22 A 3/2024-34         ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce:  L. M., nar. X bytem X  zastoupen Mgr. Martinem Bartošem, advokátem se sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje                    sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2023, č.j. JMK 182279/2023, sp. zn. S-JMK 137712/2023/OD/Je,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   Odůvodnění:   I. Podstata věci 1. Žalobce v podané žalobě brojil proti shora uvedenému rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru přestupků v dopravě, ze dne 27. 6. 2023, č. j. OPD-40589/23-24, kterým bylo rozhodnuto o přestupku žalobce dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a přestupku dle § 16 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. II. Podání účastníků 2. Žalobce uvedl, že předložil řádnou plnou moc a tuto předložil včasně. Doplnil-li zástupce žalobce plnou moc po podání odvolání, vadu podaného odvolání tím zhojil. Podstatné je, že žalovaný, v době svého rozhodování, měl již zastoupení žalobce za prokázané. Svou žalobu rozvíjel žalobce podrobně v replice. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. III. Posouzení věci krajským soudem 3. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání.  Žaloba není důvodná. 4. Podstatou nyní posuzované věci je, zda plnou moc, která byla předložena správnímu orgánu prvního stupně elektronicky emailem ze dne 21. 8. 2023, lze považovat za řádně doloženou plnou moc. 5. Podle § 92 odst. 1 správního řádu správní orgán zamítne opožděné nebo nepřípustné odvolání. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.  6. Správními orgány konstatovaná nepřípustnost se týkala pouze podaného odvolání, neboť k němu nebyla doložena plná moc. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán prvního stupně ve věci rozhodl rozhodnutím ze dne 27. 6. 2023, které doručil žalobci dne 12. 7. 2023. Toto rozhodnutí napadl žalobce odvoláním ze dne 13. 7. 2023, které bylo doručeno správnímu orgánu prvního stupně datovou zprávou ze dne 25. 7. 2023 s elektronickým podpisem „A. H.“ tvrzeným zástupcem žalobce K. K. Plná moc k podání doložena nebyla a stejně tak nebylo odvolání podepsáno osobou, která odvolání podala. Žalobce byl proto vyzván k doplnění podání usnesením správního orgánu prvního stupně ze dne 16. 8. 2023 o originál plné moci a podpis osoby, která učinila podání odvolání. Usnesení bylo doručeno tvrzenému zástupci žalobce K. K. dne 16. 8. 2023. Na usnesení reagoval zástupce žalobce dalším emailem bez zaručeného podpisu ale s elektronickou konverzí plné moci. V průběhu řízení již před žalovaným doplnil zástupce žalobce odvolání podáním s digitálním podpisem, čímž odstranil vytýkanou vadu absence podpisu.  K autorizované konverzi plné moci 7. Žalovaný, stejně jako soud, nezpochybňují, že konvertovaná plná moc splňuje náležitosti originálu plné moci. Přesto ani § 22 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dle kterého Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.) neznamená, že samotná konverze dokumentu nahrazuje kvalifikovanou formu jeho doručení správnímu orgánu.  8. Citované ustanovení upravuje toliko zaměnitelnost listinného originálu za konvertovanou kopii, nikoliv způsob jejího předložení orgánu veřejné moci. Samotný zákon č. 300/2008 Sb. ve vztahu k doručování obsahuje pouze úpravu využití datových schránek, což ale není případ nyní posuzované věci, neboť konvertovaná plná moc byla správnímu orgánu zaslána prostřednictvím prostého emailu.  K podstatě podání, kterým byla žalovanému předložena plná moc 9. Podstatnou část repliky žalobce tvoří podrobné rozšíření žalobní argumentace, jehož základem je názor žalobce, že předložení plné moci není podáním ve smyslu § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ale pouze doložením důkazu, tudíž na něj nelze klást stejné požadavky, které jsou kladeny na podání – plná moc nemusí být součástí podání, nemusí proto splňovat podle žalobce náležitosti podání, ale pouze náležitosti plné moci.  10. Soud ve shodě s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2024, č. j. 50 A 16/2023–57, ve spojení s usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2024, č. j. 7 As 24/2024–21, konstatuje, že pokud je plná moc správnímu orgánu zasílána v písemné podobě, pak je třeba ji předložit v rámci řádného podání, které musí splňovat všechny náležitosti dle § 37 správního řádu.   11. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.  12. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.  13. Z odvolání, jako z každého podání musí být patrné, kdo jej činí. Není nutnou podmínkou, aby by jej činil sám účastník řízení, neboť ten se může nechat pro odvolací řízení zastoupit i v případě, že nebyl zastoupen v řízení před správním orgánem prvního stupně. Ze správního spisu vyplývá, že podání, kterým bylo doručeno odvolání žalobce správnímu orgánu prvního stupně, nesplňovalo dostatečně určitě ani základní náležitosti. Nebylo z něj jednoznačně patrno, kdo jej činí, neboť se neshodoval elektronický podpis s označením podatele (A. H. vs. K. K.), a zároveň z něj nebylo žádným způsobem patrné, z jakého titulu jednal podatel jménem žalobce, jelikož v textu bylo uvedeno, že průkaz plné moci bude doplněn (což ale nijak neimplikuje, že podatel jednal jako zmocněnec, nota bene v situaci, kdy není jednoznačně jasné, co je vlastně podatel). Z navazujícího podání správné orgánu prvního stupně je zřejmé, že byl pan K. vyzván k doplnění podání, což už z jazykového hlediska znamená, že úkony, ke kterým byl vyzván, mají být jednoznačně spojeny obsahem i formou se samotným podáním, kterým mělo být zahájeno řízení. Zároveň výrok III. usnesení ze dne 16. 