č. j. 31 A 55/2023-137   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v právní věci žalobců: a) L. Z.  b) H. Z.  oba bytem X        oba zastoupeni advokátem Mgr. Bc. Petrem Dostálem  sídlem Za Poštou 2, Olomouc proti   žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně                                  sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno   za účasti: 1) P. Z.,  bytem X  2) Ředitelství silnic a dálnic ČR   sídlem Na Pankráci 546/56, Praha   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2022, č. j. ZKI BR-O-13/266/2023-20, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobci se podanou žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2022, č. j. ZKI BR-O-13/266/2023-20, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 27. 1. 2023, č. j. OR-1062/2022-742-53. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl námitky žalobců podané podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. 2. Žalobci vlastní pozemky p. č. X, XA, XB, XC a XD v k. ú. X, ve kterém probíhala obnova katastrálního operátu novým mapováním. V rámci prováděné obnovy zjišťoval správní orgán I. stupně průběh hranic v terénu. Dne 10. 10. 2022 vyvěsil správní orgán I. stupně oznámení o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí. Proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podali žalobci námitky, jejichž podstatou byl nesouhlas se zjištěnými průběhy hranic pozemků ve vlastnictví žalobců. Žalobci namítali, že i když byli přítomni zjišťování průběhu hranic dne 8. 10. 2019 a podepsali protokol zachycující obsah jednání, svůj souhlas se zjištěnými průběhy hranic pozemků odvolali a požadovali, aby hranice pozemků v jejich vlastnictví byly v katastrálním operátu vyznačeny jako sporné. Takto rozporovali celkem 6 hranic jednotlivých pozemků, přičemž správní orgán I. stupně vyznačil v katastrálním operátu jako spornou pouze hranici mezi pozemky p. č. XD a XE [který je ve vlastnictví prvé osoby zúčastněné na řízení (OZNŘ 1)]. Žalobci i OZNŘ 1) totiž označili průběh hranice v terénu odlišně. Ostatní hranice (mezi pozemky p. č. X a XF, XB a XC, XC a XG, XC a XH, XD a XI) správní orgán I. stupně označil jako nesporné. II. Podstatný obsah žalobních bodů 3. Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobou, ve které jako podstatu věci vymezili otázku, zda mohli svůj souhlas se zjištěnými hranicemi pozemků odvolat, či nikoli. Namítali, že jejich souhlas je nutno vnímat jako procesní úkon, který je možné odvolat, neboť to zákon nezakazuje. Stejně tak jej lze vzít zpět, pokud zákon nestanoví výjimku. Jelikož správní orgán I. stupně k tomuto odvolání souhlasu při obnově katastrálního operátu nepřihlédl, a tudíž jej nepromítl do obsahu obnoveného operátu, jedná se o chybu ve smyslu § 36 odst. 1 katastrálního zákona. Žalobci v podání ze dne 16. 12. 2019 odvolali svůj souhlas se zjištěnými průběhy hranic a tvrdili jiné průběhy těchto hranic, hranice proto měly být vedeny jako sporné. 4. Žalobci navrhli, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrvali také při jednání. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného a osob zúčastněných na řízení 5. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a setrval na svém právním názoru. Zdůraznil, že zákres hranic jako nesporných nevykazuje chybu ve smyslu § 36 odst. 1 katastrálního zákona. Zjišťování průběhu hranic neprobíhá ve správním řízení, proto úkony vlastníků v procesu obnovy katastrálního operátu nelze označit za procesní úkony ve smyslu správního řádu. Nezohlednění odvolání souhlasu žalobců se zjištěným průběhem hranic není chybou vzniklou zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu. V obsahu katastrálního operátu byly hranice zobrazeny tak, jak je uvedli i sami žalobci. 6. Žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na svém stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. 7. Osoby zúčastněné na řízení se k podané žalobě nevyjádřily. IV. Posouzení věci  8. Žaloba byla podána včas [§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 9. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona mohou vlastníci a jiní oprávnění během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad. 11. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona opraví katastrální úřad na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem. Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu (§ 36 odst. 2 katastrálního zákona). 