22 A 24/2025-32   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: K. B., nar. X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému:  Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2025, č. j. KUZL 63239/2025, sp. zn. KUSP 38468/2025 DOP/Po, takto:   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 9. 7. 2025, č. j. KUZL 63239/2025, sp. zn. KUSP 38468/2025 DOP/Po, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 210 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Rebeky Moťovské Židuliakové, advokátky. Odůvodnění   I. Předmět řízení 1.         Žalobu podanou ke Krajskému soudu v Brně brojil žalobce proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Holešov ze dne 25.02.2025, č. j. HOL-9373/2025/DS/HNE, sp. zn. DS-3120/2024-086. 2.      Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „zákon o silničním provozu“). Tohoto přestupku se měl obviněný jakožto provozovatel motorového vozidla tovární značky Peugeot, registrační značky: X (dále jen „vozidlo Peugeot”) dopustit tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, neboť dne 14. 5. 2024 v 17:03 hodin v obci Holešov místní části Dobrotice na silnici 11/438 v úseku mezi domy č. p. 126 a č. p. 20 ve směru jízdy na obec Bystřice pod Hostýnem, tj. v místě, kde je obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích stanovena nejvyšší dovolená rychlost na 50 km/h, blíže neustanovený řidič řídil vozidlo Peugeot a jel rychlostí nejméně 70 km/h (po odečtu odchylky 3 km/h) a překročil tak nejvyšší dovolenou rychlost v obci nejméně o 20 km/h. Tímto nezjištěný řidič porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a naplnil znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Překročení nejvyšší dovolené rychlosti bylo zjištěno automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy (UNICAM, výr. č. CAM24000146). 3.      Dále shledal správní orgán prvního stupně obviněného vinným ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Tohoto přestupku se měl obviněný jakožto provozovatel vozidla Peugeot dopustit tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, neboť dne 15. 5. 2024 v 16:46 hodin v obci Holešov místní části Dobrotice na silnici 11/438 v úseku mezi domy č. p. 126 a č. p. 20 ve směru jízdy na obec Bystřice pod Hostýnem, tj. v místě, kde je obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích stanovena nejvyšší dovolená rychlost na 50 km/h, blíže neustanovený řidič řídil vozidlo Peugeot a jel rychlostí nejméně 65 km/h (po odečtu odchylky 3 km/h) a překročil tak nejvyšší dovolenou rychlost v obci nejméně o 15 km/h. Tímto nezjištěný řidič porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a naplnil znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Překročení nejvyšší dovolené rychlosti bylo zjištěno automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy (UNICAM, výr. č. CAM24000146). 4.      Za uvedené přestupky byl žalobci uložen úhrnný správní trest pokuty ve výši 5 000 Kč a dále mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. II. Vyjádření účastníků 5.      Žalobce v podané žalobě namítl nevypořádání jeho odvolací námitky, že veřejnost nebyla žádným vhodným způsobem informována o zřízení automatizovaného technického prostředku, kterým byla rychlost měřena, tudíž bylo proto měřeno v rozporu s § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Dále namítl, že skutkový stav v rozsahu sporné otázky nebyl dostatečně zjištěn a rozhodnutí se v rozsahu sporné otázky neopírá o relevantní podklady, které by byly založeny ve spise.  Vypořádání odvolací námitky tvrzením, že „informace o zřízení předmětného automatizovaného technického prostředku je obsažena na volně přístupném webu města Holešov (https://www.holesov.cz/mereni-rychlosti). Zákonný požadavek stanovený v § 24b odst. 2 zákona o obecní policii považuje odvolací orgán za naplněný.“ nepovažuje žalobce za dostatečné a prokázané, neboť odkaz na webovou stránku v její aktuální zveřejněné podobě nemůže být způsobilý prokázat, že předmětná informace byla zveřejněna ke dni spáchání přestupků v květnu roku 2024. Žalovaný ostatně ani netvrdí, že by předmětná webová stránka byla ve stejném znění zveřejněna již ke dni spáchání přestupku.  