34 A 29/2024 - 30         USNESENÍ   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobkyně:  ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., IČO 11850400   sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice     zast. advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou   sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti   žalovanému:  Krajský úřad Jihomoravského kraje   sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2024, č. j. JMK 26196/2024, sp. zn. S-JMK 127940/2023/OD/Kš, takto:   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její advokátky Mgr. Rebeky Moťovské Židuliakové. Žalobkyně se vyzývá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělila soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen.   Odůvodnění:   1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 2. 2024, č. j. JMK 26196/2024, sp. zn. S-JMK 127940/2023/OD/Kš („napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Bučovice ze dne 10. 7. 2023, č. j. MUB/OD-33275/2023 Otr, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání 26 přestupků dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., zákona o provozu na pozemních komunikacích. 2. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 18. 10. 2024 správní žalobu dle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) s odůvodněním, že jí do datové schránky bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 18. 8. 2024. Doručení napadeného rozhodnutí V. Ch. nemohlo vyvolat žádné právní účinky, neboť V. Ch. žalobkyni v tomto správním řízení nezastupoval. Prezidiální plná moc, která byla V. Ch. udělena dne 2. 11. 2023, a která byla doručena správnímu orgánu dne 12. 11. 2023, se vztahovala pouze na správní řízení zahájená v budoucnu, nevztahovala se na již vedená řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření odkázal na závěr č. 141 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 7. 11. 2014, dle kterého prezidiální plnou moc předloženou až v průběhu správního řízení je namístě posuzovat jako procesní plnou moc udělenou pro celé řízení. 4. Soud předně ověřoval, zda žalobkyně podala žalobu včas. Dospěl k závěru, že se jedná o žalobu opožděnou, a to z následujících důvodů. 5. Zastoupení na základě plné moci upravuje § 33 správního řádu. Dle odst. 1 tohoto ustanovení [ú]častník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Dle odst. 2 tohoto ustanovení [z]mocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení (tzv. procesní plná moc), c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu (tzv. prezidiální plná moc), nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 6. Dle § 34 odst. 3 správního řádu [v] pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení. 7. Dle § 37 odst. 1 správního řádu [p]odání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. 8. Plnou mocí se dává třetím osobám na vědomí, že zástupce je oprávněn zastoupeného zastupovat, je tedy osvědčením existence práva určité osoby zastupovat osobu jinou (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2004, č. j. 5 Afs 16/2004–60). Plná moc je pouhým průkazem zastoupení, nikoliv aktem zastoupení konstituujícím. Smluvní zastoupení vzniká ujednáním stran, tj. uzavřením smlouvy o zastoupení. Z hlediska určení rozsahu zastoupení je pak potřeba vycházet z toho, jaký byl úmysl smluvních stran, který lze usuzovat především z textu plné moci, jakožto vnějšího průkazu, že zmocnitel udělil zmocněnci zmocnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2018, č. j. 5 As 38/2016-28). 9. Má‑li správní orgán důvodné pochybnosti o existenci zastoupení, je zásadně povinen vyzvat zmocněnce k odstranění těchto vad či pochybností (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2016, č. j. 1 As 34/2016–35). Pokud neexistují pochybnosti o tom, že plná moc splňuje procesní požadavky pro její užití ve správním řízení, jsou všechny úkony provedené vůči zástupci účinné, i pokud se následně ukáže, že zastoupení v rovině soukromoprávní nevzniklo. Negativní důsledky takové situace nese jen a pouze účastník (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2024, č. j. 2 As 103/2023-47, č. 4599/2024 Sb. NSS, bod 42). 