22 A 12/2023-37   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci   žalobce: JUDr. L. Š. bytem X proti žalovanému:  Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy  se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82  Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2023, č. j. JMK 23164/2023, sp. zn. S-JMK 47689/2022/OD/Bo,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně brojí žalobce proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 9. 3. 2022, č. j. ODSČ-10032/22-34, a kterým žalovaný rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. 2. Správní orgán prvního stupně uznal žalobce vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 11 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), neboť žalobce stál neoprávněně na vyhrazeném parkovišti pro vozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, čímž porušil § 67 odst. 8 zákona o silničním provozu. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. II. Podání účastníků 3. Žalobce v podané žalobě namítl, že správní orgány na základě provedených důkazů dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním, nesprávně posoudily skutkový stav, který nezjistily tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, nesprávně posoudily společenskou škodlivost jednání žalobce, nepřihlížely pečlivě ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, a věc nesprávně právně posoudily. 4. Podle žalobce svislá dopravní značka IP12 platí v souladu s vyhl. č. 294/2015 Sb. pouze po směru jízdy a není sporné, že značka je umístěna až za parkovacím místem č. 14, pro které dle správních orgánů platí. V tomto smyslu odkázal i na teleologickou interpretaci souvisejících právních norem a komentářovou literaturu. Správní orgány podle žalobce pominuly nutnost zohlednit obecnou platnost svislé dopravní značky, a pokud by měla svislá dopravní značka platit i proti směru jízdy, je třeba vymezit vzdálenost, do jaké ještě platí. Vodorovná dopravní značka V10f neměla přednost před svislou, navíc správní orgány nepřihlédly k nepřehlednosti parkovacích stání v místě, snížené viditelnosti dopravní značky při couvání. Namítl i, že na předmětném parkovacím místě běžně parkují řidiči bez průkazu pro osoby se zdravotním postižením. 5. V dalším žalobním bodu namítl i absenci materiálního znaku přestupku – po zaparkování prošel prostor před parkovacím místem a nenalezl svislou dopravní značku, která by mu poskytla informaci o existenci vyhrazeného parkovacího místa, nezkoumal prostor za parkovacím místem a vozidlo na místě ponechal. Žalovaným dovozený úmysl parkovat na vyhrazeném parkovacím místě je podle žalobce nesmyslný. Zmatečnost dopravního značení nemůže jít žalobci k tíži, zmatečnost značení navíc dokládá i to, že v době podání žaloby došlo ke změně umístění dopravní značky ještě před parkovací místo č. 13. 6. Žalovaný se ve věci stručně vyjádřil s tím, že žalobce uvádí v žalobě v podstatě tytéž námitky, které uváděl již v odvolání. Setrval proto na svém názoru, že žalobce neoprávněně stál na vyhrazeném parkovišti a stran své argumentace odkázal na své rozhodnutí.   III. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s.ř.s. rozhodl soud bez jednání. 8. Žaloba není důvodná. K otázce zjištění skutkového stavu 9. Předně se soud zabýval tím, jak žalobce formuloval žalobní body v souvislosti s namítanými nedostatky zjištění skutkového stavu, neboť podle § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. 10. Žalobce sice (jak je uvedeno výše) v podané žalobě namítl, že správní orgány na základě provedených důkazů dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním, nesprávně posoudily skutkový stav, který nezjistily tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, nesprávně posoudily společenskou škodlivost jednání žalobce, nepřihlížely pečlivě ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, a věc nesprávně právně posoudily, ale skutkově a právně rozvedl pouze otázku nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení škodlivosti jednání žalobce. 