Krajský soud v Ostravě je místně příslušný k řízení o žalobě podané po 1. 1. 2024 proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, i když toto rozhodnutí nevydal Dopravní a energetický stavební úřad.

č. j. 31 A 32/2024-79      USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., ve věci žalobce: Egeria, z. s., IČO 22892133 sídlem Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. KUZL 36406/2024 takto:   Věc se postupuje Krajskému soudu v Ostravě. Odůvodnění: Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 29. 5. 2024 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. KUZL 36406/2024, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Holešov („vodoprávní úřad“) ze dne 29. 9. 2023, č. j. HOL-23452/2023/ŽP. Tímto rozhodnutím vodoprávní úřad povolil stavbu vodního díla „Dálnice D49, stavba 4901 Hulín-Fryšták, 318 Retenční nádrž a ORL v km 8,200 vpravo, 333 Úprava Rymického potoka, 334 Úprava řeky Rusavy, 335 Přeložka potoka Žabínek, 336 Přeložka pravostranného přítoku Mojeny, 337 Úprava řeky Mojeny, 339 Úprava potoka Ludslávka, 341 Úprava Židelné, 380 Úprava HMZ – otevřeného odpadu PrRu“, to vše na pozemcích p. č. 4154 v k. ú. Holešov, p. č. 1155, 1151, 1391, 1091, 1093, 1422, 1127 v k. ú. Količín, p. č. 1000, 1058, 1491 v k. ú. Martinice u Holešova, p. č. 1472, 1490, 1234, 1513, 1520, 1521, 1522, 1526, 1527, 1528, 1529, 1530, 1534 v k. ú. Třebětice, p. č. 523 515, 518, 520, 521, 522, 525, 527, 566 v k. ú. Zahnašovice, p. č. 1879, 1891, 1890, 1889, 1470, 1944 v k. ú. Žeranovice, p. č. 929/8, 929/9, 929/10 v k. ú. Dolní Ves. Krajský soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat a mezi které se řadí i podmínka místní příslušnosti soudu. Podle § 7 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), ve znění účinném do 31. 12. 2023, platilo, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Řízení před vodoprávním úřadem bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z rozhodnutí vodoprávního úřadu dále vyplývá, že se na toto řízení též vztahuje zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací („liniový zákon“), neboť se jedná o stavbu dopravní infrastruktury v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) liniového zákona. Jelikož se v projednávané věci jedná o žalobu proti rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o povolení stavby dle § 1 odst. 2 písm. a) liniového zákona, byl by nepochybně k projednání a rozhodnutí této věci příslušný Krajský soud v Ostravě. Stavební řízení nicméně nebylo dokončeno a žaloba nebyla podána do 31. 12. 2023. Počínaje 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon („nový stavební zákon“) ve znění zákona č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony. Nový stavební zákona zřídil Dopravní a energetický stavební úřad (“DESÚ“), kterému svěřil mimo jiné působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejících, přičemž do této kategorie zjevně spadá i stavba vodního díla v projednávané věci [viz § 33 odst. 2 písm. a) a b) ve spojení s přílohou č. 3 písm. a) nového stavebního zákona]. Podle nové právní úpravy by tak počínaje 1. 1. 2024 měl v dané věci rozhodovat DESÚ. Nový stavební zákon nicméně v § 330 odst. 1 a 3 věta třetí stanovil, že řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Přitom stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalovaný proto postupoval v souladu s tímto ustanovením, pokud projednal a rozhodl podané odvolání žalobkyně proti rozhodnutí vodoprávního úřadu. V souvislosti s přijetím nového stavebního zákona byl konečně novelizován § 7 odst. 4 s. ř. s., a to zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění zákona č. 152/2023 Sb. Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2024 tedy platí, že ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Přechodné ustanovení čl. LXIII bod 2 zákona č. 284/2021 Sb. k tomu stanoví, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z citované právní úpravy tak výslovně vyplývá, že Krajský soud v Ostravě je místě příslušný k projednání a rozhodnutí žalob a)      podaných do 31. 12. 2023 proti rozhodnutím o umístění nebo povolení stavby dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) liniového zákona; b)     podaných po 1. 1. 2024 ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni DESÚ. V nyní posuzovaném případě jde nicméně o žalobu podanou po 1. 