Přezkum, zda byla informace o zřízení automatizovaného technického prostředku zveřejněna před spácháním přestupků, je na základě správního spisu zcela nemožný. 6.      Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nepovažuje své rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť dotčenou odvolací námitku vypořádal v napadeném rozhodnutí odkazem na webovou stránku zřízenou městem Holešov (https://www.holesov.cz/mereni-rychlosti), která je veřejnosti volně přístupná a se kterou se mohl žalobce dopředu seznámit. Napadené rozhodnutí tak obsahuje přezkoumatelnou úvahu žalovaného. K vyjádření přiložil jím vyžádaný snímek obrazovky dané webové stránky ke dni 25. 4. 2024, který navrhl jako důkaz. K provádění důkazů v soudním řízení odkázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2019, č. j. 73 A 75/2017—83, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2019, č. j. 9 As 280/2019—39. Žalovaný dále nerozporoval, že na webovém odkazu, který uvedl v rámci odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, není uvedeno datum zveřejnění. To je však uvedeno na jiném webovém odkazu (https://www.holesov.cz/4076-usekove-mereni-rychlosti.html) obsahující totožnou informaci. 7.      Zdůraznil, že informace o zřízení automatizovaného technického prostředku v místě, kde byly spáchány předmětné skutky, byla zveřejněna dříve, než došlo ke spáchání předmětných skutků (14. 5. 2024 a 15. 5. 2024), a to na veřejně přístupném webu města Holešov, tudíž se s ní mohl žalobce dopředu seznámit. Navrhl proto zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 8.      Žalobce v replice uvedl, že žalovaný netvrdí, že by podklady pro vydání rozhodnutí neexistovaly či by je nemohl získat v průběhu přestupkového řízení, na rozdíl od žalovaného proto za přiléhavý považuje rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 26. 5. 2023, č. j. 34 A 30/2022–26, a to s ohledem na odlišnou skutkovou situaci. Dále odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2023, č. j. 33 A 8/2022–40, s tím, že vada rozhodnutí žalovaného je umocněna tím, že nejen, že žalovaný odkázal na webovou stránku, jejíž obsah není znám, ale v žalobním řízení navíc tvrdí, že informace byla vlastně zveřejněna na jiné webové stránce. Žalovaný se tak ve své podstatě dožaduje, aby bylo zachováno v právní moci rozhodnutí, jehož odůvodnění není pravdivé (či minimálně relevantní ve vztahu k souzenému přestupku). Následně žalobce zpochybnil přístupnost webových stránek a jejich obsah, vč. uvedení návrhů na doplnění dokazování. III. Posouzení věci 9.      Při splnění podmínek řízení soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 10.  Z obsahu správního spisu soud zjistil následující. Přestupek byl správnímu orgánu oznámen Městskou policií Holešov dne 14. 5. 2024, součástí oznámení o přestupku jsou fotografie vozidla žalobce. Na výzvu k zaplacení peněžité částky reagoval žalobce sdělením, že vozidlo bylo od 9 do 18 hodin zaparkováno v areálu v Praze. Následně došlo k odložení věci v řízení o přestupku a žalobci byla uložena sankce jako provozovateli motorového vozidla příkazem, na který reagoval žalobce podáním odporu. 11.  Jako přílohy pro vydání prvostupňového rozhodnutí byly v Oznámení o pokračování řízení a vyrozumění o provádění důkazů mimo ústní jednání uvedeny oznámení o přestupku č. j. HOL-16212/2024/DS/HNE, výzva k zaplacení určené částky 1250 Kč, usnesení o odložení věci, vyjádření provozovatele, oznámení o přestupku č. j. HOL-1684/2024/DS/HNE a výzva k zaplacení určené částky 750 Kč, usnesení o odložení věci, příkaz č. j. HOL-36047/2024/DS/HNE, odpor podaný provozovatelem vozidla dnes 17. 9. 2024, odpor podaný jménem provozovatele motorového vozidla odeslaný Z. Š., výzva k doložení plné moci, výzva k odstranění vad podání, oznámení o pokračování řízení a vyrozumění o provádění důkazů mimo ústní jednání, údaje z databáze centrálního registru vozidel a ověřovací list rychloměru. 12.  Následně rozhodl správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 25. 