č. j. 62 Af 70/2020-33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Ing. D. K.  bytem nám. X  zastoupen Janem Vyskočilem, daňovým poradcem  Šrobárova 2002/40, Praha 10   proti   žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.10.2020, č.j. 35275/20/5300-21442-712895, takto: I.                    Žaloba se zamítá. II.                 Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.              Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 2.10.2020, č.j. 35275/20/5300-21442-712895, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Kraj Vysočina (dále jen „správce daně“) ze dne 3.10.2018, č.j. 1584457/18/2910-50521-707490, kterým byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2015 ve výši 1 054 376 Kč a penále ve výši 210 875 Kč. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že správce daně ani žalovaný nepostupovali v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Konkrétně žalobce odkazuje na usnesení Soudního dvora Evropské unie ze dne 3.9.2020, Vikingo Fővállalkozó Kft. v. Nemzeti Adóés Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága, C-610/19, podle něhož správce daně nesmí odepřít plátci daně nárok na odpočet DPH při pořízení zboží jen proto, že osoba předložila nevěrohodné faktury. K odepření nároku na odpočet lze přistoupit pouze tehdy, pokud se prokázalo, že se osoba povinná k dani aktivně podílela na daňovém úniku. Žalovaný ani správce daně podle žalobce neprokázali daňový únik a nárok na odpočet daně odepřeli pouze na základě pochybností o osobě dodavatele. 3. Dále žalobce odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4.6.2020, SC C. F. SRL v. A.J.F.P.M. a D. G. R. F. P. C, C-430/19, podle něhož nelze odepřít osobě povinné k dani nárok na odpočet DPH na základě nepodloženého tvrzení správce daně. 4. Ze shora uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející dodatečný platební výměr, zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 5. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby. Judikatura Soudního dvora Evropské unie, na níž odkazuje žalobce v podané žalobě, není aplikovatelná na nyní posuzovanou věc, neboť vychází z odlišného skutkového stavu. 6. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.     III. Posouzení věci 7. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).              8. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. V posuzované věci žalobce uplatnil odpočet DPH za 2. čtvrtletí 2015 od dodavatelů BEZZY GROUP s.r.o. (nyní BEZZY GROUP s.r.o. v likvidaci) a AG servis – zemědělská technika s.r.o.; správce daně tento nárok na odpočet neuznal, neboť žalobce neprokázal splnění podmínek pro uznání odpočtu DPH ve smyslu § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). 10. Pokud jde o prokázání oprávněnosti nároku na odpočet DPH, rozsah důkazního břemena žalobce vychází především z příslušných ustanovení hmotného daňového práva; v této věci jde o prokázání existence prvotní materiální podmínky ve smyslu § 72 odst. 1 ZDPH, podle něhož je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku (písm. a/), plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku (písm. b/). 11. Podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad. 12. Podle § 85 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), jsou předmětem daňové kontroly daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. 