62 A 117/2021-43   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: I. K.  bytem X  zastoupen Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem  sídlem Lidická 960/81, Brno   proti   žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců                                  sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4     o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25.11.2021, č.j. MV-163537-4/SO-2021,   takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 25.11.2021, č.j. MV-163537-4/SO-2021, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 228 Kč k rukám Mgr. Vratislava Taubera do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III.            Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění:  1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 25.11.2021, č.j. MV-163537-4/SO-2021, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí (usnesení) Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 4.8.2021, č.j. OAM-2706-17/ZM-2021, kterým bylo dle § 169r odst. 1 písm. n) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, neboť se žalobce bez vážného důvodu nedostavil k výslechu. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, nepřezkoumatelné a při jeho vydání vycházela žalovaná z nesprávně zjištěného skutkového stavu. 3. Žalobce nesouhlasí s tím, že se bez vážného důvodu nedostavil k výslechu; poukazuje přitom na to, že výzva k vyzvednutí předvolání k výslechu byla opatřena jiným jménem. Žalobce nevěděl, že je skutečným adresátem písemnosti uvedené ve výzvě, a nemohl vědět, že chybné označení písemnosti je pouze na této výzvě, nikoliv na zásilce samotné. Argumentuje přitom tak, že by mu písemnost nemusela být vydána, přestože se výzva k vyzvednutí písemnosti do jeho dispozice dostala. Žalovaná se přitom s jeho argumentací v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádala. 4. Žalobce poukazuje na § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), podle něhož jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Podle komentářové literatury fikce doručení může nastat jen na základě naplnění všech tří podmínek: písemnost musí být doručena zákonem stanoveným způsobem a na správné místo, v případě neúspěšného pokusu musí být adresátovi zanecháno v domovní schránce nebo na jiném vhodném místě poučení a výzva, a tato písemnost musí být pro adresáta připravena k vyzvednutí celých deset dnů (Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 149 až 154). 5. Ze shora uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalované 6. Žalovaná odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí, které považuje za dostatečně odůvodněné, vydané v souladu se zákonem, a navrhuje zamítnutí žaloby; rovněž žalovaná setrvala na svém procesním postoji během celého řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 7. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 8. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumával v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 9. Pouze přezkoumatelné rozhodnutí může být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností a vad řízení; nepřezkoumatelnost rozhodnutí je dána zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2020, č.j. 1 Afs 68/2020-31). Zrušení rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze dané rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2013, č.j. 1 Afs 92/2012-45, či ze dne 29.6.2017, č.j. 2 As 337/2016-64). Nepřezkoumatelnost přitom není projevem nenaplněné subjektivní představy žalobce o tom, jak podrobně by mělo být rozhodnutí odůvodněno, ale objektivní překážkou, která soudu znemožňuje rozhodnutí správních orgánů přezkoumat. 10. Podle § 23 odst. 1 správního řádu nebyl-li v případě doručování podle § 20 správního řádu adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. 11. Podle § 23 odst. 4 správního řádu se adresát vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. 12. Podle § 23 odst. 5 správního řádu se zároveň s oznámením podle odstavce 4 adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu. 13. Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 14. Podle § 24 odst. 2 správního řádu prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 správního řádu požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. 15. Podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců se usnesením se zastaví řízení o žádosti také, jestliže cizinec v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu. 16. Žalobce dne 8.1.2021 podal žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, k níž také přiložil pracovní smlouvu ze dne 28.12.2020 uzavřenou se společností PRYSYKAR stav s.r.o. Policie ČR šetřením v sídle společnosti PRYSYKAR stav s.r.o. (na adrese Spálená 480/1, Brno) dne 3.2.2021 zjistila, že se na uvedené adrese pronajatý bytový prostor této společnosti nenachází, ani schránka, a pouze v podzemním podlaží v jedné (neoznačené) sklepní kóji má tato společnost kancelář. 