11. Stran skutkových zjištění ze správního spisu vyplývá (a žalobce to výslovně uvedl při projednání přestupku u Městské policie Brno), že dne 7. 12. 2021 zaparkoval vozidlo Škoda RZ X na ulici Jezuitská 3 na parkovacím místě č. 14, zároveň ze záznamu městské policie vyplývá sdělení žalobce, že věděl o svislé dopravní značce, ale podle jeho názoru neměla žádné účinky, neboť nemůže působit zpětně. Součástí spisu jsou fotografie vozidla žalobce, svislé dopravní značky IP12 s dodatkovou tabulkou a zachycení čísla 14 pod zadní částí vozidla žalobce. V rámci správního spisu je založen i pasport místní komunikace ul. Jezuitská u č. 3, vč. detailu značky IP12 s dodatkovou tabulkou k místu č. 14. 12. V rámci ústního jednání, které proběhlo dne 7. 3. 2022 bylo provedeno dokazování správním spisem a žalobce žádné další důkazy k provedení nenavrhl. 13. Z obsahu podaného odvolání plyne, že žalobce brojil pouze proti nesprávnému právnímu posouzení platnosti dopravní značky IP12 s dodatkovou tabulkou pro parkovací místo č. 14 a proti zmatečnosti dopravního značení v místě spáchání přestupku. 14. V podané žalobě žádné důkazy k doplnění skutkových zjištění žalobce nenavrhl a ani konkrétně neuvedl, v čem nebyl zjištěn skutkový stav dostatečně, resp. proč má za to, že nebyl zjištěn skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. 15. Soud má na základě uvedeného a na základě obsahu správního spisu za jasně prokázané, že dne 7. 12. 2021 bylo odstaveno vozidlo Škoda RZ X na ulici Jezuitská 3 na parkovacím místě č. 14, u kterého je na místě mezi parkovacími místy č. 14 a 15 umístěna svislá dopravní značka IP12 „vyhrazené parkoviště“ s dodatkovou tabulkou umožňující na parkovacích místech č. 14 a 15 parkování vozidlům s uvedenou RZ a doplněním vyobrazení invalidního vozíku a u kterého je na parkovacím místě č. 14 umístěna vodorovná dopravní značka V10f „vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou nebo osobu těžce pohyblivě postiženou“. Dále je ze správního spisu patrné označení parkovacího místa, na kterém žalobce odstavil vozidlo, číslem 14. Soud považuje za prokázané i to, že vozidlo Škoda RZ X na předmětném parkovacím místě odstavil žalobce. 16. Skutkový stav byl v tomto směru zjištěn dostatečně. 17. Případné nedostatky zjištění skutkového stavu se mohou týkat pouze zmatečnosti dopravního značení v místě, hustoty provozu a způsobu parkování v místě, nicméně k tomu viz níže. Na tomto místě je nicméně vhodné uvést, že pokud správní orgány nezjišťovaly další skutečnosti v souvislosti s uvedeným, nepovažuje to soud za důvod pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí. 18. Související žalobní námitky neshledal soud důvodné. K právnímu posouzení platnosti značky IP12 v místě 19. V nyní projednávané věci má soud za nesporné, že na parkovacím místě č. 14 na ul. Jezuitská u č. 3 byla vyznačena vodorovná dopravní značka V10f „Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohyblivě postiženou“. Není sporné ani to, že dopravní značka IP12 byla umístěna mezi parkovacími místy č. 14 a č. 15. 20. Správní orgány vyložily dopravní značení tak, že svislá dopravní značka IP12 platila ve spojení s vodorovnými dopravními značkami V10f pro parkovací místo č. 14 proti směru jízdy a pro parkovací místo č. 15 po směru jízdy. 21. Podle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu je každý povinen se při účasti na provozu na pozemních komunikacích řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. 22. Podle § 63 odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu jsou svislé dopravní značky informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. 23. Podle § 63 odst. 2 zákona o silničním provozu prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních značek. 24. Podle § 64 zákona o silničním provozu se vodorovné dopravní značky užívají samostatně nebo ve spojení se svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními, jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou. 25. Podle § 67 odst. 8 zákona o silničním provozu je na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání. 26. Podle § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu se dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. 