č.j. 73 A 8/2025-34      ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. ve věci navrhovatelky:  JUDr. Radek Ondruš, advokátní kancelář s.r.o., zastoupené JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 42, 615 00 Brno   proti odpůrci:  Magistrát města Brna,    se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno         o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci vydaného Magistrátem města Brna dne 14. 10. 2024 pod č. j. MMB 0733413/2024/HED, sp. zn. 5400/OD/MMB/0654303/2024 takto:   I. Opatření obecné povahy – stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci vydaného Magistrátem města Brna dne 14. 10. 2024 pod č. j. MMB 0733413/2024/HED, sp. zn. 5400/OD/MMB/0654303/2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší. II. Odpůrce je povinen navrhovatelce zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 17 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatelky JUDr. Radka Ondruše, advokáta, se sídlem Bubeníčkova 42, 615 00 Brno. Odůvodnění:   I.       Vymezení věci 1. Včas podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), se navrhovatelka domáhala zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy vydaného Magistrátem města Brna dne 14. 10. 2024 (dále též „OOP“), kterým byla stanovena přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci – místní komunikaci III. tř., ul­. Bubeníčkova, před č. o. 42, Brno. Na základě OOP mělo dojít k instalaci svislého dopravního značení: 1x IP 12 „Vyhrazené parkoviště“ a 1x dodatková tabulka E 13 s textem „1 místo SVS holding, a.s. Agentura SVS, s.r.o. PO-NE 7-19h“ a vodorovného dopravního značení 1x V 10e „Vyhrazené parkoviště“. II.    Obsah návrhu na zrušení opatření obecné povahy 2. Navrhovatelka v návrhu uvedla následující námitky. 3. V prvé řadě uvedla, že napadené OOP je v rozporu s reálnou situací v místě samém. Oblast placeného stání OPS 5-02 Rokycanova začíná až za křižovatkou, do níž ústí část ulice Bubeníčkova č. 38-42. Část ulice Bubeníčkova před domy č. 38-42 neměla být součástí této zóny a není tak ani označena vodorovným dopravním značením (modrým pruhem). V této části ulice Bubeníčkova se nachází pouze jedno parkovací stání, a to před domem č. 42, kde sídlí více obchodních společností, včetně navrhovatelky. Jelikož část společností na této adrese pracuje s invalidními občany, kteří jsou jejich klienty nebo zaměstnanci, bylo rozhodnuto, že navrhovatelka požádá o vyhrazení trvalého parkovacího místa pro invalidy pro potřeby parkování vozidel v rámci podnikání všech uvedených společností a tato skutečnost bude uvedena na jedné dodatkové tabulce. Rozhodnutí bylo vydáno v roce 2016 na celodenní rezervaci předmětného parkovacího místa a od uvedeného data navrhovatelka řádně hradila poplatek za vyhrazení parkovacího místa. 4. Spor pak není o formu dočasné úpravy, ale o nově omezenou dobu jejího trvání. Napadené OOP omezilo dobu vyhrazeného parkování na dobu 7-19 hod. a z dodatkové tabulky vypustilo vyhrazení pro invalidní pracovníky a klienty společností sídlících na v uvedené nemovitosti, aniž by respektovalo provozní dobu těchto společností. V praxi by mohla nastat situace, kdy parkovací místo bude obsazené v době od 19 do 7 hod. a do 7 hod. ranní nebude mít zaměstnanec či klient navrhovatelky možnost zaparkovat. Nadto příslušná městská část za vyhrazení parkovacího místa účtuje poplatek ve výši, jež byla původně stanovena za 0-24 hod., což svědčí o tom, že se pravděpodobně jedná o omyl. 5. Dále navrhovatelka uvedla, že ve výrokové části OOP jsou uvedena pouze zmocňovací ustanovení, ustanovení, že toho „stanovení“ je platné pouze jako součást rozhodnutí a podmínka pro provedení přechodné úpravy, že odpovědnou osobou je společnost Brněnské komunikace a.s. Až v odůvodnění OOP je bez jakéhokoliv vysvětlení stanoveno, že dojde k instalaci svislého dopravního značení 1x IP 12 „Vyhrazené parkoviště“ a 1x dodatková tabulka E 13 s textem „1 místo SVS holding, a.s. Agentura SVS, s.r.o. PO-NE 7-19h“ a vodorovného dopravního značení 1x V 10e „Vyhrazené parkoviště“, dle přiložené výkresové dokumentace. 