62 A 51/2022-38     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: P. P.  bytem X  zastoupen Mgr. Hanou Zabadalovou, advokátkou  sídlem Vrchlického 2541/19, Hodonín   proti   žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje  sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.4.2022, č.j. JMK 53344/2022, sp. zn. S-JMK 161112/2021 OÚPSŘ, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 7.4.2022, č.j. JMK 53344/2022, sp. zn. S-JMK 161112/2021 OÚPSŘ, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč k rukám Mgr. Hany Zabadalové, advokátky, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.4.2022, č.j. JMK 53344/2022, sp. zn. S-JMK 161112/2021 OÚPSŘ, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vracov, odboru výstavby a zemědělství (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 1.9.2021, č.j. MUVR-1271/2019-13, pro opožděnost. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že jeho odvolání splňovalo zákonné náležitosti a bylo podáno včas, neboť zplnomocněná zástupkyně žalobce (E. P.) elektronické podání formou emailové zprávy ve smyslu § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), včas doplnila v listinné podobě do pěti dnů. Z listinného podání doručeného prvostupňovému orgánu dne 8.10.2021 plyne zcela jednoznačný úmysl žalobce potvrdit elektronické podání ze dne 5.10.2021; na tom nic nemění ani skutečnost, že nejde o podání stejného znění; tutéž argumentaci žalobce zdůraznil i v podané replice. 3. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 4. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. Žalovaný uvádí, že postupoval v souladu s § 89 odst. 2 správního řádu. Při posuzování věci zohlednil závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9.2009, č.j. 9 As 90/2008-70, podle něhož musí být podání potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál. Dále žalovaný odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2007, č.j. 2 Afs 81/2006-77, kde Nejvyšší správní soud interpretuje pojem originál, a poukazuje také na závěry ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 5.10.2012, který se zabýval pojmy potvrzení a doplnění ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu. 6. Na svém procesním postoji žalovaný setrval během celého řízení. III. Posouzení věci 7. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 8. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.  9. Sporu mezi účastníky řízení je o otázku včasnosti odvolání podaného žalobcem; ze správního spisu vyplynuly pro posouzení sporné otázky následující relevantní skutečnosti. 10. Dne 1.9.2021 prvostupňový orgán dodatečně povolil stavbu „betonové oplocení“ na pozemku parc. č. 2455 (zahrada) v k. ú. V. (č.j. MUVR-1271/2019-13). Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno prostřednictvím jeho zástupkyně (E. P.) dne 20.9.2021. 11. Dne 5.10.2021 v 21:27 hod. byla z emailové adresy X na e-mailovou adresu matrika@mestovracov.cz doručena zpráva, jejíž přílohu tvořila kopie písemnosti o počtu 7 stran datována téhož dne a v předmětu označená jako Podání, v níž je uvedeno:  „Odvolávám se proti rozhodnutí Městského úřadu Vracov, odboru výstavby a zemědělství…které se týká dodatečného povolení stavby „Betonového oplocení“ na pozemku parc.č. X v k.ú. V. (č.j. MUVR-1271/2019-13).“. Citovaná emailová zpráva nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem. 12. Dne 8.10.2021 bylo Městského úřadu Vracov doručeno písemné podání žalobce (ev. pod č.j. MUVR-2082/2021) učiněné prostřednictvím zástupkyně žalobce (E. P.), datováno dnem 5.10.2021, směřující proti prvostupňovému rozhodnutí; listinné podání obsahovalo 9 stran. 13. Žalovaný listinné podání doručené dne 8.10.2021 posoudil jako odvolání a zamítl jej s tím, že odvolání bylo podáno opožděně. Svůj postup odůvodnil tak, že žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno dne 20.9.2021, přičemž odvolací lhůta skončila dne 5.10.2021 (úterý). Zároveň se listinné podání ze dne 8.10.2021 písemně neshodovalo s obsahem emailové zprávy ze dne 5.10.2021, a proto nelze na podání prostřednictvím emailové zprávy ze dne 5.10.2021 ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu nahlížet jako na odvolání. 14. Právě uvedený závěr žalovaného, že odvoláním podaným dne 8.10.2022 žalobce nepotvrdil své podání učiněné formou emailové zprávy ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu, však podle zdejšího soudu nemůže ve světle výše shrnutých skutečností obstát. 15. Podle § 81 odst. 1 správního řádu může účastník proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. 16. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. 17. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. 18. Podle § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. 19. Podle § 37 odst. 1 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. 20. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. 21. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 22. Podle § 37 odst. 4 správního řádu je možno učinit podání písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. 23. Podle věty druhé § 37 odst. 5 správního řádu je podání učiněno dnem, kdy k tomuto orgánu došlo. 24. Jak plyne z citované právní úpravy, podání je úkonem účastníka řízení směřujícím vůči správnímu orgánu, jímž uplatňuje svá procesní práva a povinnosti; každé podání je třeba hodnotit podle skutečného obsahu, bez ohledu na jeho označení (§ 37 odst. 1 správního řádu). Podstatnými náležitostmi podání jsou jednak jeho obsah a dále zákonem stanovená forma. Nezbytnou součástí je pak podpis podávající osoby; v případě elektronické podoby podání zákonodárce z důvodu ověření autenticity podpisu osoby (pro ověření, zda konkrétní osoba tento úkon skutečně zamýšlela učinit a zda bylo správnímu orgánu doručeno v zamýšleném obsahu) trvá na uznávaném elektronickém podpisu (tímto podpisem je ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis), případně na podání prostřednictvím datové schránky. 