Jestliže se účastník řízení, který se v nařízeném termínu dostavil do budovy soudu, nedostaví k jednání ve své věci ( ve smyslu přítomnosti v jednací síni při jednání) proto, že se začátek tohoto jednání zpozdil, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, pokud tento účastník nepožádal z důležitého důvodu o odročení tohoto jednání

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloše Šimánka a soudkyň JUDr. Věry Pavláskové a JUDr. Heleny Hájkové, v právní věci žalobkyně Č. o. b., a.s., se sídlem P., proti žalovanému J. P., bytem M., o 7.88O,32 Kč s přísl., o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26.6.2OO2, č.j. 6 C 3O4/2OO2 – 44, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 7.88O,32 Kč s l5 % úrokem z prodlení od l.7.2OOO do zaplacení. Žalovaná částka má v sobě zahrnovat a/ 6.297,93 Kč – debetní zůstatek z přečerpaného postžirového účtu, zřízeného ve prospěch žalovaného právním předchůdcem žalobkyně I. a P. b., a.s. – dále jen žalobkyně, b/ l5l,- Kč – „poplatky“, c/ 2OO,- Kč – poplatek za upomínku, d/ l.43l,39 Kč – sankční 3O % úrok za nesjednaný debet /součet těchto dílčích částek však činí 8.O8O,32 Kč, tedy o 2OO,- Kč více než je žalováno/. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 7.88O,32 Kč s l5 % úrokem z prodlení od l.7.2OOO do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 6OO,- Kč. V odůvodnění tohoto rozsudku, v části týkající se skutkových zjištění a právního hodnocení, je uvedeno toto : „Žalobce doložil příslušnými listinami – žádostí o zřízení účtu, oznámením o zřízení účtu a výpisy z účtu č. …, že o založení účtu žalovaný požádal l3.3.l995. V souladu se zněním obchodních podmínek pro postžirové účty IPB mu byl účet založen dne l6.3.l995. Žalovaný disponoval platební kartou k uvedenému účtu. Z výpisu z účtu jsou zřejmé veškeré vklady i výběry a debetní zůstatek na účtu ke dni zrušení účtu. Doložil rovněž, že výzva k zaplacení dlužné částky byla žalovanému zaslána přípisem ze dne l5.3.2OOO a ze dne 25.7.2OOO. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zřízení běžného účtu podle § 7O8 a násl. obch. zákoníku. Žalovaný byl seznámen s obchodními podmínkami, respektive bylo v jeho zájmu, aby se s nimi seznámil. Jak sám uvedl, byl si vědom toho, že se s účtem nemůže dostat do debetu. Přesto, jak je prokázáno výpisem z jeho účtu, účet přečerpal, o tom nelze mít žádné pochybnosti, neboť tato skutečnost vyplývá jednoznačně z výpisu z účtu. O přečerpání účtu byl žalobce nepochybně informován, neboť na jeho adresu chodily pravidelně výpisy z účtu. Z důvodu přečerpání účtu byl jeho účet zrušen ke dni l.7.2000. Žalovaná částka vznikla přečerpáním účtu, úročením nepovoleného debetního zůstatku na účtu a poplatky za vedení účtu až do doby zrušení účtu. Žalovaný nereagoval na výzvy k zaplacení, dostal se tedy do prodlení se zaplacením dlužné částky, a tak je namístě podle § 5O2 odst. l obch. zákoníku, aby zaplatil žalobci i úroky z prodlení. Úrok z prodlení ve výši l5 % odpovídá úrokové sazbě IPB v úvěrových záležitostech za dané období. Žalobu tedy soud pokládá za zcela důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Zbývá dodat, že žalovaný nenavrhl k prokázání svých tvrzení žádné důkazy“. Proti tomuto rozsudku se žalovaný odvolal. Namítá, že mu byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, neboť dne 26.6.2002 bylo nedůvodně okresním soudem jednáno a rozhodnuto v této věci