22 Az 28/2023-45   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci   žalobce:     A. M. (X), nar. X, státní příslušnost: X        hlášený pobyt: X               zastoupen advokátem JUDr. Petrem Novotným se sídlem Archangelská 1, 100 00 Praha 10   proti   žalovanému:   Ministerstvo vnitra              sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2023, č. j. OAM-210/ZA-ZA11-K01-2023   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Příběh žalobce dle žalovaného nesvědčí o tom, že by žalobce byl v zemi původu pronásledován nebo mu hrozilo pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu či vážná újma ve smyslu § 14a zákona o azylu. II. Podání účastníků 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu, ve které poukázal na situaci v Podněstří, která je podobná jako na Ukrajině. Namítl, že by mu měla být udělena mezinárodní ochrana dle § 12 písm. b) zákona o azylu, příp. doplňková ochrana dle § 14a téhož zákona, a že žalovaný nezjistil dostatečně skutkový stav a neopatřil si pro své rozhodnutí dostatečné podklady, neboť žalobcem prezentované skutečnosti svědčí o tom, že v případě návratu bude reálně ohrožen na svém životě, v Moldavsku panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není tam pro civilní občany bezpečno i v souvislosti ohrožení v důsledku vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. V žalobě zrekapituloval i obsah své žádosti, vč. toho, že jeho přítelkyně je těhotná a on byl povolán do moldavské armády. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí, skutkový stav byl zjištěn dostatečně a stejně tak dostatečné byly i podklady pro rozhodnutí. Přelití válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavska není nyní reálné a situace v Moldavsku není důvodem pro přiznání mezinárodní ochrany žalobci.   III. Posouzení věci krajským soudem 4. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. 5. Žaloba není důvodná. 6. Z poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uvedl, že je pravoslavný křesťan moldavské národnosti, není a nikdy nebyl členem politické strany nebo hnutí a politicky se neangažoval. Je svobodný, má v ČR přítelkyni ukrajinské národnosti, která je aktuálně těhotná. Poprvé přicestoval do ČR v roce 2017, bylo mu uloženo správní vyhoštění a dostal výjezdní příkaz. Po uplynutí doby vyhoštění byl v ČR opakovaně, vždy na několik měsíců, naposledy přicestoval přes Rumunsko, Maďarsko a Slovensko. Dříve pobýval i v Polsku. Víza nebo povolení k pobytu v jiných státech nemá. Důvodem ochrany je situace v Moldavsku, protože bydlí na hranici s Podněstřím, bojí se o bezpečí, jelikož mu přišlo předvolání do armády. V ČR má přítelkyni. 7. Dále z protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany vyplývá, že má strach ze zapojení Moldavska do války, probíhá tam mobilizace. Do ČR přijel pracovat, o možnosti podat žádost o mezinárodní ochranu se dozvěděl až po udělení vyhoštění. Předvolání k vojenské správě mu bylo doručeno v Moldavsku, dříve byl služby nezpůsobilý. S přítelkyní žije v ČR od podzimu 2021. Při vycestování z Moldavska neměl problémy, o možnosti zatažení Moldavska do války se dozvěděl od známých, kvůli válce nechce vycestovat do Moldavska ani jeho přítelkyně. V Moldavsku pracoval na stavbách, střední odborné studium nedokončil. Pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů neuvedl, v ČR se mají lépe než v Moldavsku a chtějí tu zůstat. 8. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení. Je především na něm, aby v rámci pohovoru věrohodně tvrdil a v rámci svých možností prokázal skutečnosti, které mohou mít relevanci z hlediska některé z forem mezinárodní ochrany. Žalovaný mu k tomu zejména musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu uvádí relevantní skutečnosti, je pak na žalovaném, aby si shromáždil dostatečné množství aktuálních a přesných informací o zemi původu žadatele a jeho tvrzení s těmito informacemi konfrontoval při posuzování, zda dotyčnému v zemi původu hrozí pronásledování nebo vážná újma.  9. Úkolem žalovaného bylo především opatřit takové informace o zemi původu, z nichž bude možné posoudit, zda by žalobci v případě návratu do země původu hrozilo pronásledování nebo vážná újma. Této povinnosti žalovaný dle krajského soudu dostál.  