32 Ad 14/2024-60   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci   žalobkyně:  N. S. bytem X   zast.                 M. S., jako zákonným zástupcem bytem tamtéž   proti   žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, ve věci zamítnutí žádosti o sirotčí důchod,     t a k t o : I. Žaloba   s e   z a m í t á . II. Žalobkyně nemá p r á v o na náhradu nákladů řízení.. III. Žalované se nepřiznává p r á v o  na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j.  X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2023, č.j. X (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“), jímž ji byla zamítnuta žádost o sirotčí důchod pro nesplnění podmínek dle § 52 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). II. Žaloba 2.  Žalobkyně nejprve zrekapitulovala průběh správního řízení. Namítala, že rozhodnutí o námitkách bylo vydáno bez důkladného prověření celého spisového materiálu, nebylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, které lze započítat do náhradní doby zemřelé matky žalobkyně a partnerky zákonného zástupce žalobkyně V.  K. Požadavek, aby se zemřelá osobně dostavila, je pak nezákonný. Operátorka po telefonu zástupci žalobkyně sdělila, že ani nebyla započtena doba, kdy zemřelá pečovala o dceru. Rovněž mu sdělila, že ve věci již bylo vydáno špatné rozhodnutí a jedinou možností je věc vrátit k přepracování. 3.  Žalobkyně tedy požaduje zrušení rozhodnutí žalované s tím, aby znovu došlo k přepočtení veškerých dob, včetně zápočtu péče o dceru a náhradních dob pojištění. Zemřelá partnerka zástupce žalobkyně se společně s ním starala o dceru až do své smrti, ne jeden rok, jak je uvedeno v evidenci.   III. Vyjádření žalované 4.  Žalovaná ve svém vyjádření zejména uvedla, že prostřednictvím OSSZ Hodonín byla dne 17. 5. 2023 uplatněna žádost o sirotčí důchod žadatelky N. S., nar. X po její matce V. K., nar. X, která dne X zemřela. V rubrice „Přehled o činnostech a náhradních dobách od skončení povinné školní docházky až do dne úmrtí“ je uvedena doba pojištění od 22. 6. 1998 do 23. 11. 2016, u níž se odkazuje na evidenci žalované. Dále je uvedena doba do 26. 9. 2016 do 25. 9. 2017 jako doba péče o dítě. Dále se uvádí, že od 26. 9. 2017 dosud byla zemřelá vedena na úřadu práce (dále též „ÚP“). 5.  Žalovaná dále uvedla, že při hodnocení doby pojištění zemřelé vycházela z dokladů, které byly uloženy v její evidenci. Jejich výčet je uveden na osobním listu důchodového pojištění ze dne 5. 4. 2024. V rozhodném období 10 let před úmrtím, tj. v době od 28. 4. 2013 do 27. 4. 2023, zemřelá získala pouze 2 roky a 66 dnů pojištění a žádnou dobu pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP. Nesplnila tedy podmínku poloviny potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, neboť v rozhodném období 10 let před úmrtím nezískala 2, 5 roku pojištění a ani nesplnila podmínku získání aspoň 1 roku doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP. V rozhodném období 20 let před úmrtím, tj.  v době od 28. 4. 2023 do 27. 4 2023, zemřelá získala pouze 4 roky a 187 dnů pojištění a žádnou doba pojištění uvedenou v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP. Nesplnila tedy podmínku poloviny potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, neboť ani v rozhodném období 20 let před úmrtím nezískala 5 let pojištění ani nesplnila podmínku získání alespoň 2 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP. Dále uvedla, že dobu vedení v evidenci ÚP po 31. 12. 1995 jako uchazeče o zaměstnání, po kterou nenáleželo hmotné zabezpečení nebo podpora v nezaměstnanosti anebo podpora při rekvalifikaci, lze hodnotit před dovršením 55 let nejvýše v rozsahu 1 roku před vznikem nároku na důchod. Dobu studia před 18 rokem věku v období po 31. 12. 1995 nelze hodnotit, neboť se nejedná o dobu pojištění podle § 11 ZDP ani o náhradní dobu pojištění podle § 12 ZDP. 6.  Podle potvrzení ÚP ze dne 30. 7. 2024, č.j. HOA – 126234/2024-3 byla zemřelá vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to od 22. 6. 1998 do 22. 10. 1998, kdy ji byla poskytována podpora v nezaměstnanosti. Dále byla vedena v evidenci UP v následujících obdobích: a) v období od 25. 1. 1999 do 15. 6. 1999, b) od 17. 7. 1999 do 15. 10. 2000, c) od 4. 12. 2000 do 13. 1. 2003, d) od 18. 1. 2023 do 11. 6. 2007, e) od 14. 1. 2009 do 23. 11. 2016 a f) od 27. 11. 2019 do 28. 4. 