Je-li v § 22 odst. 4 zák. č. 344/1992 Sb. uvedeno, že údaje katastru se poskytují i v jiné formě stanovené prováděcím předpisem a pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje jiným orgánům, děje se tak bezúplatně, a pokud je v § 13 odst. 3 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, uvedeno, že obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí, potom není katastrální úřad oprávněn hodnotit, k jakému účelu obec údaje potřebuje a při jaké činnosti je využívá a podle toho je poskytovat buď za poplatek či bezúplatně, ale katastrální úřad je povinen vždy tyto údaje na žádost i ve formě počítačových souborů poskytovat bezúplatně, jinak se mu v případě zaplacení poplatku dostává bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu. Alternativa právní věty:Katastrální úřad je povinen předávat obcím údaje i ve formě počítačových souborů bezplatně (§ 22 odst. 4 zák. č. 344/1992 Sb., § 13 odst. 3 zák. č. 128/2000 Sb.) jinak by šlo o bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. J. Š. a soudkyní JUDr. Z. S. a JUDr. I. J. v právní věci žalobce Města P., IČ…, proti žalované České republice – K. ú. v Č., IČ …, o zaplacení 57.508,80 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18.9.2003, č.j. 24 C 206/2003-30, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 57.508,80 Kč s 3% úrokem z prodlení od 6.6.2003 do zaplacení jdoucím, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, když žalobci nebyly dle § 150 o.s.ř. přiznány náklady řízení s tím, že důvody hodné zvláštního zřetele spatřoval soud prvního stupně v tom, že rozhodnutí záviselo na právním posouzení a výkladu právních předpisů upravujících danou problematiku a tento výklad je pouze v pravomoci soudu. Je tedy spravedlivé, aby si účastníci nesli náklady každý ze svého. Ve věci samé bylo žalobě vyhověno s odůvodněním, že žalobce na základě objednávky obdržel od žalované plnění v podobě počítačového souboru s údaji katastru nemovitostí, když za toto plnění uhradil částku 57.508,80 Kč. V § 13 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění zákona č. 313/2002, je stanoveno, že obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. V tomto ustanovení není stanoveno, zda se toto ustanovení vztahuje výlučně na výkon samostatné působnosti obce nebo výkon přenesené působnosti. Není zde ani odkaz, na který konkrétní výkon své působnosti, ať už samostatné nebo přenesené jsou obce oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. Ze znění § 13 odst. 3 zákona o obcích dovodil soud prvního stupně, že obce při každém výkonu své působnosti a to v nejširším slova smyslu, mají oprávnění využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. Tomuto oprávnění obcí pak odpovídá povinnost katastru stanovená v ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. ve znění pozdějších novel, ve kterém je uvedeno, že údaje katastru se poskytují i v jiné formě stanovené prováděcím právním předpisem a dále že katastrální úřad je povinen, pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálního úřadu předávat tyto údaje jiným orgánům, přičemž se má tak dít bezplatně. Pouze v případě dálkového přístupu (§ 3 odst. f/ vyhlášky č. 162/2001 Sb.) se tak děje ve smyslu ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb. v platném znění za úplatu. Žalobce byl tedy oprávněn v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona o obcích využít bezplatně údajů katastru nemovitostí, a to i ve formě dat na technických nosičích, a proto pokud za toto poskytnutí dat žalované zaplatil, získala tak žalovaná majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák., a tudíž je povinna toto bezdůvodné obohacení žalobci vydat. Žalovaná se ocitla dle § 517 odst. 1 obč. zák. v prodlení se zaplacením žalované částky, a proto žalobci přísluší i úroky z prodlení podle odst. 2 citovaného ustanovení obč. zák., jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítá, že katastrální úřad poskytuje obcím bezplatně údaje katastru pro výkon jejich působnosti v nejširším slova smyslu a obec může bezplatně užívat a také užívá údaje katastru ve všech formách, které stanoví prováděcí vyhláška k zákonu č. 