13. Podle § 92 odst. 2 daňového řádu správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů. 14. Podle § 92 odst. 3 daňového řádu daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních. 15. Podle § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu správce daně prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem. 16. Pokud si žalobce nárokoval odpočet DPH, nese ohledně deklarovaných plnění důkazní břemeno. Odpočet DPH je veřejnoprávním nárokem, jehož uplatnění je možné pouze za zákonem stanovených podmínek „…nárok na odpočet daně z přidané hodnoty vzniká tehdy, pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění své ekonomické činnosti za splnění dalších zákonem vymezených podmínek (§ 72 a následující zákona o dani z přidané hodnoty). Daňový doklad proto per se není poukázkou na vznik nároku na odpočet daně: aby mu mohla být přisouzena důkazní hodnota ve smyslu § 73 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, musí věrně zobrazovat právě faktickou stránku věci - tj. přijetí zdanitelného plnění.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.3.2010, č.j. 1 Afs 10/2010-71). Podmínky pro přiznání nároku na odpočet DPH je nutno vykládat tak, že prokazování nároku na odpočet daně je sice prvotně záležitostí dokladovou, současně je však třeba respektovat soulad skutečného stavu se stavem formálně právním.  Proto ani doklady se všemi požadovanými náležitostmi nemusí být podkladem pro uznání nároku na odpočet, není‑li zároveň prokázáno, že k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo, resp. došlo tak, jak je v dokladech deklarováno (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27.1.2012, č.j. 8 Afs 44/2011‑103, či ze dne 1.2.2023, č.j. 7 Afs 274/2022-44). 17. Žalobce v daňovém řízení předložil příslušné daňové doklady vztahující se k níže uvedeným plněním a unesl tak primární důkazní břemeno. Podle žalovaného nebylo sporné, že by žalobce nedisponoval příslušnými daňovými doklady (fakturami) či soukromoprávními smlouvami (bod 26 napadeného rozhodnutí). Avšak předložení bezvadného dokladu nezakládá automaticky nárok na odpočet DPH, vyvstanou-li poté pochybnosti o faktickém uskutečnění zdanitelného plnění; tak tomu bylo v nyní posuzované věci.  18. Předmětem sporu bylo prokázání fakticity plnění podle následujících faktur: faktura č. 416025 od dodavatele AG servis – zemědělská technika s.r.o. za dodání souboru strojů na akci „Stroje pro živočišnou výrobu“ (přepravník zvířat JOSKIN Betimax RDS 6000 za 466 757 Kč + DPH ve výši 98 018,97 Kč a nastýlací vůz Jeantil PR 6000 za 797 575 Kč + DPH ve výši 167 070 Kč), faktura č. 2015038 od dodavatele BEZZY GROUP s.r.o. za dodání souboru strojů na akci „Stavební úpravy skladové haly“ (pásový bagr za 1 283 000 Kč + DPH ve výši 269 430 Kč a vysokozdvižný vozík za 750 000 Kč + DPH ve výši 157 500 Kč), faktura č. 2015039 od dodavatele BEZZY GROUP s.r.o. na dodání souboru strojů na akci „Stavební úpravy skladové haly“ (plošina pracovní za 1 725 500 Kč + DPH ve výši 362 355 Kč). 19. Ve vztahu k faktuře č. 416025 od dodavatele AG servis – zemědělská technika s.r.o. správce daně zpochybnil výrobní číslo nastýlacího vozu Jeantil PR 6000 (výrobní číslo se neshodovalo s evidencí výrobce, odlišné provedení výrobního štítku). Správce daně zjistil, že nastýlací vůz Jeantil PR 6000 (jiného výrobního čísla) byl dodán dříve D. K. (manželce žalobce). Přepravník zvířat JOSKIN Betimax RDS 6000 byl již jednou dodán M. K. (švagrové žalobce), která jej podle daňového přiznání nikdy neprodala. Dodavatelem těchto strojů byla společnost AG servis – zemědělská technika s.r.o., jejímž dodavatelem měla být společnost BEZZY GROUP s.r.o. Správce daně nezpochybňoval, že žalobce měl tyto stroje, které patřily jiným členům jeho rodiny, k dispozici a mohl je tedy fakticky využívat ke své ekonomické činnosti, nicméně tyto stroje mu nemohly být dodány společností AG servis –zemědělská technika s.r.o., jak deklarovala faktura č. 416025 (strana 9 a 10 Zprávy o daňové kontrole č.j. 1533863/18/2910-60561-302402, dále jen „Zpráva o daňové kontrole“). Ve vztahu k faktuře č. 2015038 a faktuře č. 2015039 od dodavatele BEZZY GROUP s.r.o. vyvstaly správci daně pochybnosti ohledně skutečného nakoupení těchto strojů, neboť byly nakoupeny od různých dodavatelů Ing. B. K. (otcem