č. j. 31 A 28/2024-111 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., v právní věci žalobce a):  L. S.      žalobce b): L. S. žalobce c): P. S. všichni bytem X proti žalovanému: Městský úřad Boskovice sídlem Masarykovo náměstí 4/2, Boskovice o žalobách žalobců a), b) a c) na ochranu před nečinností žalovaného v řízení o odstranění stavby kanalizace „U kapličky“ Jabloňany zahájeném dne 20.12.2023 vedeném pod sp.zn. SMBO 59878/2023 TOŽP, takto:   I.            Žaloby se zamítají. II.            Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III.            Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.    Odůvodnění:  I. Vymezení věci 1.         Samostatně podanými žalobami se žalobci a), b) a c) domáhali ochrany před nečinností žalovaného v řízení o odstranění stavby kanalizace „U kapličky“ Jabloňany vedeném pod sp.zn. SMBO 59878/2023 TOŽP. Obsah všech tří žalob byl totožný. Usnesením ze dne 22.5.2024 soud spojil žaloby ke společnému projednání. II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného 2.         V žalobách žalobci poukazovali na to, že dne 20.12.2023 žalovaný zahájil řízení o odstranění stavby. Toto řízení dosud nebylo ukončeno. Žalovaný tedy překročil zákonnou lhůtu pro rozhodnutí a v řízení je nečinný. Opatření proti nečinnosti k nadřízenému orgánu podali žalobci neúspěšně v dubnu, resp. v květnu 2024. Žalobci tedy navrhují, aby zdejší soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci do 7 dnů. Na svém procesním postoji setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem. 3.         Žalovaný nesouhlasí s tím, že je nečinný. Poukázal na to, že usnesením ze dne 24.5.2024 řízení o odstranění stavby přerušil, neboť stavebník požádal o dodatečné povolení stavby. Žalovaný tak navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. Na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 4.         Žaloba byla podána včas (§ 80 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále jen „s. ř. s.“/).   5.         Smyslem žaloby proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 s. ř. s. je posouzení, zda je správní orgán nečinný, a pro tento případ mu nařídit vydání rozhodnutí či osvědčení. Soudní řízení má samozřejmě svůj význam pouze tehdy, pokud nečinnost správního orgánu trvá. Pomine-li nečinnost v průběhu soudního řízení, soud žalobu zamítne podle § 81 odst. 3 s. ř. s., neboť vychází ze skutkového stavu, který zde je v den rozhodnutí soudu.   6.         Za podmínky řízení lze označit předpoklady, při jejichž splnění lze ve věci meritorně rozhodnout. V případě žaloby dle § 79 s. ř. s. musí být splněny obecné podmínky na straně účastníků řízení, tj. způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, a dále dle citovaného ustanovení musí být splněna povinnost bezvýsledného vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti jeho nečinnosti, a konečně povinnost tvrzení žalobce, že správní orgán nevydal rozhodnutí nebo osvědčení, ačkoli mu to zákon ukládá. Samotné posouzení, zda byl žalovaný povinen vydat rozhodnutí či nikoli, a následné posouzení, zda jde či nejde o nečinnost správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., se děje při rozhodování o věci samé, nikoli při posuzování podmínek řízení. Závěr o tom, zda byl správní orgán skutečně nečinný, je již hmotněprávním posouzením věci.   7.         Podmínky řízení považuje zdejší soud za splněné. Žalobci bezvýsledně vyčerpali v úvahu přicházející prostředky proti nečinnosti, neboť jejich podnětům na ochranu proti nečinnosti nebylo vyhověno. Není přitom podstatné, že žaloby byly podány dříve, než nadřízený správní orgán o podnětech žalobců rozhodl.   8.         Za této situace se zdejší soud zabýval důvodností žaloby. Žalobci namítají, že je žalovaný nečinný. Soud s nimi však nesouhlasí.   9.         Jak vyplynulo z vyjádření žalovaného i z předložených listin, řízení o odstranění stavby bylo zahájeno oznámením ze dne 20.12.2023. Dne 8.1.2024 podal stavebník (obec Jabloňany) k žalovanému žádost o dodatečné povolení stavby „Jabloňany – komunikace a jednotná kanalizace U kapličky“. Žalovaný usnesením ze dne 24.5.2024 řízení o odstranění stavby přerušil do doby rozhodnutí o žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby a stavebníka vyzval k odstranění vad žádosti (usnesením a výzvou z téhož dne). K doplnění podkladů mu stanovil lhůtu do 31.7.2024. Oznámením ze dne 28.8.2024 účastníkům řízení sdělil, že bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a nařídil v této věci ústní jednání na 26.9.2024.   10.     Z uvedeného je zřejmé, že až do přerušení řízení dne 24.5.2024 byl žalovaný v řízení o odstranění stavby více než liknavý. Po dobu několika měsíců v řízení totiž nečinil takřka nic. Soud však posuzuje důvodnost žaloby na základě skutkového stavu v době rozhodovaní soudu o ní (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). V době rozhodování soudu bylo řízení o odstranění stavby přerušeno, neboť stavebník podal žádost o dodatečné povolení stavby.   