvolání, lze plně odkázat na text odůvodnění napadeného rozhodnutí a taktéž ke stanovisku k žalobě ze dne 1. 7. 2022 pod č. j. OV 54435/22 – SPIS 8344/2022/MN. Žalovaný dále zdůraznil, že v době podání žádosti o nahlédnutí do spisu byli spoluvlastníky budovy č. p. X na ulici X v X nezletilí synové žalobce c) (dále jen „nezletilí“), kteří jsou na základě rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 25. 8. 2020, č. j. 10 P 75/2020-33, 10 Pa Nc 80/2020, zastoupeni svou matkou, která se z tohoto titulu stala účastnicí správního řízení, které se týkalo stavby č. p. XB  v ulici X v X. Z toho důvodu žalobci nebyli účastníci správního řízení, do jehož spisu žádali o nahlédnutí, navíc nebyli v době podání žádosti držiteli souhlasu vlastníka stavby, jíž se správní řízení týká. Žalovaný dále popsal průběh správního řízení ve věci žádosti o společné stavební povolení pro přestavbu budovy č. p. X na ulici X v X (pozemek LV XA k. ú. X) (dále jen „stavba č. p. X“) podanou zástupkyní nezletilých, jež bylo vyhověno vydáním společného stavebního povolení č. j. OV 73734/20 – SPIS 12140/2020/MN. Toto povolení bylo posléze napadeno odvoláním ze strany žalobců, nezletilými a jejich zástupkyní. Žalovaný upozornil, že správní řízení ve věci nahlížení do spisu se však týkalo odlišné věci – stavebního povolení pro stavbu č. p. XB. 6. V replice k vyjádření žalovaného žalobci rekapitulovali jednotlivé pokusy o nahlížení do spisu, jenž doplnili listinnými přílohami. Žalobci uvádí, že nahlížení do správního spisu mělo potvrdit nebo vyvrátit provedenou stavební činnost na stavbě č. p. XB. Při druhém pokusu o nahlížení žalobci žádali o informace ze spisu č. j. OV/11813/2011/ČAP, přičemž správní orgán prvního stupně jim měl sdělit, že nemá povědomí, kde se nachází. Žalobci současně zmínili i probíhající sousedské spory, které byly předmětem řešení Policií ČR. Žalobci dále zmiňují provedené grafologické zkoumání podpisů na souhlasech ke stavebnímu povolení č. j. OV/11813/2011/ČAP na budově č. p. XB. Žalobci závěrem argumentují, že nerozumí, proč žalovaný zmiňuje společné stavební povolení ke stavbě č.p. X, které s nahlížením do spisu nemá nic společného. Jelikož ho ale žalovaný zmínil, má dle žalobců vyvracet tvrzení žalovaného, že nejsou účastníky řízení. Žalobci mají ve společném stavebním povolení postavení účastníků stavebního řízení, druhé nahlížení do spisu následovalo po vydání a doručení tohoto společného stavebního povolení, jenž je předmětem žaloby vedené pod sp. zn. 29 A 168/2021. IV. Posouzení věci soudem 7. Krajský soud, za splnění podmínek pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání (§ 51 s. ř. s.), přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, včetně řízení předcházející jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). 8. Podstatou předmětného sporu je odepření nahlédnutí do správního spisu vedeného správním orgánem prvního stupně k objektu bydlení č. p. XB na ul. X v X (dle LV XC pro obec T. a k. ú. X), ve výlučném vlastnictví Ing. I. F., včetně odepření pořízení kopií spisového materiálu, především do projektové dokumentace ke stavbě. 9. Na prvním místě se krajský soud zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí, která by, jak vyplývá ze samotného názvu, bránila věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, a pro kterou by bylo nutné toto rozhodnutí zrušit. Žalobci s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu spatřují nepřezkoumatelnost v nedostatku důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], jelikož žalovaný se neměl přezkoumatelným způsobem vypořádat s odvolacími námitkami žalobců. 