č. j.  30 A 38/2023 - 13 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců  JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce:  Ing. M. Č.   proti žalovanému:  Krajský úřad Jihomoravského kraje   sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno      o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2023, č. j. JMK 24706/2023   takto:   I.   Žaloba se odmítá. II.   Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajskému soudu v Brně byla dne 23. 4. 2023 ve 23:16:20 hod doručena prostřednictvím datové schránky žaloba shora uvedeného žalobce směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování stavebního řádu. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti předchozímu prvostupňové správního rozhodnutí Městského úřadu Rajhrad, Stavebního úřadu prvého stupně ze dne 19. 8. 2022, č. j. MěRaj/3738/2021/Sa-18, jímž bylo vydáno společné povolení, kterým ve společném územním a stavebním řízení byl schválen stavební záměr. Předmětná žaloba trpěla vadami spočívajícími v absenci žalobních bodů, ze kterých by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. 2. Krajský soud se nejprve zabývat splněním podmínek řízení. 3. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) z žaloby kromě obecných náležitostí podání, musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno (§ 37 odst. 3), musí obsahovat i další nezbytné náležitosti. Mimo jiné musí podle § 71 odst. 1 písm. a) obsahovat údaj o dni doručení napadeného rozhodnutí správního orgánu žalobci, podle písm. c) musí obsahovat označení výroků, které žalobce napadá, podle písm. d) jsou nezbytnou náležitostí také žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, podle písm. e) musí obsahovat údaj, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a podle písm. f) musí obsahovat návrh výroku rozsudku. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. k žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. 4. V předmětné žalobě označené žalobcem jako „blanketní podání správní žaloby proti rozhodnutí krajského úřadu“ je napadenému rozhodnutí vytýkáno pouze tolik, že toto by zcela znehodnotilo sousední pozemek žalobce, který by nebylo možné využít. Otázkou vymezení žalobních bodů se opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, kdy například rozšířený senát v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 - 58 dovodil, že vylíčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých obvyklých nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. Dále platí, že v žalobě je nutno vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči žalobci dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti; právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2000 - 78 vyplývá, že náležitost žaloby podle § 71 odst. 1 písmeno d) s.ř.s. je splněna pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti napadeného správního rozhodnutí musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu, k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum. Shora citovaná pasáž žalobního návrhu zcela jednoznačně neodpovídá podmínkám na řádnou formulaci žalobních bodů, jak vyplývá ze s.ř.s. a z judikatury Nejvyššího správního soudu. 5. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. 6. Jak bylo shora již uvedeno, žalobce podal předmětný návrh ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím datové schránky, přičemž toto podání bylo soudu dodáno dne 23. 4. 2023 (neděle) ve 23:16:20 hodin. V žalobě bylo uvedeno, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 2. 2023. Tuto skutečnost soud ověřil dotazem u žalovaného. Z rozsudku rozšířeno senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Azs 66/2017 - 31 vyplývá, že soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů (§ 37 odst. 5 s.ř.s.) vždy,  je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude sto žalobu doplnit včas. V projednávané věci však žalobce doručil žalobu těsně před půlnocí v neděli 23. 4. 2023, přičemž lhůta pro podání žaloby uplynula dne 24. 4. 2023 (pondělí). Vzhledem k tomu, že žalobce zaslal krajskému soudu blanketní žalobu až na samém konci dvouměsíční lhůty k jejímu podání, nebylo povinností soudu vyzývat žalobce k uvedení řádný žalobních bodů. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že v této souvislosti je nezbytné vzít v úvahu čas potřebný na zpracování podané žaloby a na nezbytné úkony vedoucí až k vydání výzvy k doplnění žalobních bodů; standardní doba zpracování bude v obdobném případě zpravidla činit několik dnů po dojití žaloby na příslušný soud. Nejvyšší správní soud dovodil, že 2 pracovní dny před koncem lhůty pro podání žaloby jsou zpravidla příliš málo na to, aby soud stihl ověřit všechny rozhodné skutečnosti a zaslat výzvu k doplnění žalobních bodů podle § 37 odst. 5 s.ř.s., byť s účastníkem řízení komunikuje elektronicky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2020, č. j. 1 Afs 156/2020 – 18). 7. Podle § 46 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat a dále v případě, že návrh byl podán předčasně nebo opožděně. 8. Na základě shora uvedeného je nutno uzavřít, že předmětná žaloba neobsahuje zákonem požadované náležitosti, přičemž se jedná o takový nedostatek podmínek řízení, pro něž nelze v řízení pokračovat. Krajský soud v Brně proto žalobu odmítl postupem ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písmeno a) s.ř.s. 9. Z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. vyplývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v případě, že žaloba byla odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 3. 5. 2023     Mgr. Milan Procházka předseda senátu