I v exekučním řízení (podle zákona č. 120/2001 Sb.) může být soudem rozhodnuto o odkladu provedení exekuce podle § 266 odst. 2 o.s.ř.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Štítkovcové a soudkyní JUDr. Zdeňky Sedlákové a JUDr. Ivety Jiříkové v exekuční věci oprávněných a) J. Š., r.č…, b) K. Š., r.č…, oba bytem Č. B., oba zastoupeni JUDr. J. R., advokátem v Č. B., proti povinným 1) J. H., r.č…, 2) J. N., r.č…, obě bytem S., o návrhu povinných na odložení provedení exekuce, o odvolání povinných proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64 a o odvolání povinných proti usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Bronce ze dne 11.12.2002, sp. zn. Ex 307/2002, o výsledné ceně nemovitostí, t a k t o: Odvolání povinných proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64, ve výroku II., o zamítnutí námitky povinných proti osobě znalce, se odmítá. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64 se ve výroku I. a III. zrušuje a věc s e mu vrací k dalšímu řízení. Usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Bronce ze dne 11.12.2002, sp. zn. Ex 307/2002, o výsledné ceně nemovitostí se potvrzuje. Odůvodnění: Usnesením ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64 zamítl soud prvního stupně návrh povinných na odklad provedení exekuce, kterého se povinné domáhaly proto, že mají vykonatelnou pohledávku přiznanou exekučním titulem za firmou S., s.r.o., která je vyšší než pohledávka vymáhaná. Povinné uvedly, že v dohledné době očekávají zaplacení této pohledávky a dalším důvodem pro odklad měla být skutečnost, že dle tvrzení povinných je novostavba ve spoluvlastnictví více osob a z tohoto důvodu podali spoluvlastníci nemovitosti, která byla postižena exekučním příkazem o prodeji nemovitosti, k soudu návrh na vyloučení novostavby z exekuce. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení § 54 exekučního řádu lze provedení exekuce odložit jen z důvodu uvedeného v ustanovení § 266 odst. 1 o.s.ř. anebo byla-li odložena vykonatelnost exekučního titulu. Použití ustanovení § 266 odst. 2 o.s.ř. je dle soudu prvního stupně v exekučním řízení vyloučeno. Soud prvního stupně zamítl i námitku povinných proti osobě znalce, když povinné podjatost znalce ani nenamítají, netvrdí ani nic o tom, že by znalec měl jakýkoliv poměr k účastníkům řízení či k věci samé a jediným důvodem k podání této námitky byla skutečnost, že znalec se dostavil k obhlídce nemovitosti ještě před tím než povinným uběhla osmidenní lhůta k podání námitek. Tato skutečnost nezakládá dle soudu prvního stupně důvod pochybovat o nepodjatosti znalce, a proto námitku povinných jako nedůvodnou s odkazem na ustanovení § 17, 14, 15 a 16 o.s.ř. zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že povinným uložil povinnost zaplatit oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 2.650,--Kč. Usnesením soudního exekutora JUDr. Milana Bronce ze dne 11.12.2002 sp. zn. Ex 307/2002 byla určena výsledná cena nemovitostí - parcely č. 757/5 trvalý travní porost a stavby rodinného domu na parcele č. 757/5, částkou 4.329.080,--Kč. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se odvolaly povinné s tím, že se závěrem soudu prvního stupně o tom, že ustanovení § 266 odst. 2 o.s.ř. nelze v exekučním řízení aplikovat, nesouhlasí a mají za to, že podaná vylučovací žaloba je dostatečným důvodem pro odklad exekuce, a to až do doby, než o této vylučovací žalobě bude pravomocně rozhodnuto příslušným soudem. Poukazovaly i na nedostatečná zjištění soudu prvního stupně za situace, kdy odmítl provést důkaz smlouvou firmy S., s.r.o. o půjčce od M. R., případně další důkazy, kterými mělo být prokázáno, zda je zde naděje, že firma S. v dohledné době svůj dluh povinným zaplatí. Skutečnost, že soudní znalec, aniž by vyčkal uplynutí osmidenní lhůty, navštívil povinné a autoritativně si vynucoval přístup k předmětným nemovitostem, nedbaje a odmítaje námitky a nesouhlas povinných, je důvodem pro pochybnosti o jeho nepodjatosti. Povinné dále poukazovaly na to, že do rozsudku soudu prvního stupně č.j. 18 C 29/2001 včetně potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, o