Domáhá-li se žalobce přisouzení peněžité pohledávky s úrokem z prodlení od určitého data, netvoří úroky z prodlení základ pro určení výše soudního poplatku, třebaže je žalobce specifikoval uvedením jejich konkrétní výše za určité období Alternativa právní věty:Úroky z prodlení nejsou z poplatkového hlediska samostatným předmětem řízení tím, že žalobce v návrhu na zahájení řízení požaduje přisouzení pohledávky (jistiny) a úroky z prodlení z této pohledávky za určitou dobu, třebaže výši těchto úroků specifikoval uvedením jejich konkrétní výše k určitému datu

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloše Šimánka a soudkyň JUDr. Věry Pavláskové a JUDr. Heleny Hájkové v právní věci žalobce GE C. M., a.s., P., IČ…, zastoupeného JUDr. V. C., advokátem v P., proti žalovanému R. Š.¸ r.č…, bytem P., o 13.416 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 11.7.2003, č.j. 12 Ro 289/2003-14, t a k t o: Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se domáhá zaplacení částky 22.612 Kč ( 11 180 Kč + 2 236 Kč + 9196 Kč) s 0,1% úrokem z prodlení za každý den prodlení z částky 13.416 Kč od 20.4.2003 do zaplacení. V souvislosti s účastníky uzavřenou smlouvou o úvěru č. 3211522072 ze dne 26.7.2000 totiž žalovaný žalobci (podle žalobcova tvrzení) dluží jistinu 11 180 Kč, smluvní pokutu 2 236 Kč a úroky z prodlení ve výši 0,1% za každý den z prodlení z částky 13 416 Kč – ke dni 19.4.2003 tyto činí 9.196 Kč a tato částka má být žalobci formou soudního rozhodnutí přiznána také. Napadeným usnesením okresní soud řízení zastavil. Rozhodl o vrácení žalobci soudního poplatku v částce 600 Kč. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu právo nemá. Vyšel ze zjištění, že žalobce zaplatil soudní poplatek v částce 600 Kč. Částce 22 612 Kč však odpovídá soudní poplatek ve výši 910 Kč. Tím, že žalobce požadoval i přesně vyčíslenou částku úroků z prodlení ve výši 9 196 Kč, učinil v tomto rozsahu příslušenství pohledávky samostatným předmětem řízení, a proto je třeba i tuto částku učinit základem soudního poplatku (§ 6 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen zákon č. 549/1991 Sb.). Protože žalobce nevyhověl výzvě k doplacení zbývající části soudního poplatku, okresní soud řízení zastavil podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.. Proti tomuto usnesení se žalobce včas odvolal. Namítá, že předmětem řízení je částka 13 416 Kč „s úrokem z prodlení ve výši 0,1% za každý den prodlení“. Této částce odpovídá zaplacený soudní poplatek ve výši 600,--Kč (položka 1 písmeno a/ Sazebníku poplatků). Samostatným předmětem řízení se stává příslušenství pouze tehdy, pokud je žalováno samostatně, a nikoliv spolu s dlužnou částkou. Odvolání je důvodné. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. je základem procentního poplatku cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Příslušenství pohledávky je způsobilé (na rozdíl od součásti věci - § 120 odst. 1 obč. zák.) být z hmotněprávního hlediska samostatným předmětem občanskoprávního vztahu. Pro určení, zda cena příslušenství bude tvořit základ soudního poplatku ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., je však důležité, aby se toto příslušenství stalo v procesním slova smyslu samostatným předmětem řízení. Tak tomu není, pokud předmětem řízení jsou i pohledávky, od nichž se vznik nároku na příslušenství odvíjí. Z tohoto pohledu není proto důležité, zda v daném případě žalobce požadavek na přiznání úroků prodlení specifikoval jednak uvedením konkrétní částky ve vztahu k určitému období a jednak procentuálním vyjádřením jeho denní výše v závislosti na výši pohledávky do doby zaplacení této pohledávky, tedy ve vztahu k období časově neurčitému. Důležité je, že se přiznání úroků z prodlení samostatným předmětem řízení nestalo, neboť předmětem řízení jsou i pohledávky, od nichž se tvrzený vznik nároku na úroky z prodlení odvíjí (11 180 Kč, 2 236 Kč). Protože předmětem řízení z hlediska základu pro určení výše soudního poplatku je částka 13.416 Kč, rozsah poplatkové povinnosti žalobce odpovídá částce 600 Kč (§ 6 odst. 1 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., položka 1 písm. a/ Sazebníku poplatků). Tuto částku žalobce na soudním poplatku zaplatil a splnil tedy svoji poplatkovou povinnost v plném rozsahu. Proto nelze řízení zastavit podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. Jestliže tak soud prvního stupně učinil, muselo být napadené usnesení zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 31. října 2003 JUDr. Miloš Š i m á n e k, v.r. předseda senátu