10. Krajský soud prostudoval odvolání podané žalobci a konstatuje, že i když napadené rozhodnutí žalovaného má po obsahové a argumentační stránce jisté nedostatky, nelze jej označit za nepřezkoumatelné. I když tedy žalovaný velmi stručně shrnul důvody pro zamítnutí odvolání, obsahuje napadené rozhodnutí všechny zákonné náležitosti, a není tudíž nepřezkoumatelné (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2005, č. j. 2 Ads 27/2003, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na https://www.nssoud.cz). Krajský soud totiž musel zohlednit i tu skutečnost, že i samotné odvolací námitky a jejich odůvodnění byly žalobci předneseny způsobem, který sám hraničí s nesrozumitelností. Žalobci v odvolání směšují několik právních otázek dohromady, především směšují odepření nahlédnutí do správního spisu s neoprávněností „černé stavby“ na sousedním pozemku (stavba č. p. XB), což však vůbec nebylo předmětem posuzovaného správního řízení. Zjednodušeně řečeno, poněkud matoucí vypořádání odvolacích námitek ze strany žalovaného tak odpovídalo stěží srozumitelným odvolacím námitkám žalobců, jelikož část těchto námitek vůbec nesouvisela s otázkou, zda správní orgán prvního stupně postupoval v souladu se zákonem, když odepřel žalobcům nahlédnout do spisu a pořídit z něj kopie. Žalobní námitka je nedůvodná. 11. V dalších žalobních námitkách se žalobci již soustředili na tvrzení, že ve správním řízení řádně prokázali svůj právní zájem na nahlédnutí do správního spisu, který se týkal stavebního řízení ke stavbě č.p. XB. Žalobci tvrdí, že z důvodu řádného technického dořešení technické stránky projektové dokumentace pro provedení plánované rekonstrukce budovy č. p. X, která je ve vlastnictví nezletilých synů žalobce c), resp. vnuků žalobců a) a žalobkyně b), potřebovali nahlédnout do projektové dokumentace sousední budovy, t.j. stavby č. p. XB. Své právo nahlédnout do spisu žalobci spatřují ve skutečnosti, že jsou účastníky stavebního řízení, resp. že žalobce c) je právním zástupcem svých nezletilých synů, kteří jsou účastníky stavebního řízení ke stavbě č. p. XB, konkrétně z čeho dovodili své účastnictví žalobce a) a žalobkyně b) v žalobě neuvedli. Další vážný důvod pro nahlédnutí do spisu žalobci dovodili i ze zjevného ohrožení postavení jejich nezletilých synů, resp. vnuků. Dále namítli, že žalovaný dostatečně neposoudil, jak by nahlédnutí do spisu mohlo zasáhnout práva žalobců, popřípadě osob dotčených. 12. Problematiku účastenství ve správním řízení upravuje obecně § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dle něhož platí, že „bude za účastníka v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak.“ Procesní práva účastníků řízení pak upravuje § 38 odst. 1 správního řádu, dle něhož mají účastníci a jejich zástupci mimo jiné „právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73).“ Dle 38 odst. 2 správního řádu umožní správní orgán jiným osobám „nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.“ S ohledem na skutkové okolnosti nyní projednávané věci, kdy se namítané nahlížení do spisu týká stavebního řízení, stanovuje se okruh účastníků takového řízení dle speciální právní úpravy, obsažené v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a to dle pravidla obsaženého v § 192 odst. 1 stavebního zákona. Tuto speciální úpravu účastenství ve stavebním řízení představuje § 109 písm. e) stavebního zákona, dle něhož je účastníkem stavebního řízení „vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.“ Dle § 109 písm. f) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení ten, „kdo má k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčen.“ 13. Krajský soud na úvod poznamenává, že žalobci žádali o nahlédnutí do spisu, který se týkal již pravomocného stavebního povolení pro stavbu č. p. XB, která byla prováděná na pozemku sousedícím s pozemkem, na němž se nachází stavba č. X, ve které mají trvalé bydliště žalobci a) a b) a která je ve spoluvlastnictví nezletilých synů žalobce c). Krajský soud současně poznamenává, že dle § 38 odst. 1 správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet i do tzv. neživých spisů, jakým je i předmětný spis ke stavbě č. p. XB. Konečně krajský soud na úvod upozorňuje, že se nezabýval společným stavebním řízením, které je předmětem separátní správní žaloby vedené u krajského soudu pod sp. zn. 29 A 168/2021, či dalšími sousedskými spory a řízeními před Policií ČR, a svůj přezkum omezil pouze na právní otázku, zda správní orgány řádně vyhodnotily tvrzené právo žalobců nahlédnout do spisu a pořizovat z něj kopie. 