10. Žalovaný krom azylového příběhu žalobce vycházel z listiny OAMP Moldavsko Radio Europa/Libera Moldova – Vedoucí představitel systému ochrany informací: „Jsou přítomny známky skryté mobilizace v Podněstří“, ze dne 15. 11. 2022, listiny OAMP – Moldavsko, základní přehled o zemi, stav ke dni 2. 3. 2023, listiny OAMP – Moldavsko, Informace OAMP, 13. 3. 2023 – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav: březen 2023, dále z Informace MZV ČR, č. j. 122984/2022-LPTP ze dne 2. 9. 2022 – Situace v Podněstří (Základní vojenská služba, bezpečnostní situace, možnost přesídlení do Moldavska a přístup ke službám, spolupráce v trestně právní oblasti), a z listiny Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky – Moldavsko, červen 2021, Zpráva o zemi 37 – Moldavská republika. Krom uvedeného vycházel žalovaný z novinových článků ČTK ze dne 1. 11. 2022, ČTK ze dne 10. 2. 2023, ČTK ze dne 10. 2. 2023, ČTK ze dne 13. 2. 2023, ČTK ze dne 16. 2. 2023 a ČTK ze dne 24. 3. 2023. 11. Ve vztahu k neudělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu je podstatné posouzení toho, zda by žalobce ve vlasti nebyl pronásledován za uplatňování politických práv a svobod. Na případ žalobce toto ustanovení nedopadá, neboť sám žalobce žádné své politické aktivity ani pronásledování pro uplatňování politických práv ve svém vyjádření neuvedl. Podle soudu není naplněn důvod pro udělení azylu dle § 12 písm. a) zákona o azylu. 12. Další otázkou je, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, dle kterého se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 13. V kontextu tohoto ustanovení je rozhodující, zda jednání státní správy vůči žalobci naplňovalo podmínky citovaného ustanovení a zda žalobci může s přiměřenou pravděpodobností v budoucnosti hrozit pronásledování z téhož důvodu. Individuální příběh žalobce nezakládá soudu žádné důvody domnívat se, že by k tomu mohlo dojít, sám žalobce totiž ve svém vyjádření pronásledování z uvedených důvodů popřel. 14. Pokud jde o žalobu, domáhal se žalobce udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. b) zákona o azylu, příp. doplňkové ochrany dle § 14a téhož zákona, s tím, že prezentované skutečnosti svědčí o tom, že v případě návratu bude reálně ohrožen na svém životě, v Moldavsku panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není tam pro civilní občany bezpečno i v souvislosti ohrožení v důsledku vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. V žalobě zrekapituloval i obsah své žádosti, vč. toho, že jeho přítelkyně je těhotná a on byl povolán do moldavské armády. 15. Podle názoru soudu žádná ze žalobcem uváděných skutečností nesvědčí pro udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. b) zákona o azylu, příp. doplňkové ochrany dle § 14a téhož zákona. 16. Pokud jde o udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. b) zákona o azylu tak soud nedospěl k závěru, že by žalobce tvrdil jakékoliv skutečnosti, které by se vztahovaly konkrétně k němu, jako členu určité sociální skupiny, případně z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo pro zastávání určitých politických názorů. 17. Ekonomická situace v Moldavsku není azylově relevantním důvodem. Žalobce má toliko dokončené základní vzdělání a v Moldavsku stejně jako v ČR pracoval na stavbách a skutečnost, že přítomnost žalobce v ČR je pro něj subjektivně ekonomicky výhodnější, není důvodem pro přiznání mezinárodní ochrany. K řešení ekonomické situace žalobce, tj. k případným pracovním pobytům žalobce v zahraničí, vč. ČR, slouží jiné formy pobytových oprávnění, nikoliv azyl. 18. Pokud jde o povolání žalobce k vojenské službě podle ustálené judikatury není samotné plnění branné povinnosti, byť by se jednalo o výkon služby s účastí na bojových akcích, samo o sobě důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Toto obecné pravidlo platí v situaci, že se jedná o plnění branné povinnosti v regulérní armádě, které je v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem, a že případné odepírání výkonu takové služby z důvodu svědomí není trestáno nepřiměřenými sankcemi. Branná povinnost, spojená s účastí na ozbrojeném konfliktu, by mohla být azylově relevantní v situaci podřaditelné čl. 9 odst. 2 písm. e) kvalifikační směrnice, podle něhož je pronásledováním trestní stíhání nebo