8. 2023 kvalifikoval nedoložení originálu plné moci a absenci podpisu osoby, která podání učinila, jako vady podání, tj. úkony, kterými byl doplněn podpis osoby, která podání učinila, a doložení plné moci, představují uvedení podání učiněného dne 25. 7. 2023 do souladu se zákonem a představují doplnění součástí tohoto podání. 14. Nejvyšší správní soud se v rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018-39, se zabýval podstatnými náležitostmi podání, konkrétně podpisem. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, a musí být touto osobou podepsáno. Pokud účastník řízení činí v souladu s § 33 své podání, kterým je zahájeno řízení (v tomto případě odvolací) prostřednictvím zástupce, musí být na zástupce, resp. prokázání zastoupení, kladeny stejné požadavky jako na samotného účastníka, bez ohledu na to, že dohoda o zastoupení soukromoprávní dohodou mezi zástupcem a zastoupeným a plná moc je pouze dokladem této dohody.   15. Jinými slovy plná moc jako taková má být součástí učiněného podání, protože prokazuje to, kdo podání činí, a proto na její doložení musí být kladeny stejné požadavky jako na podání samotné, tj. v případě později dodané plné moci na základě výzvy k odstranění vad podání se jedná o podání ve smyslu § 37 správního řádu. 16. Soud zdůrazňuje, že otázka doložení plné moci byla předmětem rozhodování soudů opakovaně a opakovaně soudy došly ke stejnému závěru, a to, že plná moc má být doložena prostřednictvím podání, které splňuje náležitosti dle § 37 odst. 4 správního řádu.  K tomu lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2017, č. j. 8 As 49/2016-34. Obsáhlá polemika žalobce obsažená v replice k vyjádření žalovaného je v části vztahující se ke způsobu, jakým má být elektronicky doručena plná moc správnímu orgánu, proto zcela nadbytečná, neboť právní otázka způsobu doručení plné moci prostřednictvím elektronického podání již byla vyřešena.   17. Žalobce sice přednesl bohatou argumentaci, nicméně nepřednesl žádné argumenty, které by mohly závěry správních soudů vyvrátit, a to zejména v situaci, kdy plná moc prokazuje zastoupení k učinění úkonu, kterým je disponováno řízením. Zástupce žalobce totiž doložil v řízení plnou moc, kterou prokazoval zastoupení k úkonům, kterými jako zástupce mohl disponovat řízením, tudíž na prokázání zastoupení je třeba klást stejné požadavky, jako na úkony, ke kterým je zástupce účastníka zmocněn.  18. Soud nijak nesporuje, že v případě, kdy je zaslána plná moc v originále prostou obálkou, nebo doložena fyzicky na úřad, není zjišťováno, kdo poslal poštovní zásilku, případně kdo plnou moc donesl fyzicky na příslušný úřad, nicméně pro podání, která jsou činěna elektronicky bez použití elektronického podpisu zákon stanovuje zvláštní formu. Totéž platí totiž i pro samotné úkony, kterým účastník disponuje řízením – typicky návrh na zahájení řízení. Taktéž nikdo nezkoumá, kdo listinu obsahující tento úkon vložil do obálky a odeslal úřadu, případně kdo takovou listinu donesl fyzicky na úřad. Přesto pro tytéž elektronické úkony učiněné bez elektronického podpisu stanovuje zákon zvláštní formu. Tudíž srovnání elektronického podání bez zaručeného elektronického podpisu obsahující řádně konvertovanou plnou pomoc s jinými formami (písemně, resp. ústně do protokolu, příp. elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem) nemůže obstát.  19. Soud se proto zabýval tím, zda podání, kterým byla správním orgánům zaslána plná moc pro pana K. K., splňovalo náležitosti dle § 37 odst. 4 správního řádu. Podání učiněné prostřednictvím internetu bez zaručeného elektronického podpisu (typicky prostým e-mailem) je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění ve lhůtě 5 dnů některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, jinak se k němu nepřihlíží a hledí se na něj, jakoby nebylo vůbec učiněno (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ans 5/2010-172, ze dne 29. 2. 2012, č. j. 4 Ads 8/2012-57, a ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70).  20. Ze správního spisu vyplývá, že jediná plná moc vystavená žalobcem pro pana K. K. je pouze ta, která byla součástí emailu ze dne 21. 8. 2023. Toto podání sice obsahovalo konvertovanou plnou moc, která splňovala náležitosti pro to, aby byla považována za dostatečnou pro zastupování žalobce v řízení, ale samotné podání bylo prostým emailem, který nebyl elektronicky podepsán a toto podání nebylo v souladu se zákonem v zákonné lhůtě doplněno. K této plné moci tedy nebyly správní orgány povinny přihlížet a v řízení před správními orgány nebylo ani žádným jiným způsobem prokázáno zastoupení žalobce panem K. K., tedy ani jeho oprávnění podat odvolání za žalobce. 21. Žalovaný proto zcela v souladu se zákonem zamítl odvolání žalobce jako nepřípustné. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 22. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 23. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. Brno, 31. prosince 2024   Petr Sedlák, v. r. samosoudce