č. j. 62 A 92/2023-35   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: M. M.  bytem X  zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem  sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10   proti   žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2023, č. j. JMK 155446/2023, sp. zn. S-JMK 29574/2023/OD/Zo,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl žalobou rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 19. 1. 2023, č. j. MMB/0031976/2023. Prvostupňovým rozhodnutím magistrát zamítl podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), námitky žalobce proti záznamům, kterými žalobce dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a tyto záznamy potvrdil. II. Žaloba 2. Žalobce namítá, že správní orgány hodnotily podklady pro vydání rozhodnutí v rozporu s jejich obsahem, neboť příkazové bloky č. B 1156953 a č. J 2787354 jsou nečitelné, a to zejména v popisu skutku a jeho spáchání. V obou rovněž chybí uvedení formy zavinění. Jednání přitom musí být v bloku popsáno natolik jednoznačně, že nebude zaměnitelné s jiným. 3. Dle žalobce se nelze odvolávat na obsah oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Pokud by byly v oznámení uvedeny skutečnosti, které by z příkazového bloku nevyplývaly, není možné k nim přihlížet. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud obě správní rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že bloky jsou čitelné a obsahují všechny náležitosti. Jsou tedy způsobilými podklady pro záznam bodů. Správní orgány se opíraly především o samotný obsah bloků. Žalobce přitom ani oznámení o uložení pokuty nezpochybnil v takové míře, aby nebylo možné je jako podklad vůbec použít. Žalovaný proto navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Zdejší soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. 6. Žaloba není důvodná. 7. Zdejší soud byl při rozhodování veden východiskem, podle něhož zpochybňování jednotlivých pokutových či příkazových bloků pro záznam bodů v registru řidičů nemůže být ve skutečnosti rozporováním skutkových závěrů a právního posouzení obsaženého (byť v zestručněné formě) v pokutových blocích (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. 6 As 233/2015 – 58). Správní orgán rozhodující o námitkách je oprávněn (povinen) zkoumat, zda podklad pro záznam bodů (pokutový blok) je způsobilý k provedení záznamu bodů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44). Není-li na pokutovém bloku přestupek řádně (tedy i srozumitelně) vymezen, nejde o způsobilý podklad pro záznam bodů v registru řidičů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20). Objeví-li se v průběhu řízení o námitkách pochybnosti o správnosti údajů uvedených v oznámení o přestupku, na základě kterých byl bodovým záznam proveden, je povinností správního orgánu rozhodujícího o námitkách vyžádat si jednotlivé pokutové bloky (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76) či další podklady osvědčující správnost údajů uvedených v oznámení o přestupku. Povinnost správních orgánů vyžádat si další podklady osvědčující údaje v oznámení o přestupku však zakládají jen takové námitky, které jsou dostatečně konkrétní (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011 – 74). 8. V nyní posuzované věci si prvostupňový správní orgán oba pokutové bloky opatřil (v ověřené kopii) a ty se podle zdejšího soudu staly dostatečným podkladem pro provedení záznamu bodů. Ohledně způsobilosti pokutových bloků být řádným podkladem pro provedení záznamu bodů do registru řidičů totiž zdejší soud vychází z toho, že formální zákonné požadavky kladené na správní rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení (tj. na místě) musí být méně striktní oproti rozhodnutím vydávaným v „běžném“ správním řízení, protože pokutový blok je správním orgánem často vyhotovován ve ztížených podmínkách zdaleka neodpovídajících administrativnímu zázemí pro vydávání „běžných“ správních rozhodnutí, pročež lze připustit využívání nejrůznějších zkratek a zjednodušení při popisu jednání (byť jen do té míry, aby byly podstatné údaje dostatečně čitelné a o spáchaném přestupku zřetelně vypovídající), pokutový blok navíc poskytuje pouze omezený prostor pro vepsání všech zákonem vyžadovaných údajů.  9. Žalobce namítá výhradně nečitelnost dvou konkrétních pokutových bloků co do popisu skutku a jeho spáchání a formy zavinění. Z pokutového bloku č. J 2787354 vyplývá, že k přestupkovému jednání došlo dne 8. 9. 2022 ve 14.57 hod. na ulici Drobného 68 v Brně. Na pokutovém bloku je i přes jeho horší čitelnost dále zřetelně uvedeno: „§ 18/4 z. č. 361/2000 Sb. – RJ v obci 50/83/80 km/h“ a „§ 6/7“ s odkazem na stejný zákon a dovětkem „nepředložen ŘP“. V kolonce pro formu zavinění úmysl/nedbalost je slovo „úmysl“ zřetelně přeškrtnuté. Přes horší čitelnost pokutového bloku není pochyb o tom, že s ohledem na formulaci na pokutovém bloku a odkazovanou právní úpravu žalobce v uvedeném místě a čase coby řidič jel rychlostí 80 km/h v obci na místě, kde je dovoleno jet nejvýše rychlostí 50 km/h, a že nepředložil řidičský průkaz. Přestupky spáchal ve formě nedbalosti. 10. Pokutový blok č. B 1156953 je dle zdejšího soudu v popisu skutku naprosto jasně čitelný. Je zde uvedeno: „4. 8. 2020 v 15.55h v Brně na ul. Hradecká (mezi ul. Sportovní a Gromešova směrem z centra) – RJ v obci 80/110/106 km/h § 18/4 z. 361/2000 Sb.“. I na tomto pokutovém bloku (třebaže již ne tak zřetelně jako v popisu skutku) je možné rozeznat přeškrtnutí slova „úmysl“ v části vztahující se k formě zavinění. Není tedy pochyb o tom, že žalobce v uvedeném místě a čase coby řidič jel rychlostí 106 km/h v obci na místě, kde je dovoleno jet nejvýše rychlostí 80 km/h, a přestupek spáchal ve formě nedbalosti. 11. Z obou správních rozhodnutí vyplývá, že správní orgány považovaly předmětné pokutové bloky za způsobilý podklad pro zápis bodů do registru řidičů právě proto, že obsahují všechny zákonné náležitosti a jsou dostatečně (třebaže v některých částech hůře) čitelné. S tímto hodnocením se zdejší soud ztotožňuje. Upozornění žalobce, že pokud by byly v oznámení o uložení pokuty uvedeny skutečnosti, které by z pokutových bloků nevyplývaly, pak k nim není možné přihlížet, se proto míjí s důvody napadeného rozhodnutí. 12. Pouze pro doplnění je možné uvést, že podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provede příslušný správní orgán záznam v registru řidičů na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě. Již jen toto oznámení, obsahuje-li veškeré potřebné údaje, je zpravidla dostatečným podkladem pro záznam bodů, pakliže jeho správnost není věrohodně a relevantně zpochybněna (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2023, č. j. 5 As 199/2022 – 21). Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že správní orgány kromě zkoumání samotných pokutových bloků hodnotily také to, zda údaje na pokutových blocích odpovídají údajům uvedeným v oznámení o uložení pokuty. V tomto postupu se nedopustily žádného pochybení.  V. Závěr a náklady řízení 13. Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 s. ř. s. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 25. března 2024   David Raus v.r. předseda senátu