trest za odepření výkonu vojenské služby za konfliktu, jestliže by výkon vojenské služby zahrnoval zločiny nebo jednání spadající mezi důvody vyloučení uvedené v čl. 12 odst. 2 této směrnice. V úvahu může přicházet též pronásledování podle čl. 9 odst. 2 písm. b) či c) kvalifikační směrnice, tj. pronásledování ve formě právních, správních, policejních či soudních opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem, a také nepřiměřené nebo diskriminační trestní stíhání nebo trestání; k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2021, č. j. 5 Azs 19/2020-45, č. 4304/2022 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 17. 12. 2015, č. j. 5 Azs 158/2015-24, a ze dne 26. 2. 2016, č. j. 5 Azs 168/2015–36. 19. Ve vztahu k aktuální situaci v Moldavsku je nutno uvést, že tato země se ani k datu vydání napadeného rozhodnutí, ani ke dni vydání rozhodnutí soudu, do válečného konfliktu na Ukrajině vojensky nezapojila. Za této situace soud nemá za splněnou podmínku, že by se moldavská armáda přímo účastnila probíhajícího ozbrojeného konfliktu a že by tato armáda, v níž by žalobce měl sloužit, opakovaně a systematicky páchala, resp. měla páchat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo činy, které odporují zásadám a cílům OSN, tj. že by pro žalobce výkon vojenské služby zahrnoval zločiny nebo jednání spadající mezi důvody vyloučení uvedené v čl. 12 odst. 2 kvalifikační směrnice (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 26. 2. 2015 ve věci Shepherd, C-472/13). Není naplněn důvod pronásledování podle § 9 odst. 2 písm. e) kvalifikační směrnice spočívající v trestním stíhání či trestu za odepření výkonu vojenské služby za konfliktu. 20. Pokud jde o pronásledování podle čl. 9 odst. 2 písm. b) či c) kvalifikační směrnice, tj. pronásledování ve formě právních, správních, policejních či soudních opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem, a také nepřiměřené nebo diskriminační trestní stíhání nebo trestání. Podle informace MZV ČR ze dne 2. 9. 2022 k situaci v Podněstří může být za vyhýbání se povinné vojenské službě po doručení povolávacího rozkazu uložen peněžní trest nebo trest odnětí svobody v délce dva až tři roky. Podle informace Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky z června 2021 lze v Moldavsku za vyhýbání se vojenské povinnosti uložit trest ve výši až 1500€ nebo až 150 hodin sociální služby, přísnější tresty lze uložit za dezerci. Takové tresty obecně nelze považovat za natolik nepřiměřené či diskriminační, že by jejich případné uložení žalobci mohlo naplňovat definici pronásledování ve smyslu čl. 9 kvalifikační směrnice. 21. Dále z doložených informací vyplývá, že namísto plnění aktivní vojenské povinnosti lze z důvodu náboženského přesvědčení nebo pacifistických, etických, morálních, resp. humanitárních názorů vykonat náhradní vojenskou službu v délce dvanácti měsíců. Ze základního přehledu o Moldavsku ve stavu ke dni 2. 3. 2023 vyplývá, že v souvislosti s přípravou na vstup Moldavska do EU došlo k posílení právního státu, vč. reformy policie a soudnictví, byť doposud docházelo k nedostatečné aplikaci prostředků proti porušování lidských práv a svobod. 22. Z podané žaloby vyplývá toliko obecný strach z plnění vojenské povinnosti, který sám o sobě není azylově relevantním důvodem. S ohledem na možnost náhradní vojenské služby a na to, že Moldavsko není aktivním účastníkem válečného konfliktu, nejsou naplněny důvody pronásledování v souvislosti s povinnou vojenskou službou žalobce v Moldavsku. 23. Ve vztahu k humanitárnímu azylu nebo doplňkové ochraně, resp. hrozící vážné újmě ve smyslu § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu, tj. k hrozbě vážné újmy v souvislosti s vážným ohrožením života nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, soud konstatuje, že v Moldavsku neprobíhá ani mezinárodní ani vnitřní ozbrojený konflikt. 24. Pokud jde o tvrzení o množícím se počtu násilných trestných činů, nic takového ze zpráv o zemi původu nevyplývá a neplyne z nich ani to, že by pro civilní obyvatelstvo nebylo v Moldavsku bezpečno. IV. Závěr a náklady řízení  25. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 26. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.    Brno 28. srpna 2024     Petr Sedlák, v. r. samosoudce