č. j. 30 A 6/2023 - 76 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: P. V.   zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.12.2022, č.j. KUOK 128145/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I.  Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, odboru dopravy ze dne 28. 6. 2022, č. j. PVMU/87074/2022 41, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidiče podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů („zákon o silničním provozu); záznamy v registru řidičů byly zároveň potvrzeny. Správní orgán prvého stupně vydal dne 23. 3. 2022 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval žalobce k odevzdání řidičského průkazu. Žalobce podal dne 19. 4. 2022 námitky proti uvedenému oznámení a výzvě. Následně správní orgán zahájil řízení o námitkách a obstaral si kopie pokutových bloků. Správní orgán prvého stupně námitky žalobce zamítl s tím, že si vyžádal k jednotlivým přestupkům i pokutové bloky a prověřil obsahové náležitosti a správnost zaznameného počtu bodů ve vztahu k zákonné úpravě. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a ztotožnil se s názorem prvostupňového správního orgánu.   II.   Obsah žaloby 2. Žalobce navrhuje zrušit pro nezákonnost napadené rozhodnutí žalovaného z následujících důvodů. Žalovaný dle žalobce zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích orgánů ve shodných věcech a narušil právní jistotu žalobce. Žalovaný ignoroval předložené důkazní prostředky, ze kterých plyne, že je běžnou praxí odvolacích orgánů zabývat se jednotlivými podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (např. viz rozhodnutí č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo ze dne 6. 1. 2020 nebo č. j. MUCE 20786/2019 SO). I z dalších rozhodnutí jiných správních orgánů vyplývá, že se běžně zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou body zapisovány. Žalobce tato rozhodnutí žalovanému zaslal. Podle zásady legitimního očekávání by měly správní orgány rozhodovat shodně ve věcech se shodnými či obdobnými znaky.    3. V meritu žalobce namítá nezpůsobilost jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný k nim namítá, že je posuzovat nemůže ‑ praxe doložená žalobcem však svědčí o opaku. Žalobce respektuje názor, že rozhodnutí vydaná v blokovém řízení jsou specifická, to však nemůže omluvit nedostatky, které pokutové bloky obsahují z hlediska zákonných náležitostí. Z přiložených pokutových bloků série HG/2014 č. G 1498901 a série GF/2013 č. F 0832677 vyplývá, že nesplňují dle rozsudku Nejvyššího správního soudu dostatečnou individualizaci skutku (srovnává s pokutovým blokem série FC/2013 č. C1404971). I z rozhodnutí v blokovém řízení by měly být patrné údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Argument, že žalobce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí, je podle žalobce nesprávný. Není možné, aby za správnost vydaného rozhodnutí odpovídal žalobce. Současně nelze očekávat takovou znalost práva, že může posoudit správnost rozhodnutí a upozornit na případné vady. 4. Žalobce dále poukázal příkladmo na případy, kdy je podle něj podklad nezpůsobilý pro záznam bodů. U bloků ze dne 19. 3. 2022, ze dne 30. 10. 2021, ze dne 18. 6. 2021, ze dne 24. 8. 2020, ze dne 13. 1. 2019, ze dne 15. 9. 2018, ze dne 10. 12. 2016 a ze dne 2. 5. 2016 uváděl konkrétní námitky, jenž jsou soudem vypořádány níže.  Závěrem žalobce žádal, aby se soud zabýval tím, zda byla jednotlivá pravomocná rozhodnutí způsobilým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. III. Vyjádření žalovaného k žalobě   5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout, zrekapituloval průběh správního řízení i obsah žalobou napadeného rozhodnutí.   IV. Posouzení věci krajským soudem   6. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za splnění zákonných podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Z obsahu připojených správních spisů soud zjistil, že žalobce ke dni 19. 3. 2022 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů ve smyslu ust. § 123c zákona o silničním provozu. Žalobce se dopustil přestupků, za které byl pravomocně postižen v blokovém řízení a tyto přestupky podléhaly bodovému hodnocení. Příslušné počty bodů zapisoval magistrát do registru řidičů podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu, a to až do dosažení celkového počtu 12 bodů. Podkladem pro zápis byly příslušné pokutové bloky. Magistrát města Prostějova dne 23. 2. 2022 oznámil žalobci dosažení 12 bodů a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu. Magistrát si v řízení vyžádal pokutové bloky ze dne 2. 5. a 10. 12. 2016, 30. 10. 2017, 15. 9. 2018, 13. 1. 2019, 24. 8. 2020, 30. 10. 2021 a 19. 3. 2022. Tyto bloky (až na první zmiňovaný) magistrát přezkoumal a neshledal na nich žádné nesrovnalosti. Jeho závěry potvrdil žalovaný, jenž rovněž označené pokutové bloky posoudil. 