Pohledávka státu vzniklá smlouvou o bezúročné půjčce podle zákona č. 114/1988 Sb. je pohledávkou soukromoprávní povahy a právo hospodařit s ní od 1.1. 2003 ( po zániku okresního úřadu) náleží Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a nikoliv územnímu samosprávnímu celku (obci).

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Mileny Babkové a soudkyň JUDr. Jany Hůdové a JUDr. Vladimíry Zelenkové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Město S., proti povinné A. S., rozené L., nar…, bytem S., o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pro pohledávku ve výši 300,--Kč, o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 8.4.2003, č.j. 10 E 141/2003-4, t a k t o: I. Usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje. II. Povinná nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením soud prvého stupně zamítl návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 17.3.1999, č.j. Ro 159/99-9a. O nákladech řízení rozhodl tak, že povinná nemá na jejich náhradu právo. Odůvodnil své rozhodnutí tím, že je vymáhána pohledávka soukromoprávní povahy, a proto město S. není aktivně legitimováno k podání návrhu na výkon rozhodnutí. Aktivně legitimována je podle okresního soudu Česká republika zastoupená příslušným orgánem. Proti tomuto usnesení se odvolal oprávněný. Nesouhlasil s právním názorem soudu prvého stupně s odůvodněním, že předmětem výkonu rozhodnutí je dluh povinné, který vznikl tím, že povinná nesplatila půjčku poskytnutou jí na základě rozhodnutí Okresního úřadu ve Strakonicích podle § 57 a § 58 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb. a podle § 19 zákona č. 114/1988 Sb.. Zákonem č. 320/2002 Sb. byly zrušeny okresní úřady a změněn zákon č. 114/1988 Sb. ve svém § 19 tak, že působnost rozhodovat o poskytování bezúročných půjček přešla z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Město Strakonice je podle zákona č. 314/2002 Sb. obcí s rozšířenou působností. Dále odvolatel poukazuje na část 118 (článek CXVIII) bod 3 zákona č. 320/2002 Sb. o tom, že výkon rozhodnutí, který bude možno zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou územní samosprávné celky podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávních celků, které výkon rozhodnutí provedly. Oprávněný je toho názoru, že vzhledem k přechodu příslušných pravomocí na obce je on aktivně legitimován k podání návrhu na výkon rozhodnutí. Odvolání oprávněného je včasné (§ 204 o.s.ř.), podané oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.) a přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř.). Obsahuje také všechny náležitosti předpokládané ustanovením § 205 odst. 1 a 2 o.s.ř., včetně odvolacího důvodu, kterým je námitka, že okresní soud nesprávně posoudil věc po právní stránce (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.). Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení se zřetelem k ustanovení § 212 věta prvá o.s.ř. a § 212a odst. 1 o.s.ř., přezkoumal proto napadené usnesení v celém jeho rozsahu a zároveň z hlediska všech odvolacích důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 o.s.ř., nejen z hlediska odvolacího důvodu uplatněného. Přezkoumal i řízení, které napadenému usnesení předcházelo, a to z hlediska vad řízení uvedených v ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř.. Vady řízení tímto ustanovením zmíněné však nezjistil a neshledal ani naplnění žádného z odvolacích důvodů. Odvolání proto není důvodné. Odvolací soud sdílí právní závěr soudu prvého stupně o tom, že pohledávka státu, která byla přiznána titulem pro výkon rozhodnutí (platebním rozkazem vydaným Okresním soudem ve Strakonicích dne 17.3.1999, č.j. Ro 159/99-9a ve výši 3.900,--Kč s příslušenstvím, a z níž je návrhem na výkon rozhodnutí vymáhána částka 300,--Kč), je nadále pohledávkou státu a nepřešla na město S. zákonem č. 320/2002 Sb.. Uvedeným zákonem (článkem CXVII – bod 1) byly s účinností od 2.1.2003 zrušeny okresní úřady, které do té doby byly příslušné hospodařit s majetkem České republiky i s majetkovými právy České republiky. Se zánikem okresních úřadů přešly pohledávky, státu dříve spravované okresními úřady, buď na územně samosprávné celky (např. obce) nebo na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, případně na jiné organizační složky státu (např. ministerstvo zemědělství). Hlediska, podle kterých přechází pohledávky státu, dříve spravované okresními úřady, na shora uvedené právní nástupce, jsou uvedena v části 