11.     Žalobce b) zpochybnil zákonnost přerušení řízení o odstranění stavby s tím, že žádost o dodatečné povolení stavby byla podána po stanovené lhůtě a řízení tak nemělo být přerušováno.   12.     Soud tedy v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14.1.2014, č.j. 7 Ans 10/2012-46, posuzoval, zda je řízení přerušeno důvodně, a tedy v souladu se zákonem.   13.     Podle § 129 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, které bylo v rozhodnou dobu použitelné podle § 334a zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, stavební úřad nařídí odstranění stavby a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu, b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.   14.     Podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.   15.     Z citovaných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. plyne, že je-li podána v řízení o odstranění stavby ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší.   16.     Pokud žalobce b) namítal, že žádost o dodatečné povolení stavby nebyla podána 8.1.2024, jak je uvedeno na podacím razítku, nýbrž až po 5.2.2024, nemůže s ním soud souhlasit.   17.     Svůj názor žalobce b) dovozuje ze dvou skutečností.   18.     Jednak z toho, že 5.2.2024 sdělil žalovanému, že 7.2.2024 přijde nahlédnout do spisu řízení o odstranění stavby. Když se tam dostavil, součástí tohoto spisu žádost o dodatečné povolení stavby nebyla. Tato skutečnost však nijak nenasvědčuje tomu, že by žádost o povolení stavby nebyla podána tak, jak je uvedeno na podacím razítku. Žádost o dodatečné povolení stavby totiž nemusí být součástí spisu, který se vztahuje k řízení o odstranění stavby. Ostatně v daném případě žalobce b) potvrdil, že tato žádost se ve spisu k řízení o odstranění stavby nenacházela ani při jeho druhém nahlížení v dubnu 2024.    19.     Dále žalobce b) poukázal na to, že při nahlížení do spisu o dodatečném povolení stavby, k němuž došlo 29.4.2024, zjistil, že na spisovém obalu („košilce“) je jako „datum podání“ uvedeno 6.2.2024 a jako podatel je uvedena obec Jabloňany. Podle žalovaného se však nejedná o datum zahájení řízení, nýbrž o datum vytvoření spisu. Tuto značnou časovou prodlevu vysvětlil tím, že namísto tří pracovníků byl v rozhodnou dobu na stavebním úřadu toliko jeden a ten „prostě nestíhal“. Soud se s takovým vysvětlením spokojil, neboť i obal spisu ve věci řízení o odstranění stavby obsahuje jako „datum podání“ 4.1.2024, přestože bylo řízení o odstranění stavby zahájeno již 20.12.2023, kdy si stavebník (obec Jabloňany) převzal oznámení o zahájení řízení.    20.     Soud tedy nepovažuje žádnou ze žalobcem tvrzených skutečností za dostatečnou indicii, aby zpochybnila podací razítko na žádosti o dodatečné stavební povolení. Soud tedy nemá pochyb, že žádost o dodatečné povolení stavby byla podána dne 8.1.2024. Vzhledem k tomu, že řízení o odstranění stavby bylo zahájeno dne 20.12.2023, byla tato žádost podána ve lhůtě 30 dnů od zahájení tohoto řízení a tedy včas. Řízení o odstranění stavby tak bylo přerušeno zcela v souladu se zákonem. Žalovaný přitom neměl jinou možnost než řízení o odstranění stavby přerušit. Pokračovat v něm bude moci až poté, co bude ukončeno řízení o dodatečném povolení stavby. Žalovaný tak v době rozhodování soudu o žalobě nečinný není.   21.     Nic na tom nemůže změnit jeho předchozí činnost či nečinnost v tomto řízení a je tak zcela nerozhodné, zda se žalobci jednal jako s účastníky tohoto řízení či nikoli. Rovněž je nerozhodný jeho postup v řízení o dodatečném povolení stavby. Pokud mají žalobci za to, že je žalovaný nečinný v řízení o dodatečném povolení stavby, mohou se obrátit se žádostí o opatření proti nečinnosti v tomto řízení k nadřízenému orgánu, případně se žalobou ke zdejšímu soudu.   22.     Soud nepotřeboval dokazovat sdělením krajského úřadu z 27.8.2024, žádostmi o uplatnění opatření proti nečinnosti z 7.8.2024 a 18.8.202 ani usnesením Okresního soudu v Blansku z 28.12.2023, neboť tyto listiny nesouvisejí s tvrzenou nečinností žalovaného v řízení o odstranění stavby. Rovněž soud nedokazoval odvoláním proti usnesení o přerušení řízení, protože žalovaný potvrdil, že takové odvolání žalobci podali. Odvolání proti usnesení navíc nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) a jeho podání tak nemá na přerušení řízení žádný vliv.    23.     Žalovaný tedy v řízení o odstranění stavby v době rozhodování soudu nečinný není a žaloby tak důvodné nejsou. Soud proto žaloby podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. IV. Náhrada nákladů řízení 24.  O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci nebyli ve věci úspěšní, a proto jim nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 11.9.2024   Petr Šebek v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: K. P.