8. Žalobce namítá, že odvolací správní orgán zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy, čímž zejména myslí rozhodnutí jiných správních orgánů, a to ve smyslu, že se správní orgány v žalobcem poukazovaných případech zabývaly kvalitou a formální správností jednotlivých pokutových bloků. Žalobce totiž vyslovuje obecný závěr, že správní orgány mají v řízení o námitkách přezkoumávat způsobilost jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě byly body zapsány. Přesně tímto způsobem ovšem správní orgány v nyní projednávané věci postupovaly. Městský úřad si vyžádal pokutové bloky, přezkoumal je a uzavřel, že jsou pro zápis způsobilé. Postup městského úřadu žalovaný posoudil, doplnil a sám pokutové bloky podrobil přezkumu. Navíc soud dodává, že praxe jiných krajských úřadů žalovaného nezavazuje (shodně viz bod 19 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. 1 As 473/2020-38). 9. Dále žalobce namítá nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů. Jeho tvrzení jsou ovšem v přímém rozporu s důkazy ve správním spise. Žalobce tak např. poukazuje na tvrzení žalovaného, že nemůže přezkoumávat pokutové bloky. V řízení však žalovaný pokutové bloky přezkoumal. Dále žalobce argumentuje vadností pokutových bloků č. G 1498901, série HG/2014 a č. F 0832677, série GF/2013, ačkoliv ty vůbec nejsou založeny ve správním spise a není zřejmé, čeho se týkají. Žalobce dále poukazoval obecně na možné případné chyby v pokutových blocích, aniž by uvedenou argumentaci vztáhl ke konkrétním pokutovým blokům, jenž byly správními orgány přezkoumávány v dané věci; takovéto poukazy jsou proto v dané věci irelevantní. 10. Žalobce dále konkrétně zpochybnil pokutový blok ze dne 19. 3. 2022. Namítal, že v kolonce osoby přestupce není přesně zjištěna osoba, údaje jsou částečně nečitelné, nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla, data narození; rovněž ověření totožnosti není dostačující. V kolonce popisující místo, dobu a místo jednání není přesně zajištěna doba spáchání přestupku, zápisy jsou nečitelné a nekompletní. V rozhodnutí není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku, název obce není úplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce. Obdobně i název ulice, z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ani její propojení s povinností stanovenou zákonem a právní kvalifikace je zapsána ve zkratkovitém zápisu, nedostatečně konkrétně. Rozhodnutí znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje jsou nečitelné. Není zřetelná výše sankce, údaj o ní je neúplný či chybí. Není jednoznačně stanoveno, zda k jednání mělo dojít úmyslně či z nedbalosti. Dále není jednoznačně zaznamenáno místo vydání rozhodnutí, nejsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, včetně podpisu. Data vyhotovení a převzetí rozhodnutí jsou uvedena nepřezkoumatelně; z rozhodnutí není zřetelný podpis žalobce. Tytéž výtky byly směřovány i k ostatním pokutovým blokům. 11. K těmto námitkám uvádí soud následující. Z pokutového bloku č. B3613256 je v kolonce č. 1 uvedeno jméno a příjmení žalobce, jeho datum narození, adresa trvalého bydliště a označení dokladů jejich číslem, z nichž byla totožnost žalobce zjišťována. Pokud jde o popis doby spáchání přestupku, je zde uvedeno datum, hodina a minuta (19. 3. 2002, 16:25 hodin). Dále zde uvedeno, že ke spáchání přestupku došlo v Němčicích nad Hanou, Palackého náměstí č. 3. Dále je uvedeno, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, přičemž nevlastní lékařské potvrzení o nemožnosti jeho používání; žalobce porušil ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c, odst. 1, písm. k) tohoto zákona. Popis závadného jednání žalobce odpovídá odkazům na příslušná ustanovení zákona o silničním provozu. Pokud jde o výši sankce, pak je uvedeno, že byla udělena pokuta 200 Kč jak číselným, tak slovním údajem. Jako forma zavinění je uvedena nedbalost, v bloku je zaznamenáno, že k jeho vystavení došlo v Němčicích nad Hanou, blok je opatřen razítkem Policie České republiky. Nečitelné části kopie bloku pak dopňuje oznámení o uložení pokuty příkazem na místě (prap. T. T.) a datace vyplývá z údaje o nabytí právní moci bloku (19. 3. 2022). Z těchto údajů je zřejmé, že k žalobcem namítaným vadám pokutového bloku nedošlo. Veškeré personálie žalobce jsou uvedeny správně (odpovídají i údajům obsaženým v žalobě), způsob ověření totožnosti žalobce je zcela korektní, rovněž je zřejmé místo, čas a způsob spáchání přestupku, včetně uvedení porušení konkrétní povinnosti a konkrétního ustanovení, v němž je přestupek v citovaném zákoně upraven. Zřejmá je rovněž forma zavinění a celková výše pokuty. 12. V případě dalších pokutových bloků týkajících se stejného porušení povinnosti být jako řidič motorového vozidla za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem (ze dne 30. 10. 2021, 18. 6. 2021, 24. 8. 2020, 13. 1. 