Na věc obviněným v průběhu trestního řízení vydanou nebo mu odňatou, která byla získána trestným činem a nepodařilo se ani vyhlášením veřejného popisu věci ustanovit jejího vlastníka (§ 81 odst. 1 tr.ř.), je třeba nahlížet jako na věc ztracenou ve smyslu § 135 odst. 1 obč. zák. Orgánem příslušným podle zvláštních předpisů k převzetí takové věci a provedení její realizace ve smyslu § 81 odst. 2, příp. odst. 3 tr.ř. je obecní úřad (§ 135 odst. 1 obč. zák., § 13 zák.č. 102/92 Sb.), nikoli Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

3 To 864/2003 U s n e s e n í Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31.12.2003 v trestní věci odsouzeného J. M., nar... , vedené pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák. a další, o stížnosti České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Praha, Územní pracoviště České Budějovice, odloučené pracoviště Jindřichův Hradec, proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 10.9.2003, č.j. 1 T 391/2001-138, t a k t o : Ke stížnosti České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. z r u š u j e a znovu se rozhoduje tak, že podle § 81 odst. 3 tr.ř. ( s přihlédnutím k ust. § 135 odst. 1 obč.zák. ) se stavební míchačka ... , o d e v z d á- v á Městskému úřadu v T. O d ů v o d n ě n í : Shora citovaným usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci bylo rozhodnuto tak, že podle § 81 odst. 3 tr.ř. se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Českých Budějovicích Mánesova 3, odevzdává věc doličná – stavební míchačka .... Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že označená doličná věc byla zajištěna v průběhu trestního stíhání odsouzeného J. M. pro trestné činy krádeže a další. Toto trestní stíhání již pravomocně skončilo a k návrhu státní zástupkyně je rozhodováno, jak má být s věcmi doličnými naloženo. Předmětnou míchačku vydal v průběhu trestního stíhání odsouzený M. s tím, že ji odcizil v měsíci červnu 2001 ve S. Vlastníka věci se nepodařilo zjistit ani vyvěšením vyhlášky od 30.8.2002 do 4.3.2003. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost v zastoupení České republiky Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Praha. Namítl, že platná právní úprava s rozhodováním podle § 81 tr.ř. nespojuje následky změny vlastníka, jmenovitě zánik vlastnictví dosavadního vlastníka a připadnutí věci státu. Proto rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení nemohou být právním titulem, na jehož základě by stát předmětné věci nabýval do svého vlastnictví ve smyslu § 132 obč. zák. Z toho důvodu nelze Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových považovat za orgán, který by byl “příslušný podle zvláštních předpisů“ povinen přijmout odevzdané věci a „realizovat“ je (stanovisko MF ČR č.j. 221/33054/2002). Stížnostní soud podle § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům: V projednávané trestní věci není pochyb o tom, že J. M. byl trestním příkazem Okresního soudu v J.Hradci ze dne 30.10.2001, č.j. 1 T 391/2001 – 117, uznán vinným mimo jiné trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.zák., jehož se dopustil také tím, že přesně nezjištěného dne v měsíci červnu 2001 ve S., okres J., odcizil ke škodě nezjištěného majitele na volně přístupném prostranství odstavenou stavební míchačku, vše v ceně 3.000,-Kč. Uvedený trestní příkaz nabyl právní moci dne 7.12.2001. Předmětná stavební míchačka s příslušenstvím byla odsouzeným vydána v přípravném řízení orgánům policie a následně uložena do skladu Policie ČR v N. Odsouzený sám doznal, že míchačku odcizil právě v obci S. v červnu 2001. Prověřením ze strany orgánů policie v průběhu přípravného řízení se nepodařilo v označené obci zjistit majitele této věci. Okresní soud po pravomocném skončení trestního stíhání postupoval ohledně předmětné míchačky dle § 81 odst. 1 tr.ř., vyhlásil popis této věci na dobu 6 měsíců s výzvou pro majitele, aby se přihlásil. Vyhláška měla být po tuto dobu vyvěšena na úřední desce samotného Okresního soudu v J.Hradci a rovněž na úřední desce Městského úřadu v T. Takovéto veřejné vyhlášení popisu věci s výzvou pro vlastníka zůstalo bez odezvy, ten se nepřihlásil. Okresní soud logicky postupoval podle dalších ustanovení trestního řádu. Podle § 81 odst. 2 tr.ř., uplatnil-li ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nárok na věc někdo jiný než obviněný, postupuje se podle § 80 odst. 1 tr.