6. Na základě napadeného OOP pak Úřad městské části Brno Židenice vydal na základě žádosti navrhovatelky rozhodnutí ze dne 7. 2. 2025, č. j. BZID 04975/25/OMD6/MOC, ve kterém časové ohraničení vyhrazeného parkoviště stanovil v souladu s OOP, tedy 7-19 hod. Stejný správní úřad vydal o rok dříve obdobné rozhodnutí ze dne 22. 1. 2024, č j. BZID 01640/24/OMDŽ/MOC, ale bez časového ohraničení. Rozhodnutí Úřadu městské části Židenice žalobce nenapadl, avšak nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení ve věci, v níž bylo OOP užito, není podmínkou podání návrhu na zrušení OOP. 7. Vyhrazené parkoviště slouží vedle invalidních pracovníků a klientů označených společností též pro jednatele navrhovatele, JUDr. Radka Ondruše, který je uznán jako osoba zdravotně postižená a je držitelem průkazu TP. Parkovací místo využívají i klienti advokátní kanceláře. 8. V předmětné budově se též nachází sídla společností, které jsou režimovými pracovišti chráněnými zvláštními právními předpisy. S ohledem na ochranu budovy proto z bezpečnostních důvodů není vhodné, aby byla před budovou umístěna neznámá vozidla. Proto navrhovatelka žádala o vyhrazení trvalého parkovacího stání bez časového omezení. Zvyšuje se i riziko konfliktních situací, kdy vozidlo parkující před objektem v nočních hodinách neopustí parkovací místo před 7 hod. ranní. Pracovní doba společností v budově však začíná v 7:00 a dříve. 9. Podle navrhovatelky je napadené OOP v rozporu se zásadou materiální pravdy, protože si odpůrce nezjistil informace o skutečných potřebách osob, pro které je parkovací místo vyhrazeno. Odpůrce ani nerespektoval přechozí dočasnou úpravu provozu a ani se nezabýval důvody, pro které byla původní úprava vydána. OOP proto vychází z nedostatečně zjištěného stavu, je nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné, a proto je nezákonné. 10. S ohledem na své námitky navrhovatelka navrhuje, aby soud zrušil opatření obecné povahy – stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci vydaného Magistrátem města Brna dne 14. 10. 2024, a uložil odpůrci povinnost uhradit navrhovatelce náklady řízení. III. Obsah vyjádření odpůrce 11. Ve svém vyjádření odpůrce uvedl, že OOP nepovažuje za rozporné se situací v místě samém. OOP nese označení OPS 5-02 Rokycanova zejména z důvodu, že upravuje dopravní značení v této oblasti. Z nařízení statutárního města Brna č. 9/2019, kterým se vymezují oblasti statutárního města Brna, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k stání silničních motorových vozidel za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, plyne, že území řešené OOP se skutečně nachází v oblasti OPS 5-02. V prostoru před adresními místy Bubeníčkova č. o. 38-42 nicméně nejsou vymezeny úseky místních komunikací regulované nařízením, proto byly svislé dopravní značky upozorňující na příjezd do oblasti OPS 5-02 umístěny jiným opatřením obecné povahy až za tato adresní místa. Zmínění oblasti OPS 5-02 v napadeném rozhodnutí přitom nevyvolává žádné pochybnosti o určitosti OOP. 12. Dále odpůrce uvedl, že napadené OOP samo o sobě nepředstavuje akt, kterým by došlo k vyhrazení parkovacího místa na dobu uvedenou na dodatkové tabulce. K vymezení parkovacího místa dochází až v řízení o žádosti na povolení zvláštního užívání komunikace v podobě zřízení vyhrazeného parkování, v němž napadené OOP slouží jako podklad. Tomu odpovídá i výrok OOP, který stanovuje jeho platnost pouze jako součást pravomocného rozhodnutí o povolení zvláštního užívání