2019 a 10. 12. 2016) soud uvádí, že je vždy zcela zřejmě uvedena osoba přestupce jménem, příjmením, datem narození, adresou místa trvalého pobytu a je uvedeno, jakým způsobem byla totožnost ověřena (konkrétně uvedeným občanským průkazem, konkrétně uvedeným řidičským průkazem, lustrací), doba spáchání přestupku je vždy dostatečně označena datem, hodinou a minutou, místo spáchání je označeno uvedením obce, včetně ulice, čísla, označením čísla domu, u malé obce označením konkrétního místa, případně označením výjezdu z obce a směru výjezdu, vždy je uvedeno konkrétní přestupkové jednání (řidič nebyl připoután bezpečnostním pásem, lékařské potvrzení nevlastní) a je uvedeno, jaké ustanovení zákona o silničním provozu bylo porušeno a jaký přesně přestupek byl spáchán a jak je konkrétně označen v citovaném zákonu. Vždy je rovněž uvedena výše pokuty, a to jak číselně, tak slovy. Je označena forma zavinění, vyjma staršího provedení tiskopisu u pokutového bloku ze dne 10. 12. 2016. To však nemůže znamenat nezpůsobilost tohoto rozhodnutí jako podkladu pro záznam bodů. Jednotlivé pokutové bloky obsahují údaj místa, kde došlo k jejich vydání, řádné údaje o oprávněné úřední osobě, včetně razítka a podpisu a je vždy uvedeno, kdy byl blok žalobcem převzat a je zde též žalobcův podpis. Reálný obsah pokutových bloků se tak míjí s uplatněnými námitkami proti nim. Údaje vyplývající z pokutových bloků jsou zaznamenány v jednotlivých oznámeních o uložení pokuty příkazem na místě. Hodnocení uvedené shora se rovněž týká pokutového bloku ze dne 15. 9. 2018, kdy se jednalo o jiný typ přestupku, kdy žalobce se dne 15. 9. 2018 v 9 hodin 50 minut na silnici II/433, Výškovice – Prostějov u ZD ve směru jízdy na Prostějov dopustil přestupku podle § 125c odst. 1, písm. f), bod 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích tím, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou dopravní značkou mimo obec o více než 10 km/h a méně než 10 km/h (dovolená rychlost 70 km/h, rychlost naměřená po odečtu 88 km/h), čímž porušil ust. § 4 písm. c) citovaného zákona; i zde absentují (stále se opakující) namítaná pochybení. 13. Z uvedeného je zřejmé, že se jedná v případě námitek proti konkrétním pokutovým blokům o stále se opakující tvrzení, bez vztahu k jejich reálnému obsahu. S ohledem na tuto skutečnost soud nepovažuje za důvodné zpochybňování jejich obsahu a v případě chybějícího pokutového bloku, který byl skartován a chybějící části ověřené kopie pokutového bloku ze dne 19. 3. 2022 soud nepovažuje tyto skutečnosti za tolik závažné, aby vedly ke zpochybnění těchto rozhodnutí jako podkladů pro záznam bodů 14. Odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014 ‑ 39 není v rozporu s nynějšími závěry. V uvedeném rozsudku totiž Nejvyšší správní soud vyslovil, že správní orgán je oprávněn v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam - zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden. Navíc Nejvyšší správní soud citovaným rozsudkem „nezakázal“ strohé a zkratkovité formulace. Uvedl, že jsou přípustné, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena (což potvrdila navazující judikatura Nejvyššího správního soudu ‑ např. již citovaný rozsudek čj. 4 As 27/2020 ‑ 25). 15. Ačkoliv žalobce žádné důkazní návrhy v žalobě nenavrhoval, zaslal spolu s žalobou též několik rozhodnutí různých správních orgánů (rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020 a rozhodnutí Magistrátu města Kladna ze dne 18. 3. 2019) a 3 pokutové bloky netýkající se žalobce. Není zřejmé, zda žalobce tyto listiny považoval za důkazní návrhy či nikoliv. Krajský soud dodává, že danými listinami nedokazoval pro jejich zjevnou nadbytečnost. V dané věci nejsou žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu zohlednit praxi jiných správních orgánů. Navíc (jak soud podotkl shora) se žalobcova argumentace ukázala jako mylná. 16. Soud na závěr shrnuje, že žalovaný správně posoudil příslušné podklady pro zápis bodů do hodnocení žalobce. Námitkám žalobce soud nepřisvědčil, navíc se na několika místech žaloby ukázalo, že žalobcova argumentace neodpovídá skutkovému stavu řešené věci. Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. V.  Náklady řízení 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., dle něhož nestanoví‑li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu těch nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. Žalobce před soudem neuspěl (soud žalobu zamítl jako nedůvodnou), proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu by jinak ‑ jakožto úspěšnému účastníkovi řízení ‑ právo na náhradu nákladů řízení příslušelo. S ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu mu je však nelze přiznat, neboť nepřesahují rámec jeho běžné úřední činnosti. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.     Brno 20. 1. 2025     Mgr. Milan Procházka předseda senátu