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Například pro úkony obce týkající se výkonu státní správy, kterými jsou obce pověřeny, využívá obec bezplatně katastru, jak ze souboru popisných informací, tak ze souboru geodetických informací, ve formách uvedených v § 3 pod písem. b), c), h) a i) vyhlášky č. 162/2001 Sb. Za poskytnutí údajů katastru v těchto formách se platí správní poplatek, od něhož jsou však obce podle § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 368/1992 Sb.,o správních poplatcích, osvobozeny. Pro potřeby hospodaření obce se svým majetkem včetně jeho správy a evidence, k získání informací o vybraných parcelách, budovách nebo jednotkách mohou obce využívat bezplatně údaje katastru i v jiné formě. Katastrální úřad poskytuje obci podklady k pořízení územního plánu, regulačního plánu a územně plánovací dokumentace, ke stavebnímu řízení a k dalším správním řízením, které obec zajišťuje a vykonává v souladu s příslušnými zákony, buď v samostatné nebo přenesené působnosti. Požadavek žalobce na poskytnutí údajů katastru potřebných k výkonu samosprávy, evidenci, inventarizaci, správě majetku obce a k přenesenému výkonu státní správy, nemůže být důvodem na bezplatné poskytnutí pravidelně aktualizovaných počítačových souborů údajů katastru vedených v elektronické podobě v rozsahu seznamu vyjmenovaných katastrálních území. Rozsah poskytovaných údajů byl zdůrazněn v důvodové zprávě k §13 zákona o obcích tak, že obcím se přiznává právo na bezplatné poskytování informací správními úřady a orgány kraje. Toto oprávnění se týká jen takových informací, které se bezprostředně dotýkají působnosti obce. Ze zákona o obcích ani z jiného právního předpisu však neplyne povinnost katastrálního úřadu poskytovat obcím bezúplatně pravidelně aktualizované počítačové soubory údajů katastru vedené v elektronické podobě ze souboru popisných nebo ze souboru geodetických informací katastru z celých katastrálních území bez ohledu na to, zda již byly ze stejných souborů poskytnuty údaje jinými výše uvedenými formami. Poskytování těchto počítačových souborů je pak svým obsahem a rozsahem duplicitní, ze strany obce nadstandardní a ze strany katastrálního úřadu nehospodárné. Z tohoto důvodu katastrální úřad tyto údaje informativního charakteru požadované obcí nad rámec stanovený zákonem poskytoval obcím za úplatu dle vyhlášky a tyto příjmy byly a jsou součástí plánovaných příjmů státního rozpočtu. Ze strany obcí by mělo být samozřejmostí, že žádají o bezplatné poskytnutí jen takových údajů, které nezbytně potřebují pro výkon své působnosti. Proto žalovaná navrhuje, aby byl změněn napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba bude zamítnuta. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako správného. Obec nepožaduje údaje, které jí již byly poskytnuty, neboť využívání údajů informativního charakteru předaných v elektronické podobě předchází pro konkrétní případ výkonu státní správy vyžádání údajů v jiné formě a snižuje počet žádostí o předání údajů v jiné formě. Tyto žádosti jsou podávány pouze v případech, kdy je nutno zjistit aktuální stav nebo kdy je informativní charakter pravidelně aktualizovaných dat nedostačující. Podle § 13 odst. 3 zákona o obcích má obec právo při své působnosti na bezplatné využívání těchto údajů katastru. Není uvedeno, že by se jednalo jen o některé údaje nebo o některou formu. Není možné, aby si samy katastrální úřady osvojovaly právo rozhodovat o tom, kdy obec potřebuje určité údaje, a tudíž je třeba je poskytnout bezplatně, či údaje nepotřebuje, a tudíž jejich poskytnutí je za úplatu. Není v pravomoci katastrálního úřadu hodnotit, do jaké míry tyto údaje obec potřebuje pro výkon své správy či nikoliv. Po zjištění, že odvolání je podáno včas, účastníkem k tomu oprávněným a je přípustné, odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. V odvolání je namítán odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., tedy že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm . g) o.s.ř., tedy že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nejprve se odvolací soud zabýval tím, zda je správně žalovaná Česká republika v tomto řízení zastoupena K. ú. v Č. Podle § 21a o.s.