komunikace. Pokud se nyní navrhovatelka samostatně domáhá zrušení napadeného OOP, které je pouze podkladovým aktem pro rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkovacího stání a samostatně nevyvolává žádné právní účinky, nemůže navrhovatelka tímto postupem samostatně dosáhnout zřízení vyhrazeného parkovacího stání na dobu 24 hodin denně. I v případných dalších řízeních o zřízení vyhrazeného parkovacího stání bude příslušný silniční správní úřad vyžadovat opatření obecné povahy, které bude vyhovovat tomu, co má tento úřad v úmyslu povolit, resp. v jaké míře dá souhlas se zřízením vyhrazeného parkovacího stání vlastník komunikace. Napadené OOP řeší pouze dopravní značení po vyhrazení parkovacího stání na místní komunikaci. Argumenty vznesené navrhovatelkou proto nejsou relevantní a mají být zmíněny v řízení o vyhrazení parkovacího stání. 13. Odpůrce rovněž konstatoval, že ve výrokové části napadeného OOP je výslovně uvedeno, že se stanovuje přechodná úprava provozu podle výkresové dokumentace, která je nedílnou součástí tohoto stanovení. Výkresová dokumentace obsahuje zřetelné znázornění, v čem spočívá přechodná úprava provozu, tj. jaké dopravní značení je umisťováno a kam. Není proto pravdou, že odpůrce časové omezení nestanovil a pouze jej zmínil v odůvodnění OOP. Odpůrce má také za to, že OOP je odůvodněno dostatečně. Lze z něj vyčíst, že je podkladem pro řízení o vyhrazení parkovacího stání, a že je platné pouze jako součást rozhodnutí, kterým bude rozhodnuto o zřízení vyhrazeného parkovacího stání. S ohledem na povahu napadeného OOP je podle odpůrce odůvodněno dostatečně a je přezkoumatelné. 14. K procesu tvorby napadeného OOP pak odpůrce navíc uvedl, že je mu z úřední činnosti známo, že v rámci zavedení tzv. rezidentního parkování vyjádřila Rada města Brna vůli, aby vyhrazená stání byla až na výjimky povolována s časovým omezením na denní dobu 7-19 hod., a tato vůle je po celém městě dodržována. Městská část Brno-Židenice o tom informuje na svých internetových stránkách. Odpůrci je známo, že vyhrazená parkovací místa jsou v jednotlivých oblastech v zásadě stabilní, a proto při zavádění rezidentního parkování přistupuje k tvorbě opatření obecné povahy pro případ, že by daná osoba požádala o vyhrazené parkovací stání a že by silniční správní úřad chtěl o této žádosti rozhodnout zřízením vyhrazeného parkovacího stání na denní dobu 7-19 hod. 15. Odpůrce má za to, že napadené OOP je přezkoumatelné, vydané v souladu se zákonem a vzhledem ke svému účelu přiměřené. S ohledem na výše uvedené proto odpůrce navrhl, aby soud návrhu na zrušení OOP zamítl. IV.   Posouzení věci soudem 16. Napadené opatření obecné povahy – stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci vydané Magistrátem města Brna dne 14. 10. 2024 krajský soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy II., dílu 7, ustanovení § 101a a následujících zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), v mezích uplatněných návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s.ř.s.), ověřil přitom z úřední povinnosti pravomoc a příslušnost odpůrce k vydání, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání této změny (§ 101b odst. 3 s.ř.s.), přičemž dospěl k závěru, že návrh je důvodný. 17. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. bez nařízení ústního jednání. 18. Před meritorním posouzením návrhu se krajský soud nejprve zaměřil na posouzení splnění procesních podmínek řízení, jakožto základního předpokladu soudního přezkumu opatření obecné povahy. Těmito podmínkami řízení je existence opatření obecné povahy, jež je napadáno v návrhu, aktivní procesní legitimace navrhovatelky, pasivní procesní legitimace odpůrce a dále formulace závěrečného návrhu. 19. Podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností. 