2023, přičemž v těchto obdobích ji nebyla poskytována podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci. Podle rozhodnutí vydaného Územní správou sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský a Zlínský kraj ze dne 27. 2. 2024, č.j. 47006/020604/24/120/RO zemřelá pečovala v době od 14. 2. 2007 do 14. 1. 2009 podle § 5 odst. 1 písm. s) ZDP, ve znění účinném do 31. 12. 2013, v plném rozsahu osobně o svou tchýni, která byla v době od 14. 2. 2007 do 31. 1. 2008 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), v době od 1. 2. 2008 do 31. 12. 2008 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni III. (těžká závislost) a v době od 1. 1. 2009 do 14. 1. 2009 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni IV (úplná závislost). 7.  Žalovaná dále uvedla, že doba osoby vedené v evidenci ÚP, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením 55 let, se do doby pojištění započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podle § 5 odst. 2 písm. d) ZDP pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost), neboť o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve II. stupni (středně těžká závislost) nebo III. stupni (těžká závislost) anebo IV. stupni (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti.  IV. Replika žalobkyně 8.  Žalobkyně v replice uvedla, že zemřelá pečovala o dceru po celou dobu, co byla vedena na úřadu práce. To bylo psáno přímo na úřadě rukou, přičemž žalobkyně nemá kopii. K péči o dceru bylo zástupci žalobkyně sděleno, že bylo zapomenuto na péči o dceru, ale již bylo vydáno rozhodnutí, a tudíž jediná možnost je vrátit rozhodnutí zpět. K péči o dceru bylo sepsáno čestné prohlášení. Dále žalobkyně zdůraznila, že v posuzované věci byl zmatečný a nesprávný postup jednotlivých úřadů.   V. Jednání před soudem 9.  Zástupce žalobkyně při jednání především popsal průběh jednání o žádosti o přiznání sirotčího důchodu. Podle žalované k přiznání sirotčího důchodu chyběla doba pojištění. Zástupce žalobkyně se snažil doby pojištění doložit. Správní orgány v určité fázi řízení přestaly komunikovat a OSSZ Hodonín dokonce předvolal již zesnulou matku žalobkyně. Správní orgány zástupci žalobkyně doporučily, aby se obrátil na krajský soudu za účelem zrušení již vydaného rozhodnutí, neboť nebyla započítána péče zesnulé matky žalobkyně o dceru ve správném rozsahu. Dávka na dítě začal zástupce žalobkyně, namísto její matky, pobírat z důvodu toho, že bývalý manžel matky žalobkyně měl exekuce a dostal se do oddlužení. 10.  Žalovaná při jednání především uvedla obdobné skutečnosti jako v napadeném rozhodnutí a ve vyjádření k žalobě. Žalovaná se omluvila za předvolání již zesnulé matky žalobkyně ze strany OSSZ Hodonín. Rozhodující je však skutečnost, že matka žalobkyně nesplnila potřebnou dobu pojištění. VI. Posouzení věci krajským soudem 11.  Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12.  Podle § 52 odst. 1 ZDP na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li a) rodič (osvojitel) dítěte, nebo b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písmenu b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění uvedené v § 40. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou též, byl-li získán aspoň 1 rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě první anebo, jde-li o pojištěnce staršího 38 let, byly-li získány aspoň 2 roky doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě druhé. Podle § 40 odst. 1 písm. f) ZDP potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let pět roků. Podle § 40 odst. 2 ZDP potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky. Podle § 40 odst. 3 ZDP pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně. Podle § 11 odst. 1 ZDP dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění a) osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l), v) až x) a v § 5 odst. 2 a 3, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. Podle § 13 odst. 1 ZDP za dobu pojištění se považují též doby zaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let; jde-li však o dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. Podle § 5 odst. 2 písm. a) ZDP pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky – krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné. Podle písm. c) téhož ustanovení pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let. Podle pism. d) téhož ustanovení pojištění jsou při splnění podmínek stanovaných v tomto zákoně účastny dále osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. 