17. Na základě těchto zjištění prvostupňový orgán předvolal žalobce k podání svědecké výpovědi. Tato písemnost se vrátila prvostupňovému orgánu, který dospěl k závěru o jejím doručení fikcí dne 27.5.2021 (předvolání ze dne 11.5.2021, č.j. OAM-2706-11/ZM-2021). Žalobce se k výslechu nedostavil. Prvostupňový orgán proto opakovaně předvolal žalobce k výslechu na den 22.7.2021 (předvolání ze dne 9.6.2021, č.j. OAM-2706-14/ZM-2021), písemnost se opět vrátila a prvostupňový orgán dospěl k závěru o jejím doručení fikcí dne 25.6.2021. Žalobce se ani k tomuto výslechu bez omluvy nedostavil. Prvostupňový orgán proto řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty zastavil, neboť žalobce se bez vážného důvodu nedostavil k výslechu. 18. V doplnění odvolání (č.j. MV-8620-8/OAM-2021) žalobce namítal, že nebyly splněny podmínky pro doručení předvolání k výslechu fikcí, neboť ve výzvě doručujícího orgánu došlo k záměně písmena v osobním jméně a v příjmení žalobce: adresát výzvy k vyzvednutí písemnosti byl označen jako „kmoroshavin ilma“ (namísto „Khoroshavin Ilya“); z toho žalobce dovozoval, že výzva nebyla adresována jemu, a proto si také písemnost nevyzvedl. 19. Žalovaná na tuto námitku reagovala na straně 4 a 5 napadeného rozhodnutí tak, že shrnula, že byly naplněny všechny podmínky pro doručení fikcí; poukázala přitom na obálku předmětné písemnosti, podle níž byl adresát vyzván k vyzvednutí písemnosti a bylo mu zanecháno poučení, že je písemnost na pobočce provozovatele poštovních služeb uložena po dobu 10 dnů (tj. do dne 25.6.2021), a že tato písemnost nebyla vyzvednuta. Zároveň žalovaná uvedla, že žalobce neprokázal nevložení oznámení do poštovní schránky a neprokázal ani relevantní skutečnost, proč si písemnost nepřevzal a nepožádal o určení neplatnosti doručení ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu. 20. Zdejší soud konstatuje, že takové vypořádání žalované ve vztahu k argumentaci uplatněné v odvolání není přezkoumatelné. Žalovaná sice v napadeném rozhodnutí uvádí, že byly naplněny všechny zákonné podmínky doručení fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu, avšak odhlíží od jádra argumentace žalobce a tím je, že v případě neúspěšného pokusu o doručení musí být adresátovi v domovní schránce nebo na jiném vhodném místě zanecháno poučení a výzva, resp. oznámení. Právě tato podmínka dle žalobce nebyla naplněna, neboť výzva k vyzvednutí písemnosti, která byla vhozena do domovní schránky, byla adresována jiné osobě. Ačkoliv žalovaná shrnuje námitky uplatněné v odvolání, nijak se k podstatě této odvolací námitky, a tou je jiný adresát písemnosti na výzvě k vyzvednutí písemnosti, nevyjadřuje. 21. Již prvostupňový orgán žalobci sdělil, že všechny podmínky pro doručení fikcí byly naplněny; přitom právě tento závěr žalobce v podaném odvolání (v jeho doplnění) napadal; žalovaná tak na tyto námitky měla věcně reagovat. 22. Ze správního spisu plyne, že jméno adresáta na obálce doručované písemnosti je správně vyplněno a že nesprávné jméno adresáta obsahovala pouze výzva k vyzvednutí písemnosti; tuto skutečnost ovšem žalobce v doplnění odvolání nečiní spornou. Žalobce zpochybňuje, že výzva k vyzvednutí písemnosti byla adresována jemu, a z toho dovozuje, že mu výzva nebyla doručena, tudíž nemohly být splněny podmínky pro doručení písemnosti obsahující předvolání (fikcí). Ve vztahu k této námitce napadené rozhodnutí argumentaci postrádá, přestože jde o klíčovou spornou otázku pro posouzení účinnosti doručení předvolání. Sporným v posuzované věci nebyl adresát na obálce písemnosti, ale ve výzvě zanechané v domovní schránce žalobce. Argumentace žalované v napadeném rozhodnutí proto nemůže v rámci soudního přezkumu obstát. 23. Za tohoto stavu zdejšímu soudu nezbylo, než napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů a věc vrátit žalované k dalšímu řízení ve smyslu § 78 odst. 4 s.ř.s. V něm je žalovaná dle § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána shora uvedeným názorem zdejšího soudu a bude na ní, aby dostatečným způsobem objasnila, zda nesprávné údaje na výzvě k vyzvednutí písemnosti brání závěru o doručení této písemnosti fikcí. IV. Náklady řízení 24. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaná ve věci nebyla úspěšná, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady za zaplacené soudní poplatky za žalobu ve výši 3 000 Kč a za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba), společně se dvěma režijními paušály po 300 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d/, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb /advokátní tarif/). Celkem tedy náklady činí 12 228 Kč, včetně DPH, kterou je zástupce povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. K zaplacení byla žalované stanovena přiměřená lhůta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 14. března 2024   David Raus v.r. předseda senátu