41 A 52/2022-18       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce:  L. F. státní příslušnost: X zastoupena JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1, 100 00 Praha 10 proti žalované:  Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie  se sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2022, č. j. CPR-33772-2/ČJ-2022-930310-V242, takto: I.       Žaloba se zamítá. II.     Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladu řízení.   Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Předmětem sporu je zákonnost rozhodnutí o vyhoštění žalobkyně z důvodu neoprávněného pobytu a výkonu nelegální práce. Správní orgány podle ní neprokázaly a nezdůvodnily naplnění těchto důvodů vyhoštění. Krajský soud níže vysvětlí, proč žalobkyně nemá pravdu.   II. Rozhodnutí o zajištění žalobce a související skutkové okolnosti 2. Na počátku prosince 2021 policie uložila žalobkyni správní vyhoštění na 18 měsíců. Pobývala tu bez platného oprávnění k pobytu. Původně tu pobývala na základě polského víza platného do 5. 12. 2021. Dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, po kterou na něj mohla v Česku pobývat, však vyčerpala 6. 8. 2021. Přesto tu žalobkyně tu pobývala dál. Kromě toho pracovala bez povolení k zaměstnání. Žalovaná na základě odvolání žalobkyně toto původní rozhodnutí zrušila kvůli změně okolností spočívající v započetí války na Ukrajině. Ohledně protiprávního jednání žalobkyně však žalovaná výhrady neměla. V dalším řízení policie rozhodnutím ze dne 7. 9. 2022 opět rozhodla o vyhoštění žalobkyně ze stejných důvodů. Na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra ale konstatovala existenci překážek vycestování. 3. Žalobkyně se i tentokrát odvolala. Namítala, že nevykonávala nelegální práci. V době kontroly se byla na daném místě pouze podívat, aby zvážila možnost budoucího zaměstnání. V Česku zůstala kvůli válce. Na Ukrajinu se vrátit nemůže. Policie podle ní nedostatečně zjistila skutkový stav. Neměla jí vyhoštění vůbec ukládat. 4. Žalovaná však její odvolání zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Nepovažovala námitky žalobkyně za důvodné. Závěr o výkon nelegální práce podkládá dostatečně zjištěný skutkový stav. Tvrzení žalobkyně, že na místě kontroly se byla jenom podívat, neodpovídá obsahu spisu. Naopak vypověděla, že práci měla domluvenou ústně a měla za ní dostávat odměnu 100 Kč za hodinu. Ani její tvrzení o objektivní nemožnosti návratu na Ukrajinu není relevantní. V Česku pobývala neoprávněně již v roce 2021, tedy před vypuknutím války.   III. Žaloba a vyjádření žalované 5. Žalobkyně namítá, že správní orgány řádně nezjistily skutkový stav a neopatřily si dostatečné podklady pro svá rozhodnutí. Konkrétně pak tvrdí, že se v místě kontroly se byla pouze podívat za účelem zvážení možného budoucího zaměstnání. Nejednalo se o výkon nelegální práce, protože zde žádnou práci nevykonávala. Nebyly zde proto podmínky pro její vyhoštění. 6. Dále žalobkyně poukazuje na to, že se v Česku nachází proto, že na Ukrajině vypukla válka. Vrátit se tam nemůže. Žalovaná podle žalobkyně porušila § 3, § 50 odst. 2, § 2 odst. 1, 3 a 4 správního řádu. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě plně odkázala na odůvodnění svého rozhodnutí. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba v zákonné lhůtě. O žalobě krajský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání. Žalovaná s tím souhlasila. A žalobkyně se ve lhůtě pro vyjádření, zda trvá na nařízení jednání, nevyjádřila. 9. Žaloba není důvodná. 10. Krajský soud předesílá, že žaloba slovo od slova kopíruje obsah odvolání. Neobsahuje žádnou věcnou polemiku s důvody rozhodnutí žalované, která se s těmito námitkami přezkoumatelně vypořádala. Krajský soud proto tyto námitky vypořádá úměrně jejich kvalitě. 11. Správní vyhoštění žalobkyně se opírá o dva zákonné důvody: pobyt bez platného oprávnění k pobytu [§ 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o pobytu cizinců] a zaměstnání bez povolení k zaměstnání [§ 119 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o pobytu cizinců]. 