Je-li vedeno zkrácené přípravné řízení podle § 179a a násl. tr. ř. je za mezník oddělující jednotlivé dílčí útoky pokračujícího trestného činu ve smyslu § 12 odst. 11 tr. řádu na samostatné skutky nutno pokládat již sdělení podezření podezřelému podle § 179b odst. 3 tr. ř.

4 To 90/2003 – KS Č. Budějovice - obžalovaný M. T. 27 T 44/2002 - OS Č. Budějovice Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 13.2.2003 v Českých Budějovicích v trestní věci obžalovaného M. T., nar...v P., trvale bytem N., B. č...., tč. ve vazbě ve Věznici v Českých Budějovicích, pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr.zák., krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr.zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr.zák., o jeho odvolání a o odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.1.2003, č.j. 27 T 44/2002-144, t a k t o : Podle § 256 tr.ř. se odvolání obžalovaného M. T. a státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích z a m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem byl obžalovaný M. T. uznán vinným třemi trestnými činy krádeže § podle 247 odst. 1 písm. a), e) tr.zák., § 247 odst. 1 písm. e) tr.zák. a § 247 odst. 1 písm. a), e) tr.zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně bylo rozhodnuto, že podle § 228 odst. 1 tr.ř. je obžalovaný povinen zaplatit poškozenému R. T. částku 6.100,- Kč, konečně pak podle § 229 odst. 1 tr.ř. byla poškozená H. S. odkázána se svým uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění okresního soudu se obžalovaný trestných činů dopustil tím, že 1. dne 15.3.2002 v 10.15 hodin v Českých Budějovicích ve S. ulici č... v obchodním domě I. oddělení drogerie a nápojů odcizil z regálu 1 ks nápoje Fanta malina v hodnotě 17,90 Kč a 1 ks parfému Naomi Cambell v hodnotě 279,- Kč, které uschoval do bundy a bez zaplacení pronesl prostorem pokladen, čímž způsobil společnosti S., Česká obchodní společnost s.r.o., se sídlem P., K. č..., škodu v celkové výši 296,90 Kč, 2. dne 7.3.2002 v přesně nezjištěné době od 16.00 hodin do 21.00 hodin v Českých Budějovicích, v Ch. ulici před domem č..., odcizil zde odstavené a lankovým zámkem zajištěné trekingové jízdní kolo zn. Favorit modrofialové barvy, nezjištěného výrobního čísla, v hodnotě nejméně 6.000,- Kč, když poškozením zámku způsobil další škodu ve výši 100,- Kč, ke škodě R. T., nar..., přičemž takového jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 7.10.1997, č. j. 3T 395/96-309, odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devět měsíců za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.5.1996, č. j. 4T 76/96-30, přičemž pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s dozorem, když trest vykonal 28.8.1999 a dále rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.12.2001, č. j. 2T 159/2001-134, byl odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. zákona, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. zákona dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zákona dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šest měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a který vykonal dne 4.3.2002, t e d y přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak škodu nikoli nepatrnou a byl za takový čin v posledních třech letech potrestán, 3. dne 29.3.2002 v době kolem 19.00 hodin v Českých Budějovicích v ulici Na ....č... v prodejně K. odcizil salám Herkules v hodnotě 83,20 Kč, sadu baterií v celkové hodnotě 89,90 Kč, sýr Creme Bonjeuer v hodnotě 20,90 Kč, alpskou paštiku v hodnotě 9,90 Kč, pomazánku Treco v hodnotě 6,50 Kč, husí paštiku v hodnotě 10,70 Kč, vepřový krém v hodnotě 8,90 Kč a krém Máj v hodnotě 8,70 Kč, když tyto věci ukryl pod oděv a prošel pokladnou, aniž by zboží uhradil, čímž společnosti K. Česká republika v. o. s., se sídlem Pod č...., P., způsobil škodu v celkové výši 238,70 Kč, 4. dne 5.4.2002 v době kolem 16.30 hodin v Českých Budějovicích v ulici Na...