2. 2025. Proti tomu brojil žalobce odvoláním, ve kterém mimo jiné (s ohledem na obsah žalobních námitek) namítl „že rychloměr je zřízen v místě, kde jsem měl spáchat údajné přestupky, zcela nezákonně. Nikdo z veřejnosti nebyl žádným vhodným způsobem informován o zřízení tohoto automatizovaného technického prostředku ve smyslu ust. § 24b odst. 2 zákona o obecní policii. Ve spise není založen žádný relevantní podklad, který by toto prokazoval.“ 13.  Ve správním spise odvolacího orgánu je založen návod k aplikaci na zpracování a kontrolu přestupkových dokumentů systému CAMEA, certifikát o schválení typu měřidla a vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Na to navazuje již napadené rozhodnutí. Ke klíčové námitce, jejíž vypořádání je předmětem soudního přezkumu, žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl: „[30] Obviněný dále namítá, že veřejnost nebyla žádným vhodným způsobem informována o zřízení předmětného automatizovaného technického prostředku ve smyslu S 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zákon o obecní .policii"). [31] K této námitce odvolací orgán uvádí, že informace o zřízení předmětného automatizovaného technického prostředku je obsažena na volně přístupném webu města Holešov (https://www.holesov.cz/mereni-rychlosti). Zákonný požadavek stanovený v S 24b odst. 2 zákona o obecní policii považuje odvolací orgán za naplněný.“ 14.  Dle § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu „provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem“. 15.  Dle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu „v obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1“. 16.  Dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu se „provozovatel vozidla dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem“. 17.  Dle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu „obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.“ 18.  Dle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii „jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.“ 19.  Dle § 79a zákona o silničním provozu je „za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií“. 20.  V nyní projednávané věci není v zásadě spor o to, zda mělo být zřízení stálého automatického technického systému vhodným způsobem uveřejněno, ale o to, zda tato skutečnost byla ve správním řízení prokázána (a tedy zda byla řádně vypořádána související odvolací námitka), případně zda lze vady dokazování před správním orgánem nyní zhojit v soudním řízení. 21.  K samotnému zveřejnění platí, že jeho forma není dána zákonem, volí ji obec dle svého uvážení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2020, č. j. 2 As 309/2019-39, bod 18). Podstatné přitom je, zda byla taková informace zveřejněna před spácháním přestupku. 22.  Při posouzení žaloby je podstatné, že žalobce nenaplnění této povinnosti namítal již v odvolání. Žalovaný tuto odvolací námitku žalobce vypořádal odkazem na tiskovou zprávu na webových stránkách města Holešov, což doprovodil odkazem https://www.holesov.cz/mereni-rychlosti. Nic dalšího není ani obsahem správního spisu ani správních rozhodnutí. 23.  Je již judikaturní notorietou, že obsah webové stránky, pokud má sloužit jako důkaz, musí mít svůj odraz ve správním spise. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011-58, č. 2312/2011 Sb. NSS, „(p)okud správní orgán nezachytí stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování, ať již tiskem nebo uložením na elektronický nosič dat, znemožní tak správnímu soudu úkol vycházet při přezkumu rozhodnutí ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Není totiž žádná záruka, že informace na určité internetové stránce budou v okamžik soudního přezkumu odpovídat informacím, které na určité internetové stránce byly v okamžik správního rozhodnutí. S ohledem na přezkoumatelnost správního rozhodnutí je proto také naprosto nezbytné, aby důkazy z  nternetu, které správní orgán nashromáždí, byly přezkoumatelně označeny datem svého pořízení.“ 24.  