14. Z obsahu žaloby krajský soud seznal, že žalobci požadují jednak nahlédnout do projektové dokumentace sousední stavby č. p. XB ve vlastnictví Ing. I. F., jednak pořízení kopie této projektové dokumentace pro tvrzené účely zpracování projektové dokumentace ke stavbě č. p. X. Své právo nahlížet do spisu žalobci a) a b) dovozují ze skutečnosti, že jsou účastníci blíže nespecifikovaného správního řízení, z kontextu věci ale krajský soud dovozuje, že mají na mysli stavební řízení ke stavbě č. p. XB. Krajský soud ze správního spisu zjistil, že žalobci a) a b) v době podání žádosti o nahlédnutí do spisu ke stavbě č. p. XB nebyli vlastníky sousedního pozemku, na němž se nachází stavba č. p. X, neboť vlastnické právo převedli na své nezletilé vnuky prostřednictvím „Smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene“ ze dne 23. 4. 2019. To však nemusí znamenat, že nejsou účastníky stavebního řízení ke stavbě č. p. XB, jak tvrdí žalovaný. Již z názvu darovací smlouvy vyplývá, že bylo zřízeno určité „věcné břemeno“, pravděpodobně užívací právo ve prospěch žalobce a) a žalobkyně b), jelikož oba měli v době podání projednávané žaloby trvalé bydliště v budově č. p. X. 15. Krajský soud měl na základě zmíněných skutečností důvodné pochybnosti, zda žalovaný řádně zjistil skutkový stav ohledně otázky účastenství žalobců a) a b) v daném řízení, tj. zda nebyli v době podání žádosti o nahlédnutí do spisu a pořízení kopií účastníky stavebního řízení k tomuto spisu. Z citovaného § 109 písm. f) stavebního zákona totiž plyne, že účastníky stavebního řízení jsou držitelé práv k pozemkům odpovídajícím věcnému břemeni. Krajský soud má za to, že žalovaný pochybil, když dostatečným způsobem nezjistil skutkový stav, neboť z výpisu z Katastru nemovitostí pro pozemek LV XA k. ú. XD X vyplývá, že tento pozemek je zatížen věcným břemenem užívacím oprávněným pro matku nezletilých, žalobce a), žalobkyni b) a žalobce c); zápis věcného břemene byl proveden dne 11. 7. 2019. Krajský soud tudíž shledal žalobní námitku ohledně nezákonného odepření nahlédnutí do spisu ke stavbě č. p. XB za důvodnou, neboť žalovaný v napadeném rozhodnutí nezohlednil skutečnost, že i když došlo k převodu vlastnického práva k sousednímu pozemku, bylo tímto převodem zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni, které mohlo zakládat účastenství žalobců ke dni žádosti o nahlédnutí do spisu. Tuto otázku tak žalovaný dle krajského soudu dostatečně neposoudil. 16. Krajský soud pak doplňuje, že ohledně druhé podmínky účastenství dle § 109 písm. f) stavebního zákona, tj. existence přímého dotčení práv k sousednímu pozemku prováděnou stavbou, je obecně nutné v pochybnostech o účastenství osob vycházet z citovaného § 28 správního řádu a spíše jim účastnictví přiznávat, dokud nebude prokázán opak. Je nutné taktéž zmínit, že judikatura správních soudů spíše tenduje k širšímu pojetí účastenství. Krajský soud tedy uzavírá, že žalovaný nesprávně posoudil, zda žalobci byli účastníky stavebního řízení ke stavbě č.p. XB z titulu věcného břemene k sousednímu pozemku, a zda jako takoví byli oprávněni nahlížet do spisu dle § 38 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 109 písm. e) stavebního zákona. 17. V případě žalobce c) pak krajský soud neshledal jako důvodnou žalobní námitku, že je zákonným zástupcem nezletilých spoluvlastníků budovy č. p. X (§ 31 správního řádu) a má tedy právo nahlížet do správního spisu dle § 38 odst. 1 správního řádu. Z žalovaným citovaného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 25. 6. 2020, č. j. 10 Pa Nc 80/2020, totiž vyplývá, že zákonným zástupcem nezletilých je jejich matka; žalobce c) tedy nebyl účastníkem stavebního řízení z tohoto titulu a správní orgány nepochybily, když mu odepřely právo nahlížet do správního spisu ke stavbě č. p. XB pro nesplnění podmínek účastnictví dle § 38 odst. 1 ve spojení s § 31 správního řádu a § 109 písm. e) stavebního zákona. Jak však bylo uvedeno výše, žalobci c) svědčilo věcné břemeno k sousední nemovitosti. 18. Krajský soud se v předchozích bodech zabýval právem žalobců nahlížet do spisů, kdy shledal, že jim došlo napadeným rozhodnutím k zásahu do jejich veřejného subjektivního práva nahlížet do spisu. S touto problematikou je úzce, ale nikoliv neoddělitelně spojena právní otázka pořizování kopií dokumentace stavby dle § 168 odst. 2 stavebního zákona. Jak plyne z obsahu žaloby, žalobci požadovali po správním orgánu prvního stupně kromě nahlédnutí do spisu i poskytnutí stavební dokumentace ke stavbě č. p. XB, kdy tvrdili, že tuto dokumentaci požadují pro zpracování vlastní stavební dokumentace pro stavbu č. p. X. 19. Dle § 168 odst. 2 stavebního zákona se vedení spisové služby a nahlížení do spisu řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu (zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví): „Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká.“ Citované ustanovení § 168 odst. 2 věta druhá stavebního zákona představuje speciální odchylnou právní úpravu vůči § 38 odst. 4 správního řádu, které je však stále nutné zohlednit. Jak zmiňuje žalovaný, vlastnice stavby č. p. XB výslovně odmítla, aby byla kopie stavební dokumentace žalobcům poskytnuta, je tedy logické, že žalobci souhlasem dle § 168 odst. 2 stavebního zákona nedisponovali. 20. Judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek ze dne 23. 7. 2019, č. j. 2 As 256/2017-48) však zastává názor, že neudělení souhlasu s poskytnutím dokumentace stavby automaticky neznamená, že správní orgány mohou toto poskytnutí odepřít. Musí posoudit, o jakou část dokumentace stavby se jedná a zda by jejím odepřením nebyla narušena spravedlivá rovnováha mezi právem žalobců na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) či na ochranu jejich hmotných základních práv (typicky práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, ale případně i jiných práv) a právem pořizovatele dokumentace stavby či vlastníka stavby na vlastnictví dokumentace a na dispozici s ní (čl. 11 Listiny). Nejvyšší správní soud vyložil ustanovení § 168 odst. 2 stavebního zákona tak, že požaduje po žadateli o poskytnutí kopie dokumentace stavby, který musí splňovat podmínky § 38 správního řádu, aby společně se svou žádostí předložil i souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká, nebo jejich právních nástupců. Pokud však žadatel požadovaný souhlas podle citovaného ustanovení nepředloží, musí stavební úřad posoudit, jakou část dokumentace stavby žadatel požaduje, z jakého tak činí důvodu, zda je tento důvod věrohodný a nezastírá se jím ve skutečnosti jiný, nepřípustný důvod a zda je důvod poskytnutí dostatečně důležitý v porovnání s možnou hrozbou zneužití dokumentace a dotčení právem na vlastnictví pořizovatele dokumentace či vlastníka stavby (čl. 11 Listiny). Poté, co ověří rozhodné skutečnosti, posoudí, kterému z konkurujících si práv má být dána přednost, případně může přijmout i jiná vhodná opatření co možná nejvíce optimalizujících řešení střetu práv. Představit si lze například omezení poskytnutí kopie dokumentace jen na určité její části tak, aby zkopírovaná část dokumentace mohla sloužit žadatelem deklarovanému účelu, ale nemohla být zneužita jako podklad pro novou stavbu či její část. 21. Krajský soud aplikoval výše uvedené závěry na projednávaný případ a shledal, že žalovaný postupoval v rozporu s § 168 odst. 2 stavebního zákona, když přezkum žádosti žalobců o poskytnutí kopie dokumentace stavby č. p. XB omezil pouze na konstatování, že žalobci nepředložili souhlas vlastnice stavby ve spojení s již výše odmítnutou argumentací, že žalobci nejsou účastníci stavebního řízení. Krajský soud konstatuje, že z napadeného rozhodnutí jasně nevyplývá, zda žalovaný posoudil důvody, proč žalobci požadovali kopie dokumentace stavby, a zda porovnal na jedné straně právo žalobců na informace (za podmínky, že tyto informace žadatelé požadují za věrohodným a nezastřeným účelem) s právem vlastnice stavby č. p. XB na nezasahování do jejích vlastnických práv na straně druhé. V. Závěr a náklady řízení 22. Krajský soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil pro nezákonnost [§ 78 odst. 1 s. ř. s.], a současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu [§ 78 odst. 5 s. ř. s.]. 23. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 24. Žalobci dosáhli v řízení o žalobě úplného úspěchu, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Ze soudního spisu vyplývá, že žalobcům vznikly náklady toliko za zaplacený soudní poplatek, proto každému z nich byla přiznána náhrada nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 3 000 Kč. K jejímu zaplacení krajský soud určil přiměřenou lhůtu. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Brno 31. ledna 2023 JUDr. Zuzana Bystřická v.r. předsedkyně senátu