č... v prodejně K. odcizil uzené vepřové maso v hodnotě 8,70 Kč, sušenky Disco v hodnotě 12,90 Kč a kakaové věnečky v hodnotě 9,20 Kč, když tyto věci ukryl pod oděv a prošel pokladnou, aniž by zboží uhradil, čímž společnosti K. Česká republika v. o. s., se sídlem Pod ...č...., P., způsobil škodu v celkové výši 30,80 Kč, přičemž takového jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 7.10.1997, č. j. 3T 395/96-309, odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devět měsíců za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.5.1996, č. j. 4T 76/96-30, přičemž pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s dozorem, když trest vykonal 28.8.1999 a dále rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.12.2001, č. j. 2T 159/2001-134, byl odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. zákona, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. zákona dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zákona dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šest měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a který vykonal dne 4.3.2002, t e d y přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový čin v posledních třech letech potrestán, 5. dne 8.4.2002 v době kolem 10.45 hodin v L. v Českých Budějovicích před domem číslo ... odcizil zde odstavené a lankovým zámkem uzamčené dámské horské jízdní kolo zn. Superior Marlet, červené barvy, výr. č. ... v hodnotě nejméně 6.100,- Kč, když přeštípnutím zámku způsobil další škodu ve výši 100,- Kč ke škodě M. U., nar..., 6. dne 11.4.2002 v přesně nezjištěné době od 16.00 hodin do 18.30 hodin v Českých Budějovicích v J.ulici za domem číslo... odcizil zde v kolostavu odstavené a lankovým zámkem uzamčené pánské horské jízdní kolo zn. Rampagne, černé barvy, nezjištěného výrobního čísla, v hodnotě 4.800,- Kč, když přeštípnutím zámku způsobil další škodu ve výši 100,- Kč, vše ke škodě T. M., nar..., 7. dne 11.4.2002 v době od 17.35 do 17.40 hodin v Českých Budějovicích v L. třídě před obchodním domem P. odcizil zde v kolostavu odstavené a lankovým zámkem uzamčené dětské horské jízdní kolo zn. Olpran Spider, modré barvy, nezjištěného výrobního čísla, v hodnotě 1.500,- Kč, když přeštípnutím zámku způsobil další škodu ve výši 100,- Kč, vše ke škodě H. S., nar... , 8. dne 12.4.2002 v době od 16.00 hodin do 18.00 hodin v Českých Budějovicích v L. ulici před domem číslo... odcizil odstavené a lankovým zámkem uzamčené dámské horské jízdní kolo zn. Sarda, fialové barvy, výr. č. ..., v hodnotě 1.500,- Kč, když přeštípnutím zámku způsobil další škodu ve výši 100,- Kč, vše ke škodě T. T., nar..., přičemž takového jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 7.10.1997, č. j. 3T 395/96-309, odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devět měsíců za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.5.1996, č. j. 4T 76/96-30, přičemž pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s dozorem, když trest vykonal 28.8.1999 a dále rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.12.2001, č. j. 2T 159/2001-134, byl odsouzen pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. zákona, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. zákona dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zákona dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šest měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a který vykonal dne 4.3.2002, t e d y přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak škodu nikoli nepatrnou a byl za takový čin v posledních třech letech potrestán. Proti tomuto rozsudku podali řádně a včas odvolání obžalovaný, který tak učinil prostřednictvím své obhájkyně, a státní zástupce, který odvolání podal v neprospěch obžalovaného. Oba odvolatelé rozsudek napadli toliko ve výroku o uloženém trestu. Obžalovaný uložený trest pokládal za nepřiměřeně přísný, poukázal na to, že se doznal plně ke spáchání všech trestných činů, napomáhal v jejich objasňování, a vyslovil lítost nad svou trestnou činností. Zdůraznil, že výkonem nepodmíněného trestu se mu bude zvyšovat dluh jak vůči státu, tak i vůči jednotlivým poškozeným, a oddálí se tak jeho začlenění do společnosti. Uvedl, že v případě propuštění chce pracovat a má již předběžně sjednán pracovní poměr. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a uložil mu trest nespojený s odnětím svobody, totiž trest obecně prospěšných prací s tím, že vyjádřil ochotu tento trest přijmout a vykonat v nejvyšší zákonem povolené výměře. Státní zástupce naproti tomu uložený trest označil za nepřiměřeně mírný, poukázal na to, že obžalovaný se dopustil více trestných činů, a zvolený trest neodpovídá společenské nebezpečnosti jeho jednání ani možnostem jeho nápravy. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a sám ve věci rozhodl. Podle § 254 odst. 1 tr.ř., nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr.ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. Podle § 254 odst. 2 tr.ř., mají-li však vytýkané vady původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba mohla proti němu podat odvolání. Podle § 254 odst. 3 tr.ř., jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání. Ve smyslu citovaných zákonných ustanovení přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek v napadeném výroku, přezkoumal rovněž řízení, které rozsudku předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům. Řízení předcházející napadenému rozsudku netrpělo žádnými vadami, které by vedly k tomu, že napadený rozsudek by nemohl obstát. Okresní soud v hlavním líčení provedl procesně řádným způsobem důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr.ř.). Důkazy provedené okresním soudem tento rovněž řádně a pečlivě hodnotil tak, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř. Přestože důkazní situace v projednávaném případě nebyla nikterak složitá, ztotožňuje se krajský soud s hodnotícími úvahami okresního soudu, který řádně, přesvědčivě a vyváženě hodnotil důkazy, jak jednotlivě tak i v jejich vzájemném souhrnu, jak mu ukládá ust. § 2 odst. 6 tr.ř. Okresní soud tak provedením úplného dokazování a vyváženým hodnocením důkazů učinil správná a úplná skutková zjištění. Na tomto místě je třeba poznamenat, že krajský soud v rámci přezkumné činnosti a odvolacích námitek obou odvolatelů se musel zabývat i tím, zda uložený trest je zákonný a přiměřený s ohledem na shledanou právní kvalifikaci jednání obžalovaného. Krajský soud tak z tohoto pohledu musel vážit, zda právní kvalifikace odpovídá zákonu, a to především z toho pohledu, zda jednání obžalovaného popsané pod body 1-8 rozsudku představuje tři trestné činy tak, jak uzavřel okresní soud. Dle přesvědčení krajského soudu okresní soud v použité právní kvalifikaci nepochybil. Okresní soud své úvahy velice podrobně a přesvědčivě rozvedl na straně 6 (od čtvrtého odstavce) až straně 9 odůvodnění napadeného rozsudku a na tyto úvahy lze plně odkázat. I krajský soud se ztotožňuje s tím, že z tam vyložených důvodů je namístě pokládat za mezník, který odděluje jednotlivé dílčí útoky pokračujícího trestného činu na samostatné skutky, v situaci, kdy je vedeno zkrácené přípravné řízení podle § 179a tr.ř. a násl., právě okamžik, kdy podezřelému je sděleno, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován (§ 179b odst. 3 tr.ř.). Nad rámec úvah okresního soudu lze doplnit, že takovéto „sdělení podezření“ nemůže být bagatelizováno a pokládáno za procesně nepoužitelné, tak jako například úkony policejního orgánu podle § 158 tr.ř., neboť poté, co podezřelému je „sděleno podezření“ podle § 179b odst. 3 tr.