12. Žalobci označili v podané žalobě jako podstatu celého předcházejícího řízení posouzení otázky, zda jednou učiněný souhlas se zjištěným průběhem hranic v terénu lze, či nelze vzít zpět. Podstatou věci však není posouzení toho, zda podání žalobců, ve kterém uvedli, že svůj souhlas se zjištěnými hranicemi při obnově katastrálního operátu odvolávají, má vliv na obsah obnoveného katastrálního operátu. Podstatou věci je posouzení toho, zda při obnově katastrálního operátu došlo k chybě ve smyslu výše citovaného § 36 odst. 1 katastrálního zákona, kterou měl správní orgán I. stupně, resp. žalovaný opravit v reakci na podané námitky. 13. Katastrální zákon přitom jednoznačně stanoví, jaké chyby je možné tímto postupem opravovat, ať už na písemný návrh vlastníka či z úřední povinnosti. Jde o chyby vzniklé zřejmým omylem při vedení a obnově katastrálního operátu a chyby vzniklé nepřesností v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel. Účelem opravy chyb není odstraňování rozporu evidovaných údajů se skutečným stavem, nýbrž toliko uvedení evidovaných údajů do souladu se skutečným obsahem listin, které má katastrální úřad k dispozici, tj. odstraňování rozporu mezi jednotlivými částmi katastrálního operátu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. 7 As 131/2012-32, č. 2902/2013 Sb. NSS). Při opravě chyb tak nemůže být např. založeno vlastnické či jiné právo k nemovité věci, neboť opravou chyb nemohou být dotčeny právní vztahy (viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2020, č. j. 5 As 217/2019-62). 14. V nyní posuzované věci žalobci namítali, že chyba, kterou měl správní orgán I. stupně opravit postupem podle § 36 katastrálního zákona, spočívala v nezohlednění odvolání jejich souhlasu se zjištěným průběhem hranic jednotlivých pozemků. Tato skutečnost však nepředstavuje chybu ve smyslu § 36 katastrálního zákona – nejde ani o chybu vzniklou zřejmým omylem, ani o chybu vzniklou nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě nebo při výpočtu výměr parcel. 15. Správní orgán I. stupně zjišťoval hranice pozemků v terénu, přičemž žalobci se tohoto zjišťování účastnili dne 8. 10. 2019, jak je zaznamenáno v protokolu o ústním jednání č. j. OO-1/2016-742, příloha k soupisu nemovitostí č. 1731 (skutečnost, že je na tomto protokolu chybně uvedeno datum 7. 10. 2019, na tom ničeho nemění). Předmětem tohoto ústního jednání byla hranice mezi pozemky p. č. X (ve vlastnictví žalobců) a p. č. XJ [ve vlastnictví OZNŘ 2)]. Protokol obsahuje následnou formulaci ohledně průběhu zjištěné hranice: „Vlastníci se shodli na průběhu společné hranice, jak ji v terénu označili manželé Z., tvoří ji dvě trubky, jedna na prodloužení zídky navazující na levou zeď domu č. p. 1064 ve vzdálenosti 1,12 m od ní, druhá na prodloužení zídky navazující na pravou zeď domu ve vzdálenosti 1,12 m od ní.“ Takto sepsaný protokol žalobci podepsali. Stejně tak žalobci podepsali protokol č. j. OO-1/2016-742, příloha k soupisu nemovitostí č. 1772, jehož obsahem je hranice mezi pozemky p. č. XD (ve vlastnictví žalobců) a p. č. XE [ve vlastnictví OZNŘ 1)]. 16. V podání ze dne 16. 12. 2019 následně žalobci uvedli: „odvoláváme svůj souhlas námi vyjádřený dne 8. 10. 2019, který byl vysloven a současně podepsán na protokolech, které jsou přílohou č. 1 a 2 tohoto oznámení“ (žalobci odkazovali na výše uvedené protokoly – přílohy k soupisu nemovitostí č. 1731 a 1772). Nutno však dodat, že ve vztahu k hranici mezi pozemky p. č. XD (ve vlastnictví žalobců) a p. č. XE [ve vlastnictví OZNŘ 1)] správní orgán I. stupně, resp. žalovaný žalobcům vyhověl. S ohledem na skutečnost, že jak žalobci, tak OZNŘ 1) označili v terénu průběh hranice mezi uvedenými pozemky odlišně, byla tato hranice v katastrálním operátu zobrazena jako sporná. Tato hranice tak nebyla předmětem rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ani žalovaného. 17. Ve vztahu ke všem zbylým hranicím jednotlivých pozemků správní orgány dospěly k závěru, že průběhy hranic jsou mezi jednotlivými vlastníky nesporné, proto námitkám žalobců nevyhověly. Žalobci ostatně ani netvrdili, že by hranice v terénu neodpovídaly jejich zobrazení v katastrálním operátu. Netvrdili ani to, že by listiny, na jejichž základě byly hranice do katastru nemovitostí zapsány, zaznamenávaly odlišný průběh hranic, než jaký byl zjištěn v terénu. Žalobci neuvedli žádnou skutečnost, která by svědčila o rozporu mezi jednotlivými částmi katastrálního operátu. Požadovali pouze zobrazení hranic svých pozemků jako sporných, aniž by uvedli, v čem má ona spornost spočívat. Tento požadavek se pak jeví o to více absurdní u hranice mezi pozemky p. č.XB a XC, které oba náleží žalobcům. Žalobci se tak fakticky domáhají označení hranice jako sporné mezi vlastními pozemky. 