Při posuzování otázky, zda obviněný má či nemá "dostatek prostředků" ve smyslu § 33 odst. 2 tr. ř. je třeba přihlížet též k reálně předpokládaným přiměřeným budoucím nákladům na obhajobu obhájcem.

3 To 113/2003 – Krajský soud České Budějovice – obž. L. V. 1 T 373/2002 – Okresní soud Český Krumlov O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Českých Budějovicích v neveřejném zasedání konaném dne 31.1.2003 v trestní věci obžalovaného L. V., nar..., stíhaného pro trestný čin podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.zák., zamítl jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 11.12.2002, č.j. 1 T 373/2002-44. Napadeným usnesením rozhodl okresní soud, že obžalovaný L. V. nemá ve smyslu § 33 odst. 2 tr.ř. nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu. K odůvodnění svého rozhodnutí v zásadě uvedl, že obžalovaný nedostatek prostředků na úhradu nákladů obhajoby neosvědčil způsobem, který je předpokládán v § 33 odst. 2, 3 tr.ř. Proti citovanému usnesení podal obžalovaný včas stížnost, z níž se podává, že stěžovatel je v evidenci úřadu práce, byl propuštěn ze zaměstnání v důsledku ekonomického zániku zaměstnavatele, naposledy obdržel od bývalého zaměstnavatele zálohu za měsíc listopad 2002. Stížnost obžalovaný doplnil potvrzením o pracovní neschopnosti, potvrzením zaměstnavatele, že naposledy mu bylo vyplaceno 7.000,- Kč jako záloha za měsíc listopad 2002, a čestným prohlášením, že nemá žádné úspory, cenné papíry ani movitý či nemovitý majetek. Krajský soud ve smyslu § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo. Stížnost neshledal důvodnou. V řízení napadenému usnesení předcházejícím nebyly vady zjištěny. Na obžalovaného byla podána obžaloba pro trestný čin podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.ř. Ve věci byl vydán trestní příkaz, který však pozbyl platnosti v důsledku odporu podaného obžalovaným. V odůvodnění odporu současně obžalovaný uvedl, že žádá o ustanovení obhájce se stručným odůvodněním, že nezbohatl, neboť se živil těžkou poctivou prací. Soud toto vyjádření obžalovaného vyložil jako návrh na přiznání nároku na bezplatnou obhajobu. Obžalovaného proto poučil ve smyslu § 33 odst. 2, 3 tr.ř. a vyzval jej, aby uplatněný nárok osvědčil. Obžalovaný zaslal soudu potvrzení o vyplácení nemocenských dávek ve výši 327,- Kč za jeden den. Další doklady k osvědčení uplatňovaného nároku nepředložil. Okresní soud poté ve věci rozhodl napadeným usnesením. Takový postup odpovídá požadavkům trestního řádu a v tomto ohledu nebyly shledány důvody ke zrušení napadeného usnesení. Takové důvody nebyly shledány ani pokud jde o věcnou podstatu napadeného rozhodnutí. Podle § 33 odst. 2 tr.ř ve znění účinném od 1.1.2002 má obviněný nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu tehdy, jestliže osvědčí, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby. V takovém případě předseda senátu rozhodne, že obviněný takový nárok má. Návrh na rozhodnutí podle uvedeného zákonného ustanovení včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v řízení před soudem tomu soudu, který koná řízení v prvním stupni / § 33 odst. 3 tr.ř./.. Od účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb., tj. od 1.1.2002, není předseda senátu povinen zjišťovat, zda odsouzený má dostatečné prostředky k tomu, aby náklady obhajoby hradil. Od tohoto data je na obžalovaném, aby se sám svým podáním domáhal rozhodnutí soudu, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu, a tuto skutečnost také přesvědčivě doložil. Jen za takové podmínky vydá předseda senátu rozhodnutí, že odsouzený není povinen vůbec nebo z části hradit obhájci odměnu a hotové výdaje. V projednávané věci především nelze mít za to, že obžalovaný osvědčil nedostatek prostředků na náklady obhajoby. Za věrohodné lze pokládat doklady o tom, že obžalovaný je bez zaměstnání a naposledy mu zaměstnavatelem byla vyplacena záloha za měsíc listopad a další platby již poskytnuty nebyly. Na druhé straně lze za věrohodné považovat potvrzení, že obžalovaný je příjemcem dávek v nemoci v částce 327,- Kč denně. Další údajná nemajetnost obžalovaného je prokazována pouze jeho čestným prohlášením. S ohledem na to, že obžalovaný byl v minulosti 10x soudně trestán a některých trestných činů, za které byl v minulosti odsouzen, se dopouštěl i v době, kdy vykonával některý z trestů uložených za trestnou činnost dřívější, lze mít důvodné pochybnosti o tom, že toto jeho prohlášení je „čestné“. I kdyby však údaje tvrzené stěžovatelem byly v celém rozsahu pravdivé, nebylo by možné učinit závěr, že „nemá dostatek prostředků“ ve smyslu § 33 odst. 2 tr.ř., a to z následujících důvodů. Stanoví-li zákon, jak shora uvedeno, že nárok na bezplatnou obhajobu má obviněný tehdy, nemá-li dostatek prostředků, pak z toho logicky vyplývá, že při posuzování tohoto nároku je třeba zkoumat jednak otázku, jaké prostředky vůbec má obviněný k dispozici, jednak, jaké náklady obhajoby, respektive v jaké výši, lze v konkrétní trestní věci předpokládat. Z potvrzení předloženého obviněným o nemocenských dávkách vyplývá, že jeho příjem z těchto dávek je cca 6.500,- Kč měsíčně. Obžalovaný je stíhán pro trestný čin podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.zák. Za tento trestný čin mu hrozí trest odnětí svobody až na 6 měsíců. Odměna za jeden úkon právní služby podle advokátního tarifu tak činí 500,- Kč. Projednávaná věc je skutkově i důkazně velmi jednoduchá. Za předpokladu, že obžalovaný by svých práv daných trestním řádem využíval efektivně a nezneužíval je k obstrukcím, lze ve věci předpokládat jako úkony právní služby převzetí a přípravu obhajoby, účast obhájce při hlavním líčení nepřesahující 2 hodiny, případné podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně a účast obhájce u veřejného zasedání o odvolání nepřesahující 2 hodiny. Lze tedy reálně předpokládat, že půjde o 4 úkony právní služby s celkovou výší odměny obhájce 2.000,- Kč + 300,- Kč paušální náhrady výdajů. Jestliže obžalovaný, jak shora uvedeno, má z nemocenských dávek měsíční příjem trojnásobně přesahující reálně odhadované náklady obhajoby, nelze učinit závěr, že obžalovaný nemá dostatek prostředků k tomu, aby si náklady obhajoby hradil sám.