ř., lze v dalším řízení plně využít protokol o výslechu podezřelého, který je učiněn právě po tomto okamžiku. Takto pak může po podaném návrhu na potrestání nalézací soud v řízení podle § 314b tr.ř. právě i na podkladě protokolu o výslechu podezřelého meritorně ve věci rozhodnout trestním příkazem, může rovněž nařídit hlavní líčení ve zjednodušeném řízení, a v něm podle § 314d odst. 2 tr.ř. tam již obžalovanému může přečíst protokol o jím učiněném výslechu, tehdy ještě v pozici podezřelého, a z tohoto výslechu činit skutková zjištění ve smyslu § 207 odst. 2 tr.ř. Význam „sdělení podezření“ je třeba spatřovat i v tom, že opakuje-li podezřelý své jednání právě i poté, co mu je sděleno, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, je na takové jeho jednání zpravidla nahlíženo jako na skutečnost zakládající vazební důvod podle § 67 písm. c) tr. ř., popř. jako na okolnost umožňující vzetí do vazby osobu stíhanou pro trestný čin, ohledně něhož jinak do vazby vzít nelze /§ 68 odst. 3 písm. e) tr.ř./. Pro správnost závěrů okresního soudu svědčí i to, že obviněný tím, že je mu sděleno podezření podle § 179b odst. 3 tr. řádu přijímá informaci o tom, že jeho jednání není pokládáno za jednání zcela v pořádku a že by toto jeho jednání mohlo být posouzeno jako jednání závadné, protiprávní a dokonce trestné. Taková informace má pro podezřelého, pokud jde o jeho vnitřní přesvědčení a vědomí o jeho dalších aktivitách, v zásadě tytéž účinky, jaké mívalo sdělení obvinění podle § 160 odst. 1 tr. řádu účinného do 31.12.2001. Je pravdou, že stejné účinky, totiž informaci pro obviněného, že činí něco, co může být posouzeno jako trestný čin, má i doručený návrh na potrestání, krajský soud však má za to, že pokud by až do doručení návrhu na potrestání mohl obviněný protiprávně konat a jeho veškerá jednání zakládající dílčí útoky vedené jednotným záměrem, naplňující stejnou skutkovou podstatu trestného činu, spojené stejným nebo obdobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku (§ 89 odst. 3) by představovala jeden skutek, zvýhodňovala by se tím jeho pozice oproti pachateli, vůči němuž z jakéhokoli důvodu nabylo zavedeno zkrácené přípravné řízení, ale bylo mu doručeno usnesení o zahájení tr. stíhání. Dále by takový přístup činil veliké obtíže při „dožalování“ dalších dílčích útoků, kdy takováto situace by mohla vést k opakovaným návrhům na potrestání, popř. k obžalobám pouze za dílčí útoky pokračujícího trestného činu, které by pachatel „stihl“ spáchat do doby než se mu podaří (a to často s nemalými obtížemi) doručit návrh na potrestání, neboť za tyto dílčí útoky by bylo nutno ukládat společný trest podle § 37a tr. zákona. Dalším argumentem pro správnost právního názoru okresního soudu, je dále ten fakt, že zkrácené přípravné řízení a zjednodušené hlavní líčení lze konat toliko o trestných činech, na které trestní zákon stanoví trest odnětí svobody nepřesahující 3 léta. Pokud by byl skutek ukončen až okamžikem doručení návrhu na potrestání obviněnému, mohla by nastat situace, že dílčí útoky, které dosud vyšly najevo nasvědčují spáchání trestného činu, který lze projednávat ve zkráceném přípravném řízení a zjednodušeném hlavním líčení, dodatečným objevením dalších dílčích útoků by však bylo nutno celý pokračující trestný čin posoudit podle přísnějšího ustanovení, které by znemožňovalo projednání věci ve zkráceném řízení, což by pak mělo za následek, že prvá část projednávání trestného činu proběhnuvší ve zkráceném řízení by mohla být posuzována za procesně nikoli bezvadnou. V této souvislosti je nutno upozornit na to, že i přes ustanovení § 12 odst. 12 tr. ř. zřejmě nemůže obstát úvaha, že pro část útoků trestného činu zakládajícího nutnou obhajobu by obviněný v řízení obhájce neměl, a to jen proto, že tato část útoků byla projednávána ve zkráceném přípravném řízení (§ 179a tr.ř. a násl.) a následně ve zjednodušeném řízení (§ 314b tr.