č. j. 31A 93/2022-32   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Ing. J. F., narozen X bytem X proti   žalovanému: Úřad městské části města Brna, Brno - Královo Pole sídlem Palackého třída 1365/59, 612 93 Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci vedené u něj pod sp. zn. 2422/2021/2040/MAS nejpozději do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 104 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění: I. Předmět řízení    1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 16. 9. 2022 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku, který měl být spáchán dne 19. 7. 2021 vozidlem ALFA ROMEO 147 1.9 JTD registrační značky X, které bylo zahájeno příkazem ze dne 23. 11. 2021, č. j. BKPO/019673/2021/2040/JURK    II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. V podané žalobě žalobce uvedl, že ve věci přestupku vydal Magistrát města Brna dne 27. 5. 2022 rozhodnutí č. j. MMB/0302074/2022, kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2022, č. j. BKPO/006047/2022/2040/JURK, které bylo žalobci doručeno dne 7. 6. 2022. Jelikož žalovaný ve věci nerozhodl v zákonné lhůtě, podal dle 8. 8. 2022 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, nicméně Magistrát města Brna neshledal důvody pro přijetí takového opatření, o čemž vyrozuměl žalobce sdělením ze dne 26. 8. 2022, č. j. MMB/0433994/2022.  Jelikož bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany, podal žalobce žalobu proti nečinnosti žalovaného.  3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě detailně popsal celý průběh řízení počínaje oznámením o přestupku, které bylo žalovanému postoupeno dne 2. 9. 2021, až po jednání, které bylo nařízeno na den 3. 11. 2022, kterého se však žalobce nezúčastnil. Shrnul, že z celého řízení vyplývá obstrukční snaha či potřeba žalobce působit průtahy v řízení. K průběhu řízení po doručení rozhodnutí odvolacího orgánu odkázal na jednotlivé procesní úkony, které prováděl ve věci bez zbytečných průtahů.    III. Posouzení věci 4. Krajský soud v Brně o žalobě na základě podané žaloby přezkoumal postup žalovaného v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.  5. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 Ans 6/2009-82, uvedl: „Byť tedy správní orgán po té, co bylo jeho předcházející rozhodnutí ve věci zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání, nezahajuje nové správní řízení, ale pokračuje v řízení již zahájeném, je třeba pro účely § 49 odst. 2 správního řádu (a obdobně pro účely § 71 odst. 3 nyní účinného správního řádu č. 500/2004 Sb.) vycházet z toho, že tato lhůta pro rozhodnutí správního orgánu běží znovu ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí.“ S ohledem na uvedené a obsah podané žaloby se soud zabýval pouze skutečnostmi, které nastaly po vydání rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 27. 5. 2022, č. j. MMB/0302074/2022.  6. Z obsahu správního spisu plyne, že citované rozhodnutí Magistrátu města Brna nabylo právní moci dne 7. 6. 2022, spis byl postoupen žalovanému podáním ze dne 15. 6. 2022. Dne 23. 6. 2022 vyžádal žalovaný stanovisko majetkového a správního odboru žalovaného (v souladu se zrušujícím rozhodnutím odvolacího orgánu), jehož odpověď obdržel dne 19. 7. 2022. Následně dne 2. 8. 2022 byl žalobce vyrozuměn o pokračování v řízení o přestupku a zároveň byl žalobce předvolán k ústnímu jednání, které bylo nařízeno na den 7. 9. 2022 na 10.00 hodin.  7. Dne 8. 8. 2022, tedy po nařízení ústního jednání, uplatnil žalobce žádost o opatření proti nečinnosti, kterému nadřízený správní orgán (viz výše) nevyhověl.  8. Jednání nařízené na den 7. 9. 2022 bylo dne 1. 9. 2022 zrušeno pro nemoc úřední osoby, Mgr. J. J. O zrušení nařízeného jednání byl žalobce informován i prostřednictvím elektronické pošty.  9. Následně byl Magistrátem města Brna dne 6. 9. 2022 vyžádán od žalovaného správní spis pro účely soudního jednání, které bylo nařízeno na den 23. 9. 2022. Spis byl Magistrátu města Brna postoupen dne 12. 9. 2022 a vrácen žalovanému dne 29. 9. 2022.   10. Ihned po vrácení spisu dne 30. 9. 2022 byl žalobce vyrozuměn o pokračování v řízení a byl předvolán k ústnímu jednání na den 3. 11. 2022 v 10.00. Z tohoto jednání se žalobce omluvil, nicméně vymínil si, že chce být přítomen provádění dokazování, vč. případných výslechů svědků. Za této situace sice nařízené ústní jednání proběhlo, nicméně žalovaný odročil ústní jednání na neurčito za účelem provedení důkazů. Poté došlo k postoupení správního spisu soudu.  11. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 71 odst. 3 správního řádu platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.  13. Podle § 71 odst. 4 správního řádu se nedodržení lhůt nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. 14. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 12. 2012, čj. 2 Ans 14/2012-41, uvedl, že: „Při posuzování, zda je v konkrétním případě správní orgán nečinný, je nutno vycházet z úpravy správního řádu. Ten vyslovuje v § 71 odst. 1 základní požadavek, aby rozhodnutí bylo vydáno bez zbytečného odkladu. Pokud to není možné, § 71 odst. 3 správního řádu stanoví pro vydání rozhodnutí lhůtu 30 dní (od zahájení řízení); z povahy věci tedy není nutně vyloučeno, aby správní orgán byl nečinný ještě i před uplynutím této lhůty (pokud mu nic nebránilo rozhodnout bezodkladně, tedy v intencích § 71 odst. 1 správního řádu). Za situace, kdy v těchto lhůtách není rozhodnutí vydáno, je správní orgán již bez dalšího nečinný; výjimku představují pouze případy uvedené v § 71 odst. 3 správního řádu, kdy se lhůta prodlužuje o maximálně dalších 30 dní [písm. a)], nebo o lhůtu nutnou k provedení (taxativně vyjmenovaných) procesních úkonů [písm. b)]; k přiměřenosti lhůty posledně zmiňované srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2011, čj. 62 A 8/2010-74, č. 2411/2011 Sb. NSS. Překročení těchto lhůt (lhostejno, zda lhůt "základních" či lhůt prodloužených) je nutno vyložit jako nečinnost správního orgánu, nejde-li o případ, kdy je ještě před jejich uplynutím aktivována dozorová pravomoc nadřízeného správního orgánu ve smyslu § 80 správního řádu (na rozdíl od účastníka řízení může být ochrana proti nečinnosti poskytovaná ex officio realizována ještě v rámci otevřených lhůt – viz § 80 odst. 3 in fine správního řádu). … Takto popsané okamžiky potenciálního vzniku nečinnosti správního orgánu ovšem nejsou úplné, neboť správní řád, kromě těchto formálních předpokladů, zavádí i jistý materiální regulativ vyjádřený v § 71 odst. 5, dle kterého se nedodržení lhůt "nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil". Zde je nutno mít na zřeteli, že lhůty pro vydání rozhodnutí jsou pouze lhůtami pořádkovými (jejich překročení samo o sobě nemůže vést k závěru o nezákonnosti procesního postupu či rozhodnutí, které z něj vzešlo) a jejich nedodržení vůbec nemusí být nečinností správního orgánu, je-li přičitatelné způsobu, jakým vystupuje v řízení jeho účastník.“  15. Při zohlednění uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům.  16. Celý správní spis žalovaného vykazuje dlouhodobě dílčí nečinnosti, které by každá samostatně mohla být určitým způsobem pochopitelná, nicméně ve svém souhrnu představují již neakceptovatelný postup žalovaného. 17. Skutečnost, že žalovaný ve věci nerozhodl v zákonem stanovené lhůtě, a to ani při zohlednění jejího prodloužení k nařízení ústního jednání, je zřejmá. Zrušující rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci 7. 6. 2022, od té doby počala běžet lhůta pro rozhodnutí, které tak mělo být vydáno do 7. 7. 2022, resp. 7. 8. 2022 v případě nařízení ústního jednání. Do této doby rozhodnuto nebylo. 18. Stanovisko odboru majetkového a správního žalovaného bylo doručeno 19. 7. 2022 a ze spisu není patrné, z jakého důvodu bylo ústní jednání nařízeno až dne 2. 8. 2022 a na den 7. 9. 2022, což je i tak po uplynutí i prodloužené lhůty pro vydání rozhodnutí. Lhůta více než jeden měsíc je v této situaci obtížně srozumitelná i s ohledem na § 49 odst. 1 věta druhá správního řádu,  dle kterého, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Zároveň ze samotného nařízení jednání neplyne, že by mělo být ten den rozhodnuto, neboť závěrem jednání měla být dána žalobci možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim dle § 36 odst. 3 správního řádu. 19. Jinými slovy, ústní jednání k projednání věci bylo nařízeno na dobu tři měsíce po právní moci rozhodnutí Magistrátu města Brna, ačkoliv žalovaný měl rozhodnout i v případě potřeby ústního jednání do 60 dnů. 20. Zároveň z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému bránilo cokoliv objektivního v rozhodnutí věci, když v rámci projednání věci po zrušení předcházejícího rozhodnutí měly být provedeny pouze listinné důkazy a případně vyžádáno stanovisko jiného odboru samotného žalovaného. Nic nebránilo žalovanému, aby nařídil ústní jednání ihned po vrácení spisu Magistrátem města Brna, namísto toho, aby s nařízením jednání vyčkával dokonce do doby, kdy mu uplynula i prodloužená lhůta pro vydání rozhodnutí. 21. Zároveň následně došlo ke zrušení jednání nařízeného na den 7. 9. 2022 a další úkony žalovaného nevykazují snahu věc rozhodnout bez zbytečného odkladu, a to v situaci, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula, a dokonce bylo ve věci uplatněno opatření proti nečinnosti. 22. Ze správního spisu nevyplývají žádné objektivní důvody, proč bylo další jednání nařízeno až 30. 9. 