1. 2024 proti rozhodnutí o povolení stavby dle § 1 odst. 2 písm. a) liniového zákona, o níž DESÚ nerozhodoval. Tato situace není zákonodárcem výslovně řešena. Na první pohled by se mohlo zdát, že zákonodárce v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona zcela změnil koncepci místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě. Na místo druhu záměru dle liniového zákona totiž stanovil jako kritérium pro určení místní příslušnosti rozhodovací působnost DESÚ. Ve skutečnosti ovšem k žádné změně nedošlo. Jak vyplývá z § 33 odst. 2 písm. a) a b) ve spojení s přílohou č. 3 nového stavebního zákona, rozhodovací působnost DESÚ se plně vztahuje na záměry vymezené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) liniového zákona. Zákonodárce tak zachoval místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě k posuzování žalob proti rozhodnutím o umístění nebo povolení stavby dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) liniového zákona [naopak tuto působnost ještě významně rozšířil o řadu dalších záměrů]. Vůle zákonodárce, aby místní působnost Krajského soudu v Ostravě zůstala zachována, vyplývá jednoznačně z důvodové zprávy k zákonu č. 284/2021 Sb.: „Specializovaný stavební úřad bude tedy povolovat především stavby, které lze dnes zahrnout a které i v budoucnu budou spadat pod režim zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že o žalobách proti rozhodnutí, kterým byla povolena stavba podle uvedeného zákona, rozhoduje již dnes Krajský soud v Ostravě, resp. jeho specializované senáty, navrhuje se, aby tento soud byl příslušný k projednání žalob v případě, kdy v prvním stupni rozhodl nebo měl rozhodnout Specializovaný stavební úřad“ (tisk č. 1009/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu, 8. volební období, digitální repozitář, www.psp.cz; pozn. soudu: Specializovaný stavební úřad byl následnou novelou změněn na DESÚ). Není proto zřejmé, proč by z místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě měly být vyloučeny žaloby proti rozhodnutím o umístění nebo povolení stavby dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) liniového zákona jen pro to, že řízení o nich nebylo skončeno a žaloba podána do 31. 12. 2023, ačkoliv pokud by bylo řízení o téže stavbě zahájeno po 1. 1. 2024, byl by k němu příslušný DESÚ a k případné žalobě opětovně Krajský soud v Ostravě. Pro takovou výjimkou zdejší soud neshledává oporu v právní úpravě ani žádný racionální důvod. Při vědomí výše uvedených skutečností lze naopak výkladem § 7 odst. 4 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2024 dospět k místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě. Pod slovním spojením „rozhodl nebo měl rozhodnout“ uvedeným v tomto ustanovení je třeba dle výše uvedené důvodové zprávy rozumět nejen vydání rozhodnutí, ale i jiné formy činnosti veřejné správy. Krajský soud v Ostravě tak bude místně příslušným soudem též v případě zásahových žalob a žalob proti nečinnosti. Podle názoru Krajského soudu v Brně je nadto třeba vykládat pojem „měl rozhodnout“ též tak, že se vztahuje i na záměry, které od 1. 1. 2024 spadají do působnosti DESÚ dle § 33 odst. 2 písm. a) a b) ve spojení s přílohou č. 3 nového stavebního zákona, ale řízení o nich dokončuje stavební úřad podle § 330 odst. 3 nového stavebního zákona. DESÚ by totiž dle úpravy účinné od 1. 1. 2024 skutečně měl rozhodnout o těchto záměrech, ale z důvodu nekomplikovaného přechodu agendy v již zahájených řízeních je tato pravomoc vyhrazena správnímu orgánu, který dosud řízení vedl. Lze tak uzavřít, že Krajský soud v Ostravě je místně příslušný k řízení o žalobě podané po 1. 1. 2024 proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) liniového zákona, i když toto rozhodnutí nevydal DESÚ. Podle § 7 odst. 6 s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Z výše uvedených důvodů proto Krajský soud v Brně není k projednání a rozhodnutí této věci místně příslušný, a proto v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. vyslovil, že se věc postupuje k vyřízení soudu místně příslušnému, kterým je Krajský soud v Ostravě. Tomuto soudu bude věc postoupena po právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 5. června 2024     Mgr. Petr Šebek v. r. předseda senátu