22 A 23/2023-89   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci   žalobce: J. P. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Adamem Bartoškem, LL.M. sídlem Jeremenkova 221/28, Olomouc proti žalovanému:  Krajský úřad Zlínského kraje sídlem Třída Tomáše Bati 21, Zlín   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j. KUZL 49863/2023, sp. zn. KUSP 24258/2023 PŽÚ,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce brojil žalobou proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, rozhodnutí Magistrátu města Zlína, Odboru právního - oddělení přestupkového, ze dne 5. 1. 2023, č.j. MMZL 004372/2023, sp. zn. MMZL 230015/2021, ve výroku I. o vině obviněného tak, že žalobce je vinen tím, že paní Š. (dále jen „poškozená“), zaslal nejméně 8 SMS zpráv, ve kterých ji hrubě urazil v rozhodnutí uvedenými výrazy, tedy jinému ublížil na cti tím, že ho zesměšnil nebo ho jiným způsobem hrubě urazil, čímž spáchal přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Ve zbytku, tj. ve výroku o trestu a povinnosti zaplatit náklady řízení odvolání žalobce zamítl.   II. Podání účastníků 2. Podle žalobce je napadené rozhodnutí nezákonné a řízení, které vedlo k jeho vydání, bylo zatíženo vadami. Napadenému rozhodnutí vytkl zejména nesprávné vyhodnocení skutkového stavu a následné nesprávné právní hodnocení věci. Podle něj nebyla naplněna objektivní stránka přestupku, sama poškozená uvedla, že si na jednání žalobce již zvykla, a vztah protkaný peprnými výrazy dokládá i obsah výslechu poškozené. Podle žalobce je postižený způsob komunikace mezi žalobcem a poškozenou dlouhodobě akceptován a praktikován a jednání žalobce nemůže způsobit narušení občanského soužití. 3. Dále žalobce brojil proti hodnocení výslechu poškozené s tím, že tento je motivován její snahou způsobit žalobci co největší potíže jako potrestání za to, že jí nehradí dostatečně vysoké výživné. 4. K samotnému přestupku uvedl, že jeho objektem je ochrana cti a je rozhodné, zdali výroky pronesl obviněný veřejně či soukromě a zdali hrubé výroky jsou sto způsobit poškozené újmu na cti, tj. mělo by být zkoumáno, zdali nejsou pravdivé. Výroky na veřejnosti proneseny nebyly a k jejich pravdivosti neprovedly správní orgány žádný důkaz. Pokud navíc hodnotila poškozená konverzaci jako normální, nemohla jí způsobit újmu na cti. 5. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na obsah žalobou napadeného rozhodnutí, neboť žalobce uplatnil v žalobě shodné námitky, které uvedl v odvolání, a na svých závěrech setrval. Napadené rozhodnutí je podle něj přezkoumatelné, zjištěný skutkový stav má oporu ve spisovém materiálu a v provedeném dokazování, a své úvahy, závěry a právní hodnocení v odůvodnění napadeného rozhodnutí náležitě a srozumitelně vysvětlil a zdůvodnil. Navrhl proto zamítnutí žaloby. III. Posouzení věci krajským soudem 6. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. 7. Žaloba není důvodná. K absenci objektivní stránky přestupku 8. Podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí, b) jinému ublíží na zdraví, nebo c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že 1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví, 2. jiného nepravdivě obviní z přestupku, 3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo 4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. 9. Pokud jde o naplnění objektivní stánky přestupku, platí, že objektivní stránka přestupku se skládá z (1.) jednání, (2.) následku a (3.) příčinného vztahu mezi jednáním a následkem. 10. Znakem skutkové podstaty přestupku dle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích není veřejnost. Jinými slovy v nyní posuzované věci je nerozhodné, zda byly nebo nebyly výroky žalobce proneseny veřejně, nebo pouze v rámci soukromé konverzace. 11. Jednání žalobce bylo jednoznačně prokázáno fotografiemi mobilního telefonu poškozené a konečně žalobce ani nepopírá, že by SMS ve znění, které je zachyceno ve správním spise poškozené adresoval. 12. Žalobce naopak sporuje, že by jednání mohlo vyvolat následek předvídaný skutkovou podstatou přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, tj. zesměšnění nebo hrubou urážku poškozené, a to s ohledem na to, že obdobná komunikace mezi ním a poškozenou je zcela normální. 