ř. a násl.) v době, kdy sice již vyšly najevo další dílčí útoky spáchané obviněným do doby doručení návrhu na potrestání pro prvou část dílčích útoků jednoho trestného činu, ale kdy pro tyto další dílčí útoky dosud nebyla podána obžaloba. Lze si totiž představit situaci, kdy obviněný se dopustí řady drobných krádežních jednání, v nichž bude spatřován trestný čin umožňující projednání ve zkráceném přípravném řízení. Pro tyto dílčí útoky (a podle § 12 odst. 12 tr.ř. i samostatné skutky) mu bude sděleno podezření, ovšem do doby, než mu bude doručen návrh na potrestání, „stihne“ spáchat další krádeže (třeba i jediným útokem) tak, že celková škoda dosáhne částky přesahující 500.000,- Kč, a založí tak právní kvalifikaci podle § 247 odst. 1, 3 písm. b) tr.zák., u níž je dána nutná obhajoba. Při „dožalování“ zmíněného posledního krádežního jednání pak bude třeba, aby obviněný měl v řízení obhájce, ten však nebude moci nijakým způsobem hájit práva svého klienta, pokud jde o dílčí útoky takového trestného činu krádeže, o nichž již bylo rozhodnuto v předcházejícím zjednodušeném řízení dle § 314b tr.ř., neboť při ukládání společného trestu je soud v novém rozhodování vázán skutkovými zjištěními učiněnými v předcházejícím řízení (§ 37a tr.zák.). Takový přístup by obviněného nepochybně poškozoval, neboť pro část svého jednání, ohledně jehož projednání by měl nárok a musel mít obhájce, by jeho věc byla projednávána právě bez advokáta. Z popsaných důvodů se krajský soud přiklonil k závěrům okresního soudu. Drobné nepřesnosti se okresní soud dopustil toliko neuvedením znaku „odsouzen“ v právní větě k ust. § 247 odst. 1 písm. e) tr.zák., neboť obžalovaný se projednávané trestné činnosti dopouštěl v době kratší než tři roky od odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp.zn. 2 T 159/2001 dne 21.12.2001, ničeho to však nemění na právní kvalifikaci, a krajský soud proto nepokládal za potřebné jen proto rušit celý výrok o vině. Ani trest, který okresní soud obžalovanému uložil, nelze označit za nezákonný či nepřiměřeně přísný. Obžalovaný byl odsuzován pro tři trestné činy k úhrnnému trestu, z nichž na nejpřísněji trestný zákon stanoví trest odnětí svobody ve výměře až na dvě léta. Okresní soud řádně zhodnotil polehčující i přitěžující okolnosti a trest uložený ve třetině zákonného rozpětí nelze pokládat za neadekvátní, a to ani v podobě nepodmíněného trestu, který okresní soud zvolil. Obžalovaný totiž nyní projednávanou trestnou činnost páchal krátce po výkonu trestu odnětí svobody, předcházející výkon nepodmíněného trestu ve výměře šesti měsíců k nápravě obžalovaného nevedl a okresní soud tak důvodně ukládal trest přísnější. Právě vzhledem k předcházejícím odsouzením nelze přitakat argumentaci a slibům obžalovaného směřující k uložení alternativního trestu, totiž trestu obecně prospěšných prací. Obžalovaný v odvolání sice tvrdí, že má předběžně sjednán pracovní poměr, že chce pracovat a hradit škodu, kterou způsobil trestnou činností, o tomto jeho tvrzení však lze dosti pochybovat, neboť obžalovaný od svého prvého zatčení dne 17.7.2002 (č.l. 57), kdy byl propuštěn na svobodu a kdy okresnímu soudu sliboval obdobném, to však nedodržel, což vedlo k tomu, že okresní soud musel vydat další příkaz k zatčení, který byl zrealizován 2.12.2002 (č.l. 116). Za důvodné pak nelze označit ani námitky, které proti okresním soudem uloženému trestu vznesl státní zástupce. Přestože se obžalovaný dopustil tří trestných činů, nelze přehlédnout, že celková způsobená škoda není nikterak veliká a omezení osobní svobody v trvání 8 měsíců tak nelze pokládat za nepřiměřeně mírné. Rovněž zařazení obžalovaného do věznice s ostrahou plně odpovídá zákonu. S ohledem na to, že odvolání nesměřovalo do výroku o náhradě škody, nebyl tento výrok předmětem přezkumné činnosti krajského soudu. Z popsaných podstatných důvodů byla odvolání obžalovaného i státního zástupce jako nedůvodná podle § 256 tr.ř. zamítnuta.