1. Jestliže je uplatněna námitka promlčení a soud prvního stupně se s ní vůbec nevypořádal, je tím naplněn odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. K tomu odvolací soud přihlédne, i když to odvolatel neuplatnil ( § 212a odst. 1 o.s.ř.). 2. Odvolací soud musí zrušit napadené rozhodnutí, jestliže nesprávné právní posouzení spočívá v tom, že nebyla vzata v úvahu celá hmotněprávní úprava vztahující se k uplatněnému nároku (např.byla přehlédnuta námitka promlčení, popř. její obsah byl nesprávně vyložen). 3, Vznese-li účastník námitku promlčení, vztahuje se k uplatněnému majetkovému nároku, jehož přisouzení žádá (žalobní petit) a právní důvod vzniku nároku má význam jen pro délku promlčecí doby a pro otázku samotné promlčitelnosti. Právní důvod uplatněného nároku však nemá žádný význam pro posouzení otázky, zda námitka promlčení vznesena byla či nebyla.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Mileny Babkové a soudkyň JUDr. Jany Hůdové a JUDr. Vladimíry Zelenkové v právní věci žalobce K. B., bytem SRN, K., zastoupeného JUDr. A. O., advokátem v P., proti žalovanému J. H., bytem T., zastoupenému Mgr. M. P., advokátem ve V., o zaplacení částky 715.200,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25.4.2003, č.j. 5 C 740/2002-38, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 715.200,- Kč s 6,5 % úrokem z prodlení od 5.2.2002 do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalovanému uložil také povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 71.140,- Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla částka 40.000,- DM. Tuto částku také žalovaný podle zjištění okresního soudu od žalobce převzal. Okresní soud nepovažoval za prokázané tvrzení žalovaného, že uvedenou částku převzal jako jednatel společnosti A.-H. B., s.r.o., naopak považoval za prokázané tvrzení žalobce, že uvedenou částku převzal žalovaný jako fyzická osoba. Dle zjištění okresního soudu půjčená částka nebyla vrácena ve lhůtě splatnosti, a proto byla povinnost k zaplacení žalované částky soudem vyslovena, spolu s povinností zaplatit úroky z prodlení. Ohledně vznesené námitky promlčení okresní soud uvedl, že ji žalovaný vznesl pouze ve vztahu k prostředkům vloženým do společnosti A.-H. B. s.r.o., avšak ve vztahu k vlastní půjčce promlčení nenamítal. Proti tomuto rozsudku se žalovaný odvolal. Namítal, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržený důkaz potřebný k prokázání rozhodných skutečností, a dále namítal, že dosud zjištěný skutkový stav nemůže obstát, neboť jsou tu další skutečnosti a jiné důkazy, které dosud nebyly uplatněny. Výslovně uvedl, že uplatňuje odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a f) o.s.ř. a pokud jde o nový důkaz ( výslechem svědka ) odkazoval na ustanovení § 205a odst. 1 písm. e) o.s.ř. s tím, že tento důkaz nastal ( vznikl ) po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně. Takto uplatněné odvolací důvody odvolatel konkretizoval tím, že okresní soud neprovedl důkaz zápisy v účetnictví žalovaného (ač byl tento důkaz navrhován ), že až do soudního řízení si odvolatel plně neuvědomoval rozdíl mezi svým podpisem jako fyzické osoby a svým podpisem jako jednatelem společnosti. Listinu, ze které vyšel okresní soud ( potvrzení o dluhu ) psal tlumočník, což však odvolatel, jak v odvolání uvádí, zjistil až po skončení řízení před soudem prvého stupně. Do té doby vycházel z toho, že toto potvrzení psala účtařka. Proto odvolatel navrhuje důkaz výslechem tlumočníka P. L. s odůvodněním, že o tomto důkazu se dozvěděl až po skončení řízení. Dále odvolatel namítal, že námitku promlčení vznesl pro částku 40.000,- DM a jestliže žalobce tvrdí, že byl vyzýván k vrácení půjčky, namítá odvolatel, že vyzýván k vrácení vkladu ze společnosti byl v témže roce, co vklady byly učiněny. Z obsahu odvolání je zřejmé, že žalovaný uplatňuje nejen ty odvolací důvody, které sám vyjmenoval, ale také odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., namítá tedy, že okresní soud rozhodl na základě nesprávného právního posouzení věci. Odvolání žalovaného je včasné ( § 204 o.s.