neúčinnosti právního úkonu, který tvoří podklad pro nařízení exekuce, bylo podáno několik návrhů na připuštění dovolání a ústavní stížnost. Povinné se odvolávaly i do usnesení soudního exekutora ze dne 11.12.2002, sp. zn. Ex 307/2002, jímž byla určena cena předmětných nemovitostí částkou 4.329.080,--Kč, neboť exekutor v exekučním příkazu z 15.5.2002 zahrnul do exekuce i stavbu rodinného domku na parc. č. 757/5, ač mu bylo známo, že soud prvního stupně rozsudkem č.j. 18 C 29/2001 z 30.10.2001 zamítl návrh oprávněných, aby notářský zápis – prohlášení o právně významné skutečnosti ze dne 19.2.1999, kde jsou konstatovány v odstavci 3 spoluvlastnické podíly k rozestavěné stavbě rodinného domku na parcele č. 757/5, byl ve vztahu k oprávněným prohlášen za neúčinný. Exekutor tedy porušil zákon, když do exekuce zahrnul majetek povinným vlastnicky nenáležející. Znalecký posudek vypracoval znalec v době, kdy o námitkách proti jeho osobě soud dosud pravomocně nerozhodl a nebylo pravomocně rozhodnuto ani o vylučovací žalobě a o odkladu exekuce. Oprávnění považovali odvolání povinných za účelové, směřující k oddálení exekuce na jejich majetek. Pokud se povinné odvolávají na rozdělení stavby na spoluvlastnické podíly na základě prohlášení o právně významné skutečnosti a tvrdí, že do exekuce je pojat i majetek, který není ve vlastnictví povinných, pak nepochopily právní posouzení věci provedené soudem (rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 18 C 29/2001, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 6 Co 2650/2001), z něhož vyplývá, že notářský zápis o právně významné skutečnosti, kde jsou konstatovány spoluvlastnické podíly k stavbě rodinného domu, je právně neúčinný. Právo z tohoto právního úkonu vzniká až zápisem do katastru nemovitostí, což se do současné doby nestalo, a proto o návrhu o neúčinnosti právních úkonů k této stavbě nemohl soud ani jinak rozhodnout, neboť k rozdělení domu bez zápisu v katastru nemovitostí nedošlo. V průběhu odvolacího řízení se povinné domáhaly přerušení exekuce z důvodu probíhajícího řízení pod sp. zn. 33 C 278/2002 o vyloučení věci z exekuce. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.4.2003, č.j. 19 Co 533/2003-101 nebylo řízení přerušeno, neboť dle ust. § 52 odst. 1 zákona. č. 120/2001 Sb. za použití ust. § 254 odst. 1 a 2 o.s.ř. nelze exekuční řízení přerušit z důvodů uvedených v ust. § 109 o.s.ř.. Z usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 16.10.2002, č.j. 6 Nc 1348/2002-5 bylo odvolacím soudem zjištěno, že ve věci J. H. a J. N. proti povinnému S. spol. s r.o., byla nařízena exekuce pro částku 1.650.000,--Kč s příslušenstvím. Ze smlouvy o půjčce ze dne 24.10.2000 bylo odvolacím soudem zjištěno, že S. s.r.o. uzavřela smlouvu o půjčce s M. R., předmětem půjčky byla částka 4.000.000,--USD s tím, že poskytována bude podle realizace projektu. Pokud jde o odvolání povinných proti výroku usnesení soudu prvního stupně ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64, jímž byla námitka povinných proti osobě znalce zamítnuta, odvolací soud toto odvolání odmítl dle ustanovení § 218 písm. c/ o.s.ř., neboť odvolání směřuje proti výroku rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 17 o.s.ř., dle kterého o tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, 15, § 15a odst. 1, 3 a 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek. Pokud jde o odvolání proti výroku I. a III. usnesení soudu prvního stupně ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64 a odvolání proti usnesení exekutora JUDr. Milana Bronce z 11.12.2002, sp. zn. Ex 307/2002, o výsledné ceně nemovitosti, krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými a že je přípustné dle ustanovení § 201 o.s.ř. v návaznosti na ustanovení § 202 o.s.ř., přezkoumal napadená rozhodnutí dle ustanovení § 212 o.s.ř., pokud jde o výslednou cenu nemovitosti dle ustanovení § 212 o.s.ř. za použití ustanovení § 69 exekučního řádu a dospěl k závěru, že odvolání povinných je zčásti důvodné. Dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), odloží-li soud exekuci na návrh povinného dle ustanovení § 266 odst. 1 o.s.