22 Ad 12/2023 - 39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci   žalobce: F. A., bytem X   proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11. 5. 2023, č.j. X   takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 5. 2023, č.j. X se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto ve věci námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 1. 2023, č. j. X, tak, že námitky žalobce byly zamítnuty a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. V řízení před správními orgány byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod, neboť podle jejich závěrů žalobce nesplnil podmínku invalidity dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. II. Podání účastníků 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu s tím, že se u něj projevila nemoc ADHD se schizofrenií, v souvislosti se kterou musí dodržovat kromě léčebného režimu i klidový režim, a kromě toho se u něj později projevila Crohnova choroba a byl hospitalizován se zánětem slinivky. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobce nebyl žalobce podkladovým posudkem uznán invalidním, neboť v jeho případě došlo k poklesu pracovní schopnosti o 30%. III. Posouzení věci krajským soudem 4. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. 5. Žalobce se k jednání nedostavil, žalovaný setrval při jednání na svém vyjádření. 6. Žaloba je důvodná. 7. Z obsahu správního spisu vyplývá, že lékařem OSSZ Znojmo dne 6. 6. 2022 vyhotoven posudek o invaliditě, dle něhož se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem jeho pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. V řízení o námitkách byl pracovištěm ČSSZ Plzeň, odd. lékařské posudkové služby, dne 2. 5. 2023 vypracován posudek o invaliditě žalobce, dle něhož se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona o důchodovém pojištění, ale žalobce není invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.  Pokles jeho pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu činí pouze 30 %.  Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení žalobce se podle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %. 8. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV (posudek ze dne 2. 1. 2024), se kterým byli účastníci seznámeni a který byl proveden u jednání soudu jako důkaz. 9. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise, lékaře z oboru psychiatrie a tajemníka.  Žalobce byl jednání přítomen a s posudkovým závěrem byl seznámen. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z podkladové dokumentace, vč. pracovní anamnézy, a osobního posouzení žalobce. PK MPSV dospěla k závěru, že v případě zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem na jeho pracovní schopnost uvedené v kapitole V., položce 10 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., přičemž míra poklesu jeho pracovní schopnosti je stanovena podle převažujícího druhu symptomatologie, a to podle položky 7 – poruchy osobnosti – 7b) středně těžké postižení, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak  s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz).   11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, čj. 4 Ads 19/2012-18, přístupný na www.nssoud.cz). 12. PK MPSV v předloženém posudku, jak soud uvedl výše, vycházela z dostupné zdravotnické dokumentace včetně lékařských zpráv předložených žalobcem a z osobního zhodnocení zdravotního stavu žalobce. Objektivní závěry vyšetření žalobce při jednání komise považuje krajský soud za zcela dostačující k doplnění celkového obrazu zdravotního stavu žalobce a jeho dochované pracovní schopnosti.   13. Co se týče otázky přesvědčivosti posudků jak v řízení před žalovaným, tak posudku PK MPSV, soud nemá výhrad. Všechny posudky se zabývaly zdravotním stavem žalobce, přičemž z posudku PK MPSV vyplývá, že došlo k přehodnocení závažnosti zdravotního stavu žalobce a podřazení jeho zdravotní stavu pod příslušnou položku kapitoly V. vyhl. č. 359/2009 Sb. a v důsledku toho ve zhodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce. S ohledem na zhodnocení zdravotního stavu žalobce podřadila PK MPSV stav žalobce v rámci v kapitoly V., položky 10 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., přičemž míru poklesu jeho pracovní schopnosti stanovila podle převažujícího druhu symptomatologie, a to podle položky 7 – poruchy osobnosti – 7b) středně těžké postižení, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %., na rozdíl od žalovaného, resp. správního orgánu prvního stupně, který zařadil obtíže žalobce pod položku 4b téže kapitoly, tj. zhodnotil postižení žalobce jako lehké funkční poškození. Diagnostické hodnocení je odbornou otázkou, která přísluší posudkové komisi. Krajský soud má za to, že předložený posudek splňuje parametry kladené na něj ustálenou judikaturou správních soudů. Posudkové hodnocení je z hlediska relevantních zdravotních omezení žalobce úplné a z hlediska souladu posudkových závěrů také přesvědčivé. 14. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí spočívalo na nesprávně zjištěném skutkovém stavu, a to právě pro nedostatečné zhodnocení snížení schopnosti žalobce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat ve výdělečné činnosti. V soudním řízení se prokázalo, že žalobce byl k datu vydání posudku PK MPSV, tj. ke dni 2. 1. 2024 invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění v prvním stupni invalidity s poklesem pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, pokles však nedosahoval více než 49 %. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce byl invalidní ode dne 26. 10. 2022. Posudek PK MPSV byl vydán s platností do 31. 12. 2025 V. Závěr a náklady řízení 15. S ohledem na vše shora uvedené nezbylo zdejšímu soudu nic jiného, než zrušit žalobou napadené rozhodnutí jako nezákonné dle § 78 odst. 1 s.ř.s. s tím, že v dalším řízení je žalovaný vázán shora uvedenými právními názory zdejšího soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.) a znovu rozhodne žádosti žalobce o invalidní důchod s tím, že je vázán zjištěním a závěrem soudu, že žalobce je invalidní v prvním stupni invalidity ode dne 29. 8. 2022. 16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 60 odst. 2 s. ř. s., dle kterého ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče. V řízení úspěšný žalobce o náhradu nákladů řízení nepořádal, proto mu ji soud ani nepřiznal. Procesně neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 17. Jelikož u jednání nedoložil ustanovený zástupce žalovaného vyčíslení nákladů, bude o jeho odměně rozhodnuto samostatným usnesením.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.    Brno, 29. ledna 2024   Petr Sedlák, v. r. samosoudce