2022, resp. proč nebylo další jednání nařízeno ihned po odročení původního jednání. Skutečnost, že byl spis zapůjčen Magistrátu města Brna k soudnímu jednání, nepředstavuje důvod, proč nemohlo být jednání nařízeno ještě před zapůjčením spisu zvlášť, pokud Magistrát města Brna informoval žalovaného, že k jednání má dojít 23. 9. 2022. Dále je ze spisu v této souvislosti patrné, že úkon, kterým byl správní spis zapůjčen, provedla dne 12. 9. 2022 Mgr. J. – oprávněná úřední osoba, pro jejíž nemoc bylo odročeno jednání nařízené na den 7. 9. 2022. Tedy úřední osobě objektivně nic nebránilo ještě před zapůjčením spisu k soudnímu jednání alespoň nařídit další ústní jednání. 23. Následně po vrácení spisu dne 29. 9. 2022 bylo dne 30. 9. 2022 nařízeno další ústní jednání až na den 3. 11. 2022, což opět představuje uplynutí další třicetidenní lhůty počítané ode dne nařízení ústního jednání. V té souvislosti soud opětovně odkazuje na § 49 odst. 1 věta druhá správního řádu, viz výše. 24. Závěrem není soudu zřejmé ani to, proč žalovaný nevykázal žádnou další činnost k vydání rozhodnutí po 3. 11. 2022, tj. není patrné, proč nebylo ihned nařízeno další ústní jednání, případně proč nebyl žalobce vyrozuměn o datu provedení dokazování mimo ústní jednání. Takovému postupu nebránilo bezpochyby ani postoupení správního spisu soudu. Žalovaný mohl pokračovat v projednávaní věci s kopií správního spisu a případně si pro účely konkrétního jednání vyžádat od soudu k zapůjčení originál správního spisu. 25. Soud zdůrazňuje, že úkolem žalovaného bylo doplnit dokazování o celkem dva, resp. tři listinné důkazy, z nichž dva nebyly řádně provedeny při prvním projednání věci (výpis z katastru nemovitostí a geografický informační systém města Brna) a další měl být případně získán k posouzení věcné příslušnosti žalovaného k projednání přestupku. Všechny listiny měl žalovaný ve správním spise nejpozději ke dni 19. 7. 2022. Z pohledu účastníka je logicky nahlíženo negativně na to, že žalovaný, který je vázán (byť procesními) lhůtami pro vydání rozhodnutí, nebyl schopen věc rozhodnout ani po více jak půl roce od právní moci zrušovacího rozhodnutí Magistrátu města Brna. Soud může mít pochopení pro to, že k rozhodnutí věci mělo dojít v době dovolených, i pro to, že onemocněla oprávněná úřední osoba, nicméně činnost žalovaného nevykazovala žádné znaky snahy o urychlené vyřízení věci v situaci, kdy věc není nijak ani skutkově ani právně složitá, ani nevyžaduje zásadní dokazování, a navíc se jedná o pokračování řízení poté, co již jedno ústní jednání proběhlo. 26. Na uvedeném nic nemění ani to, že jednání, které bylo nařízeno na den 3. 11. 2022 žalobce svým postojem zmařil. Ze zrušovacího rozhodnutí Magistrátu města Brna musel žalobce vědět, že ke zrušení prvního rozhodnutí žalovaného došlo právě a jedině z důvodu, že tehdy dva listinné důkazy nebyly provedeny. 27. S ohledem na to, že účastník řízení má právo být provedení důkazů přítomen, připadají do úvahy pouze dva způsoby provedení důkazu, a to ústní jednání anebo provedení důkazu mimo ústní jednání. 28. Podle § 49 odst. 1 věty první správního řádu ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. 29. Podle § 51 odst. 2 správního řádu o provádění důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost nemá správní orgán vůči účastníkovi, který se vzdal práva účasti při dokazování. 30. Soud nijak nesporuje, že žalobce měl právo se z jednání omluvit, nicméně jeho argumentace, že nemohl vědět, že u ústního jednání bude prováděno dokazování, je jasně účelová a vedena snahou zmařit nařízené ústní jednání. Žalovaný však měl dost procesních nástrojů, aby k provedení dokazování přistoupil v době, kdy mělo dojít k rozhodnutí věci v zákonných lhůtách, a konečně i na omluvu žalobce ze dne 1. 11. 2022 mohl adekvátně procesně reagovat.   IV. Závěr a náklady řízení 31. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř. s. povinnost rozhodnout ve věci vedené u něj pod sp. zn. 2422/2021/2040/MAS a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu, v níž je žalovaný schopen doplnit dokazování a věc rozhodnout.  32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 33. Žalobce dosáhl v řízení plného úspěchu, má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. U soudního jednání žalobce uvedl, že k náhradě uplatňuje zaplacený soudní poplatek a poštovné dle obsahu soudního spisu. Soud mu tedy vůči žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 104 Kč, představující soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a poštovné ve výši 104 Kč za dvě podání doručená soudu. K jejímu zaplacení určil přiměřenou lhůtu.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 8. února 2023     Mgr. Petr Šebek v. r. předseda senátu