10. Ze správního spisu soud zjistil, že po vydání správního rozhodnutí I. stupně a po podání odvolání žalobkyní byla správnímu orgánu doručena plná moc, nadepsaná jako prezidiální plná moc dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. Plnou mocí žalobkyně zmocnila V. Ch., nar. X, trvale bytem K. 1, X K., pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Je uvedeno, že platnost plné moci není časově omezená a že rozsah zástupčího oprávnění není nijak omezen. Plná moc byla sepsána a podepsána dne 2. 11. 2023, je opatřena digitálními podpisy jednatelky žalobkyně a zmocněnce. Zmocněnec v řízení před žalovaným žádné právní úkony neučinil, dne 23. 2. 2024 mu bylo doručeno napadené rozhodnutí. 11. Soud proto posoudil, zda žalovaný postupoval správně, pokud napadené rozhodnutí doručil do datové schránky zmocněnce žalobkyně a zda takové doručení mělo právní účinky v podobě nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. 12. Soudní praxe i odborná veřejnost se v minulosti zabývaly dopady prezidiální plné moci udělené v průběhu správního řízení. Dle závěru č. 141 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 7. 11. 2014 „[s]právní orgán posuzuje prezidiální plnou moc podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu předloženou až v průběhu správního řízení, pokud splňuje zákonem stanovené požadavky, v tomto řízení jako procesní plnou moc udělenou pro celé řízení podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Pro v budoucnu zahájená správní řízení bude správní orgán tuto plnou moc posuzovat jako prezidiální plnou moc.“ Tento závěr poradního sboru se opakuje i v komentářové literatuře ke správnímu řádu (viz Jemelka, L. a kol. § 33 [Zastoupení na základě plné moci]. In: Jemelka, L. Správní řád: komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 248, marg. č. 13.). 13. Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku ze dne 27. 6. 2018, č. j. 15 Af 60/2015-30, řešil situaci, kdy předložená plná moc, která byla formulována jako plná moc prezidiální, nesplňovala jeden formální požadavek na prezidiální plnou moc, a to ověřený podpis zmocnitele. Dospěl k závěru, že „[v] takovém případě plnou moc nelze považovat za prezidiální plnou moc, ale při interpretaci plné moci je vždy nutno její obsah vykládat ve prospěch zastoupení, a proto dle soudu je možné plnou moc předloženou v předmětném řízení považovat za plnou moc pro celé řízení ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu“. 14. V nyní řešené věci plná moc založená ve správním spise rovněž nemá náležitosti prezidiální plné moci ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, není totiž opatřena úředně ověřeným podpisem. Z dosud přijatých výkladů však plyne, že jak v případě formálně bezvadné, tak i v případě formálně vadné prezidiální plné moci, udělené až v průběhu správního řízení, je nutno posoudit, zda plná moc může být považována za plnou moc udělenou pro celé řízení dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. 15. Žalobkyně nepopírá, že plnou moc zmocněnci udělila, podepsala a že ji doručila dne 12. 11. 2023 správnímu orgánu. Soud posoudil plnou moc udělenou žalobkyní dle jejího obsahu ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu. Ze samotné textové části plné moci plyne úmysl žalobkyně být zastoupena v řízeních o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. V nyní řešené věci se jednalo právě o řízení o těchto přestupcích. Plná moc byla žalobkyní udělena v průběhu správního řízení. Z formulace platnost plné moci není časově omezena lze dovodit vůli žalobkyně být zastoupena ve všech řízeních o daném přestupku, vedených v současnosti či v budoucnu. Z formulace rozsah zástupčího oprávnění není nijak omezen lze dovodit, že by rozsah zástupčího oprávnění měl být interpretován extenzivně, a že žalobkyně chtěla být zastoupena spíše v širším nežli užším okruhu správních řízení. 16. Nadepsání plné moci jako prezidiální a odkaz na § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu dle soudu nevylučuje, aby byla plná moc posouzena jako plná moc udělená i pro aktuálně vedené správní řízení. Podání je nutno posuzovat podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno (§ 37 odst. 1 správního řádu). Plná moc neobsahuje žádný projev vůle, ze kterého by bylo možno usuzovat, že zmocnitelka chtěla rozsah zástupčího oprávnění jakkoliv omezit. Naopak je patrná vůle žalobkyně rozsah zástupčího oprávnění rozšířit ať již časově (formulace že platnost plné moci není časově omezená) či věcně (formulace že rozsah zástupčího oprávnění není nijak omezen). 