13.  V posuzovaném případě nebyla mezi účastníky sporné, že matka dítěte ke dni smrti nebyla poživatelem invalidního nebo starobního důchodu a ani nezemřela následkem pracovního úrazu. V takovém případě by ve smyslu § 52 odst. 1 ZDP vznikl její dceři nárok na sirotčí důchod jen pokud by zemřelá matka ke dni smrti splnila podmínku názoru na starobní důchod v § 29 nebo § 31 odst. 1 ZPD nebo podmínku získání alespoň poloviny potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínku získání 1 roku doby pojištění uvedené § 11 a § 13 odst. 1 ZDP v rozhodném období 10 let před úmrtím, 2 roků pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP v rozhodném období 20 let přede dnem úmrtí. Žalobkyně ani netvrdila a neplyne to ani z obsahu spisového materiálu, že by matka dítěte splnila 1 rok (rozhodné období 10 let před úmrtím) nebo 2 roky (rozhodné období 20 let před úmrtím) doby pojištění uvedené v § 11. Žalobní argumentace totiž směřovala především proti tomu, že do doby pojištění nebyla v plném rozsahu započítána péče o dceru. 14.  Z obsahu správního a soudního spisu bylo zjištěno, že jeho součástí je Čestné prohlášení o době péče o dítě do 4 let věku ze dne 2. 10. 2023. Z něj plyne, že V. K. zajišťovala péči o dceru N. S. v době od 26. 9. 2016 do 30. 11. 2017. Z přehledu vyplacených dávek oprávněné osoby plyne, že rodičovský příspěvek byl nejprve vyplácen matce, a to do 12/2017 a následně byl vyplácen otci od 1/2018. Z žádosti o pozůstalostní důchod ze dne 17. 5. 2023 v části „Přehled o činnostech o náhradních dobách od skončení povinné školní docházky až do dne úmrtí“ je uvedena v období od 22. 6. 1998 do 23. 11 2016 dle evidence ČSSZ, od 26. 9. 2016 do 25. 9. 2017 péče o dítě a od 26. 9. 2017 dosud je v evidenci UP. Podle rozhodnutí vydaného Územní správou sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský a Zlínský kraj ze dne 27. 2. 2024, č.j. 47006/020604/24/120/RO zemřelá pečovala v době od 14. 2. 2007 do 14. 1. 2009 podle § 5 odst. 1 písm. s) ZDP, ve znění účinném do 31. 12. 2013, v plném rozsahu osobně o svou tchýni, která byla v době od 14. 2. 2007 do 31. 1. 2008 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), v době od 1. 2. 2008 do 31. 12. 2008 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni III. (těžká závislost) a v době od 1. 1. 2009 do 14. 1. 2009 osobou závislou na péči jiné osoby ve stupni IV (úplná závislost). Podle potvrzení ÚP ze dne 30. 7. 2024, č.j. HOA – 126234/2024-3 byla zemřelá vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to od 22. 6. 1998 do 22. 10. 1998, kdy ji byla poskytována podpora v nezaměstnanosti. Dále byla vedena v evidenci UP v následujících obdobích: a) v období od 25. 1. 1999 do 15. 6. 1999, b) od 17. 7. 1999 do 15. 10. 2000, c) od 4. 12. 2000 do 13. 1. 2003, d) od 18. 1. 2003 do 11. 6. 2007, přičemž v těchto obdobích ji nebyla poskytována podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci. Rovněž byla vedena v evidenci ÚP v období od 14. 1. 2009 do 23. 11. 2016, přičemž podpora v nezaměstnanosti ji byla poskytována v období od 14. 9. 2009 do 13. 6. 2009, a v období od 27. 11. 2019 do 28. 4. 2023, přičemž podpora v nezaměstnanosti ji nebyla poskytována. Žalobkyni rovněž nebyla poskytována podpora při rekvalifikaci. Jednotlivé doby pojištění jsou pak i vyznačeny na osobním listu důchodového pojištění ze dne 5. 4. 2024. 15.  Sporné mezi účastníky je tedy zejména to, zda zemřelá matka pečovala o dceru i po 30. 11. 2017, a tudíž byla účastna důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm. c) ZDP, přičemž se jednalo o náhradní dobu pojištění podle § 12 odst. 1 ZDP. Soud k věci uvádí, že doba péče o dítě, po kterou člověk pečuje osobně o dítě ve věku do čtyř let, je z pohledu zákona o důchodovém pojištění náhradní dobou pojištění. Pro starobní (ale i invalidní či pozůstalostní) důchod se započítává v plném rozsahu, tzn. obdobně, jako by šlo o odpracovanou dobu, přestože během ní nebylo placeno pojistné na důchodové pojištění. Dobu péče o dítě lze započítat nejen ženám, ale i mužům. Platí však, že tutéž dobu péče nelze započítat současně více osobám. V případech, kdy o dítě pečovalo více osob najednou, započte se doba péče té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Doba péče o dítě do 4 let se pak prokazuje až při podávání žádosti o důchod, a to rodným listem dítěte (či jiným dokladem prokazujícím vztah k dítěti) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. Pro toto prohlášení existuje speciální tiskopis, který žadatel o důchod obdrží na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Podle názoru soudu z obsahu spisového materiálu, zejména z čestného prohlášení a přehledu vyplacených dávek plyne, že matka V. K. zajišťovala péči o dceru v období od jejího narození dne 26. 