13. Ve správním spise je založen protokol o výslechu poškozené. Z něho je patrné, že poškozená vnímá jednání žalobce jako pomluvu, lež a urážky, proti kterým se brání i trestním oznámením, a žalobce byl podle ní opakovaně policií vyzýván, aby s takovým jednáním přestal. Telefonní kontakt má žalobce pouze kvůli komunikaci ohledně syna. Nepopřela, že žalobce nazvala výrazy „debile, kreténe, magore, ubožáku, chudáčku“, ale uvedla, že pouze na základě urážek žalobce. Uvedla, že ji uráží, pokud ji žalobce nazývá kurva, a označila žalobce jako chudáka. Dále uvedla, že vulgarismy používá žalobce po celou dobu od jejich rozchodu, obsah dotčených zpráv označila za standardní komunikaci žalobce ve vztahu k její osobě. 14. Podle vyjádření žalobce u ústního jednání dochází ze strany poškozené i jejího přítele k častování žalobce vulgarismy, které měl přítel poškozené použít i u soudního jednání. Dále je v protokole zachyceno, že žalobce k dotčeným zprávám uvedl: „že se jedné o zprávy, které obviněný skutečně napsal, a to v reakci na zcela zvržení hodné jednání paní Š. spočívající v tom, že na něj volala policii z důvodu drobného zpoždění pří předání syna vzhledem k tomu, že tento stav je již běžný mezi obviněným paní Š., tak obsah těchto 9 SMS nemůže být v žádném případě způsobilý narušit v tomto ohledu občanské soužití.“ 15. Pojem hrubé jednání musí být vykládán objektivně, tj. musí jít o jednání, které narušuje občanské soužití takovou měrou, že podle obecného názoru a přesvědčení překračuje rámec pouhé nevhodnosti (nesprávnosti), tj. vnímání samotné poškozené není rozhodujícím kritériem. Je třeba proto důsledně odlišit jednání hrubé a jednání jinak nevhodné (např. porušení pravidel slušnosti, zdvořilosti). 16. Z vyjádření žalobce i výpovědi poškozené vyplývá, že žalobce jednal úmyslně, nejednalo se o zkrat a žalobce si chtěl vulgárním obsahem zpráv „vybít“ zlost, tedy napsal zprávy úmyslně s cílem urážet poškozenou za to, že se obrátila na Policii ČR v souvislosti s navrácením syna ze styku s otcem. 17. Soud se ztotožňuje se žalovaným v tom, že poškozená není povinna snášet ani na veřejnosti, ale ani v soukromí zprávy, ve kterých ji žalobce označuje slovy, která jsou hrubá a urážlivá, která se v běžné mluvě ani psané formě nepoužívají, intenzitou vulgárnosti překračující pouhou nevhodnost. 18. Za taková označení soud jednoznačně považuje ve vztahu k poškozené, resp. ke každé ženě žalobcem použité výrazy „ubožačka, děvka, špinavá kurva, špína, kurvička, kurva, blbka“. 19. Skutečnost, že tak žalobce označuje poškozenou dlouhodobě a že obdobná vyjádření vůči ní používá běžně a opakovaně, svědčí spíše o samotném žalobci, než o kvalitě komunikace mezi žalobcem a poškozenou. V žádném případě to ale neznamená, že by poškozená měla povinnost si na tento způsob komunikace zvyknout. Pokud poškozená ve vztahu k žalobci použila vulgární výrazy, tak v řízení nebyla prokázána soustavnost a vulgárnost její komunikace ve vztahu k žalobci, neboť se jednalo o jednorázově vymezený skutek. Naopak soud v řízení prokázal rozsudky trestních soudů, že komunikace žalobce s poškozenou byla velmi intenzivní (v období od 15. 9. 2020 do 20. 1. 2021 ji zaslal více než 2 000 SMS) a ze souvisejícího spisu ve věci 22 A 29/2023 vyplývá, že v této činnosti žalobce neustal ani po lednu 2021. Žalobce konečně v řízení ani nijak netvrdil, že by s poškozenou komunikoval jiným způsobem, než jak v předmětných SMS. 20. V žalobcem citovaném rozsudku ze dne 31. 2. 2010, č. j. 2 As 84/2009-64, Nejvyšší správní soud uvedl: „je třeba, aby znovu uvážil, zda samotné zaslání předmětné textové zprávy poškozené dne 23. 8. 2008 postačuje z hlediska naplnění skutkové podstaty daného přestupku. Zmíněná skutková podstata je totiž založena na existenci "hrubého jednání". Je tedy věcí podrobného zdůvodnění, zda jediná textová zpráva daného obsahu může postačovat z hlediska naplnění této skutkové podstaty. Při tomto hodnocení je nutno zvažovat např. konkrétní zvolenou formulaci slov, vztah mezi žalobcem a poškozenou, způsob jejich dřívější vzájemné komunikace apod. Je tak třeba poněkud objektivizovat to, zda se skutečně o "hrubé jednání" ve smyslu přestupkového zákona jednalo či nikoliv.