62 A 21/2024-43     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci   žalobce:  M. U. bytem X zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem   sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha proti žalovanému:  Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2024, č.j. KUZL-11628/2024,   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.     Odůvodnění:   I. Vymezení věci 1. V projednávané věci je předmětem sporu posouzení, zda příkazový blok č. J 2869921 je způsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. 2. Městský úřad Uherské Hradiště rozhodnutím ze dne 15. 12. 2023, č. j. MUUH-DSA/100447/2023/KunJ, zamítl námitky žalobce podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), proti záznamům, kterými žalobce dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a záznamy bodů potvrdil. Odvolání žalobce žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně.   II. Žaloba 3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalovaný nesprávně posoudil naplnění obsahových náležitostí příkazového bloku č. J 2869921 ze dne 12. 2. 2022. Část „podpis obviněného“ v řádku 12, v níž se má nacházet podpis účastníka řízení, je prázdná. Žalobce předmětný příkazový blok nepodepsal. Na řádku 11, na němž se dle žalovaného podpis žalobce nachází, je uvedeno toliko jméno a příjmení policisty. Žalovaný tvrzení o tom, že se žalobcův podpis nachází na řádku 11, nijak neodůvodnil. Předmětný příkazový blok tak není pravomocným rozhodnutím a nemůže být podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče.   4. Žalovaný dále pochybil tím, že bezdůvodně neprovedl navržený důkaz – znalecký posudek z oblasti písmoznalectví. Žalovaný nemá odborné znalosti z tohoto oboru, a tak mu nepříslušelo hodnotit, zda je podpis na předmětném příkazovém bloku totožný s podpisy žalobce na ostatních blocích. Podpis na předmětném příkazovém bloku se v žádném případě s jeho ostatními podpisy neshoduje.   5. Navrhuje tedy, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a odkazuje na závěry obsažené v napadeném rozhodnutí. Na první pohled je zřejmé, že na řádku 11 v žalobcem zmiňovaném příkazovém bloku jsou dva různé podpisy – podpis policisty a podpis žalobce. Ten se tak patrně pouze nepodepsal do správného řádku. Podpis žalobce se shoduje s jeho ostatními podpisy na listinách ve spise. Navrhl proto žalobu zamítnout.   IV. Posouzení věci 7. Žaloba není důvodná.   8. Žalobce v podané žalobě zpochybňuje způsobilost příkazového bloku č. J 2869921 být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů z důvodu absence jeho podpisu.   9. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce v odvolání namítal nesplnění obsahových náležitostí několika příkazových bloků. V žalobě své námitky zúžil a zpochybňuje toliko příkazový blok č. J 2869921 ze dne 12. 2. 2022. Tím mu byla orgánem Policie České republiky uložena pokuta ve výši 2 000 Kč za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona o silničním provozu, konkrétně za porušení § 4 písm. c), § 70 odst. 2 písm. a) a § 70 odst. 3 zákona o silničním provozu (nezastavil vozidlo na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo). Za spáchání tohoto přestupku mu byl v registru řidičů proveden záznam o dosažení 5 bodů.   10. Soud hodnotil, zda na bloku č. J 2869921 skutečně chybí podpis žalobce. Pokud by podpis obviněného na příkazovém bloku skutečně chyběl, nemohl by být předmětný příkazový blok způsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Podle § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, totiž platí, že „příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným“. I z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že souhlas obviněného vyjádřený vlastnoručním podpisem na příkazovém bloku je nezbytnou podmínkou právní moci a vykonatelnosti příkazu na místě (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011-40, ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012-20, nebo ze dne 2. 3. 2023, č. j. 7 As 13/2023-26).   11. Žalovaný k totožné odvolací námitce uvedl, že při prohlédnutí předmětného příkazového bloku (viz fotokopie příkazového bloku na č. l. 13 správního spisu) je patrné, že se podpis žalobce nachází o řádek výše. Tedy namísto na řádku 12 je podpis obviněného obsažen na řádku 11 vedle podpisu oprávněné úřední osoby, která blok podepsala. S tímto hodnocením se soud ztotožňuje. Není pochyb o tom, že se podpis žalobce na příkazovém bloku nachází, tedy že žalobce jako obviněný předmětný příkazový blok podepsal, čímž se příkaz na místě stal pravomocným a vykonatelným. Ať už k chybnému umístění žalobcova podpisu došlo nedopatřením či záměrně, důležité je, že žalobce předmětný blok podepsal, čímž vyjádřil svůj souhlas se zjištěním přestupku a s uložením sankce. Soud je ve shodě se žalovaným přesvědčen, že skutečnost, že se žalobcův podpis nachází na řádku 11 namísto na řádku 12 (tj. o jeden řádek výše), nezakládá nezákonnost předmětného příkazového bloku. Příkazový blok nelze po obsahové stránce posuzovat příliš striktně (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2021, č. j. 7 As 94/2012-20, a ze dne 27. 