27. Podle přílohy 5 vyhlášky 294/2015 Sb. dopravní značka IP12 znamená – Vyhrazené parkoviště – Značka označuje místo, kde je dovoleno zastavení a stání pouze některých vozidel. Údaje o tom, pro koho je parkoviště vyhrazeno (např. název organizace, státní poznávací značka, symbol zařízení a popřípadě v jaké době, jsou uvedeny na dodatkové tabulce a mohou být uvedeny i na značce místo nápisu. Mimo dobu, po kterou je parkoviště vyhrazeno, smějí na takto označeném místě zastavit a stát i řidiči jiných vozidel, pokud není stanoveno jinak. Případný stanovený způsob stání se vyznačuje obdobně jako na značkách „Parkoviště“ vyznačujících způsob stání. Značka, na které je uveden symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku, je vždy doplněna vodorovnou dopravní značkou „Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou“. 28. Podle přílohy č. 6 vyhlášky 294/2015 Sb., dodatková tabulka E13 znamená – Text nebo symbol – Vhodným nápisem nebo symbolem uvedeným na dodatkové tabulce je zpřesněn nebo omezen význam dopravní značky, pod kterou je dodatková tabulka umístěna. Je-li na dodatkové tabulce použit text s výrazem „dopravní obsluha“, rozumí se tím vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby, vozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou, vozidla taxislužby a vozidla, jejichž řidiči, provozovatelé nebo přepravované osoby mají v místech za značkou bydliště, ubytování, sídlo nebo nemovitost. Je-li na dodatkové tabulce použit text s výrazem „zásobování“, rozumí se tím vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby a vozidla přepravující osobu těžce zdravotně postiženou. Při umístění pod dopravní značkou „Návěst před odpočívkou“ nebo „Návěst před odbočením na odpočívku“ nebo „Návěst pro odbočení na odpočívku“ lze na tabulce také uvést označení provozovatele čerpací stanice a stravovacího zařízení provozovaných na odpočívce. 29. Podle přílohy č. 8 vyhláška 294/2015 Sb. vodorovná dopravní značka V10f znamená – Vyhrazené parkoviště pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou Na ploše vyznačené touto značkou smí zastavit a stát pouze vozidlo označené parkovacím průkazem označujícím vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou. Značka vždy doplňuje svislou dopravní značku „Vyhrazené parkoviště“ se symbolem zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku. 30. Podle § 3 odst. 1 vyhl. č. 294/2015 Sb. svislá dopravní značka umístěná vedle pozemní komunikace platí pro celou pozemní komunikaci v daném směru jízdy s výjimkou značky upravující zastavení nebo stání, která platí jen pro tu stranu pozemní komunikace, u níž je umístěna. 31. Podle § 2 odst. 5 vyhl. č. 294/2015 Sb., dle kterého stálé značky ani jejich konstrukce nesmějí zasahovat do vymezené části dopravního prostoru určené pro provoz vozidel. 32. Jak vyplývá z citované právní úpravy, svislé dopravní značení je třeba vnímat ve spojení s konkrétními podmínkami na místě samotném v závislosti na § 2 odst. 5 vyhl. 294/2015 Sb., a krom toho i ve spojení s dodatkovými tabulkami a vodorovnými dopravními značkami. Právě dodatková tabulka a vodorovné dopravní značení dává oporu pro závěry žalovaného. 33. Z citované přílohy 8 vyhl. č. 294/2015 Sb. vyplývá, že dodatkové tabulky zpřesňují význam svislého dopravního značení. Soud nijak nepopírá § 3 odst. 1 citované vyhlášky, nicméně toto obecné pravidlo nemůže být vykládáno tak, aby popíralo význam jiných dopravních značek, které souvisí se základní svislou dopravní značkou. Typickým příkladem jsou např. kombinace svislé dopravní značky IP11e „Parkoviště (stání na chodníku podélné)“ a dodatkových tabulek E8a „Začátek úseku“ a E8c „Konec úseku“. 34. Pokud by soud přijal za správný výklad žalobce, že z citovaného § 3 odst. 1 vyhl. č. 294/2015 Sb. vyplývá, že všechny svislé dopravní značky platí pouze ve směru jízdy od umístění značky dále, pak v případě dopravní značky IP11e „Parkoviště (stání na chodníku podélné)“ s dodatkovou tabulkou E8c „Konec úseku“ by parkoviště na chodníku končilo až za touto značkou ve směru jízdy, ale kde? Ve vzdálenosti 1 mm, 1 cm, 1 m? Takový výklad je samozřejmě nemožný právě proto, že značka označuje konec parkoviště v místě svého umístění, a to v důsledku dodatkové tabulky, která určuje místo platnosti dopravní značky. 