ř. Jestliže nárok na věc neuplatnil nikdo jiný, vydá se věc, nebo byla-li zatím pro nebezpečí zkázy už prodána, částka za ni stržená obviněnému na jeho žádost, pokud nejde o věc, kterou získal trestným činem. Jde-li o takovou věc nebo nepožádal-li obviněný o vrácení věci, věc se odevzdá orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů, který provede její realizaci. Tím není dotčeno právo vlastníka žádat vydání částky stržené za věc. Popisovaný postup podle trestního řádu v praxi orgánů činných v trestním řízení se v současném období dostal do nesouladu s dalšími zákonnými předpisy a zákonodárce bohužel na tuto skutečnost dosud nereagoval. Jestliže dříve byly orgány příslušnými podle zvláštních předpisů bývalé okresní úřady, které takto zajištěné věci od orgánů činných v trestním řízení přebíraly a realizovaly je, tak nyní je jejich nástupcem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž s poukazem na stávající právní úpravu odmítá převzetí takovýchto věcí s tím, že platná právní úprava s rozhodováním podle § 81 tr.ř. nespojuje následky změny vlastníka, jmenovitě zánik vlastnictví dosavadního vlastníka a připadnutí věci státu. Takováto rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení nemohou být právním titulem, na jehož základě by stát předmětné věci nabýval do svého vlastnictví ve smyslu § 132 obč.zák. V tomto smyslu je argumentováno i v nyní projednávané věci, když stěžovatel čerpá argumentačně ze stanoviska majetkoprávního odboru Ministerstva financí ČR č.j. 221/33O54/2002, s jehož obsahem se stížnostní soud před svým rozhodnutím také seznámil. Stížnostní soud takovouto argumentaci nepovažuje za nesprávnou a ve snaze najít praktické řešení má za to, že i nabízející se postup dle § 135 obč.zák., který Ministerstvo financí ČR ve svém stanovisku dalo v úvahu, lze v takovýchto případech akceptovat. Podle § 135 odst. 1 obč.zák. totiž, kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji příslušnému státnímu orgánu. Nepřihlásí-li se vlastník do jednoho roku od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví státu. Podle § 135 odst. 3 obč.zák. platí toto ustanovení přiměřeně i na věci skryté, jejichž vlastník není znám, a na věci opuštěné. Podle § 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je orgánem příslušným k přijetí nalezené věci od nálezce kterýkoliv obecní úřad. Nedošlo-li k nálezu v územním obvodu obce, jejíž obecní úřad nález přijal, je tento obecní úřad povinen vyrozumět o nálezu obecní úřad obce, v níž k nálezu došlo. Postupem podle posledně citovaných zákonných ustanovení, tedy odevzdáním věci příslušnému obecnímu úřadu a uplynutím zákonem stanovené lhůty jednoho roku lze následně s věcí nakládat jako s majetkem státu. Stížnostní soud má za to, že takový postup je třeba v obdobných případech, jako v nyní projednávané věci zvolit. Obviněný prokazatelně věc odcizil a v průběhu trestního řízení a v období následujícím bylo s touto věcí nakládáno jako s věcí odcizenou, byly činěny kroky ke zjištění vlastníka, a to nejdříve ze strany policie a posléze vyhlášením veřejného popisu věci dle § 81 odst. 1 tr.ř. Okamžikem neúspěšného vyčerpání těchto možností k ustanovení vlastníka je nutno na takovou věc pohlížet jako na ztracenou ve smyslu § 135 obč.zák. Odcizením věci z vlastnictví skutečného vlastníka nastal stav obdobný ztrátě takové věc, neboť tento vlastník fakticky ztratil možnost vykonávat svá vlastnická práva k věci, ale nadále zůstal jejím vlastníkem. Soud po vyčerpání možností k ustanovení takového vlastníka, které mu zákon umožňuje, se nachází v obdobné situaci jako nálezce ztracené věci, nemůže s věcí naložit svévolně, nemůže odhlédnout od vlastnictví oprávněného vlastníka, ale je povinen postupovat dle § 135 odst. 1 věta druhá obč. zák., tedy odevzdat věc příslušnému státnímu orgánu, jímž ve smyslu zák.č. 102/92 Sb. je kterýkoliv obecní úřad. Jestliže se do jednoho roku od takovéhoto odevzdání věci nepřihlásí její vlastník, věc připadne do vlastnictví státu a tímto okamžikem zároveň zanikne vlastnické právo původního vlastníka. S ohledem na shora uvedené stížnostní soud vyhověl stížnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, napadené usnesení zrušil. Stížnostní soud ve věci znovu rozhodl tak, že předmětná míchačka s příslušenstvím se odevzdává k realizaci Městskému úřadu v T. Pokud jde o určení právě tohoto úřadu ( zákon umožňuje odevzdat nalezenou věc kterémukoliv obecnímu úřadu ), považuje stížnostní soud za nejvhodnější právě tento úřad, neboť nevznikají důvodné pochybnosti o tom, že ke ztrátě možnosti vykonávat vlastnická práva k předmětné věci na straně původního vlastníka došlo v obci S., tedy v obvodu působnosti právě Městského úřadu T.