za jeho nepřítomnosti. K jednání nařízenému na den 26.6.2002 ve l4.45 hod. se dostavil včas. Do jednací síně, v níž probíhalo jednání v předchozí věci, se dostavil cca po 20 minutách – soudkyně na jeho dotaz, zda se jednání v jeho věci bude vůbec konat, mu odpověděla, aby čekal na chodbě. K odchodu z jednací síně byl opět vyzván při svém druhém vstupu do jednací síně po dalších l0 až l5 minutách. Poté po zhruba l0 minutách čekání na chodbě žalovaný odešel předsedu okresního soudu „upozornit na nešvary a požádat o dodržování časového režimu jím spravovaného soudu“. Potřetí do jednací síně vstoupil po minutovém několika dalším čekání /po návratu od předsedy okresního soudu/ a v důsledku špatného psychického stavu „po vyčerpávajícím a stresujícím čekání“ soudkyni oznámil „……. už tady marně čekám minimálně třičtvrtě hodiny, a proto odcházím“, což „v zápětí též definitivně učinil“. Ve vztahu k rozhodnutí ve věci samé žalovaný zejména namítá, že k žádnému přečerpání postžirového účtu z jeho strany nedošlo. Žalobce byl povinen nabyté prostředky řádně spravovat a ochraňovat, tedy mimo jiné „nedovolit svému klientu sjednanou částku překročit – za tuto službu si banka inkasuje nemalý poplatek a klient má nárok, aby banka postupovala podle sjednaných pravidel“. Na daný právní vztah nelze aplikovat § 7l0 obch. zákoníku, proto žalobkyně neměla právní základ k tomu, aby údajný debet „sankcionovala“ 30 % úrokem z prodlení. Žalobkyně žádala potvrzení napadeného rozsudku. Majitel účtu odpovídá bance mimo jiné za stav prostředků na účtu a je povinen dodržet obchodní podmínky, případně další smluvní ujednání. O tom, že se žalovaný seznámil se zněním obchodních podmínek, svědčí mimo jiné i to, že všechny výběry prováděl „vždy do výše bankou stanovené limitní částky pro výběr v hotovosti bez telefonického ověřování stavu finančních prostředků na účtu ve zpracovatelském centru banky“. Odvolací soud po zjištění, že odvolání, které zákon nevylučuje, bylo podáno v zákonné l5 denní lhůtě účastníkem řízení /§ 20l, § 202, § 204 odst. l o.s.ř./, a že se opírá o způsobilé odvolací důvody ve smyslu ustanovení § 2O5 odst. 2 písm. c/, e/ a g/ o.s.ř. /vzhledem k obsahu odvolání nelze pochybovat, že žalovaný vedle vady řízení ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. namítá i nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci/ věc projednal podle § 2l2, § 2l2a odst. 5 o.s.ř. a dospěl k závěru o důvodnosti podaného odvolání. Z protokolu o jednání ze dne 26.6.2002 vyplývá, že se u okresního soudu v této věci začalo jednat v l5.00 hod. za nepřítomnosti jak žalobkyně, tak žalovaného. V úředním záznamu z téhož dne soudkyně Mgr. V. S. uvádí, že se žalovaný dostavil do jednací síně, v níž probíhalo jednání v předchozí věci ve l4.50 hod. s tím, že byl předvolán na l4.45 hod. Soudkyně jej požádala, aby počkal až toto – jiné – jednání skončí. Po l0 minutách žalovaný opět vstoupil do jednací síně s tím, že dále čekat nebude a že jde za předsedou soudu. Podle § l0l odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka ; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Je pravidlem, že se soudní jednání uskutečňuje v nařízeném termínu. To však neznamená, že pokud se jednání nezačne přesně v určeném čase /například proto, že předchozí jednání trvá déle, než se předpokládalo/, nebude dostavivší se účastník řízení čekat do té doby, než jednání v jeho věci začne. Nelze vyloučit /i když by se mělo jednat o zcela ojedinělou výjimku/, že „doba zpoždění“ dosáhne takového rozsahu, že se účastník, i s přihlédnutím k předpokládané době trvání jednání v jeho věci, nebude moci tohoto jednání zúčastnit /například proto, že v důsledku nepředvídatelného zpoždění mu vzniknou vážné problémy se zajištěním dopravy, se zabezpečením dětí apod./. V tom případě je ovšem nezbytné /pokud se nehodlá jednání zúčastnit a zároveň si nepřeje, aby jednání proběhlo za jeho nepřítomnosti/, aby požádal o odročení takovéhoto jednání a aby zároveň uvedl důvody, které ho k této žádosti vedou. Na soudu poté bude, aby posoudil důležitost těchto důvodů ve smyslu ustanovení § l0l odst. 3 o.s.ř. a buď jednání odročil či věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti takovéhoto účastníka. Jestliže není pochyb /a to i na základě tvrzení žalovaného/, že žalovaný o odročení jednání nařízeného na 26.6.2002 nepožádal, mohl soud prvního stupně uvedeného dne ve věci jednat i rozhodnout /nedostatek zmíněné žádosti odvolacímu soudu neumožňuje hodnotit pravdivost tvrzení žalovaného o důvodech, pro které z budovy okresního soudu odešel, aniž se dostavil k jednání - to že se dostavil do soudní budovy, ještě neznamená, že se dostavil, ve smyslu přítomnosti v jednací síni v době jednání, k soudnímu jednání ve své věci/. Podle § l57 odst. 2 o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce /navrhovatel/ domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný /jiný účastník řízení/, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce ; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že soud prvního stupně zjistil, že postžirový účet č. …byl na základě žádosti o zřízení účtu ze dne l3.3.l995 založen dne l6.3.l995. Jakkoliv v odůvodnění svého rozhodnutí okresní soud odkazuje i na to, že a/ z výpisu z účtu jsou zřejmé veškeré vklady i výběry a debetní zůstatek na účtu ke dni zrušení účtu, b/ žalovaný byl seznámen s obchodními podmínkami, respektive bylo v jeho zájmu, aby se s nimi seznámil, c/ účet byl zrušen ke dni l.7.2000, d/ úrok z prodlení ve výši l5 % odpovídá úrokové sazbě IPB v úvěrových záležitostech za dané období, je zřejmé, že soud prvního stupně nečiní na základě provedených důkazů žádná konkrétní skutková zjištění. Neuvádí tedy co významného pro rozhodnutí konkrétně zjistil z výpisu z účtu, z obchodních podmínek, z úrokových sazeb IPB, neuvádí na základě čeho zjistil, že účet byl zrušen ke dni l.7.2000. Přitom je zjevné, že žalobce na žalovaném požaduje 6.297,93 Kč – debetní zůstatek z přečerpaného postžirového účtu, l.43l,39 Kč – sankční 30 % úrok za nesjednaný debet, 200,- Kč – poplatek za upomínku, l5l,- Kč – poplatky. Pokud okresní soud neučinil ve vztahu k těmto částkám žádné skutkové zjištění /přestože žalovaný neuznává oprávněnost žádné z výše uvedených částek/, potom neměl podmínky ani pro právní hodnocení věci, neboť nemohl učinit závěr o naplnění skutkové podstaty /hypotézy/ té které právní normy. Pak ovšem napadený rozsudek trpí nepřezkoumatelností. Proto byl podle § 22l odst. l písm. c/ o.s.ř. zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení /§ 22l odst. 2 písm. a/ o.s.ř./. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně znovu o nákladech řízení včetně nákladů řízení odvolacího /§ 224 odst. 3 o.s.ř./. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne l9. listopadu 2002 JUDr. Miloš Šimánek v.r. předseda senátu