č. j. 30 A 53/2024 - 39   USNESENÍKrajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobců:  a) Bc. M. P.  b) J. P.   proti   žalovanému: Městský úřad Kroměříž sídlem Velké náměstí 115, Kroměříž o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nepředložení spisu s odvoláním nadřízenému správnímu orgánu takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci a) se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Brně zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. IV. Žalobkyni b) se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Brně zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1.         Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 25. 7. 2024 domáhají ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v nepředložení spisu s odvoláním nadřízenému správnímu orgánu. 2.         V žalobě uvedli, že žalovaný usnesením ze dne 12. 6. 2023, č. j. 02/334/031401/ 1195/9/2023/Bach, přerušil řízení o jimi podané žádosti o povolení stavby „stavební úpravy objektu č. p. X“ v X. Stavebníci se dne 10. 7. 2023 proti tomuto usnesení odvolali. Žalovaný však dosud nepředložil správní spis nadřízenému Krajskému úřadu Zlínského kraje (dále jen „krajský úřad“), ačkoliv lhůta k tomu podle § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) uplynula již dne 10. 8. 2023. Žalobci proto podali u krajského úřadu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Krajský úřad žádosti nevyhověl. Z jeho usnesení ze dne 24. 7. 2024, č. j. KUZL 66195/2024, a z obsahu žaloby dále plyne, že žalobci podali žádost o vydání stavebního povolení dne 3. 4. 2023. Žalovaný je usnesením ze dne 12. 6. 2023 vyzval k doplnění žádosti a současně řízení přerušil. Žalobci proti tomuto usnesení podali odvolání. Krajský úřad přitom v usnesení uvedl, že se správní spis nachází u Okresního soudu v Kroměříži, který si ho vyžádal na podnět žalobců, a to v řízení vedeném pod sp. zn. 10 EXE 3/2020. Dle názoru žalobců je však povinností žalovaného pokračovat i přesto ve stavebním řízení. 3.         V petitu původní žaloby žalobci uvedli, že se domáhají, aby soud přikázal žalovanému učinit úkony potřebné k pokračování v řízení vedeném o jejich žádosti o povolení stavby vedené žalovaným pod sp. zn. 02/334/031401/11955/9/2023/Bach. Nečinnostní žalobou se však lze domáhat pouze toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). Z obsahu a petitu původní žaloby nebylo zřejmé, zda žalobci chtějí, aby žalovaný rozhodl o jejich žádosti nebo aby jen učinil jiný úkon. Soud proto podle § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval žalobce k odstranění této vady a upřesnění návrhu výroku rozsudku (žalobního petitu). Současně soud poučil žalobce o následcích neodstranění vad žaloby. 4.         Žalobci doplnili žalobu podáním ze dne 25. 7. 2024, v němž změnili žalobní petit, a to tak, že se domáhají, aby soud uložil přikázal žalovanému do 14 dnů od právní moci rozsudku předat správní spis (sp. zn. 02/344/031401/11955/9/203/Bach) se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí o odvolání proti usnesení o přerušení řízení. 5.         Soud konstatuje, že žalobci doplněním žaloby odstranili vadu žaloby, neboť je zřejmé, čeho se jejím podáním domáhají. Soud se tak zabýval projednatelností žaloby. 6.         Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 7.         Z citovaného ustanovení plyne, že žalobou na ochranu proti nečinnosti se lze domáhat uložení povinnosti vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. V projednávané věci je však cílem žalobců provedení faktického procesního úkonu žalovaným, který není rozhodnutím ve věci samé ani osvědčením. 8.         Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 4. 11. 2015, čj. 2 As 198/2015-20, podrobně zabýval tvrzeným nezákonným zásahem spočívajícím v nepředání spisu prvostupňovým správním orgánem odvolacímu správnímu orgánu v režimu správního řádu. Dospěl k následujícím závěrům: „Z § 88 odst. 1 správního řádu sice vyplývá, že prvostupňový správní orgán má do 30 dnů ode dne doručení odvolání, pokud neshledá důvody pro autoremeduru (§ 87 správního řádu), předat spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. Z uvedené úpravy však neplyne žádné veřejné subjektivní právo účastníka řízení, do nějž by mu mohlo být zasaženo, nýbrž se jedná o úpravu pouhého procesního postupu tak, aby byl technicky zajištěn průběh řízení po podání odvolání. Je tedy na prvostupňovém správním orgánu a na odvolacím správním orgánu, aby v souladu se zásadami stanovenými v § 6 odst. 1 věta prvá správního řádu ([s]právní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů) a v § 8 odst. 2 správního řádu ([s]právní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy), dodržely lhůty stanovené pro rozhodnutí o odvolání. […] Pokud účastník řízení podá odvolání, je jeho cílem vydání rozhodnutí v určité zákonem stanovené době (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu). Jelikož zákonodárce zakotvil možnost provedení autoremedury prvostupňovým správním orgánem, účastník řízení se (nejpozději) po uplynutí lhůty stanovené pro provedení autoremedury či pro předání spisu a stanoviska k odvolání (§ 88 odst. 1 správního řádu) a po uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu) může domáhat ochrany proti nečinnosti odvolacího orgánu opatřením proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) a následně nečinnostní žalobou dle § 79 s. ř. s. právě proti odvolacímu správnímu orgánu. Právní řád tak umožňuje žalobci domoci se ochrany tímto způsobem, což vylučuje použití žaloby proti nezákonnému zásahu“ (zvýraznění doplněno soudem; srov. rozsudek NSS ze dne 14. 1. 2016, č. j. 9 As 244/2015-47.) 9.         S ohledem na absenci dotčení veřejného subjektivního práva je v daném případě již z obsahu podané žaloby bez dalšího dokazování zřejmé, že žalobcům chybí aktivní věcná legitimace. Žaloba byla podána osobami k tomu zjevně neoprávněnými (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, čj. 4 As 50/2004-59, č. 1043/2007 Sb. NSS). Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 10.     Soud nevyzýval žalobce k případné změně žalobního typu. V úvahu by sice přicházela žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, tu však v souladu s principem subsidiarity lze uplatnit pouze v případě, že se ochrany nebo nápravy nelze domáhat jinými právními prostředky (§ 85 s. ř. s.). Ochrany svých práv se žalobci v daném případě mohou domáhat žalobou na ochranu proti nečinnosti žalovaného s vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení stavby „stavební úpravy objektu č. p. X“ v X. Při posouzení důvodnosti žaloby je totiž soud oprávněn přezkoumat i důvodnost přerušení řízení (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, čj. 7 Ans 10/2012-46, č. 3013/2014 Sb. NSS). I případné nedůvodné průtahy při vyřizování podaného odvolání proti usnesení o přerušení řízení o žádosti žalobců o povolení stavby by soud zohlednil v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného s vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení stavby. O tom, že se lze nečinnostní žalobou domáhat pouze rozhodnutí ve věci samé (nebo osvědčení) byli již žalobci poučeni v usnesení soudu ze dne 29. 8. 2024. 11.     O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. 12.     Jelikož byl návrh odmítnut, vrací soud oběma žalobcům zaplacené soudní poplatky ve výši 2 000 Kč podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek jim bude vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 26. září 2024   Mgr. Milan Procházka předseda senátu