20. Podle odst. 5 téhož zákona místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení. 21. V tomto směru není pochyb o tom, že napadené stanovení přechodné úpravy provozu skutečně představuje opatření obecné povahy přezkoumatelné krajským soudem. Zcela v souladu s požadavky zákona dle ustanovení § 101a odst. 1 s.ř.s. je taktéž závěrečný návrh, kterým se navrhovatelka domáhala zrušení OOP. 22. Podmínka aktivní legitimace navrhovatelky je taktéž splněna. Aktivní procesní legitimace navrhovatelky nebyla v řízení výslovně zpochybněna, soud jen pro pořádek podotýká, že jí tvrzené dotčení právní sféry považuje za srozumitelné, a nikoli prima facie nemyslitelné (obecně viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS). Navrhovatelka tvrdí, že dopravní značení bylo stanoveno v její prospěch, ale v jiném než požadovaném časovém rozsahu. Dopravní značení se dotýká sféry navrhovatelky v tom ohledu, že vyhrazené parkovací stání upravené prostřednictvím dopravních značek stanovených napadeným OOP sama užívá, neboť má v daném místě sídlo a sám jednatel navrhovatelky je invalidní osobou, stejně jako klienti navrhovatelky. Rovněž ze souvisejícího rozhodnutí, jímž bylo povoleno zvláštní užívání komunikace za účelem vyhrazeného parkovacího stání, vyplývá, že navrhovatelka byla účastníkem řízení o žádosti o povolení zvláštního užívání komunikace. V tomto ohledu proto zjevně existuje vztah mezi její právní sférou a stanovenou přechodnou úpravou provozu prostřednictvím napadeného OOP. 23. Splněna je také podmínka pasivní procesní legitimace, jelikož dle § 77 odst. 1 písm. c) a § 124 odst. 6 zákona o silničním provozu místní a přechodnou úpravu provozu na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci stanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností, což Magistrát města Brna je (viz § 4 odst. 10 písm. b) zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů). 24. Je nepochybné, že pravomoc Magistrátu města Brna vydat napadené OOP, je dána zákonem (§ 77 odst. 1 písm. c) a § 124 odst. 6 zákona o silničním provozu). Navrhovatelka tuto skutečnost taktéž nijak nezpochybnila. Při posouzení otázky, zda daný orgán při vydávání napadeného opatření obecné povahy (tedy při realizaci své pravomoci) nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti, postačuje ze strany zdejšího soudu konstatovat, že ani v této otázce nebylo zjištěno žádné pochybení a otázka působnosti orgánu ke stanovení přechodné úpravy provozu taktéž není mezi stranami sporná. 25. Dále soud přistoupil k posouzení jednotlivých návrhových bodů. 26. Ke stěžejní námitce vztahující se k nedostatkům ve výroku a v odůvodnění napadeného OOP uvádí soud následující. 27. Co se týče výroku napadeného OOP, soud má za to, že obsahuje všechny náležitosti a je dostatečně určitý. Navrhovatelka namítala, že jako součást výroku není stanoveno znění dopravního značení (tj. 1x IP 12 „Vyhrazené parkoviště“ a 1x dodatková tabulka E 13 s textem „1 místo SVS holding, a.s. Agentura SVS, s.r.o. PO-NE 7-19h“ a vodorovného dopravního značení 1x V 10e „Vyhrazené parkoviště“). Výrok napadeného OOP sice výslovně tuto formulaci neobsahuje. Výrok OOP však jednoznačně odkazuje na „výkresovou dokumentaci, která je nedílnou součástí tohoto stanovení“. 28. Soud ověřil ze správního spisu, že uvedená výkresová dokumentace součástí napadeného OOP skutečně je. Současně z výkresové dokumentace je zcela zřejmé umístění, vizuální podoba i přesné textové znění umisťované dopravní značky, které je následně uvedeno v odůvodnění napadeného OOP. Tedy jednoznačně z ní vyplývá, že na ulici Bubeníčkova před domem č. o. 42 bude umístěna dopravní značka IP 12 a dále dodatková tabulka E 13 ve znění „1 místo SVS holding, a.s. Agentura SVS, s.r.o. PO-NE 7-19h“. 