Je zcela bez diskuze, že postup žalovaného, resp. i správního orgánu prvního stupně, je v rozporu se zákonem, protože správní spis neobsahuje žádné informace o způsobu uveřejnění zřízení stálého automatického technického systému měření rychlosti. O to podstatnější je pochybení žalovaného, který reagoval na výslovnou odvolací námitku a učinil o ní úsudek, který ale nemá oporu v provedeném dokazování a ve správním spise. Žalovaný totiž nezachytil obsah webové stránky, včetně údaje o datu pořízení, v obsahu spisové dokumentace, tudíž jeho vypořádání odvolací námitky neposkytuje relevantní odpověď na to, zda zřízení stálého automatického technického systému měření rychlosti bylo zveřejněno před spácháním přestupku. Jinými slovy ve vztahu k naplnění povinnosti podle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii nemají závěry žalovaného oporu ve správním spisu. Obdobně srov. rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 26. 5. 2023, č. j. 34 A 30/2022–26, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2022, č. j. 41 A 29/2021-49. 25.  Klíčovou otázkou je, zda lze v nyní projednávané věci doplnit dokazování tak, jak učinil zdejší soud např. ve věci 73 A 75/2017, nebo nikoliv. I na tuto otázku již poskytl zdejší soud odpověď v rozsudku ze dne 26. 5. 2023, č. j. 34 A 30/2022–26, ve kterém odlišil situace, kdy bylo nezveřejnění informace o zřízení stálého automatického technického systému měření rychlosti namítáno již v odvolacím řízení (jako v tomto případě) a kdy došlo k vznesení takové námitky až v řízení před soudem (jako ve věci sp. zn. 73A 75/2017, nebo sp. zn. 34 A 34/2020 nebo sp. zn. 32 A 52/2020). 26.  Ve věci sp. zn. 34 A 30/2022 zdejší soud konstatoval (a v tomto řízení není důvod se od tohoto závěru odchýlit), že soud by se mohl dílčí skutkovou okolností nezveřejnění informace o zřízení stálého automatického technického systému měření rychlosti zabývat v případě, že by žalobce tuto námitku vznášel teprve ve správní žalobě. Oproti tomu v případě, že se jedná o odvolací námitku účastníka řízení, je skutečnost, že veřejnost byla o umístění radaru informována, je nutné prokázat. Pokud žalovaný neprováděl dokazování obsahem webových stránek a pouze odkázal na skutečnost, že informace byly řádně zveřejněny a jsou veřejně dostupné, námitku neprokázání naplnění povinnosti dle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii žalobce vznesl důvodně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 26. 5. 2023, č. j. 34 A 30/2022–26). 27.  S ohledem na to, že napadené rozhodnutí není vystavěno na dostatečně a správně zjištěném skutkovém stavu k odvolací námitce žalobce, nemohl se soud zabývat dalšími skutečnostmi ani provádět dokazování, kterým by zcela nahradil činnost žalovaného a nepřípustně by zasáhl do práv žalobce na spravedlivý proces, neboť by odebral žalobci jeden prostředek ochrany, který žalobce řádně využil. IV. Závěr a náklady řízení 28.  Krajský soud shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí zrušil podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem vyjádřeným výše (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), tj. bude postupovat tak, aby bylo ve věci prokázáno naplnění povinností § 24b odst. 2 zákona o obecní policii. 29.  Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem tvořených zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 3 000 Kč, dále náklady za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po (převzetí věci, sepis žaloby a sepis repliky). 30.  Podle § 9 odst. 5, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění ve znění účinném po 31. 12. 2024, platí, že se za tarifní hodnotu ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí podle § 10b odst. 5, a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu považuje částka 88000 Kč. Ve smyslu § 7 bod 3 advokátního tarifu činí sazba za jeden úkon právní služby 4 620 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 450 Kč. 31.  Zástupkyně žalobce není plátcem DPH, tudíž celková výše žalobci přiznaných nákladů řízení tak činí 18 210 Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno dne 29. ledna 2026   Petr Sedlák, v. r. samosoudce