18. Jedinou konkrétní skutečnost žalobci uvedli ve vztahu k hranici mezi pozemky p. č. X (ve vlastnictví žalobců) a p. č. XJ [ve vlastnictví OZNŘ 2)], a to v již zmiňovaném podání ze dne 16. 12. 2019. Zde žalobci uvedli, že ve správním orgánem popsaném průběhu hranice vidí rozpor. Hranice je podle nich označena trubkami, a to ve vzdálenosti 10,22 m od předního rohu domu č. p. 1064 z pravé strany z pohledu od komunikace a 7,66 m od předního rohu domu č. p. 1064 z levé strany. Žalobci však neuvedli, že by správními orgány zjištěný průběh této hranice neodpovídal skutečnosti. To neplyne ani z jejich podání ze dne 16. 12. 2019. Naopak je z tohoto podání zjevné, že i oni sami označují průběh hranice mezi uvedenými pozemky pomocí trubek – pouze s tím rozdílem, že vzdálenost trubek počítají od rohů domu č. p. X, kdežto správní orgán I. stupně počítal vzdálenost uvedených trubek od zídek navazujících na levou a pravou zeď domu. To však správní orgán I. stupně učinil podle toho, jak hranici v terénu označili dne 8. 10. 2019 sami žalobci. Z žádného podkladu založeného ve spise neplyne, že by se na místě měly nacházet odlišné trubky než ty, které jako hranici označili sami žalobci a od kterých odvozují průběh hranice také sami žalobci v podání ze dne 16. 12. 2019. 19. Ze správního spisu tedy neplyne, že by při zjišťování průběhu hranic v terénu, resp. při obnově katastrálního operátu došlo k chybě, kterou by bylo namístě odstranit postupem podle § 36 katastrálního zákona. Takovou chybu nemůže představovat nezohlednění odvolání souhlasu žalobců učiněné v podání ze dne 16. 12. 2019. Nejde totiž ani o chybu vzniklou zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, ani o chybu vzniklou nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě nebo při výpočtu výměr parcel. Pokud se žalobci dovolávají toho, že v důsledku odvolání jejich souhlasu nelze vycházet z protokolu ze dne 8. 10. 2019 jako z podkladové listiny, nelze s nimi souhlasit. Aniž by se soud musel zabývat tím, zda takové odvolání souhlasu je či není možné, musí se ztotožnit se žalovaným, že nikdo (a to ani žalobci samotní) netvrdil, že by hranice měly vést jinak, než bylo v zákresu hranic zaznamenáno. Průběh hranic mezi vlastníky ani jinými oprávněnými tedy nebyl sporný a zákres hranic tak mohl být podkladovou listinou. 20. Obnova katastrálního operátu je souborem úkonů katastrálního úřadu technického a evidenčního charakteru, kterým nemohou být dotčeny právní vztahy. Pokud se žalobci domnívají, že hranice jejich pozemků jsou vedeny chybně, resp. mají vést jinudy (což ovšem dosud netvrdili), je na nich, aby se s příslušným návrhem obrátili na soud v občanském soudním řízení podle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostatně, o této možnosti je poučil již správní orgán I. stupně v případě hranice mezi pozemky p. č. XD (ve vlastnictví žalobců) a p. č. XE [ve vlastnictví OZNŘ 1)], jak vyplývá z obsahu protokolu o ústním jednání č. j. OO-1/2016-742, příloha k soupisu nemovitostí č. 1772, který žalobci také podepsali. 21. Pokud jde o námitky poprvé uplatněné žalobci až při jednání soudu dne 25. 6. 2024, tak těmi se soud zabývat nemohl, neboť se jednalo o námitky uplatněné po lhůtě k podání žaloby (§ 71 odst. 2 a § 72 odst. 1 s. ř. s.). Soud tedy nehodnotil důvodnost tvrzených procesních pochybení během správního řízení; nemohl posuzovat, zda byla komise složená v souladu se zákonem; a nemohl se věnovat námitkám, že ve skutečnosti mapování proběhlo jindy a jinak, než je tvrzeno v napadeném rozhodnutí, ani se zabývat postupem úředníků žalovaného při něm. Vzhledem k tomu soud nedokazoval výpisy z jednání zastupitelstva ani zvukovými nahrávkami. Pokud jde o listiny obsažené ve správním spisu žalovaného, tak těmi se z povahy věci nedokazuje. 22. S ohledem na výše uvedené neshledal krajský soud žalobu důvodnou a nad rámec žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by způsobovala nezákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Žalobu proto podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. V. Náklady řízení 23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci nebyli ve věci úspěšní, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Osobám zúčastněným na řízení soud žádnou povinnost neuložil, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno dne 26. června 2024     Mgr. Petr Šebek v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje K. P.