ř., potom soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provádění exekuce. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení, je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu. Odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že by k odkladu provedení exekuce nemohlo dojít z důvodu uvedeného v ustanovení § 266 odst. 2 o.s.ř., dle kterého může soud i bez návrhu odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven, neboť ve smyslu ustanovení § 52 exekučního řádu, nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podání žaloby na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, případně exekuce, dle ustanovení § 267 o.s.ř. odůvodňuje zpravidla odložení provedení exekuce dle ustanovení § 266 odst. 2 o.s.ř. až do rozhodnutí o excindační žalobě. Za situace, kdy soud prvního stupně tento závěr nezastával, odvolací soud postupoval dle ustanovení § 221 odst. 1 o.s.ř. a rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, ve kterém bude na místě posoudit, zda za situace, kdy řízení o excindační žalobě probíhá (u soudu prvního stupně je vedeno pod sp. zn. 33 C 278/2002), je dán, vzhledem k tomu, že by v důsledku vyhovění excindační žalobě mohlo dojít k částečnému zastavení exekuce (co do výše spoluvlastnického podílu) důvod pro odklad provedení exekuce. I v exekučním řízení by mělo platit to, co se uplatňuje v řízení o výkon rozhodnutí, tedy to, že v žádném případě nesmí být žalobou na vyloučení věcí z exekuce dotčený majetek před právní mocí rozhodnutí o žalobě prodán, či jinak v exekuci zpeněžen. Pokud jde o odvolání povinných proti usnesení exekutora JUDr. Milana Bronce ze dne 11.12.2002, sp. zn. Ex 307/2002 o výsledné ceně nemovitostí, o kterém je příslušný rozhodovat krajský soud s ohledem na charakter činnosti exekutora a úpravu příslušnosti v exekučním řádu, dle kterého exekutor vykonává úkony za soud prvního stupně a ze žádného ustanovení exekučního řádu nevyplývá, že by příslušným k přezkoumání rozhodnutí soudního exekutora byl soud prvního stupně, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání povinných proti tomuto rozhodnutí je nedůvodné. Za situace, kdy dle příkazu na nařízení exekuce prodejem nemovitosti ze dne 15.5.2002 sp. zn. Ex 307/2002 byla nařízena exekuce prodejem celé nemovitosti, tedy parcely č. 757/5 trvalý travní porost a stavby rodinného domu na parcele č. 757/5 trvalý travní porost, postupoval znalec Ing. Josef Pfauser za současného stavu řízení správně, když tyto nemovitosti, pro které je vedena exekuce, ocenil. Proti samotnému ocenění povinné námitky nemají a námitka o tom, že nebyly respektovány spoluvlastnické podíly za situace, kdy řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí není dosud pravomocně skončeno a nedošlo ani k částečnému zastavení exekuce, je zcela nedůvodná. Skutečnost, že znalecký posudek zpracoval znalec, o jehož námitce podjatosti nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, neměla na určení výsledné ceny nemovitosti žádný vliv. Odvolací soud proto postupoval dle ustanovení § 219 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 69 exekučního řádu a rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, když k projednání tohoto odvolání nebylo třeba dle ustanovení § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř. nařizovat odvolací jednání. K projednání odvolání povinných proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 7.11.2002, č.j. 34 Nc 5812/2002-64 bylo nařízeno odvolací jednání na 6.5.2003. Odvolací soud nerozhodoval o nákladech odvolacího řízení, neboť zákon č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) má speciální ustanovení o nákladech exekuce a nákladech oprávněného v § 87 a § 88, přičemž o těchto nákladech, o jejich výši rozhoduje exekutor v příkazu, proti kterému lze podat námitky. O tom, že nařízení exekuce se vztahuje i na náklady exekuce, kam patří i náklady odvolacího řízení, již rozhodl soud při samotném nařízení exekuce. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. května 2003 JUDr. Jaroslava Š t í t k o v c o v á předsedkyně senátu