34 Az 27/2022-25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobce:  D. L. N. st. přísl. X t. č. pobytem X proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2022, č. j. OAM-664/ZA-ZA11-HA15-2022, takto: I. Žaloba  s e  z a m í t á. II. Žalobce  n e m á  p r á v o  na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému  s e  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Předmět řízení a jeho předcházející průběh 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2022, č. j. OAM-664/ZA-ZA11-HA15-2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), které nabylo právní moci dne 4. 8. 2022. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 1, písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Podle žalovaného žalobce odůvodňoval svoji žádost pouze ekonomickými důvody. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Žalobce do ČR přicestoval v roce 2009, přijel za účelem podnikání. Měl pobytové oprávnění. Dne 8. 7. 2022 podal žádost o mezinárodní ochranu. Při poskytnutí údajů k ní uvedl, že o mezinárodní ochranu žádá, aby mohl v ČR zůstat a vydělávat peníze. Jiné důvody neměl. Při pohovoru k žádosti pak vypověděl, že do ČR vycestoval za účelem podnikání. Ve Vietnamu žalobce nebyl trestně stíhán, neměl žádné problémy. Je chudý, nemá prostředky na návrat do Vietnamu. Ve Vietnamu by neměl práci, v jeho věku by ho nikdo nezaměstnal. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shledal žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou. Podle něj se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody. V průběhu správního řízení vyplynulo, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce jsou ekonomické důvody, neboť uvedl, že chce v ČR pracovat, aby si vydělal peníze. Ve Vietnamu současně žalobce neměl žádné problémy. Potvrdil, že uvedl veškeré důvody, pro které opustil svou vlast a pro které žádá o udělení mezinárodní ochrany. Neuvedl žádné další skutečnosti, které by měl žalovaný zohlednit. 4. Při posouzení žádosti žalovaný vycházel především z jeho výpovědí a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv ve Vietnamu. Konkrétně z Informace OAMP – Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 14. června 2022, a zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Vietnam, Přehled údajů o zemi za rok 2020, ze dne 9. dubna 2021. Žalovaný shledal, že žalobci v případě návratu do vlasti nehrozí nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a ani vážná újma z důvodu svévolného násilí, které by mohlo vyplývat z mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu v zemi jeho původu. Žalobce rovněž neuvedl, že by jeho vycestování do země původu představovalo rozpor s mezinárodními závazky České republiky. Žalovaný dodal, že se podle § 16 odst. 3 zákona o azylu v případě zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu pro zjevnou nedůvodnost neposuzuje, zda žadatel splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a § 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b zákona o azylu. III. Žaloba 5. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Má za to, že došlo k porušení jeho lidských práv. Napadené rozhodnutí žalobce obdržel, ale nerozuměl jeho obsahu. Tlumočník žalobci sdělil, že jeho žádost byla zamítnuta, neví však proč. 6. Žalobce žije v ČR od roku 2009 legálně. Měl vízum, nikdy se nedopustil žádného trestného činu, pro veřejnost byl užitečný, platil daně a pojištění. Dne 30. 6. 2022 policie v Mostě žalobce zadržela, nesdělili mu důvod zadržení. Nalepili žalobci do pasu výjezdní vízum, nesdělili mu, proč ho vyhostili. IV. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobními námitkami nesouhlasil. Žalobce nebyl v průběhu řízení zkrácen na svých právech. Žalovaný v průběhu řízení postupoval v souladu se zákonem, správně posoudil žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou. Zjistil skutečný stav věci, zabýval se okolnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení sdělil a opatřil si potřebné podklady pro vydání rozhodnutí. 8. Předmětem vedeného řízení není přezkum důvodů zadržení policií a oprávněnosti uložení správního vyhoštění. Není důvodná námitka, že žalobce nerozuměl obsahu napadeného rozhodnutí. Dne 4. 8. 2022 žalobce do protokolu výslovně uvedl, že obsahu rozhodnutí (včetně poučení) rozumí, na způsob překladu ze strany tlumočníka si nikdy nestěžoval a veškeré potřebné protokoly podepsal beze změn jako správné. V. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“)] podle skutkového a právního stavu zjištěného s přihlédnutím k čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (tzv. procedurální směrnice). Učinil tak při splnění podmínek § 51 s.ř.s. bez jednání (žalobce se k výzvě soudu nevyjádřil a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil). 10. Žaloba není důvodná. 11. Žalobce konkrétně namítá, že došlo k vadě řízení, neboť nebyl seznámen s obsahem napadeného rozhodnutí. Tlumočníkem mu bylo pouze sděleno, že jeho žádost byla zamítnuta. 12. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce byl s napadeným rozhodnutím seznámen dne 4. 8. 2022, téhož dne nabylo napadené rozhodnutí právní moci. Předání napadeného rozhodnutí žadateli byl přítomen i tlumočník vietnamského jazyka. Z protokolu o předání rozhodnutí vyplývá, že žalobce byl s obsahem napadeného rozhodnutí seznámen. Svým podpisem stvrdil, že obsahu rozhodnutí včetně poučení rozumí a že převzal originální výtisk tohoto rozhodnutí. 13. V protokolu o předání rozhodnutí je uvedeno, že žalobce byl s obsahem napadeného rozhodnutí seznámen v gruzínském jazyce. Zjevně se však jedná o formální pochybení. Správně mělo být v protokolu uvedeno, že žalobce byl s obsahem napadeného rozhodnutí seznámen ve vietnamském jazyce. Z protokolu vyplývá, že žalobce je vietnamské státní příslušnosti a že tlumočník, který byl přítomen předání napadeného rozhodnutí je tlumočníkem vietnamského jazyka, nikoliv jazyka gruzínského. Žalobce ostatně ani nenamítal, že by mu snad měl tlumočník při předání napadeného rozhodnutí tlumočit do jiného než vietnamského jazyka. Chyba v protokolu o předání rozhodnutí proto nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. 14. Napadené rozhodnutí bylo žalobci řádně oznámeno doručením (§ 72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 24a odst. 1 zákona o azylu). Žalovaný naplnil podmínku § 22 odst. 2 zákona o azylu, neboť předání napadeného rozhodnutí byl přítomen tlumočník. Žalobci byl předán originál napadeného rozhodnutí. Pokud se chtěl žalobce po oznámení rozhodnutí s jeho obsahem blíže seznámit, mohl si jej nechat přeložit. Není však zákonnou povinností žalovaného vyhotovit rozhodnutí v mateřském jazyce žadatele či zajistit jeho překlad. 15. Žalobce dále v žalobě konstatuje, že v ČR žil legálně, byl pro společnost prospěšný a nepáchal trestnou činnost. Uvedené skutečnosti však nezakládají důvod pro udělení mezinárodní ochrany, pro účely řízení o mezinárodní ochraně nejsou podstatné. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu platí: „Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.“ Žalobcova žádost o mezinárodní ochranu předpoklady použití tohoto ustanovení naplnila (srov. též např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2003, č. j. 7 Azs 32/2003-60). 16. Žalobce jako důvody pro podání žádosti o mezinárodní ochranu uváděl, že chce zůstat v ČR, aby zde mohl pracovat a vydělávat. I důvody pro vycestování žalobce z Vietnamu byly důvody ekonomické. Do ČR vycestoval za účelem podnikání, dostal nabídku na podnikání zrovna v ČR. Ve vlasti před vycestováním dělal vše možné, měl volnou živnost, pracoval v zemědělství. Bydlel na vesnici a tam moc práce není. Na základě žalobcem uváděných skutečností je zjevné, že jeho důvody pro podání žádosti o mezinárodní ochranu jsou čistě ekonomické. Žádné jiné důvody pro podání žádosti žalobce neuváděl, a to ani v počátečním poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu, ani v pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žádné dodatečné skutečnosti, či nové informace neuvedl ani v rámci seznámení se s podklady rozhodnutí. Sdělil, že ve Vietnamu neměl v minulosti žádné problémy, neměl problémy se státními orgány, či bezpečnostními složkami. 17. Tím vším naplnil podmínky použití § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, protože neuvedl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu a zároveň uváděl pouze ekonomické důvody pro udělení mezinárodní ochrany. 18. Žalobce rovněž namítal, že při zadržení policií mu nebyl sdělen důvod zadržení. Policisté měli žalobci do pasu nalepit výjezdní vízum, nesdělili mu však, proč ho vyhostili. Krajský soud v tomto řízení přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí. Není tak nyní oprávněn přezkoumávat zákonnost řízení o správním vyhoštění žalobce či přezkoumávat související postupy policejních orgánů. Námitkou se proto soud dále nezabýval. 19. Žalobce nakonec uváděl, že nemůže vycestovat z ČR do Vietnamu, neboť je chudý a nemá na to dostatečné finanční prostředky. Ve Vietnamu by se mu navíc vzhledem k jeho věku nepodařilo sehnat práci. Ani tyto důvody nejsou způsobilé změnit rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné. Jak již dovodil Nejvyšší správní soud „obtíže žadatele o azyl stran obživy či možností seberealizace nelze bez přistoupení dalších okolností hodných zvláštního zřetele vnímat jinak, nežli jako důvody ekonomické“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, č. j. 5 Azs 3/2003-54, srov. též rozsudek ze dne 15. 2. 2021, č. j. 4 Azs 325/2020–29). VI. Závěr a náklady řízení 20. Krajský soud neshledal žalobu důvodnou, proto ji zamítl (§ 78 odst. 7 s.ř.s.). V napadeném rozhodnutí neshledal ani jiná pochybení, pro která by měl napadené rozhodnutí zrušit. 21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení mu tudíž přiznána nebyla (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno dne 9. února 2023   Mgr. et Mgr. Lenka Bahýľová, Ph.D., v.r. samosoudkyně