“ 21. Jinými slovy, Nejvyšší správní soud připustil, že i jedna SMS s výrazným sexuálním kontextem může v určitých případech naplňovat pojem „hrubé jednání“ ve smyslu § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a narušovat občanské soužití (které je obdobné jako nyní posuzované ustanovení). 22. V nyní projednávané věci je obsah předmětných SMS zcela konkrétní a výrazně urážlivý a dehonestující poškozenou. Podle názoru soudu bez diskuze SMS naplňují objekt uvedené skutkové podstaty. Následek jednání žalobce je zde v přímé příčinné souvislosti s jeho jednáním. 23. Pokud jde o vyjádření poškozené u jednání, soud ho přičítá její dlouhodobé frustraci z jednání žalobce, které vedlo mj. k trestněprávnímu řešení a nyní přestupkovým řízením. K výpovědi poškozené a její motivaci 24. Soud nepochybuje o tom, že vtahy mezi žalobcem a poškozenou jsou hluboce narušené a rozvrácené, to ale neopravňuje žalobce chovat se k poškozené způsobem, který je obsahem SMS v této věci. Zároveň soud neshledal, že by ze správního spisu vyplývala jakákoliv jiná motivace poškozené, než ochrana vlastního jména a cti. 25. Není proto důvod, aby správní orgány k výpovědi poškozené nepřihlédly, a to zejména s ohledem na shora uvedené. K dokazování dotčení objektu ochrany, tj. cti poškozené a k pravdivosti výroků žalobce 26. Žalovaný změnil výrok rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak, že konkrétně uvedl, jakými hrubými výrazy měl žalobce ublížit poškozené na cti tím, že ji zesměšnil nebo ji jiným hrubým způsobem urazil. Z napadeného rozhodnutí plyne, že žalobce označil poškozenou výrazy: „ubožačka, děvka, špinavá kurva, špína, kurvička, kurva, blbka“. 27. Uvedené výrazy použil žalobce k označení poškozené v SMS ze dne 20. 10. 2021. Reakce žalovaného na (byť příkrou) výzvu poškozené k navrácení syna ze styku s otcem je zcela nepochopitelná i přes vyhrocené vztahy obou rodičů. Ve spise dokladované zprávy neobsahují žádnou reálnou reakci na požadavek na vrácení syna ze styku (krom asi jediné výzvy k tomu, aby si poškozená syna převzala, formulované jako „Polez spino“), ale představují prakticky neutuchající proud urážek poškozené, její matky nebo jejího přítele kombinovaný s vychloubáním žalobce ohledně jeho schopnosti zaujmout pozornost (z jeho pohledu) atraktivní ženy. 28. V této souvislosti soud nerozumí tomu, co žalobce požaduje po správních orgánech dokazovat námitkou, že nebylo provedeno dokazování stran pravdivosti jeho výroků. Soud pomine všechny ostatní vulgarity, kterými označoval žalobce osoby blízké poškozené, neboť tyto nebyly uvedeny ve výroku napadeného rozhodnutí, a bude se soustředit pouze na oněch sedm výrazů, kterými žalobce počastoval přímo poškozenou. 29. První textová zpráva začínala větou „Ty jsi ubozacka!“ Z celé zprávy jasně vyplývá, že se jednalo o cílený dehonestující útok na poškozenou, který neměl žádný racionální základ, který by mohl správní orgán validovat. Je to patrné z navazujícího textu „Jsi z toho hodne v prdeli ty uboha, spinava kurvo?? Co zebracek nenosi penízky … podoj matku.. devko a nebudes tak nervozni … Brzy ti ho vemou !“  Jak plyne z uvedeného textu (který obsahoval další výrazy, kterými označil žalobce poškozenou), žalobce buď prostě mínil poškozenou urážet, nebo ji označit za osobu pracující v sexuálních službách, navíc nedostatečné kvality a nedbající o svoji tělesnou hygienu. Jakkoliv z dalších textů vyplývá názor žalobce, že poškozená s ním měla udržovat vztah především z majetkových důvodů, jeví se soudu i v kontextu dalších oslovení typu špína, kurvička, kurva, blbka titulování poškozené jako cílené zesměšňování a urážení se záměrem ponížit poškozenou a dát jí najevo, že žalobce si vzájemným rozchodem (vztahově) polepšil a poškozená naopak rozchodem udělala chybu, které by měla litovat. Toto konečně potvrzuje i vyjádření žalobce ve správním řízení, kde uvedl, že se v případě předmětných zpráv jednalo o reakci na to, že poškozená kvůli zpoždění žalobce při předání syna kontaktovala policii. Pravdivost označení poškozené jen těžko může být předmětem reálného dokazování u správního orgánu. IV. Závěr a náklady řízení 30. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ex lege (§ 60 odst. 2 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.    Brno 30. září 2024     Petr Sedlák, v. r. samosoudce