ř. za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu. Podle zákona č. 219/2000 Sb. a podle zákona č. 359/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je touto organizační složkou v daném případě příslušný katastrální úřad, jehož se věc týká (§ 2 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Podle přílohy 2 citovaného zákona katastrální úřad pro Jihočeský kraj je Katastrální úřad se sídlem v Č. Žalovaná Česká republika je tudíž správně v tomto řízení zastoupena jako příslušnou organizační složkou, jíž se věc týká - K. ú. v Č. Jak pokud jde o skutková zjištění, tak i pokud jde o právní posouzení věci dospěl odvolací soud ke stejným závěrům jako soud prvního stupně. Za situace, kdy je v § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, uvedeno, že údaje katastru se poskytují i v jiné formě stanovené prováděcím právním předpisem a pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje jiným orgánům, děje se tak bezúplatně a pokud je v § 13 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění zákona č. 313/2002 Sb., uvedeno, že obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí, nelze dospět k jinému závěru, než že žalobce měl v daném případě právo na poskytnutí údajů z katastru nemovitostí v elektronické podobě na základě objednávky ze dne 23. ledna 2003 bezplatně. Jestliže na základě vystavěné faktury žalobce žalované zaplatil 57.508,80 Kč, jde na straně žalované podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobci vydat, neboť šlo o plnění bez právního důvodu. Dokud je v § 13 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, uvedeno, že obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí, je potom naplněna podmínka ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. v platném znění, tedy že je zde právní předpis, který stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje obcím bezúplatně. Přitom zákon nestanoví povinnost obce konkrétně zdůvodnit žádost o poskytování aktualizovaných počítačových souborů z údajů katastru nemovitostí. V právním předpise skutečně není odkaz, na který konkrétní výkon své působnosti, ať už samostatné nebo přenesené jsou obce oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. Už z toho správně vyvodil soud prvního stupně závěr, že v takovém případě obce při každém výkonu své působnosti, a to v nejširším slova smyslu mají oprávnění využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. V objednávce z 23. ledna 2003 je uvedeno, že data budou sloužit k výkonu samosprávy, evidenci, inventarizaci a správě majetku obce a přenesenému výkonu státní správy. Jestliže žalobce odůvodňoval poskytnutí dat mimo jiné i tím, že data budou sloužit k přenesenému výkonu státní správy, měla být tato data katastrálním úřadem poskytnuta, s ohledem na to jak zní ustanovení § 13 odst. 3 zákona o obcích, bezplatně. Jestliže jsou obce při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí, je to i v případě, že data potřebují, jak je uvedeno v objednávce k přenesenému výkonu státní správy. S ohledem na znění ustanovení § 13 odst. 3 zákona o obcích a § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. v platném znění, nemůže katastrální úřad zpoplatnit poskytování dat za situace, kdy podle názoru úřadu žádá obec o data v elektronické podobě za situace, kdy jí byly ze stejných souborů poskytnuty údaje jinými formami, a tudíž podle úřadu obec postupuje nehospodárně. Katastrální úřad nemůže sám posuzovat, do jaké míry jsou data pro obec potřebná či nikoliv a podle toho je poskytovat buď úplatně nebo bezplatně. Z žádného právního předpisu nevyplývá oprávnění katastrálního úřadu rozlišovat, zda data obec potřebuje k pořízení územního plánu, regulačního plánu a územně plánovací dokumentace, ke stavebnímu řízení a k dalším správním řízení či zda využije data k přenesenému výkonu státní správy případně výkonu samosprávy, evidenci, inventarizaci a správě majetku obce, a tudíž byla data poskytována v prvém případě bezplatně a v druhém případě za příslušný poplatek. S těmito závěry byl napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrzen. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř za situace, kdy žalovaná neměla v odvolacím řízení úspěch a žalobce se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 11. prosince 2003