9. 2024, č. j. 10 As 159/2024-40). Lpění na tom, že se podpis obviněného musí nacházet pouze na přesně vymezeném řádku příkazového bloku, by bylo příliš formalistické, odporující bezformálnosti příkazového řízení. Námitku o chybějícím podpisu tak soud považuje za nedůvodnou.   12. Dále žalobce namítal, že žalovanému nepříslušelo hodnotit, zda předmětný podpis v řádku 11 patří žalobci. Namísto toho měl žalovaný provést jím navržený důkaz – znalecký posudek z oboru písmoznalectví.   13. K tomu soud uvádí, že příkazový blok je veřejnou listinou vydanou správním orgánem. Ta podle § 53 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, potvrzuje pravdivost toho, co je v ní osvědčeno či potvrzeno, není-li dokázán opak. Platí tedy presumpce správnosti a platnosti aktů orgánů veřejné moci. Žalovanému tak nepříslušelo přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byly provedeny záznamy bodů v evidenční kartě řidiče, neboť na ně bylo třeba nahlížet jako na správné a zákonné, pokud nebyl prokázán opak (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, ze dne 2. 3. 2023, č. j. 7 As 13/2023-26, a ze dne 23. 6. 2025, č. j. 1 As 285/2024-46). V souladu s těmito východisky správní orgány v řízení o námitkách proti záznamu bodů postupovaly, proto jim v tomto směru nelze nic vytknout.   14. Žalobce se mýlí, pokud uvádí, že žalovaný byl povinen obstarat si znalecký posudek, aby posoudil, zda podpis na řádku 11 skutečně patří žalobci. Jak žalovaný popsal v napadeném rozhodnutí, žádné pochybnosti o vykonatelnosti předmětného příkazového bloku mu nevznikly. Na příkazovém bloku se nacházely dva podpisy – jak podpis oprávněné úřední osoby, tak podpis žalobce (s přihlédnutím k ostatním žalobcovým podpisům obsaženým ve správním spise). Úvaha o tom, že druhý z podpisů náleží žalobci, nevyžadovala odborné znalosti z oboru písmoznalectví. Žalobce byl jako obviněný z přestupku na bloku označen jménem a příjmením, adresou trvalého pobytu a jeho totožnost byla ověřena podle občanského průkazu. Bylo tak možné dovodit, že druhý z podpisů na tomto bloku patří žalobci, zvláště za situace, kdy se tento podpis při zběžném pohledu nijak výrazně neodlišoval od jiných žalobcových podpisů na příkazových blocích, resp. jiných listinách obsažených ve správním spise. Žalovaný tedy neměl důvod domnívat se, že by předmětný příkazový blok neobsahoval podpis žalobce, přestože byl umístěn na špatném řádku. O správnosti příkazového bloku tedy žalovanému oprávněně nevznikly žádné pochybnosti, které by bylo nutné dále prověřovat např. znaleckým zkoumáním. Pouhé tvrzení žalobce o tom, že příkazový blok nepodepsal, nestačí k popření zákonnosti tohoto příkazového bloku. Pokud žalobce tvrdil, že se na bloku nenachází jeho podpis, měl k tomu správním orgánům sám nabídnout patřičné důkazní návrhy, nejlépe znalecký posudek (shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2025, č. j. 1 As 285/2024-46). V případě posuzování pravosti veřejné listiny je totiž na tom, kdo popírá pravost údajů, jež tato listina obsahuje, aby k tomu předložil dostatečné důkazy (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2023, č. j. 7 As 13/2023-26). Odmítnout je nutno rovněž tvrzení žalobce o opomenutí navrženého důkazu, neboť žalobce žádný důkaz k podpoření své argumentace nepředložil. Nepotřebnost provedení navrhovaného znaleckého posudku pak žalovaný vysvětlil na str. 7 napadeného rozhodnutí. S jeho závěry se soud ztotožnil a v podrobnostech na ně odkazuje.     15. Žalovaný tedy dospěl ke správnému závěru, že příkazový blok č. J 2869921 ze dne 12. 2. 2022 obsahoval všechny podstatné náležitosti, a byl tedy způsobilým podkladem pro zápis bodů do registru řidičů.   V. Závěr a náklady řízení 16. Soud tedy shledal námitky žalobce nedůvodnými. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšly najevo žádné vady, k nimž soud musí přihlížet z úřední povinnosti, soud zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s.   17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Soud proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 18. září 2025     David Raus v.r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.