32 A 62/2020-46   ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce:  J. H., bytem X zastoupeného X bytem X      proti   žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí,     se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 8. 2020, č.j. MPSV-2020/173024-921 a ze dne 25. 9. 2020, č. j. MPSV-2020/193149-921, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.     O d ů v o d n ě n í :   I. Vymezení věci   1.      Žalobce se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2020, č.j. MPSV-2020/173024-921, který bylo podle ustanovení § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zrušeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále též „správní orgán I. stupně“ nebo „úřad práce“) ze dne 24. 6. 2020, č.j. 190635/2020/BBA a řízení bylo zastaveno. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně nebyl žalobci přiznán příspěvek na živobytí. 2.      Rovněž se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2020, č.j. MPSV-2020/193149-921, kterým bylo podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu zrušeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 23. 7. 2020, č. j. 222083/2020/BBA a řízení bylo zastaveno. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že žalobci nebyl přiznán doplatek na bydlení.   II. Žaloba 3.      Žalobce uvedl, že dne 30. 5. 2020 podal prostřednictvím zmocněnce Ing. P. D. žádost o doplatek na bydlení a dále dne 12. 6. 2020 žádost o příspěvek na živobytí. Obě žádosti byly zamítnuty, a proto podal odvolání k žalovanému. Žalovaný se však záležitostí věcně nezabýval a vyzval žalobce prostřednictvím datové schránky Ing. D., aby předložil plnou moc, kterou by byl Ing. D. zmocněn k zastupování v konkrétním správním řízení. Nejprve přišla výzva k doplnění plné moci pro řízení ve věci příspěvku na živobytí. Žalobce na tuto výzvu reagoval vyjádřením ze dne 6. 8. 2020 a trval na tom, že Ing. D. byl řádně zmocněn a byla pro něj vystavena prezidiální plná moc. Žalovaný pak zaslal rozhodnutí o zastavení řízení, avšak toliko na adresu žalobce, nikoliv jeho zmocněnci do datové schránky. Následně přišla výzva k doplnění plné moci pro řízení ve věci doplatku na bydlení. Na tuto výzvu bylo stručně reagováno, že argumentace již byla použita ve vyjádření k výzvě ve věci příspěvku na bydlení. Žalovaný rozhodl o zastavení řízení a rozhodnutí doručil jenom žalobci na jeho adresu a nikoliv zmocněnci do datové schránky. 4.      Žalobce dále uvedl, že shodnou plnou moc bez problému používá jeho zmocněnec pro několik známých (zejména nájemců bytů v domech, o které se stará jako správce), kterým pomáhá s vyřízením dávek SSP a HN, přičemž vždy byla Úřadem práce, krajskou pobočkou Brno akceptována. Doposud byla akceptována i žalovaným, a to v několika odvolacích řízení. V jednom případě dokonce odvolání řešila za žalovaného i Mgr. D. K., která dříve plnou moc akceptovala a nyní ji zpochybňuje (žalobce zde odkázal na rozhodnutí žalovaného č.j. MPSV-2017/138133-921). 5.      Závěrem žalobce uvedl, že zmocněnci vystavil platnou tzv. prezidiální plnou moc se všemi náležitostmi. Podle závěrů č. 141 poradního sboru ministra vnitra pak dokonce stačí, že je taková plná moc předložena v průběhu správního řízení. Pro případné další řízení se stejnou osobou, pak stačí na tuto plnou moc odkázat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2007, č.j. 2 As 74/2006-134). 6.      Žalobce se pak domáhal toho, aby soud prohlásil předmětnou plnou moc za právoplatně udělenou a dostačující k zastupování ve všech řízeních před orgány veřejné moci a dále se domáhal zrušení napadených rozhodnutí a stanovení povinnosti, aby se žalovaný věcně zabýval jeho odvoláními.   III. Vyjádření žalovaného 7.      Žalovaný ve svém vyjádření především uvedl, že správnímu orgánu I. stupně byly doručeny prostřednictvím datové schránky zmocněnce žalobce žádosti o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Přílohou datové schránky byla i plná moc udělená žalobcem zmocněnci, aby ho zastupoval v rozsahu jeho práv a povinností před orgány veřejné moci a činil za nej veškerá právní jednání. Správní orgán I. stupně žalobce opakovaně vyzval k doplnění a doložení podkladů potřebných pro posouzení žádosti. Žalobce však všechny požadované listiny nepředložil, a proto mu nebyly dávky hmotné nouze přiznány. Proti těmto rozhodnutím podal žalobce odvolání. V řízení o odvolání pak bylo zjištěno, že plná moc udělená zmocněnci neodpovídá žádnému zmocnění dle § 33 správního řádu. Z textu plné moci je zjevné, že v ní není vymezen úkon konkrétního řízení ani předmět řízení, k nimž měl být zmocnitel zmocněn. Nedostatek plné moci jako podstatnou vadu žádosti se snažil žalovaný zhojit a vyzval žalobce i jeho zmocněnce k nápravě. Žalobce však ani prostřednictvím zmocněnce předestřené vady neodstranil. Žalovaný proto rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a řízení zastavil.   IV. Replika žalobce 8.      