35. Obdobně v případě, že by soud zcela akceptoval výklad žalobce, muselo by být např. parkování v parkovacích domech nebo velkých parkovištích např. před obchodními domy, nebo i na kolmých parkovištích např. před bytovými domy regulováno dopravními značkami vymezujícími specifická parkovací místa (IP13e „Parkoviště K + R“, IP12 „Vyhrazené parkoviště“) dopravní značkou umístěnou před parkovací místo (tj. rozhraní vozovky a parkovacího místa, nebo spíše ad absurdum doprostřed parkovacího místa, pokud by dopravní značka nebyla doplněna dodatkovou tabulkou se směrovým určením její platnosti) a takové umístění dopravní značky by bylo v rozporu s jiným ustanovením téže vyhlášky, tj. s § 2 odst. 5 vyhl. č. 294/2015 Sb., neboť by dopravní značka zasahovala do prostoru pro pohyb vozidel. 36. Ke kombinaci svislé a vodorovné dopravní značky lze odkázat např. na spojení dopravní značky P06 „Stůj, dej přednost v jízdě“, příp. P04 „Dej přednost v jízdě“ a vodorovné dopravní značky V05 „Příčná čára souvislá“, kde dle § 2 písm. x) zákona o silničním provozu vodorovná dopravní značka V05 představuje hranici křižovatky. Svislá dopravní značka bývá pravidelně umísťována před i za vodorovnou dopravní značkou, která vyznačuje hranici křižovatky. 37. Podle názoru soudu citovaná právní úprava zákona o silničním provozu ve spojení s vyhl. č. 294/2015 Sb. nesmí být vykládána mechanicky a izolovaně ve vztahu k jednotlivým ustanovením.  Umísťování svislých dopravních značek ve spojení s dodatkovými tabulkami a vodorovnými značkami musí být flexibilní a umožnovat reagovat na potřeby místní regulace provozu na pozemních komunikacích. Zároveň ale musí být ze spojení dopravních značek pro řidiče jednoznačně patrná regulace v místě a umístění dopravních značek nesmí klást na účastníka provozu nepřiměřené nároky na zjišťování regulace provozu. V tom soud souhlasí se žalobcem. 38. V projednávané věci je ze zjištěného skutkového stavu zřejmé, že svislá dopravní značka s dodatkovou tabulkou byla umístěna na chodníku přesně mezi parkovací místa č. 14 a 15. Vozidlo žalobce bylo zaparkováno tak, že žalobce měl dopravní značku přímo ve výhledu z místa řidiče. Číselné označení parkovacího místa (č. 14) je doplněno piktogramem osoby na vozíku. Toto vodorovné dopravní značení (piktogram invalidního vozíku a číselné označení místa) na vozovce je zároveň dostatečně velké, aby ho žalobce nemohl přehlédnout, ať už ve chvíli, kdy míjel parkovací místo, nebo i v okamžiku zacouvání na něj. S ohledem na to, že se jedná o jednosměrnou ulici, žalobce nemohl být při manévru couvání nijak ohrožen protijedoucími vozidly, tudíž není důvod, aby nemohl věnovat dostatečnou pozornost vodorovné dopravní značce. Pokud žalobce nevěnoval pozornost vodorovné dopravní značce, tak porušil svoji povinnost dle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. 39. Soud má nicméně za to, že žalobce věděl, že zaparkoval své vozidlo na místě s vodorovnou dopravní značkou V10f, což vyplývá z jeho vyjádření ve správním řízení (např. viz odpor žalobce), že si prošel prostor před daný místem, na kterém zaparkoval, a nenalezl svislou dopravní značku, která by mu poskytla informaci o existenci vyhrazeného parkovacího místa. Z dalších jeho vyjádření je zřejmé, že je mu situace v místě známá. 40. Podle názoru soudu žalobce již při jízdě po pozemní komunikaci, nebo nejpozději po zaparkování musel vidět i svislou dopravní značku, která byla před jeho vozidlem. Pokud ji neviděl, tak ji vidět jednoznačně měl a mohl, stejně jako ji vidět měl a mohl ve chvíli, kdy k dotčenému parkovacímu místu přijížděl. Žalobce měl a mohl vidět i dodatkovou tabulku, která jasně uvádí, že svislá dopravní značka v místě platí pro dvě parkovací místa pro vozidla přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou s jejich číselným označením. 