29. Výrok napadeného OOP je proto ve svém celku dostatečně určitý a splňuje zákonné požadavky stanovené v § 68 odst. 2 č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), tj. zejména uvádí řešení otázky, která je předmětem řízení, a právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno (v návaznosti na § 174 odst. 1 správního řádu, podle něhož pro řízení o opatření obecné povahy obdobně platí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé). Řešení otázky přitom může být vyjádřeno i prostřednictvím výkresové dokumentace, která je nedílnou součástí OOP, jako je tomu v nyní posuzované věci. 30. Tuto námitku proto soud shledal nedůvodnou. 31. Co se týče odůvodnění napadeného OOP, v prvé řadě soud zdůrazňuje (a vyplývá to i z judikatury Nejvyššího správního soudu), že i v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. 32. Vlastní odůvodnění napadené OOP sice obsahuje, jinou otázkou nicméně je, zda skutečně umožňuje přezkoumat důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se odpůrce řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Krajský soud má za to, že napadené OOP uvedené požadavky na odůvodnění nesplňuje. 33. Soud musí navrhovatelce přisvědčit v tom, že z odůvodnění OOP je sice v nejobecnější rovině zřejmý důvod stanovení dopravního značení (tj. že k úpravě došlo v souvislosti s vydáním nařízení statutárního města Brna č. 20/2024, kterým se mění nařízení statutárního města Brna č. 9/2019, kterým se vymezují oblasti statutárního města Brna, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k stání silničních motorových vozidel za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, ve znění pozdějších nařízení), není však konkrétně a přesvědčivě vysvětlena potřeba takové úpravy, tedy zejména stanovení časového rozmezí vyhrazeného parkovacího stání v čase 7-19 hod. Není nijak vysvětleno, z jakého důvodu došlo ke změně oproti přecházejícímu stavu, kdy parkovací stání bylo vyhrazeno na časové rozmezí 0-24 hod. V situaci, kdy napadeným OOP došlo k takto zásadní změně v časové úpravě vyhrazeného parkovacího stání, tedy měl odpůrce odůvodnit, proč k této změně došlo. 34. V nařízení statutárního města Brna č. 20/2024, resp. č. 9/2019, na které odpůrce odkazuje, přitom k vyhrazeným parkovacím stáním není nic uvedeno. Nařízením statutárního města Brna č. 9/2019 došlo k zavedení oblastí placeného stání na území města Brna a k rozdělení území města Brna na jednotlivé zóny a nařízením statutárního města Brna č. 20/2024 pak došlo k rozšíření oblastí placeného stání do zóny OPS 5-02, v níž se nachází i dopravní značení stanovené napadeným OOP. Úpravě vyhrazených parkovacích stání a jejich časovému omezení se však tato nařízení nevěnují, proto odkaz na ně v odůvodnění OOP lze považovat za velmi obecný a nedostatečný. 35. Krajský soud si je přitom vědom toho, že napadené OOP je podkladem pro rozhodnutí o žádosti na povolení zvláštního užívání komunikace v podobě zřízení vyhrazeného parkování. To však neznamená, že odpůrce mohl zcela rezignovat na individualizaci odůvodnění napadeného OOP a odvolávat se pouze na obecný důvod změny dopravního značení. I v takovém případě bylo nutno přiměřeně splnit zákonem stanovené požadavky na odůvodnění, stanovené v § 68 odst. 3 správního řádu, tj. důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. 36. Nadto soud uvádí, že pokud by se měla navrhovatelka bránit pouze v rámci řízení o žádosti na povolení zvláštního užívání komunikace v podobě zřízení vyhrazeného parkování, nijak se tím nezmění obsah napadeného OOP, který je podkladem pro toto rozhodnutí a jehož obsahem pořád bude stanovení dopravního značení vztahujícímu se k vyhrazenému parkovacímu stání v čase 7-19 hod. Navrhovatelka tedy nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny dopravního značení, ačkoliv k samotnému vyhrazení parkovacího stání fakticky došlo až rozhodnutím příslušného silničního správního úřadu. 