žalobce); k datu uskutečnění zdanitelného plnění uvedeného na fakturách od dodavatele BEZZY GROUP s.r.o. (tj. k datu 11.5.2015) byly tyto stroje ve skutečnosti ve vlastnictví Ing. B. K. Vysokozdvižný vozík nakoupil otec žalobce od výrobce až dne 16.7.2015 a poté jej zahrnul do svého účetnictví. Ke konkrétním strojům správce daně uvedl, že pásový bagr měl být minimálně v roce 2015 v Austrálii, vysokozdvižný vozík jiného typu společnost BEZZY GROUP s.r.o. pořídila až dne 9.11.2016 a u výrobní plošiny vyvstaly pochybnosti správci daně ohledně původu a reálné ceny. Nadto u společnosti BEZZY GROUP s.r.o. s ohledem na její nekontaktnost nebylo možno konkrétní údaje ověřit (strana 10 a 11 Zprávy o daňové kontrole). Uvedená zjištění správce daně žalobce v žalobě nikterak nezpochybňuje. 20. Na základě výše shrnutých zjištění správce daně vydal Výzvu k prokázání skutečností ze dne 6.6.2018, č.j. 1164239/18/2910-60561-302402, kterou žalobce vyzval k předložení důkazních prostředků k vyvrácení shora uvedených pochybností. Výzva byla žalobci doručena dne 11.6.2018; žalobce na tuto výzvu nereagoval. Žalobce se následně nevyjádřil ani k výsledkům kontrolního zjištění. Přitom důkazní břemeno ohledně fakticity plnění bylo na straně žalobce. 21. Je tedy třeba uzavřít, že žalobce si nárokoval odpočet DPH na základě daňových dokladů k plněním, jejichž existence byla správcem daně relevantně zpochybněna, a pochybnosti správce daně žalobce ničím nevyvrátil. 22. Argumentuje-li žalobce odkazem na usnesení Soudního dvora Evropské unie ze dne 3.9.2020, Vikingo Fővállalkozó Kft. v. Nemzeti Adóés Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága, C-610/19, pak uvedené rozhodnutí se týká předběžné otázky ohledně přiznání nároku na odpočet daně za situace, kdy existence přijatého plnění nebyla zpochybněna (bod 63 tohoto usnesení Soudního dvora Evropské unie). V nyní posuzované věci správní orgány zpochybnily fakticitu plnění a tím splnění podmínek pro vznik nároku na odpočet DPH. Usnesení Soudního dvora Evropské unie ve věci C-610/19 se tedy týká skutkově odlišné situace. Odkaz na něj je tak ve vztahu k nyní posuzované věci nepřípadný. 23. Na nyní posuzovanou věc nedopadá ani závěr rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 4.6.2020, SC C. F. SRL v. A.J.F.P.M. a D. G. R. F. P. C, C-430/19, podle něhož nelze odepřít nárok na odpočet DPH pouze na základě nepodložených tvrzení správce daně. Jak ovšem plyne ze shora uvedeného, pochybnosti správce daně nevyvstaly z nepodložených tvrzení. Správce daně zpochybnil autenticitu a věrohodnost předložených faktur, a to i v součinnosti s ostatními orgány státní správy a společnostmi, u nichž si ověřoval konkrétní informace ve vztahu k deklarovaným plněním na fakturách. Nárok na odpočet DPH tedy nebyl odepřen na základě nepodložených podezření, jak tvrdí žalobce. 24. S ohledem na výše uvedené zdejší soud uzavírá, že správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, pokud žalobci neuznaly nárokovaný odpočet DPH. Žalobce neprokázal fakticitu plnění dle faktur, na prokazování konkrétního plnění v podstatě rezignoval; za tohoto stavu mu tak nárok na odpočet DPH nemohl být uznán. 25. Žádný ze žalobních bodů, jak byly v žalobě uplatněny, tedy zdejší soud nepokládá za důvodný a nad jejich rámec nelze ve vztahu k napadenému rozhodnutí dovodit ani žádný nedostatek, který by vyvolával vadu, k níž by musel zdejší soud přihlédnout z úřední povinnosti. Proto zdejší soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. IV. Náklady řízení 26. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Úspěšný byl žalovaný, tomu však podle obsahu soudního spisu nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, navíc náhradu žádných nákladů řízení ani nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 28. února 2023     David Raus v.r. předseda senátu