ř.), podané oprávněnou osobou ( § 201 o.s.ř. ) a přípustné ( § 201 a § 202 o.s.ř. ). Obsahuje také všechny náležitosti vyžadované § 205 odst. 1 a 2 o.s.ř. Jsou namítány zákonem připuštěné odvolací důvody. Odvolací soud projednal věc v celém jejím rozsahu, protože z obsahu odvolání žalovaného žádné meze odvolacího přezkumu neplynou. Napadený rozsudek byl přezkoumán v obou výrocích nejen z hlediska odvolatelem uplatněných důvodů, ale z hlediska všech odvolacích důvodů, jak jsou upraveny ustanovením § 205 odst. 2 o.s.ř. Tento způsob přezkoumání plyne z ustanovení § 212a odst. 1 o.s.ř. Přezkoumáno bylo i řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, jak to ukládá ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř. Vady řízení v tomto ustanovení uvedené, ke kterým by odvolací soud přihlížel z úřední povinnosti, však zjištěny nebyly. Odvolací soud shledal, že je naplněn odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Okresní soud rozhodl na základě nesprávného právního posouzení věci, protože nevzal v úvahu ustanovení § 100 obč. zák. o promlčení. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené ( § 101 až § 110 ). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Je nepochybné, že dlužník námitku promlčení vznesl a okresní soud k této námitce nepřihlédl. Neposoudil proto, zda právo se promlčelo či nikoliv. Okresní soud zaujal totiž v tomto smyslu nesprávný právní názor, že námitka promlčení vznesená žalovaným v odporu ze dne 28.11.2002 ( č.l. 9 – 10 spisu ) se vztahuje jen k tomu právnímu důvodu plnění, který uznával žalovaný ( vklad do společnosti ) a nevztahuje se k tomu právnímu důvodu plnění, který uplatnil žalobce ( půjčka ). Takovýto právní názor nelze akceptovat, protože námitka promlčení se vždy vztahuje k finanční částce jako takové, aniž by bylo možno rozlišovat právní důvod, na základě kterého by měla být přisouzena. Právní důvod má vliv jen na posouzení délky promlčecí doby, avšak nikoliv na to, zda námitka promlčení vznesena byla či nebyla. Je tedy nutno v této věci vycházet z toho, že žalovaný vznesl námitku promlčení částky 40.000,- DM a bylo povinností okresního soudu se touto námitkou promlčení zabývat. Jestliže okresní soud se touto námitkou nezabýval z důvodu jím uvedeného, byla věc nesprávně právně posouzena a naplněn tak odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Odvolání žalovaného je proto z tohoto důvodu opodstatněné a odvolací soud musel vzhledem k tomu rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení ( § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ). Protože byl shledán jako opodstatněný jeden z odvolacích důvodů, odvolací soud se již dalšími nezabýval, protože všechny směřují proti skutkovým závěrům soudu prvého stupně, které mohou být následně dalším dokazováním změněny. V novém rozhodnutí okresní soud rozhodne znovu i o nákladech řízení před soudem prvého stupně, včetně nákladů odvolacích ( § 224 odst. 3 o.s.ř. ). V této věci nebylo nutno nařizovat odvolací jednání ( § 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř. ). K nutnosti zrušení napadeného rozsudku je třeba uvést, že odvolací soud nemohl sám napravit pochybení soudu prvého stupně tak, že by sám zjišťoval skutkový stav pro posouzení otázky promlčení a tuto otázku sám také vyřešil po právní stránce. Takovým postupem by totiž byla porušena základní zásada občanského soudního řízení, kterou je jeho dvojinstančnost. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1. srpna 2003 JUDr. Milena B a b k o v á, v. r. předsedkyně senátu