41. Pokud žalobce skutečně hledal zpětně po směru svislou dopravní značku, musel si být vědom, že stojí na parkovacím místě č. 14. S ohledem na to, že svislá dopravní značka byla umístěna přímo u parkovacího místa č. 14, nebyly kladeny na žalobce žádné nepřiměřené požadavky na to, aby zjistil regulaci parkování na parkovacím místě č. 14. Dopravní značení bylo v místě srozumitelné a zcela jasné. 42. Ze správního spisu rovněž plyne, že žalobce v dané oblasti parkuje každý den, tudíž je jistě dobře obeznámen s dopravní situací a značením v tomto místě. Podle názoru soudu je vysoce pravděpodobné, že věděl, že v daném úseku nesmí zastavit, a to již předtím, než na něj v době spáchání přestupku přijel. K tomu lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 57/2009–51, dle kterého se účastník silničního provozu musí řídit dopravním značením, a to i tehdy, „když se mu to jeví jako nevhodné, nepohodlné či neúčelné. Porušení povinnosti řídit se dopravním značením není přestupkem pouze v případě okolností upravených v příslušných právních předpisech, tedy mj. v případě krajní nouze či nutné obrany (§ 2 odst. 2 zákona o přestupcích)“. 43. Jinými slovy žalobce věděl, že parkuje na místě s vodorovnou dopravní značkou V10f, a mohl a měl vidět svislou dopravní značku IP12 s dodatkovou tabulkou pro parkovací místo č. 14. 44. Již v rozsudku ze dne 31. 3. 20210, č. j. 8 As 68/2009–83, Nejvyšší správní soud konstatoval, že „se na dopravní značku musí nahlížet jako na zákonnou, dokud není prokázán opak, tedy až do okamžiku, kdy k tomu příslušný orgán vysloví její nezákonnost. …  Z ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, jehož porušení bylo stěžovatelovi dáváno za vinu, jednoznačně plyne, že účastník provozu na pozemních komunikacích je povinen se řídit mimo jiné i dopravními značkami. S ohledem na zásadu ignoratia legis non excusat se přitom nemůže ospravedlňovat, že neví, co daná značka symbolizuje a k čemu jej zavazuje. Z fotodokumentace přiložené ve spisu navíc plyne, že předmětná značka byla jasně a plně viditelná, nebyla kupř. zakrytá spadaným listím či nánosem sněhu. Stěžovatel z ní nikterak nemohl vyvodit, že by se mohlo jednat o značku, kterou by nebylo třeba respektovat. Pokud by však skutečně nějaké pochybnosti měl, jednalo by se toliko o jeho soukromý názor, který mu však neumožňuje porušovat veřejnoprávní pravidla. Ze zákona o silničním provozu, prováděcích předpisů ani z jiných právních předpisů nelze dovodit, že by účastník provozu na pozemních komunikacích sám mohl činit soudy o zákonnosti dopravní značky a na základě svého hodnocení se rozhodnout, zda se zákazem vyjádřeným danou značkou bude či nebude řídit (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 17. 10. 2007, čj. 54 Ca 4/2007 - 146 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1998, sp. zn. I. ÚS 263/97, http://nalus.usoud.cz).“  Ve shodě s citovaným rozsudkem zdejší soud uzavírá, že, pokud svislá dopravní značka IP12 nesplňovala podmínky § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu, způsobem nápravy nezákonného stavu není přestupkové řízení (a zdejší soud dodává, že ani její ignorování). 45. Pokud jde o Zásady dopravního značení na pozemních komunikacích TP65, nejedná se o právní předpis, nýbrž o technický dokument upravující pravidla pro fyzické umísťování dopravních značek. Přesto si soud dovolí poukázat na bod 8.3.5 Informativní značky uvedených zásad, dle kterého se informativní značky umísťují s přihlédnutím k jejich významu zpravidla u místa, ke kterému se vztahují. Již z použití slova zpravidla je zřejmé, že u informativních dopravních značek existuje i jistá volnost při jejich umísťování. To odpovídá i nyní posuzované situaci, kdy svislá informativní značka byla umístěna zcela zjevně u místa, ke kterému se vztahuje, jen s tím rozdílem, že byla umístěna na zadní okraj daného místa. 46. Pokud jde o poslední odstavec bodu III. žaloby, tam vyslovené argumenty nejsou způsobilé způsobit nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Žalobce se nemůže zbavit své odpovědnosti věnovat pozornost dopravnímu značení prostým odkazem na složitou přehlednost dopravního značení, či snad obsazenost jiných parkovacích míst. Ani odkaz na to, že i jiní řidiči porušují uvedený zákaz (tedy užívat argumentaci typu „ostatní mohou porušovat právo, tak proč ne já“), taktéž nemůže vyvinit žalobce z porušení právních předpisů a soud nepochybuje o tom, že si je toho žalobce vědom. 