37. Napadené OOP tedy neobsahuje žádné konkrétní zhodnocení, proč odpůrce přistoupil ke stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci v jiném časovém rozsahu než v minulosti. Ani skutečnost, že zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích výslovně nevymezuje, v jakých případech by měl vlastník komunikace udělit se zřízením parkovacího místa souhlas, proto na vyhrazené parkovací stání není nárok, není důvodem pro to, aby odpůrce rezignoval na dostatečné odůvodnění. 38. Tuto absenci odůvodnění napadeného OOP přitom není možné napravit v průběhu řízení před správními soudy (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2024, č. j. 4 As 308/2022-40, nebo ze dne 11. 4. 2024, č. j. 9 As 190/2022-55). Ačkoliv tedy odpůrce v rámci svého vyjádření odkazoval na novou praxi v povolování vyhrazených parkovacích stání s časovým omezením na denní dobu 7-19 hod., která byla zavedena v souvislosti se zavedením tzv. rezidentního parkování (tj. v souvislosti s vydáním nařízení statutárního města Brna č. 20/2024) a je na území města Brna dodržována, tento důvod měl být uveden již v odůvodnění napadeného OOP. Soud tuto argumentaci odpůrce nyní nemůže zohlednit. 39. Proto soud přistoupil ke zrušení napadeného OOP pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů napadeného OOP. 40. Námitku vztahující se k rozporu s reálnou situací v místě samém soud považuje za nedůvodnou. 41. Vymezení oblastí, v nichž je zavedeno tzv. rezidentní parkování, jednoznačně vyplývá z nařízení statutárního města Brna č. 9/2019, kterým se vymezují oblasti statutárního města Brna, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k stání silničních motorových vozidel za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, a z navazujících nařízení, kterým se nařízení statutárního města Brna č. 9/2019 mění. Je zcela věcí města Brna, jakým způsobem označí jednotlivé zóny. Na situaci navrhovatelky pak označení lokality prostřednictvím dané zóny OPS 5-02 Rokycanova nemá žádný vliv – jedná se pouze o administrativní členění území města pro potřeby oblastí placeného stání. Pro vyhrazení parkovacího stání není nijak relevantní, kde začíná oblast placeného stání. Stejně tak je zcela nerelevantní historický vývoj v oblasti, neboť na vyhrazení parkovacího místa nemůže mít žádný vliv. V.       Závěr a náklady řízení 42. Ze shora uvedeného důvodu nedostatečného odůvodnění stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci krajský soud vyhodnotil návrh na zrušení předmětného opatření obecné povahy jako důvodný, a proto napadený OOP výrokem I. rozsudku podle § 101d odst. 2 věty první s. ř. s. zrušil dnem právní moci tohoto rozsudku. 43. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka měla ve věci úspěch, soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. uložil výrokem II. rozsudku odpůrci zaplatit navrhovatelce do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů v celkové výši 17 270 Kč. Za účelně vynaložené náklady vzal krajský soud zaplacený soudní poplatek ve výši celkem 5 000 Kč a dále mimosmluvní odměnu zástupce navrhovatelky za dva úkony právní služby (převzetí a příprava, podání návrhu) po 4 620 Kč podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Za úkony právní služby to činí celkem 9 240 Kč. K tomu je třeba připočíst 450 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), celkově tedy 900 Kč. To činí dohromady částku 10 140 Kč. Tato částka se dále zvyšuje o DPH 21 %. Částka odměny zástupce tedy činí 12 270 Kč. S uhrazeným soudním poplatkem tak celková náhrada nákladů řízení přiznaná navrhovatelce činí 17 270 Kč.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 12. ledna 2026     JUDr. Petr Polách v. r. předseda senátu