12. Naplnění prvního důvodu žalobkyně fakticky nerozporuje. Pouze namítá, že se nemůže na Ukrajinu vrátit kvůli válce. To však nemá nic společného s otázkou (ne)oprávněnosti pobytu žalobkyně. Žalovaná správně poukazuje na to, že řízení o správním vyhoštění policie se žalobkyní zahájila ještě před začátkem války. Dobu, po kterou mohla žalobkyně pobývat v Česku na základě polského dlouhodobého víza, kterým disponovala, již v době kontroly (12. 10. 2021) vyčerpala. Jiným pobytovým oprávněním, které by žalobkyni umožnilo tu zůstat, nedisponovala. Žalobkyně ani netvrdí, že by tomu bylo jinak. 13. Válka na Ukrajině představuje důvod znemožňující vycestování (§ 179 zákona o pobytu cizinců). Jeho existenci v rámci řízení potvrdilo i závazné stanovisko Ministerstva vnitra. Neznamená to však, že žalobkyni nelze správní vyhoštění uložit. Pouze jej nelze vykonat. I proto ostatně policie v prvostupňovém rozhodnutí nestanovuje žalobkyni lhůtu k vycestování. Ta se postupem podle § 120a odst. 5 zákona o pobytu cizinců stanoví novým rozhodnutím poté, co pominou důvody znemožňující vycestování žalobkyně. 14. Pokud jde o druhý důvod vyhoštění spočívající ve výkonu nelegální práce, v tomto ohledu žalobkyně pouze stručně namítá, že u daného zaměstnavatele nepracovala. I naplnění tohoto důvodu však správní spis dostatečně dokládá. Žalobkyně při výslechu sama uvedla, že v areálu pily X pracovala od 10. 5. 2021. Vykonávala práci spojenou s tříděním a ukládáním desek. Měla za ni domluvenou odměnu ve výši 100 Kč za hodinu. V období od 20. 7. 2021 do 17. 10. 2021 měla povolení k zaměstnání u společnosti PACHOMYY s.r.o. na pozici „dělníci v oblasti výstavby a údržby budov“ s místem výkonu práce Praha. V době pobytové kontroly ale pracovala jako pomocná pracovní síla při ukládání řeziva ve firmě X. Vykonávala tedy jinou pracovní činnost, na jiném místě a v období, které předcházelo vydání povolení k zaměstnání. Její obecná žalobní námitka tak neodpovídá skutečnostem, které správní orgány zjistily v rámci řízení o správním vyhoštění. S touto námitkou proto nemohla být úspěšná. 15. Pro úplnost krajský soud dodává, že výčet jednotlivých ustanovení správního řádu, jejichž porušení se žalovaná měla podle žalobkyně dopustit, nelze považovat za řádně uplatněné žalobní body. Žalobkyně totiž nespecifikuje, jakým způsobem měla žalovaná tato ustanovení konkrétně porušit (k vymezení žalobního bodu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2021, č. j. 1 Azs 41/2021-29, body 17-21). 16. Správní orgány dostatečně zjistily skutkový stav a svá rozhodnutí přezkoumatelně odůvodnily. 17. Pouze nad rámec odůvodnění krajský soud dodává, že podle jeho názoru měla policie namísto rozhodnutí o správním vyhoštění přistoupit k vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území podle § 50a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Žalobkyně totiž v době kontroly sice byla na území ČR neoprávněně a vykonávala zde nelegální práci. Měla ovšem stále platné (byť v daný moment „vyčerpané“) oprávnění k pobytu na území jiného členského státu EU (až do 5. 12. 2021). V této situaci by podle čl. 6 odst. 2 návratové směrnice měla policie k vyhoštění cizince přistupovat pouze v případě, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V opačném případě by cizinec měl dostat možnost odejít na území členského státu, který mu vydal oprávnění k pobytu (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, č. j. 41 A 16/2022-16). Žalobkyně však tímto směrem svou žalobní argumentaci nevedla. A podle krajského soudu se nejedná o vadu, ke které by mohl přihlédnout nad rámec žalobních námitek. V. Závěr a náklady řízení 18. Krajský soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 19. Neúspěšná žalobkyně pak nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované žádné náklady řízení nad rámec její běžné administrativní činnosti nevznikly.     Poučení: Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát. Brno 4. ledna 2023   Martin Kopa, v. r.   samosoudce