47. Žalobní námitku neshledal soud jako důvodnou. Ke společenské škodlivosti jednání žalobce 48. Společenská škodlivost je zcela jednoznačná. Žalobce zaparkoval na místě, které je vyhrazeno pro osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou. Zdravotní omezení osob těžce postižených, resp. osob těžce pohybově postižených je natolik zásadní, aby v jejich prospěch byly omezeny osoby bez zdravotního znevýhodnění. Pro žalobce by jistě neměl být problém zaparkovat v parkovacím domě v dochozné vzdálenosti, čímž by nijak neomezoval práva osob, jejichž zdravotní stav je omezuje natolik, aby v jejich prospěch byla zřízena parkovací místa. V případě parkovacího místa č. 14 na ulici Jezuitská se dokonce jedná o jedno konkrétní vozidlo, tj. ke zřízení parkovacího místa musely vést konkrétní individuální důvody. Z pohledu soudu lze po ostatních účastnících silničního provozu požadovat zvýšenou péči a opatrnost, která je jistě projevem obyčejné lidské solidarity k osobám se zdravotním znevýhodněním a slušnosti. 49. Argumentaci absencí společenské nebezpečnosti považuje soud za nevhodnou. Soud je přesvědčen o tom, že žalobce musel o parkovacím omezení na daném místě vědět, nebo, pokud nevěděl, tak rozhodně vědět měl a mohl. Svislou dopravní značku maximálně několik desítek centimetrů před svým vozem přehlédnout nemohl, stejně jako piktogram vozíku při parkování, ani č. 14 po zaparkování svého vozidla. Snaha o zrušení žalobou napadeného rozhodnutí s ohledem na tvrzenou absenci společenské nebezpečnosti svědčí více o vnímání regulace dopravy v daném místě samotným žalobcem a ochotě ji dodržovat, než o nepřehlednosti či zmatečnosti dopravního značení. 50. Skutečnost, že posléze bylo dopravní značení upraveno, považuje soud za zcela irelevantní. Navíc ze žalobcem doložené fotografie je jasně patrné, že došlo k rozšíření omezení parkování na třech místech z přecházejících dvou. Je proto zcela logické, že je nově svislá dopravní značka umístěna již před první ze tří parkovacích míst, neboť v případě ponechání svislé dopravní značky v původním místě, by se tato nacházela až v po směru jízdy za druhým parkovacím místem, což je jistě nesmyslné a nepřehledné, neboť po zaparkování na parkovacím místě č. 13 by orientace byla velmi ztížená. Taková situace ale v případě umístění svislé dopravní značky mezi dvě parkovací místa, ke kterým se přímo vztahuje, nemůže nastat. Pokud by zůstalo zachováno dřívější umístění svislé dopravní značky s dodatkovou tabulkou pro parkovací místa č. 14 a 15, musela by pro parkovací místo č. 13 být instalována samostatná dopravní značka, což by jistě nepřispělo k přehlednosti dopravní regulace v místě. 51. Přesunutí dopravní značky proto soud v žádném případě neklade do souvislosti s nyní projednávanou věcí a už vůbec ne do souvislosti s argumentací žalobce, nýbrž s potřebou rozšířit počet vyhrazených parkovacích míst ve spojení s přehledností dopravního značení v místě. 52. Na okraj soud konstatuje, že napadené rozhodnutí není vnitřně rozporné, jak tvrdí žalobce. Pokud žalovaný dovodil přímý úmysl žalobce, je ze správního spisu patrné, že nebyl schopen ho prokázat. K naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 11 zákona o silničním provozu nicméně postačuje i nedbalostní zavinění. Žalovaný ve svém rozhodnutí vyjádřil svůj názor na možnost, že by žalobce přehlédl dopravní značku, a soud se v tom s ním shoduje. Tento názor nicméně neměl pro žalobce žádný negativní následek, neboť mu byla uložena pokuta v nejnižší možné sazbě, když za předmětný přestupek mohly správní orgány uložit pokutu v rozpětí 5 000 – 10 000 Kč. 53. Žalobní námitku neshledal soud jako důvodnou. IV. Závěr a náklady řízení  54. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 55. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.    Brno 30. dubna 2024     Petr Sedlák, v. r. samosoudce