17. Překážkou pro posouzení plné moci jako procesní není skutečnost, že plná moc nebyla doručena ke konkrétní spisové značce. Plná moc byla formulována pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu a byla doručena v okamžiku, kdy právě takové řízení bylo před prvostupňovým orgánem vedeno, byť se aktuálně nacházelo ve fázi odvolacího řízení před žalovaným. 18. Jednalo se o prezidiální plnou moc, která nesplňovala všechny formální požadavky prezidiální plné moci, splňovala však formální požadavky procesní plné moci a obsahovala vůli žalobkyně být v řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu zastoupena. 19. V případě že žalobkyně ve skutečnosti nezamýšlela být zastoupena v probíhajícím správním řízení, měla tuto skutečnost v plné moci vyjasnit. Pokud ve skutečnosti zastoupení žalobkyně v soukromoprávní rovině nevzniklo, žalobkyně nese důsledky chybné formulace plné moci, ze které naopak plynul úmysl žalobkyně být v řízení zastoupena zmocněncem. Plnou moc bylo namístě posuzovat jako procesní plnou moc dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Žalovaný postupoval správně, pokud napadené rozhodnutí doručil dne 23. 2. 2024 do datové schránky zmocněnce žalobkyně. 20. Lze doplnit, že k obdobnému právnímu závěru dospěl Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 29. 5. 2025, č. j. 28 A 2/2025-27, ve věci žaloby stejné žalobkyně. V tamní věci měla posuzovaná plná moc, která byla nadepsána jako plná moc prezidiální, všechny potřebné náležitosti plné moci udělené pro celé řízení dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, což pro nastoupení účinků zastoupení v probíhajícím řízení postačovalo. 21. Dle § 72 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. Žalobkyně podala žalobu proti napadenému rozhodnutí teprve dne 18. 10. 2024, tedy téměř sedm měsíců po doručení napadeného rozhodnutí a téměř pět měsíců po uplynutí lhůty pro podání žaloby dle § 72 s. ř. s. 22. Dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. Žalobkyně podala žalobu opožděně, proto ji soud tímto usnesením odmítl (výrok I.). 23. Nadto se soud ztotožňuje s hodnocením, které Krajský soud v Brně přijal v rozsudku ze dne 3. 7. 2025, č. j. 22 A 4/2025-10, tj. že zvolena procesní taktika žalobkyně, jež se vyskytuje i v dalších případech (např. mimo již uvedených též ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. 34 A 38/2024 a 34 A 4/2025), vykazuje znaky obstrukčního jednání. Žalobkyně, zastoupená stejnou advokátkou, se zvoleným postupem snaží účelově si „vynutit“ procesní pochybení na straně správních orgánů, v jehož důsledku by se mohla vyhnout potrestání za spáchaný přestupek. Přestupci přitom v těchto případech zjevně nepředkládají prezidiální plnou moc s úmyslem být zastoupeni v dalších v budoucnu zahájených řízeních. Činí tak jen a pouze za účelem zkomplikovat přestupkové řízení, v jehož průběhu plnou moc předloží. Takové procesní jednání je šikanózní, sleduje zjevné zneužití práva a nemůže požívat právní ochrany (viz k tomu rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018-39, č. 3836/2019 Sb. NSS). Je-li pak za účelem ochrany takového šikanózního jednání podána správní žaloba, lze ji podle § 68 písm. f) s. ř. s. vyhodnotit jako žalobu nepřípustnou, což je další důvod pro její odmítnutí dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 24. Podle § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Soud v souladu s tímto ustanovením nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 25. Podle § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Žalobkyně v tomto řízení zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč. Jelikož soud žalobu odmítl ještě před prvním jednáním, vrací žalobkyni jí uhrazený soudní poplatek (výrok III.). V této souvislosti soud zároveň vyzval žalobkyni ke sdělení čísla bankovního účtu, na nějž má být zaplacený poplatek vrácen.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 28. července 2025 Mgr. et Mgr. Lenka Bahýľová, Ph.D., v. r. samosoudkyně