25. Pokud podání učiněné elektronicky není opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (a není podáno ani datovou schránkou), postupuje se podle § 37 odst. 4 správního řádu. Takové podání je třeba do 5 dnů doplnit, případně potvrdit zákonem kvalifikovanou formou, v opačném případě se k němu nepřihlíží a není s to mít účastníkem řízení zamýšlené právní účinky. Zároveň není povinností správního orgánu účastníka řízení vyzývat k jeho doplnění, jako je tomu v případě § 37 odst. 2 správního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9.2009, č.j. 9 As 90/2008-70, č. 2041/2010 Sb. NSS, na nějž odkázal i žalovaný ve svém vyjádření, ze dne 20.4.2018, č.j. 4 Azs 76/2018-39, či ze dne 7.1.2021, č.j. 8 As 193/2020-30). Po doplnění (potvrzení) podání kvalifikovaným způsobem je původní nekvalifikované podání způsobilé mít právní účinky ke dni jeho podání; původní podání se tak stává perfektním (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2020, č.j. 9 As 190/2019-20, či ze dne 21.4.2016, č.j. 5 As 134/2015-25). 26. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že obsah listinného podání ze dne 8.10.2021 se neshodoval s emailovou zprávou ze dne 5.10.2021; proto podání ze dne 8.10.2021 nepovažoval za doplnění odvolání ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu a toto listinné podání posuzoval jako samostatně podané odvolání, které následně vyhodnotil jako opožděné ve smyslu § 92 odst. 1 ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu. S tímto postupem zdejší soud nesouhlasí, neboť bez ohledu na to, že jde o postup zjevně formalistický, tak zejména pro něj chybí opora v dikci správního řádu. 27. Z dikce § 37 odst. 4 správního řádu neplyne striktní požadavek na doplnění podání zcela shodného obsahu, případného dodání originálu (oproti právní úpravě obsažené v § 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., soudní řád správní, nebo § 37 odst. 2 s.ř.s., kdy oba tyto procesní předpisy za téže situace stanoví povinnost předložení originálu, případně písemného podání shodného znění). Tento méně formalistický přístup potvrzuje také odborná literatura: „Nicméně aby tyto formy podání vedly k zamýšleným následkům a aby k nim správní orgán přihlížel, komentované ustanovení v odstavci 4 dodává, že v takových případech musí být takové původní podání ve lhůtě do 5 dnů potvrzeno, případně doplněno některou z výše uvedených privilegovaných forem podání. Plně proto kupříkladu postačí, pokud ve stanovené lhůtě podatel vytiskne svůj původní e-mail, opatří jej svým podpisem a dodá jej správnímu orgánu (kupříkladu osobně na podatelnu). Závěr č. 121 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 5. 10. 2012 se věnoval rozdílu mezi potvrzení a doplněním podání, jak vyžaduje komentované ustanovení, přičemž uzavřel, že ,pro ‚potvrzení nebo doplnění‘ podle § 37 odst. 4 věty druhé již není třeba opakovaně učinit ‚podání‘ znova, ale lze jej pouze stvrdit podpisem osobně u správního orgánu, případě jiným způsobem odstraňujícím možnou pochybnost o autenticitě původního podání´.“ (POTĚŠIL, Lukáš. § 37 [Podání]. In: POTĚŠIL, Lukáš, HEJČ, David, RIGEL, Filip, MAREK, David. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 234). Podstatné je, aby bylo postaveno najisto, že osoba podatele s existencí a obsahem podání skutečně souhlasí. 28. Zdejší soud vycházel z obsahu emailové zprávy ze dne 5.10.2021 i z listinného podání ze dne 8.10.2021. Listinné podání ze dne 8.10.2021 se na str. 1 až 7 (doslovně) shoduje s textem emailové zprávy ze dne 5.10.2021 (obsahem je podání odvolání a vylíčení průběhu řízení a zejména odvolacích námitek); a to je z hlediska pravidla obsaženého v § 37 odst. 4 správního řádu podstatné. Navazující doplňující argumentace (obsahující další námitky nad rámec emailové zprávy) obsažená v listinném podání ze dne 8.10.2021 v ničem nebrání považovat toto podání za potvrzení emailové zprávy ze dne 5.10.2021. Zdejší soud tak dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že emailová zpráva byla prvostupňovému orgánu doručena dne 5.10.2021 a byla doplněna způsobem upraveným v § 37 odst. 4 správního řádu podáním v listinné podobě do pěti dnů, je třeba na emailovou zprávu ze dne 5.10.2021 nahlížet jako na řádně a včas podané odvolání (v poslední den lhůty pro podání odvolání). 29. Žalovaný tudíž při posouzení včasnosti odvolání postupoval chybně v rozporu s § 37 odst. 4 správního řádu, neboť ani ze zákona, ani z ustálené judikatury neplyne požadavek na doložení (potvrzení) podání v kvalifikované formě shodného obsahu (či doložení originálu), tudíž emailová zpráva obsahující odvolání žalobce ze dne 5.10.2021 byla řádně potvrzena listinným podáním ze dne 8.10.2021. 30. Tímto postupem zatížil žalovaný řízení vadou spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci; proto zdejší soud bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. na žalovaném, aby se odvoláním žalobce dále zabýval s tím, že jde o včas podané odvolání. IV. Náklady řízení 31. O nákladech účastníků řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný ve věci nebyl úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a dále náklady právního zastoupení za úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba a replika), společně se třemi režijními paušály po 300 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb /advokátní tarif/). Celkem tedy náklady činí 15 342 Kč, včetně DPH, kterou je zástupkyně povinna odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. K zaplacení byla žalovanému stanovena přiměřená lhůta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 6. června 2024   David Raus v.r. předseda senátu