Žalobce především zdůraznil, že v posuzovaném případě se jednalo o prezidiální plnou moc vyhovující i požadavku § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. Poukázal přitom opětovně i na skutečnost, že jiné správní orgány takovou plnou moc uznávaly (např. správní orgán I. stupně).   V. Posouzení věci krajským soudem 9.      Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního – dále jen s.ř.s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s) a jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 10.     Napadené rozhodnutí žalovaného krajský soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy II, dílu 1, § 65 a následujících s.ř.s. v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s), ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). 11.     Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s.ř.s.). 12.     Předmětem sporu mezi účastníky je skutečnost, zda zmocněncem žalobce předložená plná moc splňuje náležitosti plné moci dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. 13.     Z obsahu správního spisu soud zjistil, že jeho součástí je plná moc, kterou žalobce zmocňuje zmocněnce Ing. P. D. Plná moc je pak vymezena tak, že žalobce zmocňuje zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu jeho práv a povinností před orgány veřejné moci a činil za něj veškerá právní jednání. 14.     Soud k věci uvádí, že zastoupení na základě zmocnění (plné moci) správní řád upravuje v § 33. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že účastník si v řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu dále upravuje čtyři základní typy zmocnění z hlediska rozsahu, v jakém plná moc opravňuje zmocněnce, aby za zmocnitele ve správním řízení jednal. Zmocnění tak může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřena a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.  V duchu tradičního pojmosloví se tak pod písmenem a) skrývá prostá plná moc, pod písmenem b) procesní plná moc a pod písmenem c) tzv. plná moc prezidiální. 15.  V ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu je tedy upravena tzv. prezidiální plná moc, která může být udělená pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu a musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popř. udělena do protokolu. Je tedy možné, aby zmocnitel podle citovaného ustanovení např. udělil zmocněnci plnou moc pro zastupování ve všech stavebních řízeních, která budou u příslušného správního orgánu Požadavky citovaného ustanovení tedy nemohou být splněny v případě, kdy je udělena plná moc obecně bez určení předmětu (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, č.j. 7 As 86/2015-22).   16.  Soud k věci dále uvádí, že zvolit si zmocněnce je svobodným projevem vůle zmocnitele, avšak aby tento projev vůle měl ve vztahu ke konkrétnímu správnímu řízení právní účinky, musí být učiněn v souladu se zákonem. Předmětná plná moc však byla žalobcem udělena k zastupování v rozsahu jeho práv a povinností a k veškerým jednáním před orgány veřejné moci. Dle názoru soudu se tak jednalo o plnou moc s neurčitým předmětem, a tudíž nesplňovala náležitosti prezidiální plné moci. Žalovaný tedy postupoval správně pokud žalobce v obou řízeních (výzva ze dne 8. 9. 2020, č.j. MPSV-2020/182250-921 a výzva ze dne 31. 7. 2020, č.j. MPSV-2020/158396-921) vyzval k doložení plné moci k zastupování v řízení o příspěvku na živobytí resp. doplatku na bydlení. Zmocněnec žalobce ani žalobce k těmto výzvám konkrétní plné moci nedoložili. Žalobce pak byl i těmito výzvami vyzván k doplnění podpisu na žádosti o doplatek na bydlení, resp. příspěvek na živobytí. Žalobce však své žádosti podpisy nedoplnil. Žalovaný proto správně rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a sám řízení postupem dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu odstranil, neboť podání (žádosti) žalobce neměly předepsané náležitosti, tj. nebyly opatřeny jeho podpisem, a žalobce tento nedostatek i přes výzvu žalovaného neodstranil. 17.  Argumentoval-li žalobce tím, že v jiným typech řízení byla tato plná moc správním orgánem I. stupně nebo žalovaným uznávána, pak k tomu lze uvést, že se jednalo o nesprávnou právní praxi. VI.  Závěr a náklady řízení 18.  Optikou shora učiněného náhledu je proto zřejmé, že postup žalovaného nevybočil z rámce zákonem stanovených právních hledisek, v odůvodnění rozhodnutí jsou správně posouzeny rozhodující právní i faktické skutečnosti, z nichž žalovaný vycházel, skutková zjištění jsou přehledně a srozumitelně uvedena a vyplývají z uvedených důkazů. Skutkový stav věci byl tedy zjištěn v souladu s ustanovením § 3 správního řádu. Soud neshledal ve správním řízení žádná procesní pochybení, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé.   19.  Soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by měla za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   20.  Výroky II. a III. o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti a žalobce nebyl v řízení úspěšný, pročež nemá právo na náhradu nákladů řízení.   21.  Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno  29. června 2023                 JUDr. Petr Polách, v.r. samosoudce