9. 2016 do 30. 11. 2017 a pak převzal péči o dceru žalobce. Stejná skutečnost plyne z osobního listu důchodového pojištění V. K. Soud se proto neztotožnil s argumentací žalobkyně, že matce bylo možno jako dobu pojištění započítat delší dobu z důvodu toho, že pečovala o dceru po delší dobu. Žalovaná proto správně jako potřebnou dobu pojištění pro nárok na vznik invalidního důchodu z důvodu péče o dceru započítala v roce 2016 období od 26. 9. 2016 do 31. 12. 2026 v délce 97 dnů a v roce 2017 období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2017 v délce 334 dnů. Zástupce žalobkyně při jednání uváděl, že matka žalobkyně dávky od 1/2018 nepobírala z důvodu toho, že její bývalý manžel měl exekuce a dostal se do oddlužení. Ani tato argumentace na tomto závěru nic nemění, neboť není prokázáno, že matka žalobkyně o dceru pečovala i po datu 30. 11. 2017. 16.  Žalovaná pak jako dobu pojištění postupem podle § 5 odst. 2 písm. d) ZDP matce uznala péči o její tchyni v roce 2007 v době od 14. 2. 2007 do 31. 12. 2007 v délce 321 dnů, v roce 2008 v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 v délce 366 dnů a v roce 2009 v období od 1. 1. 2009 do 14. 1. 2009 v délce 14 dnů. Žalobkyně pak ani nenamítala, že by doba pojištění z důvodu této péče měla být uznána ve větším rozsahu. Žalovaná pak jako dobu pojištění nemohla uznat péči matky o svého otce A. P., který byl osobou závislou na pomoci jiné osoby, avšak ve stupni I. (lehká závislost), a tudíž se nejedná o dobu pojištění dle § 5 odst. 2 písm. d) ZDP. 17.  Soud pak neshledal ani pochybení v započtení doby, kdy byla matka žalobkyně vedena jako uchazeč o zaměstnání na ÚP. Žalovaná pak postupovala v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) ZDP, neboť dobu pojištění, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné. Žalobkyně pak ani tuto dobu pojištění nijak konkrétně nezpochybnila. 18.  Soud tedy souhlasí se žalovanou, že matka žalobkyně v rozhodném období 10 let před úmrtím, tj. v době od 28. 4. 2013 do 27. 4. 2023 získala toliko 2 roky a 66 dnů pojištění, přičemž v roce 2016 se jednalo o 97 dnů pojištění z důvodů péče o dceru, v roce 2017 o 334 dnů pojištění z důvodu péče o dceru, v roce 2022 pak o 248 dnů pojištění jako uchazeč o zaměstnání a v roce 2023 o 117 dnů jako uchazeč o zaměstnání. Nezískala žádnou dobu pojištění zakotvenou v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP. V rozhodném období tak nezískala polovinu potřebné doby pojištění (potřebná doba pojištění činí 5 let) pro vznik nároku na invalidní důchod, neboť nezískala 2, 5 roku pojištění. 19.  I v rozhodném období 20 let před úmrtím, tj. v období 28. 4. 2003 do 27. 4. 2023, získala matka toliko 4 roky a 187 dnů pojištění, přičemž v roce 2007 se jednalo o 321 dnů z důvodů péče o tchyni D. K., v roce 2008 o 366 dnů z téhož důvodu, v roce 2019 pak o 14 dnů této péče, v roce 2009 získala 150 dnů pojištění jako uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci ÚP (pobírala přitom podporu v nezaměstnanosti). Dále se jednalo o stejné doby pojištění jako v rozhodném období 10 let před jejím úmrtím, které jsou uvedeny v předcházejícím odstavci. Nezískala žádnou dobu pojištění zakotvenou v § 11 a § 13 odst. 1 ZDP. V rozhodném období tak nezískala polovinu potřebné doby pojištění (potřebná doba pojištění činí 10 let) pro vznik nároku na invalidní důchod, neboť nezískala 5 roků pojištění. 20.  Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl, jak je ve výroku I. uvedeno. 21.  O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku). Žalované nelze náhradu nákladů řízení přiznat ve smyslu   § 60 odst. 2 s. ř. s. (výrok III. tohoto rozsudku). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.   V Brně dne 27. listopadu 2025           JUDr. Petr Polách v. r. samosoudce