118 bodu 3 a v části 117 bodu 14 uvedeného zákona. Přechod pohledávek státu na územně samosprávné celky upravuje prvně uvedené ustanovení. Podle něho výkon rozhodnutí zahájený okresním úřadem nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou územní samosprávné celky podle toho, na které územní samosprávné celky působnost okresních úřadů podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávních celků, které výkon rozhodnutí provedly. Příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových hospodařit s pohledávkami státu, se kterými dříve hospodařily okresní úřady, řeší druhé ustanovení (bod 14 části 117). Podle něho příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady, a na které se nevztahují body 11, 12 a 15, přechází dnem 1.1.2003 na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Totéž ustanovení svým dovětkem „není-li upraveno zvláštním předpisem jinak“ řeší přechod příslušnosti k hospodaření s pohledávkami státu na „jiné organizační složky státu“ ( např. ministerstvo zemědělství – v případě pohledávek založených rozhodnutím pozemkového úřadu, jak to plyne z ustanovení § 19 a § 26 odst. 3 zák.č. 139/2002 a zák. č. 229/1991 Sb.). Z obsahu shora citovaných ustanovení zákona č. 320/2002 Sb. plyne, že na obce (územně samosprávné celky) přecházejí pohledávky státu, které mají veřejnoprávní povahu (tj. především takové, které vznikly z rozhodnutí příslušných správních úřadů, popř. byly založeny přímo veřejnoprávním předpisem). Naopak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převezme po okresních úřadech zásadně pohledávky soukromoprávní povahy. Tuto povahu mají podle názoru odvolacího soudu, který je shodný s názorem soudu prvého stupně, např. i pohledávky státu vyplývající ze smluvně upravených vztahů mezi státem a příjemcem bezúročné půjčky poskytnuté podle zákona č. 114/88 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a podle jeho prováděcí vyhlášky č. 182/1991 Sb. (§ 57 a § 58). Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že od 1.1.2003 poskytují tyto bezúročné půjčky (a rozhodují o nich) obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Rozhodné je dle názoru odvolacího soudu, že povinnost vrátit poskytnutou bezúročnou půjčku byla ošetřena v souladu se zvláštními předpisy shora citovanými toliko na smluvní bázi. I když smlouvě o poskytnutí půjčky, která je uzavírána podle občanského zákoníku, předchází správní rozhodnutí, převažující dle názoru odvolacího soudu je soukromoprávní prvek vzniku této pohledávky, který je představován uzavřenou smlouvou o půjčce. Poskytovateli půjčky při jejím nezaplacení nezbývá nic jiného, než obrátit se na soud. V tom právě spočívá soukromoprávní povaha pohledávky. Stejně tak je tomu např. v případě pohledávek u příjemců státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu, když vznikla povinnost tento příspěvek vrátit. I poskytnutí (a vrácení) takovéhoto příspěvku má smluvní základ. Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že v souzené věci se vymáhá bezúročná půjčka poskytnutá podle veřejnoprávního předpisu. Důležitý je právní důvod pohledávky, kterým je nepochybně smlouva o půjčce. Z uvedeného vyplývá, že město S. není oprávněným, který by mohl vymáhat pohledávku soudem přiznanou České republice – Okresnímu úřadu ve Strakonicích platebním rozkazem. Na město S. nepřešlo právo hospodařit s touto státní pohledávkou podle zákona č. 320/2002 Sb.. Nebyly tedy splněny předpoklady ustanovení § 256 odst. 1 o.s.ř. pro to, aby mohl být nařízen výkon rozhodnutí ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný. Město S. neprokázalo žádnou listinou přechod práva plynoucího z titulu pro výkon rozhodnutí a tento přechod, jak již bylo shora uvedeno, nevyplývá ani z právního předpisu, tj. ze zákona č. 320/2002 Sb.. Z uvedených důvodů bylo napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrzeno. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 254 odst. 1 o.s.ř. při současném použití ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř.. Vzato v úvahu bylo to, že povinné, která měla v této věci úspěch, žádné náklady v odvolacím stádiu řízení nevznikly. V této věci nemuselo být nařízeno odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích. Dovolací soud dovolání připustí, jestliže dospěje k závěru, že jde ve věci samé o rozhodnutí zásadního právního významu. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. května 2003 JUDr. Milena B a b k o v á, v.r. předsedkyně senátu